Ničíme jí planetu i svoje zdraví. Svět čelí plastové krizi, jejímu vyřešení brání lobbisté

Tato expanze plastové výroby povede k obrovskému nárůstu plastového znečištění, které v současnosti představuje 8 miliard tun plastového odpadu na celém světě, a to od vrcholu Mount Everestu až po nejhlubší oceánské příkopy. Jen méně než 10 % plastů je recyklováno.

Plastová krize má negativní vliv na zdraví lidí i na planetu v každé své fázi – od těžby fosilních paliv potřebných k jejich výrobě, přes samotnou produkci, používání až po likvidaci. Tato situace vede ke znečištění ovzduší, expozici toxickým chemikáliím a kontaminaci těla mikroplasty.

Plastové znečištění může dokonce podporovat šíření nemocí, například skrze komáry, kteří jsou schopni přenášet nemoci, protože voda uvězněná v plastovém odpadu poskytuje ideální podmínky pro jejich rozmnožování.

Zpráva, zveřejněná v prestižním lékařském časopise The Lancet, byla vydaná těsně před šestým a pravděpodobně posledním kolem jednání mezi zeměmi o vypracování právně závazné globální dohody, která by měla čelit plastové krizi.

Jednání jsou komplikována hlubokým rozporem mezi více než 100 zeměmi, které podporují omezení produkce plastů, a státy, jako je Saúdská Arábie, které tento návrh odmítají. Jak nedávno odhalil The Guardian, státy a lobbisté plastového průmyslu těmto jednáním brání.

Profesor Philip Landrigan, pediatr a epidemiolog z Boston College, který je hlavním autorem zprávy, uvedl, že je nezbytné, aby globální plastová dohoda zahrnovala opatření na ochranu lidského a planetárního zdraví.

Zdůraznil, že největší negativní dopady mají plastové produkty na zranitelné populace, především na kojence a děti, a že tyto problémy vyžadují obrovské ekonomické náklady.

Plastové chemikálie, které jsou používány ve více než 16 000 různých plastech, včetně plniv, barviv, zpomalovačů hoření a stabilizátorů, jsou spojeny se zdravotními problémy v každé fázi lidského života. Podle studie navíc chybí dostatek informací o tom, jaké chemikálie jsou přítomny v konkrétních plastech, což ztěžuje ochranu zdraví.

Výzkum zjistil, že plody, kojenci a malé děti jsou vysoce náchylní k poškozením způsobeným plasty, přičemž expozice plastům je spojována se zvýšeným rizikem potratů, předčasného porodu, malformací, poškození plic, dětských rakovin a problémů s plodností v pozdějším věku.

Plastové odpady se často rozkládají na mikro a nano plasty, které vstupují do lidského těla prostřednictvím vody, potravy a dýchání. Tyto částice byly nalezeny v krvi, mozku, mateřském mléce, placentě, spermiích a kostní dřeni. I když je jejich dopad na lidské zdraví zatím do značné míry neznámý, byly spojeny s mrtvicí a infarkty.

Ačkoliv je plast často považován za levný materiál, vědci upozorňují, že když se započítají náklady na zdravotní škody, stává se velmi drahým. Jedna z odhadovaných částek nákladů na zdravotní škody způsobené třemi plastovými chemikáliemi – PBDE, BPA a DEHP – v 38 zemích činí ročně 1,5 bilionu dolarů.