Evropská unie připravuje legislativní návrh, který by mohl urychlit přechod k elektromobilitě. Podle informací německého deníku Bild by mohla být od roku 2030 velká autopůjčovna jako Sixt nebo Europcar povinna nakupovat pouze elektromobily. Tento krok by mohl mít zásadní dopad na automobilový trh v Evropě, přičemž by mohl nastat mnohem dříve, než se původně očekávalo s plánovaným zákazem prodeje nových vozů se spalovacím motorem v roce 2035.
Podle návrhu by po roce 2030 všechny nové vozy zakoupené do autopůjčoven musely být čistě elektrické. I když běžní zákazníci si budou moci vybírat mezi elektromobilem a spalovacím vozem až do poloviny příští dekády, zákazníci v půjčovnách by tuto možnost mohli ztratit o pět let dříve. Vzhledem k tomu, že většina vozidel v autopůjčovnách se používá maximálně dva roky, mohly by být spalovací vozy z půjčoven zcela vyřazeny už kolem roku 2032.
Fleetové prodeje, tedy prodeje vozidel firemním zákazníkům nebo do půjčoven, tvoří přibližně 60 % všech nových registrací v EU. Z toho autopůjčovny tvoří zhruba 20 %. Pokud by tento trh přešel výhradně na elektromobily, výrobci spalovacích vozů by přišli o důležitý segment zákazníků. To by mohlo zásadně zrychlit ústup spalovacích vozů z trhu nových i ojetých vozidel, protože s menším počtem těchto vozů v autopůjčovnách by jich bylo i méně na trhu s ojetinami.
Pokud by návrh přešel do legislativy, mohl by to mít i širší dopady na automobilový průmysl. Výroba modelů se spalovacími motory by mohla být neekonomická bez firemních zakázek, což by mohlo vést k jejich omezení a možnému propouštění pracovníků.
Evropská komise se zatím k této věci oficiálně nevyjádřila, potvrdila pouze, že připravuje nová pravidla pro prodeje automobilů, ale konkrétní detaily stále nejsou známy. Není ani jasné, zda by návrh platil pouze pro autopůjčovny, nebo i pro jiné velké firemní flotily, jako jsou korporace či vládní úřady.
Kritici upozorňují na možné problémy, které by tento krok mohl způsobit. Elektromobily stále trpí problémy jako dlouhý čas nabíjení, nedostatečná infrastruktura a vyšší pořizovací cena. V některých částech Evropy chybí dostatečná síť dobíjecích stanic, což by mohlo zkomplikovat cestování, zejména pro turisty, kteří si půjčují auta.
Naopak zastánci tohoto návrhu považují tento krok za nezbytný pro splnění klimatických cílů EU. Mobilita je totiž jedním z hlavních znečišťovatelů ovzduší, a přechod k elektromobilitě by urychlil proces elektrifikace dopravy a pomohl zvyšovat povědomí o výhodách elektromobilů.
Pokud se návrh skutečně stane legislativou, lze očekávat, že Evropu čeká další krok směrem k bezemisní mobilitě. Ovšem konkrétní podmínky a rozsah tohoto kroku budou jasné až v příštích měsících.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.