V malebném švýcarském údolí Lötschental se starosta Matthias Bellwald prochází hlavní ulicí vesnice, kde je vítán každých pár kroků místními obyvateli, kteří mu usměvavě podávají ruku nebo mu zamávají. Není to ale jeho vesnice. Jeho domov, Blatten, který se nachází tři míle daleko, byl zničen před dvěma měsíci, když část hory a ledovce spadla do údolí.
300 obyvatel Blattenu bylo evakuováno pár dní před katastrofou, když geologové varovali, že hora se stává stále nestabilnější. Lidé přišli o své domovy, kostel, hotely i farmy. „Pocit z vesnice, všechny malé uličky mezi domy, kostel, vzpomínky z dětství… to všechno je pryč,“ vzpomíná pro BBC Lukas Kalbermatten, který ztratil hotel, jenž byl v jeho rodině po tři generace.
Dnes žije Kalbermatten v pronajatém bytě ve vesnici Wiler, kde má starosta Bellwald také dočasnou kancelář. Zde dohlíží na rozsáhlou sanaci a obnovu vesnice. Dobrou zprávou je, že věří, že místo bude vyčištěno do roku 2028, první nové domy by měly být hotovy do roku 2029. Ale celkové náklady na obnovu Blattenu jsou odhadovány na stovky milionů dolarů, v přepočtu až milion dolarů na jednoho obyvatele.
V rámci veřejných dobrovolných příspěvků se rychle shromáždily miliony švýcarských franků na pomoc těm, kteří přišli o domovy. Federální vláda i kanton také slíbily finanční podporu. Avšak někteří Švýcaři se ptají, zda je obnova Blattenu skutečně výhodná.
Přestože katastrofa šokovala celé Švýcarsko, dvě třetiny země jsou horské a klimatologové varují, že ledovce a permafrost, který drží hory pohromadě, se táním uvolňují kvůli globálnímu oteplování, což činí sesuvy půdy stále pravděpodobnějšími. Ochrana těchto oblastí bude stát nemalé prostředky.
Švýcarsko každoročně investuje téměř 500 milionů dolarů do ochranných struktur, ale zpráva z roku 2007 pro švýcarský parlament naznačila, že skutečná ochrana před přírodními hrozbami by mohla stát šestkrát více.
Je investice do ochrany horských oblastí skutečně opodstatněná? Nebo by Švýcarsko a jeho obyvatelé měli vážně zvážit možnost opuštění některých vesnic?
Alpy jsou nedílnou součástí švýcarské identity. Každé údolí, jako je Lötschental, má svou vlastní kulturu. Lukas Kalbermatten rád ukazoval hostům v Blattenu staré dřevěné domy a učil je pár slov v místním dialektu Leetschär. Ztráta Blattenu a možnost ztráty dalších vesnic tohoto typu vedla mnoho Švýcarů k zamyšlení nad tím, kolik alpských tradic může zmizet.
Klima v Alpách se však mění. Geologové a klimatologové tvrdí, že tání permafrostu, které stabilizovalo hory, je klíčovým faktorem v sesuvech půdy. Změna klimatu je podle odborníků jedním z faktorů, které vedly k pádu Blattenu.
Zatímco některé alpské vesnice, jako je Brienz v Graubündenu, již byly evakuovány kvůli nebezpečnému nestabilnímu terénu, jiné, jako Kandersteg, se připravují na možnou evakuaci. Geologové varovali, že kvůli silným dešťům v červenci může dojít k dalším sesuvům.
Některé vesnice, jako Bondo, již obnovily své zničené oblasti po velkých sesuvech. Bondo obdrželo ochranné investice ve výši 64 milionů dolarů. Výstavba ochranných hrází, například v Pontresině, stála miliony. Tato opatření ukazují, že i když jsou některé vesnice stále ohroženy, je možné obnovit a chránit jejich existenci.
Otázka, zda by se Švýcarsko mělo dál zaměřovat na ochranu všech horských vesnic, ale zůstává otevřená. Některá média, jako Neue Zürcher Zeitung, naznačují, že by lidé žijící v rizikových oblastech Alp měli zvážit možnost přestěhování. To vyvolává silné reakce, protože mnoho Švýcarů má hluboké rodinné kořeny v horách a odkaz na slovo „heimat“ je pro ně klíčový.
Boris Previsic, ředitel Institutu pro kulturu Alp na Univerzitě v Lucernu, tvrdí, že mnoho Švýcarů, zejména ve městech, věřilo, že alpské prostředí už bylo pod kontrolou díky moderní infrastruktuře. Ale teď, vzhledem k klimatickým změnám, se tato důvěra rozpadá. „Musíme být více připraveni a flexibilní,“ říká.
Na tuto otázku zatím není jednoznačná odpověď. Ať už jde o ochranu či naopak opuštění některých vesnic, švýcarská krajina a kultura budou nadále čelit výzvám, které globální oteplování přináší. Jak říká Bellwald: „Hory vždy rozhodnou.“
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.
Vědecké experimenty prováděné od Španělska až po Japonsko opakovaně prokázaly, že lidé mají při chůzi přirozenou tendenci stáčet se doleva a pohybovat se proti směru hodinových ručiček. Podle doktora Iñakiho Echeverríi Huarteho z Navarrské univerzity v této dráze lidé podvědomě driftují, ať už se procházejí v muzeu, supermarketu, nebo dokonce v prázdné místnosti.
Americká armáda v rámci návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 požaduje nákup 857 obranných střel pro systém protiraketové obrany THAAD (Terminal High Altitude Area Defense). Tento záměr představuje zásadní navýšení zásob s cílem vybudovat robustní deštník schopný čelit nepřátelským hrozbám.
Britská politická scéna i veřejnost ostře odsuzují pokračující protipřistěhovalecké nepokoje v Severním Irsku, přičemž vlna kritiky se nyní masivně obrací také proti miliardáři Elonu Muskovi. Během druhé noci násilností v Belfastu maskovaní muži opět zapalovali domy a automobily při cíleném vyhledávání osob, které považovali za imigranty. Britský ministr pro Severní Irsko Hilary Benn označil tyto incidenty za čisté rasistické hrdlořezství.
Vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem ukazují, jak výrazně se proměnila povaha mezinárodní diplomacie. Americká armáda v úterý 9. června zaútočila na cíle v Íránu v reakci na sestřelení vrtulníku poblíž Hormuzského průlivu.
Kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem se řada států snaží oslovit americkou vládu s projekty, které by mohly nabídnout alternativní zdroje energie. Země od Surinamu až po Sýrii v současné situaci spatřují příležitost zařadit se mezi bezpečné dodavatele. Vzhledem k tomu, že rostoucí ceny pohonných hmot negativně ovlivňují popularitu prezidenta Donalda Trumpa, nacházejí tyto státy ve Washingtonu otevřené dveře. Spojené státy se podle vyjádření zástupců Bílého domu a ministra energetiky Chrise Wrighta snaží ve spolupráci se spojenci diverzifikovat dodavatelské řetězce a omezit závislost na rizikových dopravních uzlech.
Americká administrativa se znovu pokouší potvrdit svůj základní předpoklad, který dosavadní průběh války v Íránu spíše vyvrací, a sice že tvrdé údery ze strany vojensky podstatně silnějších Spojených států donutí Teherán ke kapitulaci. Prezident Donald Trump nařídil ve středu nové útoky na řadu íránských cílů jen několik hodin poté, co Islámskou republiku obvinil z natahování času a odmítání dohody s tím, že z Američanů dělají hlupáky.