Svět čelí plastové krizi, která každý rok způsobuje škody na zdraví ve výši 1,5 bilionu dolarů a zasahuje všechny věkové skupiny – od kojenců až po seniory, varuje nová odborná zpráva. Výroba plastů, která vzrostla více než 200krát od roku 1950, se do roku 2060 téměř ztrojnásobí, čímž dosáhne miliardy tun ročně. Nejrychlejší nárůst je přitom ve výrobě plastů pro jednorázové použití, jako jsou lahve na nápoje a obaly na fast food.
Tato expanze plastové výroby povede k obrovskému nárůstu plastového znečištění, které v současnosti představuje 8 miliard tun plastového odpadu na celém světě, a to od vrcholu Mount Everestu až po nejhlubší oceánské příkopy. Jen méně než 10 % plastů je recyklováno.
Plastová krize má negativní vliv na zdraví lidí i na planetu v každé své fázi – od těžby fosilních paliv potřebných k jejich výrobě, přes samotnou produkci, používání až po likvidaci. Tato situace vede ke znečištění ovzduší, expozici toxickým chemikáliím a kontaminaci těla mikroplasty.
Plastové znečištění může dokonce podporovat šíření nemocí, například skrze komáry, kteří jsou schopni přenášet nemoci, protože voda uvězněná v plastovém odpadu poskytuje ideální podmínky pro jejich rozmnožování.
Zpráva, zveřejněná v prestižním lékařském časopise The Lancet, byla vydaná těsně před šestým a pravděpodobně posledním kolem jednání mezi zeměmi o vypracování právně závazné globální dohody, která by měla čelit plastové krizi.
Jednání jsou komplikována hlubokým rozporem mezi více než 100 zeměmi, které podporují omezení produkce plastů, a státy, jako je Saúdská Arábie, které tento návrh odmítají. Jak nedávno odhalil The Guardian, státy a lobbisté plastového průmyslu těmto jednáním brání.
Profesor Philip Landrigan, pediatr a epidemiolog z Boston College, který je hlavním autorem zprávy, uvedl, že je nezbytné, aby globální plastová dohoda zahrnovala opatření na ochranu lidského a planetárního zdraví.
Zdůraznil, že největší negativní dopady mají plastové produkty na zranitelné populace, především na kojence a děti, a že tyto problémy vyžadují obrovské ekonomické náklady.
Plastové chemikálie, které jsou používány ve více než 16 000 různých plastech, včetně plniv, barviv, zpomalovačů hoření a stabilizátorů, jsou spojeny se zdravotními problémy v každé fázi lidského života. Podle studie navíc chybí dostatek informací o tom, jaké chemikálie jsou přítomny v konkrétních plastech, což ztěžuje ochranu zdraví.
Výzkum zjistil, že plody, kojenci a malé děti jsou vysoce náchylní k poškozením způsobeným plasty, přičemž expozice plastům je spojována se zvýšeným rizikem potratů, předčasného porodu, malformací, poškození plic, dětských rakovin a problémů s plodností v pozdějším věku.
Plastové odpady se často rozkládají na mikro a nano plasty, které vstupují do lidského těla prostřednictvím vody, potravy a dýchání. Tyto částice byly nalezeny v krvi, mozku, mateřském mléce, placentě, spermiích a kostní dřeni. I když je jejich dopad na lidské zdraví zatím do značné míry neznámý, byly spojeny s mrtvicí a infarkty.
Ačkoliv je plast často považován za levný materiál, vědci upozorňují, že když se započítají náklady na zdravotní škody, stává se velmi drahým. Jedna z odhadovaných částek nákladů na zdravotní škody způsobené třemi plastovými chemikáliemi – PBDE, BPA a DEHP – v 38 zemích činí ročně 1,5 bilionu dolarů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.