Evropská unie připravuje legislativní návrh, který by mohl urychlit přechod k elektromobilitě. Podle informací německého deníku Bild by mohla být od roku 2030 velká autopůjčovna jako Sixt nebo Europcar povinna nakupovat pouze elektromobily. Tento krok by mohl mít zásadní dopad na automobilový trh v Evropě, přičemž by mohl nastat mnohem dříve, než se původně očekávalo s plánovaným zákazem prodeje nových vozů se spalovacím motorem v roce 2035.
Podle návrhu by po roce 2030 všechny nové vozy zakoupené do autopůjčoven musely být čistě elektrické. I když běžní zákazníci si budou moci vybírat mezi elektromobilem a spalovacím vozem až do poloviny příští dekády, zákazníci v půjčovnách by tuto možnost mohli ztratit o pět let dříve. Vzhledem k tomu, že většina vozidel v autopůjčovnách se používá maximálně dva roky, mohly by být spalovací vozy z půjčoven zcela vyřazeny už kolem roku 2032.
Fleetové prodeje, tedy prodeje vozidel firemním zákazníkům nebo do půjčoven, tvoří přibližně 60 % všech nových registrací v EU. Z toho autopůjčovny tvoří zhruba 20 %. Pokud by tento trh přešel výhradně na elektromobily, výrobci spalovacích vozů by přišli o důležitý segment zákazníků. To by mohlo zásadně zrychlit ústup spalovacích vozů z trhu nových i ojetých vozidel, protože s menším počtem těchto vozů v autopůjčovnách by jich bylo i méně na trhu s ojetinami.
Pokud by návrh přešel do legislativy, mohl by to mít i širší dopady na automobilový průmysl. Výroba modelů se spalovacími motory by mohla být neekonomická bez firemních zakázek, což by mohlo vést k jejich omezení a možnému propouštění pracovníků.
Evropská komise se zatím k této věci oficiálně nevyjádřila, potvrdila pouze, že připravuje nová pravidla pro prodeje automobilů, ale konkrétní detaily stále nejsou známy. Není ani jasné, zda by návrh platil pouze pro autopůjčovny, nebo i pro jiné velké firemní flotily, jako jsou korporace či vládní úřady.
Kritici upozorňují na možné problémy, které by tento krok mohl způsobit. Elektromobily stále trpí problémy jako dlouhý čas nabíjení, nedostatečná infrastruktura a vyšší pořizovací cena. V některých částech Evropy chybí dostatečná síť dobíjecích stanic, což by mohlo zkomplikovat cestování, zejména pro turisty, kteří si půjčují auta.
Naopak zastánci tohoto návrhu považují tento krok za nezbytný pro splnění klimatických cílů EU. Mobilita je totiž jedním z hlavních znečišťovatelů ovzduší, a přechod k elektromobilitě by urychlil proces elektrifikace dopravy a pomohl zvyšovat povědomí o výhodách elektromobilů.
Pokud se návrh skutečně stane legislativou, lze očekávat, že Evropu čeká další krok směrem k bezemisní mobilitě. Ovšem konkrétní podmínky a rozsah tohoto kroku budou jasné až v příštích měsících.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.