Evropská unie připravuje legislativní návrh, který by mohl urychlit přechod k elektromobilitě. Podle informací německého deníku Bild by mohla být od roku 2030 velká autopůjčovna jako Sixt nebo Europcar povinna nakupovat pouze elektromobily. Tento krok by mohl mít zásadní dopad na automobilový trh v Evropě, přičemž by mohl nastat mnohem dříve, než se původně očekávalo s plánovaným zákazem prodeje nových vozů se spalovacím motorem v roce 2035.
Podle návrhu by po roce 2030 všechny nové vozy zakoupené do autopůjčoven musely být čistě elektrické. I když běžní zákazníci si budou moci vybírat mezi elektromobilem a spalovacím vozem až do poloviny příští dekády, zákazníci v půjčovnách by tuto možnost mohli ztratit o pět let dříve. Vzhledem k tomu, že většina vozidel v autopůjčovnách se používá maximálně dva roky, mohly by být spalovací vozy z půjčoven zcela vyřazeny už kolem roku 2032.
Fleetové prodeje, tedy prodeje vozidel firemním zákazníkům nebo do půjčoven, tvoří přibližně 60 % všech nových registrací v EU. Z toho autopůjčovny tvoří zhruba 20 %. Pokud by tento trh přešel výhradně na elektromobily, výrobci spalovacích vozů by přišli o důležitý segment zákazníků. To by mohlo zásadně zrychlit ústup spalovacích vozů z trhu nových i ojetých vozidel, protože s menším počtem těchto vozů v autopůjčovnách by jich bylo i méně na trhu s ojetinami.
Pokud by návrh přešel do legislativy, mohl by to mít i širší dopady na automobilový průmysl. Výroba modelů se spalovacími motory by mohla být neekonomická bez firemních zakázek, což by mohlo vést k jejich omezení a možnému propouštění pracovníků.
Evropská komise se zatím k této věci oficiálně nevyjádřila, potvrdila pouze, že připravuje nová pravidla pro prodeje automobilů, ale konkrétní detaily stále nejsou známy. Není ani jasné, zda by návrh platil pouze pro autopůjčovny, nebo i pro jiné velké firemní flotily, jako jsou korporace či vládní úřady.
Kritici upozorňují na možné problémy, které by tento krok mohl způsobit. Elektromobily stále trpí problémy jako dlouhý čas nabíjení, nedostatečná infrastruktura a vyšší pořizovací cena. V některých částech Evropy chybí dostatečná síť dobíjecích stanic, což by mohlo zkomplikovat cestování, zejména pro turisty, kteří si půjčují auta.
Naopak zastánci tohoto návrhu považují tento krok za nezbytný pro splnění klimatických cílů EU. Mobilita je totiž jedním z hlavních znečišťovatelů ovzduší, a přechod k elektromobilitě by urychlil proces elektrifikace dopravy a pomohl zvyšovat povědomí o výhodách elektromobilů.
Pokud se návrh skutečně stane legislativou, lze očekávat, že Evropu čeká další krok směrem k bezemisní mobilitě. Ovšem konkrétní podmínky a rozsah tohoto kroku budou jasné až v příštích měsících.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.