Svět čelí plastové krizi, která každý rok způsobuje škody na zdraví ve výši 1,5 bilionu dolarů a zasahuje všechny věkové skupiny – od kojenců až po seniory, varuje nová odborná zpráva. Výroba plastů, která vzrostla více než 200krát od roku 1950, se do roku 2060 téměř ztrojnásobí, čímž dosáhne miliardy tun ročně. Nejrychlejší nárůst je přitom ve výrobě plastů pro jednorázové použití, jako jsou lahve na nápoje a obaly na fast food.
Tato expanze plastové výroby povede k obrovskému nárůstu plastového znečištění, které v současnosti představuje 8 miliard tun plastového odpadu na celém světě, a to od vrcholu Mount Everestu až po nejhlubší oceánské příkopy. Jen méně než 10 % plastů je recyklováno.
Plastová krize má negativní vliv na zdraví lidí i na planetu v každé své fázi – od těžby fosilních paliv potřebných k jejich výrobě, přes samotnou produkci, používání až po likvidaci. Tato situace vede ke znečištění ovzduší, expozici toxickým chemikáliím a kontaminaci těla mikroplasty.
Plastové znečištění může dokonce podporovat šíření nemocí, například skrze komáry, kteří jsou schopni přenášet nemoci, protože voda uvězněná v plastovém odpadu poskytuje ideální podmínky pro jejich rozmnožování.
Zpráva, zveřejněná v prestižním lékařském časopise The Lancet, byla vydaná těsně před šestým a pravděpodobně posledním kolem jednání mezi zeměmi o vypracování právně závazné globální dohody, která by měla čelit plastové krizi.
Jednání jsou komplikována hlubokým rozporem mezi více než 100 zeměmi, které podporují omezení produkce plastů, a státy, jako je Saúdská Arábie, které tento návrh odmítají. Jak nedávno odhalil The Guardian, státy a lobbisté plastového průmyslu těmto jednáním brání.
Profesor Philip Landrigan, pediatr a epidemiolog z Boston College, který je hlavním autorem zprávy, uvedl, že je nezbytné, aby globální plastová dohoda zahrnovala opatření na ochranu lidského a planetárního zdraví.
Zdůraznil, že největší negativní dopady mají plastové produkty na zranitelné populace, především na kojence a děti, a že tyto problémy vyžadují obrovské ekonomické náklady.
Plastové chemikálie, které jsou používány ve více než 16 000 různých plastech, včetně plniv, barviv, zpomalovačů hoření a stabilizátorů, jsou spojeny se zdravotními problémy v každé fázi lidského života. Podle studie navíc chybí dostatek informací o tom, jaké chemikálie jsou přítomny v konkrétních plastech, což ztěžuje ochranu zdraví.
Výzkum zjistil, že plody, kojenci a malé děti jsou vysoce náchylní k poškozením způsobeným plasty, přičemž expozice plastům je spojována se zvýšeným rizikem potratů, předčasného porodu, malformací, poškození plic, dětských rakovin a problémů s plodností v pozdějším věku.
Plastové odpady se často rozkládají na mikro a nano plasty, které vstupují do lidského těla prostřednictvím vody, potravy a dýchání. Tyto částice byly nalezeny v krvi, mozku, mateřském mléce, placentě, spermiích a kostní dřeni. I když je jejich dopad na lidské zdraví zatím do značné míry neznámý, byly spojeny s mrtvicí a infarkty.
Ačkoliv je plast často považován za levný materiál, vědci upozorňují, že když se započítají náklady na zdravotní škody, stává se velmi drahým. Jedna z odhadovaných částek nákladů na zdravotní škody způsobené třemi plastovými chemikáliemi – PBDE, BPA a DEHP – v 38 zemích činí ročně 1,5 bilionu dolarů.
Poslanci se na svém středečním ustavujícím zasedání dohodli na novém šéfovi Poslanecké sněmovny. Tuto klíčovou roli v čele dolní komory Parlamentu získal Tomio Okamura z hnutí SPD. Během tajného hlasování obdržel Okamura 107 hlasů ze 197 odevzdaných, čímž si zajistil vítězství s minimálním náskokem potřebné většiny.
Podle nejnovějších dat z Úřadu pro národní statistiku (ONS) v Anglii a Walesu se odhaduje, že téměř 30 % dospělých zažilo během svého dětství nějakou formu zneužívání nebo zanedbávání. Tato nová statistika poprvé zahrnuje nejen fyzické a sexuální zneužívání a zanedbávání, ale také zneužívání emocionální. Celkově se toto zjištění týká odhadem 13,6 milionu lidí starších 18 let.
