Svět čelí plastové krizi, která každý rok způsobuje škody na zdraví ve výši 1,5 bilionu dolarů a zasahuje všechny věkové skupiny – od kojenců až po seniory, varuje nová odborná zpráva. Výroba plastů, která vzrostla více než 200krát od roku 1950, se do roku 2060 téměř ztrojnásobí, čímž dosáhne miliardy tun ročně. Nejrychlejší nárůst je přitom ve výrobě plastů pro jednorázové použití, jako jsou lahve na nápoje a obaly na fast food.
Tato expanze plastové výroby povede k obrovskému nárůstu plastového znečištění, které v současnosti představuje 8 miliard tun plastového odpadu na celém světě, a to od vrcholu Mount Everestu až po nejhlubší oceánské příkopy. Jen méně než 10 % plastů je recyklováno.
Plastová krize má negativní vliv na zdraví lidí i na planetu v každé své fázi – od těžby fosilních paliv potřebných k jejich výrobě, přes samotnou produkci, používání až po likvidaci. Tato situace vede ke znečištění ovzduší, expozici toxickým chemikáliím a kontaminaci těla mikroplasty.
Plastové znečištění může dokonce podporovat šíření nemocí, například skrze komáry, kteří jsou schopni přenášet nemoci, protože voda uvězněná v plastovém odpadu poskytuje ideální podmínky pro jejich rozmnožování.
Zpráva, zveřejněná v prestižním lékařském časopise The Lancet, byla vydaná těsně před šestým a pravděpodobně posledním kolem jednání mezi zeměmi o vypracování právně závazné globální dohody, která by měla čelit plastové krizi.
Jednání jsou komplikována hlubokým rozporem mezi více než 100 zeměmi, které podporují omezení produkce plastů, a státy, jako je Saúdská Arábie, které tento návrh odmítají. Jak nedávno odhalil The Guardian, státy a lobbisté plastového průmyslu těmto jednáním brání.
Profesor Philip Landrigan, pediatr a epidemiolog z Boston College, který je hlavním autorem zprávy, uvedl, že je nezbytné, aby globální plastová dohoda zahrnovala opatření na ochranu lidského a planetárního zdraví.
Zdůraznil, že největší negativní dopady mají plastové produkty na zranitelné populace, především na kojence a děti, a že tyto problémy vyžadují obrovské ekonomické náklady.
Plastové chemikálie, které jsou používány ve více než 16 000 různých plastech, včetně plniv, barviv, zpomalovačů hoření a stabilizátorů, jsou spojeny se zdravotními problémy v každé fázi lidského života. Podle studie navíc chybí dostatek informací o tom, jaké chemikálie jsou přítomny v konkrétních plastech, což ztěžuje ochranu zdraví.
Výzkum zjistil, že plody, kojenci a malé děti jsou vysoce náchylní k poškozením způsobeným plasty, přičemž expozice plastům je spojována se zvýšeným rizikem potratů, předčasného porodu, malformací, poškození plic, dětských rakovin a problémů s plodností v pozdějším věku.
Plastové odpady se často rozkládají na mikro a nano plasty, které vstupují do lidského těla prostřednictvím vody, potravy a dýchání. Tyto částice byly nalezeny v krvi, mozku, mateřském mléce, placentě, spermiích a kostní dřeni. I když je jejich dopad na lidské zdraví zatím do značné míry neznámý, byly spojeny s mrtvicí a infarkty.
Ačkoliv je plast často považován za levný materiál, vědci upozorňují, že když se započítají náklady na zdravotní škody, stává se velmi drahým. Jedna z odhadovaných částek nákladů na zdravotní škody způsobené třemi plastovými chemikáliemi – PBDE, BPA a DEHP – v 38 zemích činí ročně 1,5 bilionu dolarů.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
