V malebném švýcarském údolí Lötschental se starosta Matthias Bellwald prochází hlavní ulicí vesnice, kde je vítán každých pár kroků místními obyvateli, kteří mu usměvavě podávají ruku nebo mu zamávají. Není to ale jeho vesnice. Jeho domov, Blatten, který se nachází tři míle daleko, byl zničen před dvěma měsíci, když část hory a ledovce spadla do údolí.
300 obyvatel Blattenu bylo evakuováno pár dní před katastrofou, když geologové varovali, že hora se stává stále nestabilnější. Lidé přišli o své domovy, kostel, hotely i farmy. „Pocit z vesnice, všechny malé uličky mezi domy, kostel, vzpomínky z dětství… to všechno je pryč,“ vzpomíná pro BBC Lukas Kalbermatten, který ztratil hotel, jenž byl v jeho rodině po tři generace.
Dnes žije Kalbermatten v pronajatém bytě ve vesnici Wiler, kde má starosta Bellwald také dočasnou kancelář. Zde dohlíží na rozsáhlou sanaci a obnovu vesnice. Dobrou zprávou je, že věří, že místo bude vyčištěno do roku 2028, první nové domy by měly být hotovy do roku 2029. Ale celkové náklady na obnovu Blattenu jsou odhadovány na stovky milionů dolarů, v přepočtu až milion dolarů na jednoho obyvatele.
V rámci veřejných dobrovolných příspěvků se rychle shromáždily miliony švýcarských franků na pomoc těm, kteří přišli o domovy. Federální vláda i kanton také slíbily finanční podporu. Avšak někteří Švýcaři se ptají, zda je obnova Blattenu skutečně výhodná.
Přestože katastrofa šokovala celé Švýcarsko, dvě třetiny země jsou horské a klimatologové varují, že ledovce a permafrost, který drží hory pohromadě, se táním uvolňují kvůli globálnímu oteplování, což činí sesuvy půdy stále pravděpodobnějšími. Ochrana těchto oblastí bude stát nemalé prostředky.
Švýcarsko každoročně investuje téměř 500 milionů dolarů do ochranných struktur, ale zpráva z roku 2007 pro švýcarský parlament naznačila, že skutečná ochrana před přírodními hrozbami by mohla stát šestkrát více.
Je investice do ochrany horských oblastí skutečně opodstatněná? Nebo by Švýcarsko a jeho obyvatelé měli vážně zvážit možnost opuštění některých vesnic?
Alpy jsou nedílnou součástí švýcarské identity. Každé údolí, jako je Lötschental, má svou vlastní kulturu. Lukas Kalbermatten rád ukazoval hostům v Blattenu staré dřevěné domy a učil je pár slov v místním dialektu Leetschär. Ztráta Blattenu a možnost ztráty dalších vesnic tohoto typu vedla mnoho Švýcarů k zamyšlení nad tím, kolik alpských tradic může zmizet.
Klima v Alpách se však mění. Geologové a klimatologové tvrdí, že tání permafrostu, které stabilizovalo hory, je klíčovým faktorem v sesuvech půdy. Změna klimatu je podle odborníků jedním z faktorů, které vedly k pádu Blattenu.
Zatímco některé alpské vesnice, jako je Brienz v Graubündenu, již byly evakuovány kvůli nebezpečnému nestabilnímu terénu, jiné, jako Kandersteg, se připravují na možnou evakuaci. Geologové varovali, že kvůli silným dešťům v červenci může dojít k dalším sesuvům.
Některé vesnice, jako Bondo, již obnovily své zničené oblasti po velkých sesuvech. Bondo obdrželo ochranné investice ve výši 64 milionů dolarů. Výstavba ochranných hrází, například v Pontresině, stála miliony. Tato opatření ukazují, že i když jsou některé vesnice stále ohroženy, je možné obnovit a chránit jejich existenci.
Otázka, zda by se Švýcarsko mělo dál zaměřovat na ochranu všech horských vesnic, ale zůstává otevřená. Některá média, jako Neue Zürcher Zeitung, naznačují, že by lidé žijící v rizikových oblastech Alp měli zvážit možnost přestěhování. To vyvolává silné reakce, protože mnoho Švýcarů má hluboké rodinné kořeny v horách a odkaz na slovo „heimat“ je pro ně klíčový.
Boris Previsic, ředitel Institutu pro kulturu Alp na Univerzitě v Lucernu, tvrdí, že mnoho Švýcarů, zejména ve městech, věřilo, že alpské prostředí už bylo pod kontrolou díky moderní infrastruktuře. Ale teď, vzhledem k klimatickým změnám, se tato důvěra rozpadá. „Musíme být více připraveni a flexibilní,“ říká.
Na tuto otázku zatím není jednoznačná odpověď. Ať už jde o ochranu či naopak opuštění některých vesnic, švýcarská krajina a kultura budou nadále čelit výzvám, které globální oteplování přináší. Jak říká Bellwald: „Hory vždy rozhodnou.“
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.
Evropský mlékárenský sektor se podle webu Politico v současnosti potýká s nečekanými komplikacemi, které výrazně doléhají na dvě tradiční velmoci sýrařské kultury, kterými jsou Itálie a Francie. Zatímco francouzští zemědělci se snaží vyrovnat s dopady klimatických změn na produkci vyhlášených regionálních specialit, Itálii ochromila stávka dopravců a prudký růst cen energií, který ohrožuje výrobu světoznámé mozzarelly.
Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou procházejí kvůli postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa a omezování vojenské pomoci kritickým obdobím, což vyvolává zásadní otázku, jak silná je současná závislost Kyjeva na americké podpoře a zda dokáže v obraně proti ruské agresi pokračovat zcela bez ní. Nejnovější diplomatické napětí a vzájemná nedůvěra mezi oběma představiteli se projevují v době, kdy Ukrajina nadále čelí ničivým vzdušným útokům a hlubokým výpadkům v dodávkách klíčového vojenského materiálu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátečním rozhovoru pro televizi ABC News prohlásil, že jeho země je připravena uzavřít mírovou dohodu co nejdříve a nadále podporuje zmrazení konfliktu na současných frontových liniích s cílem ukončit téměř pět let trvající válku s Ruskem.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un podnikl cestu do Číny, kam dorazil přes nově otevřený most přes řeku Jalu, čímž uskutečnil svoji první známou cestu do zahraničí za více než rok. Tuto informaci potvrdily jihokorejské oficiální zdroje s odvoláním na vládní zpravodajství, přičemž pobyt severokorejského představitele nebyl z pchjongjangské ani pekingské strany předem oficiálně oznámen.
Napříč evropskými státy v současnosti sílí masivní vlna protivládních a sociálních protestů, v jejichž čele stojí mladá generace. Generace Z dává hlasitě a důrazně najevo své hluboké rozhořčení nad dlouhodobě zanedbaným financováním vzdělávacího systému, stoupajícími životními náklady a hlubokou krizí v oblasti dostupného bydlení, což představuje vážnou a bezprecedentní výzvu pro evropské vlády již tak zmítané silným ekonomickým tlakem.
Americká první dáma Melania Trumpová oznámila, že se jí podařilo úspěšně vyjednat lokální příměří mezi Ruskem a Ukrajinou v jihoukrajinském městě Olešky. Cílem této dohody je umožnit humanitární evakuaci převážně starších civilistů a zajistit nezbytné dodávky potravin, léků a čisté vody do oblasti odříznuté od okolního světa.