Situace v Pásmu Gazy se stále zhoršuje, a to i přes neustálé varování humanitárních organizací. OSN označila podmínky v oblasti za „peklo na Zemi“ a upozorňuje na katastrofální dopady vojenských operací, blokád a nedostatku základních potravin a léků.
Podle informací agentury UNRWA, která se zaměřuje na pomoc palestinským uprchlíkům, dochází k vážným kolapsům z hladu a vyčerpání nejen mezi civilisty, ale také mezi humanitárními pracovníky, lékaři a novináři. Mnozí z nich během své práce omdlévají a jsou přímo ohroženi smrtí.
Za poslední měsíc přišlo o život přibližně 1 000 lidí, kteří se snažili získat potravinovou pomoc. Příběhy o zoufalství a vyčerpání se stávají běžné. Zdravotníci hlásí dramatický nárůst podvýživy, zejména u dětí. Nemocnice, jako je Al-Šifa a Al-Aksá, jsou na pokraji kolapsu a nedostatek zásob a materiálu situaci ještě zhoršuje.
Izrael obnovil úplnou blokádu Pásma Gazy po neúspěšném pokusu o prodloužení příměří, které skončilo v březnu 2025. Od té doby není umožněn žádný průchod zboží, což výrazně zkomplikovalo přístup k potravinám a základním životním potřebám. Situace je katastrofální a více než dva miliony lidí čelí humanitární krizi, která byla označena za nejhorší od začátku války v říjnu 2023.
Podle zpráv OSN vzrostly ceny potravin v Gaze až čtyřicetinásobně, ačkoliv zásoby ve skladech mimo Gazu by byly dostatečné na více než tři měsíce. Kvůli blokádě ale zůstávají tyto zásoby nedostupné a civilní obyvatelstvo se nachází v situaci, kdy není schopno získat ani základní potraviny.
Mezi další alarmující zprávy patří nárůst úmrtí novorozenců, kteří umírají na těžkou podvýživu. Zdravotníci varují, že do zbývajících nemocnic stále přicházejí další pacienti s příznaky hladovění, což naznačuje, že bude pokračovat dramatický vzrůst obětí.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že „poslední záchranné linie, které udržují obyvatelstvo při životě, se hroutí“. Podle jeho slov je situace v Gaze mimořádně vážná, zejména u dětí a dospělých, kteří trpí těžkou podvýživou. Světový potravinový program (WFP) označil podmínky v Pásmu Gazy za nejhorší, jaké jeho pracovníci kdy zažili.
Humanitární organizace i zdravotníci naléhají na okamžité obnovení přístupu k potravinám a zdravotnickému materiálu. Bez tohoto zásahu hrozí, že počet obětí bude i nadále dramaticky růst.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
V posledních letech se vitamín D dostal do centra pozornosti, protože jeho nedostatek je spojován s celou řadou onemocnění a protože jeho nedostatek je poměrně rozšířený. Již od roku 1930, kdy byla poprvé objevena jeho chemická struktura, došlo ve výzkumu funkcí tohoto vitaminu v lidském těle k významným pokrokům.
V únoru 2022, když Rusové postupovali na Kyjev, si Oleksandr Dmitriev uvědomil, že ví, jak zastavit jejich postup. Navrhl vyhodit do povětří hráz, která zadržovala řeku Irpiň severovýchodně od hlavního města, a obnovit tak dávno vysušené záplavové území. Dmitriev, který se před válkou věnoval pořádání offroadových závodů v této oblasti, dobře znal místní terén. Byl si jistý, že zaplavení povodí řeky – rozlehlé oblasti močálů a rašelinišť, která byla odvodněna ještě za sovětských dob – by zcela znemožnilo pohyb ruské vojenské techniky.
Dne 25. srpna 2025 zasáhly izraelské bomby hlavní nemocnici na jihu Gazy. Podle zdravotnických úředníků zemřelo nejméně 20 lidí, včetně pěti novinářů, kteří přispěchali na pomoc zraněným po prvním útoku.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem setkat se se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a je otevřený dalším obchodním jednáním s Jižní Koreou. Svá prohlášení pronesl během návštěvy jihokorejského prezidenta I Če-mjonga v Bílém domě.
Jedním z nejdiskutovanějších témat v Indii se stal osud zhruba milionu toulavých psů. Po několika vážných případech napadení, které skončily i smrtí, rozhodl indický Nejvyšší soud, že toulaví psi v Dillí ztratí právo se volně pohybovat po ulicích a budou umístěni do útulků. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu paniky mezi milovníky zvířat a organizacemi na ochranu zvířat, které argumentovaly, že indická metropole nemá dostatečnou infrastrukturu, aby se o takové množství zvířat postarala.
Dle nové studie může opakovaná expozice vlnám veder urychlovat stárnutí. Vědci to přirovnávají k dopadům kouření, konzumace alkoholu nebo nezdravého životního stylu. Vzhledem k tomu, že vlny veder jsou kvůli klimatické krizi stále častější, mohou mít dlouhodobé následky na zdraví miliard lidí.
Jak Rusko posiluje svou válečnou mašinérii na východní Ukrajině, daleko za frontovou linií probíhá další ofenziva. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Masivní výroba těchto zbraní neustále zvyšuje intenzitu těchto útoků.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil okamžité zahájení jednání o propuštění všech rukojmích. Jednání mají proběhnout za podmínek, které jsou pro Izrael přijatelné. Podle Netanjahua je cílem dohody ukončit válku v Gaze.
Obchodní vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou v posledních letech velmi křehké. EU se ocitla v obtížné situaci, kdy se snaží udržet si dobré vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a zároveň si zachovat pověst zastánce mezinárodních obchodních pravidel. Nedávno uzavřená dohoda o clech na Trumpově skotském golfovém hřišti ukázala, jak moc je EU ochotna ustoupit, aby si udržela přízeň amerického prezidenta.
Stelios Boutaris, vinař ze severního Řecka a ostrova Santorini, prohlašuje, že nehodlá měnit povolání. Zároveň však připouští, že způsob hospodaření, který praktikovali jeho otcové, už není možný. Klimatická krize vystavuje producenty napříč Středomořím obrovskému tlaku.
V evropské krajině se něco mění. Tam, kde ještě nedávno stála dřevěná oplocení, se začínají stavět mohutné, novodobé zdi. Evropa na svých východních hranicích opět buduje bariéry, ale tentokrát v obráceném gardu než dříve.