Svět čelí plastové krizi, která každý rok způsobuje škody na zdraví ve výši 1,5 bilionu dolarů a zasahuje všechny věkové skupiny – od kojenců až po seniory, varuje nová odborná zpráva. Výroba plastů, která vzrostla více než 200krát od roku 1950, se do roku 2060 téměř ztrojnásobí, čímž dosáhne miliardy tun ročně. Nejrychlejší nárůst je přitom ve výrobě plastů pro jednorázové použití, jako jsou lahve na nápoje a obaly na fast food.
Tato expanze plastové výroby povede k obrovskému nárůstu plastového znečištění, které v současnosti představuje 8 miliard tun plastového odpadu na celém světě, a to od vrcholu Mount Everestu až po nejhlubší oceánské příkopy. Jen méně než 10 % plastů je recyklováno.
Plastová krize má negativní vliv na zdraví lidí i na planetu v každé své fázi – od těžby fosilních paliv potřebných k jejich výrobě, přes samotnou produkci, používání až po likvidaci. Tato situace vede ke znečištění ovzduší, expozici toxickým chemikáliím a kontaminaci těla mikroplasty.
Plastové znečištění může dokonce podporovat šíření nemocí, například skrze komáry, kteří jsou schopni přenášet nemoci, protože voda uvězněná v plastovém odpadu poskytuje ideální podmínky pro jejich rozmnožování.
Zpráva, zveřejněná v prestižním lékařském časopise The Lancet, byla vydaná těsně před šestým a pravděpodobně posledním kolem jednání mezi zeměmi o vypracování právně závazné globální dohody, která by měla čelit plastové krizi.
Jednání jsou komplikována hlubokým rozporem mezi více než 100 zeměmi, které podporují omezení produkce plastů, a státy, jako je Saúdská Arábie, které tento návrh odmítají. Jak nedávno odhalil The Guardian, státy a lobbisté plastového průmyslu těmto jednáním brání.
Profesor Philip Landrigan, pediatr a epidemiolog z Boston College, který je hlavním autorem zprávy, uvedl, že je nezbytné, aby globální plastová dohoda zahrnovala opatření na ochranu lidského a planetárního zdraví.
Zdůraznil, že největší negativní dopady mají plastové produkty na zranitelné populace, především na kojence a děti, a že tyto problémy vyžadují obrovské ekonomické náklady.
Plastové chemikálie, které jsou používány ve více než 16 000 různých plastech, včetně plniv, barviv, zpomalovačů hoření a stabilizátorů, jsou spojeny se zdravotními problémy v každé fázi lidského života. Podle studie navíc chybí dostatek informací o tom, jaké chemikálie jsou přítomny v konkrétních plastech, což ztěžuje ochranu zdraví.
Výzkum zjistil, že plody, kojenci a malé děti jsou vysoce náchylní k poškozením způsobeným plasty, přičemž expozice plastům je spojována se zvýšeným rizikem potratů, předčasného porodu, malformací, poškození plic, dětských rakovin a problémů s plodností v pozdějším věku.
Plastové odpady se často rozkládají na mikro a nano plasty, které vstupují do lidského těla prostřednictvím vody, potravy a dýchání. Tyto částice byly nalezeny v krvi, mozku, mateřském mléce, placentě, spermiích a kostní dřeni. I když je jejich dopad na lidské zdraví zatím do značné míry neznámý, byly spojeny s mrtvicí a infarkty.
Ačkoliv je plast často považován za levný materiál, vědci upozorňují, že když se započítají náklady na zdravotní škody, stává se velmi drahým. Jedna z odhadovaných částek nákladů na zdravotní škody způsobené třemi plastovými chemikáliemi – PBDE, BPA a DEHP – v 38 zemích činí ročně 1,5 bilionu dolarů.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzvala k budování „nezávislejší“ Evropy. Svět je podle ní obrazně řečeno v plamenech, ať už jde o napjaté vztahy mezi EU a USA, pokračující ruskou agresi na Ukrajině nebo hrozby vnějších sil, které se pokoušejí oslabit Unii zevnitř. Jedinou možnou odpovědí je posílení evropské samostatnosti ve všech klíčových dimenzích – od obrany a energetiky až po ekonomiku, obchod a digitální technologie.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poskytl aktuální informace o stavu vyjednávání s Ruskem ohledně ukončení válečného konfliktu. Podle jeho slov se rozhovory, které započaly úvodními koly v Abú Zabí, posouvají kupředu. Další klíčové kolo jednání se má uskutečnit příští týden ve švýcarské Ženevě, což potvrdila i ruská strana.
Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Spor o budoucí směřování Pásma Gazy mezi Evropskou unií a Spojenými státy naplno propukl na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová otevřeně varovala, že takzvaná „Rada míru“, kterou prosazuje Donald Trump, slouží jako osobní nástroj amerického prezidenta. Podle ní tento orgán zcela postrádá jakoukoli odpovědnost vůči Palestincům nebo Organizaci spojených národů.