Extrémní počasí devastuje evropské vesnice. Stojí vysoké náklady na jejich ochranu za to?

300 obyvatel Blattenu bylo evakuováno pár dní před katastrofou, když geologové varovali, že hora se stává stále nestabilnější. Lidé přišli o své domovy, kostel, hotely i farmy. „Pocit z vesnice, všechny malé uličky mezi domy, kostel, vzpomínky z dětství… to všechno je pryč,“ vzpomíná pro BBC Lukas Kalbermatten, který ztratil hotel, jenž byl v jeho rodině po tři generace.

Dnes žije Kalbermatten v pronajatém bytě ve vesnici Wiler, kde má starosta Bellwald také dočasnou kancelář. Zde dohlíží na rozsáhlou sanaci a obnovu vesnice. Dobrou zprávou je, že věří, že místo bude vyčištěno do roku 2028, první nové domy by měly být hotovy do roku 2029. Ale celkové náklady na obnovu Blattenu jsou odhadovány na stovky milionů dolarů, v přepočtu až milion dolarů na jednoho obyvatele.

V rámci veřejných dobrovolných příspěvků se rychle shromáždily miliony švýcarských franků na pomoc těm, kteří přišli o domovy. Federální vláda i kanton také slíbily finanční podporu. Avšak někteří Švýcaři se ptají, zda je obnova Blattenu skutečně výhodná.

Přestože katastrofa šokovala celé Švýcarsko, dvě třetiny země jsou horské a klimatologové varují, že ledovce a permafrost, který drží hory pohromadě, se táním uvolňují kvůli globálnímu oteplování, což činí sesuvy půdy stále pravděpodobnějšími. Ochrana těchto oblastí bude stát nemalé prostředky.

Švýcarsko každoročně investuje téměř 500 milionů dolarů do ochranných struktur, ale zpráva z roku 2007 pro švýcarský parlament naznačila, že skutečná ochrana před přírodními hrozbami by mohla stát šestkrát více.

Je investice do ochrany horských oblastí skutečně opodstatněná? Nebo by Švýcarsko a jeho obyvatelé měli vážně zvážit možnost opuštění některých vesnic?

Alpy jsou nedílnou součástí švýcarské identity. Každé údolí, jako je Lötschental, má svou vlastní kulturu. Lukas Kalbermatten rád ukazoval hostům v Blattenu staré dřevěné domy a učil je pár slov v místním dialektu Leetschär. Ztráta Blattenu a možnost ztráty dalších vesnic tohoto typu vedla mnoho Švýcarů k zamyšlení nad tím, kolik alpských tradic může zmizet.

Klima v Alpách se však mění. Geologové a klimatologové tvrdí, že tání permafrostu, které stabilizovalo hory, je klíčovým faktorem v sesuvech půdy. Změna klimatu je podle odborníků jedním z faktorů, které vedly k pádu Blattenu.

Zatímco některé alpské vesnice, jako je Brienz v Graubündenu, již byly evakuovány kvůli nebezpečnému nestabilnímu terénu, jiné, jako Kandersteg, se připravují na možnou evakuaci. Geologové varovali, že kvůli silným dešťům v červenci může dojít k dalším sesuvům.

Některé vesnice, jako Bondo, již obnovily své zničené oblasti po velkých sesuvech. Bondo obdrželo ochranné investice ve výši 64 milionů dolarů. Výstavba ochranných hrází, například v Pontresině, stála miliony. Tato opatření ukazují, že i když jsou některé vesnice stále ohroženy, je možné obnovit a chránit jejich existenci.

Otázka, zda by se Švýcarsko mělo dál zaměřovat na ochranu všech horských vesnic, ale zůstává otevřená. Některá média, jako Neue Zürcher Zeitung, naznačují, že by lidé žijící v rizikových oblastech Alp měli zvážit možnost přestěhování. To vyvolává silné reakce, protože mnoho Švýcarů má hluboké rodinné kořeny v horách a odkaz na slovo „heimat“ je pro ně klíčový.

Boris Previsic, ředitel Institutu pro kulturu Alp na Univerzitě v Lucernu, tvrdí, že mnoho Švýcarů, zejména ve městech, věřilo, že alpské prostředí už bylo pod kontrolou díky moderní infrastruktuře. Ale teď, vzhledem k klimatickým změnám, se tato důvěra rozpadá. „Musíme být více připraveni a flexibilní,“ říká.

Na tuto otázku zatím není jednoznačná odpověď. Ať už jde o ochranu či naopak opuštění některých vesnic, švýcarská krajina a kultura budou nadále čelit výzvám, které globální oteplování přináší. Jak říká Bellwald: „Hory vždy rozhodnou.“