Situace v Pásmu Gazy se stále zhoršuje, a to i přes neustálé varování humanitárních organizací. OSN označila podmínky v oblasti za „peklo na Zemi“ a upozorňuje na katastrofální dopady vojenských operací, blokád a nedostatku základních potravin a léků.
Podle informací agentury UNRWA, která se zaměřuje na pomoc palestinským uprchlíkům, dochází k vážným kolapsům z hladu a vyčerpání nejen mezi civilisty, ale také mezi humanitárními pracovníky, lékaři a novináři. Mnozí z nich během své práce omdlévají a jsou přímo ohroženi smrtí.
Za poslední měsíc přišlo o život přibližně 1 000 lidí, kteří se snažili získat potravinovou pomoc. Příběhy o zoufalství a vyčerpání se stávají běžné. Zdravotníci hlásí dramatický nárůst podvýživy, zejména u dětí. Nemocnice, jako je Al-Šifa a Al-Aksá, jsou na pokraji kolapsu a nedostatek zásob a materiálu situaci ještě zhoršuje.
Izrael obnovil úplnou blokádu Pásma Gazy po neúspěšném pokusu o prodloužení příměří, které skončilo v březnu 2025. Od té doby není umožněn žádný průchod zboží, což výrazně zkomplikovalo přístup k potravinám a základním životním potřebám. Situace je katastrofální a více než dva miliony lidí čelí humanitární krizi, která byla označena za nejhorší od začátku války v říjnu 2023.
Podle zpráv OSN vzrostly ceny potravin v Gaze až čtyřicetinásobně, ačkoliv zásoby ve skladech mimo Gazu by byly dostatečné na více než tři měsíce. Kvůli blokádě ale zůstávají tyto zásoby nedostupné a civilní obyvatelstvo se nachází v situaci, kdy není schopno získat ani základní potraviny.
Mezi další alarmující zprávy patří nárůst úmrtí novorozenců, kteří umírají na těžkou podvýživu. Zdravotníci varují, že do zbývajících nemocnic stále přicházejí další pacienti s příznaky hladovění, což naznačuje, že bude pokračovat dramatický vzrůst obětí.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že „poslední záchranné linie, které udržují obyvatelstvo při životě, se hroutí“. Podle jeho slov je situace v Gaze mimořádně vážná, zejména u dětí a dospělých, kteří trpí těžkou podvýživou. Světový potravinový program (WFP) označil podmínky v Pásmu Gazy za nejhorší, jaké jeho pracovníci kdy zažili.
Humanitární organizace i zdravotníci naléhají na okamžité obnovení přístupu k potravinám a zdravotnickému materiálu. Bez tohoto zásahu hrozí, že počet obětí bude i nadále dramaticky růst.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.