Lidstvo selhalo v úsilí omezit globální oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úrovní a musí okamžitě změnit směr. S tímto alarmujícím prohlášením vystoupil generální tajemník OSN António Guterres v exkluzivním rozhovoru před klimatickým summitem COP30, který se bude konat v brazilském Belému. Guterres přiznal, že je již „neodvratné“, že lidstvo cíl Pařížské dohody v příštích letech překročí, což bude mít „devastující následky“ pro celou planetu.
Prezident Donald Trump se ve středu ráno sešel k snídani s republikánskými senátory, kde hodnotil výsledky předchozí noci, které nebyly pro Republikány příznivé. Volby označil za „zajímavý večer“, který nebyl sice očekáván jako vítězný, ale přesto mu poskytl „mnoho poznatků“. Hlavním tématem jeho projevu se stal pokračující vládní shutdown, který trvá od 1. října a dosáhl rekordní délky v americké historii.
Subramanyam "Subu" Vedam (64), Američan indického původu, který strávil neuvěřitelných 43 let ve vězení za vraždu, kterou nespáchal, čelí nové a překvapivé nespravedlnosti. Ihned po svém osvobození v říjnu letošního roku na základě nových důkazů byl Vedam okamžitě zadržen americkou imigrační a celní službou (ICE), která ho chce deportovat do Indie.
Nejvyšší soud Spojených států se začne ve středu zabývat žalobou namířenou proti plošným celům, které na jaře zavedla administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Soudní spor, v němž figuruje dvanáct států v čele s Demokraty a soukromé společnosti, se týká legálnosti cel uvalených na základě Zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA) z roku 1977. Tři federální soudy již dříve rozhodly, že Trump zneužil tento zákon, který prezidentovi sice dává pravomoc „regulovat“ dovoz, ale výslovně nepovoluje uvalení cel a daní. Rozhodnutí soudu, které se očekává do konce července příštího roku, může mít zásadní dopad na obchodní dohody, které Trumpova administrativa mezitím uzavřela s partnery jako EU či Japonsko.
Podle nejdetailnějšího dosavadního modelování budou korály na Velkém bariérovém útesu čelit „rychlému úbytku“ až do roku 2050. Výzkum však naznačuje, že by se největší korálový útes světa mohl obnovit, pokud se globální oteplování udrží pod hranicí 2 °C. Toto zjištění, vycházející z dat University of Queensland, je v rozporu s dříve rozšířeným názorem, že úpadek oceánského klenotu bude nevratný, jakmile globální teploty překročí 1,5 °C.
Čtyřiatřicetiletý politik Zohran Mamdani se stal nově zvoleným starostou New Yorku, čímž završil cestu od aspirujícího rappera až k politické hvězdě. Jeho jednoznačné vítězství v úterý večer otřáslo americkou politickou scénou. Mamdani, který bude do funkce namísto Erica Adamse uveden v lednu, se stal prvním muslimským a jihoasijským starostou New Yorku a zároveň nejmladším vedoucím představitelem města za posledních sto let.
Masakr ve vlaku, při kterém bylo minulý víkend zraněno devět lidí, z nichž někteří bojovali o život, znovu přitáhl pozornost k rozšířenému problému nožové kriminality ve Spojeném království. Třiatřicetiletý Brit čelí v souvislosti s útokem, který se stal v sobotu večer ve vlaku jedoucím střední Anglií do Londýna, deseti obviněním z pokusu o vraždu. Britská ministryně vnitra Shabana Mahmood v Dolní sněmovně odsoudila útok a prohlásila, že zločiny s nožem „si v naší zemi vyžádají příliš mnoho životů“.
Na ostrově Île d’Oléron, který leží u západního pobřeží Francie, došlo k vážnému incidentu, při kterém auto najelo do skupiny chodců a cyklistů. Nejméně pět lidí utrpělo zranění ve městě Saint Pierre d’Oléron. O události informoval francouzský ministr vnitra Laurent Nuñez na sociální síti X.
Ministři životního prostředí Evropské unie (EU) dospěli k dohodě, která zmírňuje původně navrhovaný cíl pro snížení emisí do roku 2040 a zároveň stanovuje nový klimatický plán pro rok 2035. Po celodenním jednání, které probíhalo od úterý až do středečního rána, ministři jednomyslně schválili dlouho očekávaný klimatický plán bloku, čímž EU uchránili před mezinárodní ostudou na nadcházejícím klimatickém summitu COP30, který začíná 10. listopadu.
Starostou New Yorku je nově Zohran Mamdani, jehož volební výhra symbolizuje celkový úspěch Demokratů v prvních klíčových volbách, které proběhly po nástupu Donalda Trumpa do druhého prezidentského období. Čtyřiatřicetiletý Mamdani se zapsal do dějin: stává se historicky prvním muslimským starostou a zároveň nejmladším vedoucím představitelem největšího amerického města za víc než sto let.