Evropská unie připravuje legislativní návrh, který by mohl urychlit přechod k elektromobilitě. Podle informací německého deníku Bild by mohla být od roku 2030 velká autopůjčovna jako Sixt nebo Europcar povinna nakupovat pouze elektromobily. Tento krok by mohl mít zásadní dopad na automobilový trh v Evropě, přičemž by mohl nastat mnohem dříve, než se původně očekávalo s plánovaným zákazem prodeje nových vozů se spalovacím motorem v roce 2035.
Podle návrhu by po roce 2030 všechny nové vozy zakoupené do autopůjčoven musely být čistě elektrické. I když běžní zákazníci si budou moci vybírat mezi elektromobilem a spalovacím vozem až do poloviny příští dekády, zákazníci v půjčovnách by tuto možnost mohli ztratit o pět let dříve. Vzhledem k tomu, že většina vozidel v autopůjčovnách se používá maximálně dva roky, mohly by být spalovací vozy z půjčoven zcela vyřazeny už kolem roku 2032.
Fleetové prodeje, tedy prodeje vozidel firemním zákazníkům nebo do půjčoven, tvoří přibližně 60 % všech nových registrací v EU. Z toho autopůjčovny tvoří zhruba 20 %. Pokud by tento trh přešel výhradně na elektromobily, výrobci spalovacích vozů by přišli o důležitý segment zákazníků. To by mohlo zásadně zrychlit ústup spalovacích vozů z trhu nových i ojetých vozidel, protože s menším počtem těchto vozů v autopůjčovnách by jich bylo i méně na trhu s ojetinami.
Pokud by návrh přešel do legislativy, mohl by to mít i širší dopady na automobilový průmysl. Výroba modelů se spalovacími motory by mohla být neekonomická bez firemních zakázek, což by mohlo vést k jejich omezení a možnému propouštění pracovníků.
Evropská komise se zatím k této věci oficiálně nevyjádřila, potvrdila pouze, že připravuje nová pravidla pro prodeje automobilů, ale konkrétní detaily stále nejsou známy. Není ani jasné, zda by návrh platil pouze pro autopůjčovny, nebo i pro jiné velké firemní flotily, jako jsou korporace či vládní úřady.
Kritici upozorňují na možné problémy, které by tento krok mohl způsobit. Elektromobily stále trpí problémy jako dlouhý čas nabíjení, nedostatečná infrastruktura a vyšší pořizovací cena. V některých částech Evropy chybí dostatečná síť dobíjecích stanic, což by mohlo zkomplikovat cestování, zejména pro turisty, kteří si půjčují auta.
Naopak zastánci tohoto návrhu považují tento krok za nezbytný pro splnění klimatických cílů EU. Mobilita je totiž jedním z hlavních znečišťovatelů ovzduší, a přechod k elektromobilitě by urychlil proces elektrifikace dopravy a pomohl zvyšovat povědomí o výhodách elektromobilů.
Pokud se návrh skutečně stane legislativou, lze očekávat, že Evropu čeká další krok směrem k bezemisní mobilitě. Ovšem konkrétní podmínky a rozsah tohoto kroku budou jasné až v příštích měsících.
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se planeta musí chystat na brzký návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní výkyvy počasí. Odborníci odhadují na osmdesát procent, že se tento přírodní vzorec zformuje ještě před zářím, a devadesátiprocentní pravděpodobnost přisuzují tomu, že přetrvá až do listopadu. Většina predikčních modelů počítá minimálně se střední intenzitou tohoto cyklu, přičemž nelze vyloučit ani mimořádně silný průběh, který by mohl překonat dosavadní projevy v tomto století. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že podmínky spojené s tímto fenoménem ještě více umocní současné globální oteplování.
Policejní vyšetřování bývalého prince Andrewa se má nově soustředit i na incident ze začátku tohoto tisíciletí. Syn zesnulé královny Alžběty II. je podezřelý z údajného obtěžování ženy na dostizích. Informovala o tom britská média.
Na třetím pilíři českého penzijního systému nadstandardně vydělávají finanční instituce, nikoliv budoucí důchodci, míní vláda a hodlá penězovod k bankám a penzijním společnostem notně přiškrtit. Ministryně financí Alena Schillerová dnes představila zásadní zásah do poplatkové politiky bank a penzijních společností.