Situace v Pásmu Gazy se stále zhoršuje, a to i přes neustálé varování humanitárních organizací. OSN označila podmínky v oblasti za „peklo na Zemi“ a upozorňuje na katastrofální dopady vojenských operací, blokád a nedostatku základních potravin a léků.
Podle informací agentury UNRWA, která se zaměřuje na pomoc palestinským uprchlíkům, dochází k vážným kolapsům z hladu a vyčerpání nejen mezi civilisty, ale také mezi humanitárními pracovníky, lékaři a novináři. Mnozí z nich během své práce omdlévají a jsou přímo ohroženi smrtí.
Za poslední měsíc přišlo o život přibližně 1 000 lidí, kteří se snažili získat potravinovou pomoc. Příběhy o zoufalství a vyčerpání se stávají běžné. Zdravotníci hlásí dramatický nárůst podvýživy, zejména u dětí. Nemocnice, jako je Al-Šifa a Al-Aksá, jsou na pokraji kolapsu a nedostatek zásob a materiálu situaci ještě zhoršuje.
Izrael obnovil úplnou blokádu Pásma Gazy po neúspěšném pokusu o prodloužení příměří, které skončilo v březnu 2025. Od té doby není umožněn žádný průchod zboží, což výrazně zkomplikovalo přístup k potravinám a základním životním potřebám. Situace je katastrofální a více než dva miliony lidí čelí humanitární krizi, která byla označena za nejhorší od začátku války v říjnu 2023.
Podle zpráv OSN vzrostly ceny potravin v Gaze až čtyřicetinásobně, ačkoliv zásoby ve skladech mimo Gazu by byly dostatečné na více než tři měsíce. Kvůli blokádě ale zůstávají tyto zásoby nedostupné a civilní obyvatelstvo se nachází v situaci, kdy není schopno získat ani základní potraviny.
Mezi další alarmující zprávy patří nárůst úmrtí novorozenců, kteří umírají na těžkou podvýživu. Zdravotníci varují, že do zbývajících nemocnic stále přicházejí další pacienti s příznaky hladovění, což naznačuje, že bude pokračovat dramatický vzrůst obětí.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že „poslední záchranné linie, které udržují obyvatelstvo při životě, se hroutí“. Podle jeho slov je situace v Gaze mimořádně vážná, zejména u dětí a dospělých, kteří trpí těžkou podvýživou. Světový potravinový program (WFP) označil podmínky v Pásmu Gazy za nejhorší, jaké jeho pracovníci kdy zažili.
Humanitární organizace i zdravotníci naléhají na okamžité obnovení přístupu k potravinám a zdravotnickému materiálu. Bez tohoto zásahu hrozí, že počet obětí bude i nadále dramaticky růst.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.