Situace v Pásmu Gazy se stále zhoršuje, a to i přes neustálé varování humanitárních organizací. OSN označila podmínky v oblasti za „peklo na Zemi“ a upozorňuje na katastrofální dopady vojenských operací, blokád a nedostatku základních potravin a léků.
Podle informací agentury UNRWA, která se zaměřuje na pomoc palestinským uprchlíkům, dochází k vážným kolapsům z hladu a vyčerpání nejen mezi civilisty, ale také mezi humanitárními pracovníky, lékaři a novináři. Mnozí z nich během své práce omdlévají a jsou přímo ohroženi smrtí.
Za poslední měsíc přišlo o život přibližně 1 000 lidí, kteří se snažili získat potravinovou pomoc. Příběhy o zoufalství a vyčerpání se stávají běžné. Zdravotníci hlásí dramatický nárůst podvýživy, zejména u dětí. Nemocnice, jako je Al-Šifa a Al-Aksá, jsou na pokraji kolapsu a nedostatek zásob a materiálu situaci ještě zhoršuje.
Izrael obnovil úplnou blokádu Pásma Gazy po neúspěšném pokusu o prodloužení příměří, které skončilo v březnu 2025. Od té doby není umožněn žádný průchod zboží, což výrazně zkomplikovalo přístup k potravinám a základním životním potřebám. Situace je katastrofální a více než dva miliony lidí čelí humanitární krizi, která byla označena za nejhorší od začátku války v říjnu 2023.
Podle zpráv OSN vzrostly ceny potravin v Gaze až čtyřicetinásobně, ačkoliv zásoby ve skladech mimo Gazu by byly dostatečné na více než tři měsíce. Kvůli blokádě ale zůstávají tyto zásoby nedostupné a civilní obyvatelstvo se nachází v situaci, kdy není schopno získat ani základní potraviny.
Mezi další alarmující zprávy patří nárůst úmrtí novorozenců, kteří umírají na těžkou podvýživu. Zdravotníci varují, že do zbývajících nemocnic stále přicházejí další pacienti s příznaky hladovění, což naznačuje, že bude pokračovat dramatický vzrůst obětí.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že „poslední záchranné linie, které udržují obyvatelstvo při životě, se hroutí“. Podle jeho slov je situace v Gaze mimořádně vážná, zejména u dětí a dospělých, kteří trpí těžkou podvýživou. Světový potravinový program (WFP) označil podmínky v Pásmu Gazy za nejhorší, jaké jeho pracovníci kdy zažili.
Humanitární organizace i zdravotníci naléhají na okamžité obnovení přístupu k potravinám a zdravotnickému materiálu. Bez tohoto zásahu hrozí, že počet obětí bude i nadále dramaticky růst.
Už několik dní vyhlíželi posluchači Evropy 2 pondělní ráno. Moderátor Leoš Mareš je totiž navnadil na avizovanou účast legendární herečky Jiřiny Bohdalové, která lidi nepochybně nezklamala. Do vysílání dorazila i s výrazně mladším kolegou Jakubem Prachařem a dalším moderátorem Liborem Boučkem.
Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Důležitým aktérem sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) je poradce hlavy státu Petr Kolář. Právě na jeho telefon dorazily tolik diskutované esemesky. Kolář se nyní poprvé od začátku kauzy vyjádřil.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.
Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy.
Dělba moci, volby a svoboda projevu brání státu v efektivním vládnutí. To je hlavní teze eseje „Digitální legitimita“, kterou pro nový režimní časopis napsal poradce Kremlu pro vnitřní politiku Gleb Kuzněcov. Podle něj jsou obyvatelé takzvaných neliberálních režimů ochotni vyměnit demokratické svobody za pohodlí a bezplatné digitální služby.
V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.
Zveřejnění více než tří milionů souborů souvisejících s Jeffreym Epsteinem naznačuje, že do jeho sítě sexuálního zneužívání byli zapojeni i další muži. Tyto materiály vyvolávají pochybnosti o tvrzení úřadů, že neexistuje dostatek důkazů pro vyšetřování třetích stran. Nově odtajněné dokumenty obsahují svědectví, podle nichž Epstein poskytoval své oběti dalším osobám.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.