Evropská unie připravuje legislativní návrh, který by mohl urychlit přechod k elektromobilitě. Podle informací německého deníku Bild by mohla být od roku 2030 velká autopůjčovna jako Sixt nebo Europcar povinna nakupovat pouze elektromobily. Tento krok by mohl mít zásadní dopad na automobilový trh v Evropě, přičemž by mohl nastat mnohem dříve, než se původně očekávalo s plánovaným zákazem prodeje nových vozů se spalovacím motorem v roce 2035.
Podle návrhu by po roce 2030 všechny nové vozy zakoupené do autopůjčoven musely být čistě elektrické. I když běžní zákazníci si budou moci vybírat mezi elektromobilem a spalovacím vozem až do poloviny příští dekády, zákazníci v půjčovnách by tuto možnost mohli ztratit o pět let dříve. Vzhledem k tomu, že většina vozidel v autopůjčovnách se používá maximálně dva roky, mohly by být spalovací vozy z půjčoven zcela vyřazeny už kolem roku 2032.
Fleetové prodeje, tedy prodeje vozidel firemním zákazníkům nebo do půjčoven, tvoří přibližně 60 % všech nových registrací v EU. Z toho autopůjčovny tvoří zhruba 20 %. Pokud by tento trh přešel výhradně na elektromobily, výrobci spalovacích vozů by přišli o důležitý segment zákazníků. To by mohlo zásadně zrychlit ústup spalovacích vozů z trhu nových i ojetých vozidel, protože s menším počtem těchto vozů v autopůjčovnách by jich bylo i méně na trhu s ojetinami.
Pokud by návrh přešel do legislativy, mohl by to mít i širší dopady na automobilový průmysl. Výroba modelů se spalovacími motory by mohla být neekonomická bez firemních zakázek, což by mohlo vést k jejich omezení a možnému propouštění pracovníků.
Evropská komise se zatím k této věci oficiálně nevyjádřila, potvrdila pouze, že připravuje nová pravidla pro prodeje automobilů, ale konkrétní detaily stále nejsou známy. Není ani jasné, zda by návrh platil pouze pro autopůjčovny, nebo i pro jiné velké firemní flotily, jako jsou korporace či vládní úřady.
Kritici upozorňují na možné problémy, které by tento krok mohl způsobit. Elektromobily stále trpí problémy jako dlouhý čas nabíjení, nedostatečná infrastruktura a vyšší pořizovací cena. V některých částech Evropy chybí dostatečná síť dobíjecích stanic, což by mohlo zkomplikovat cestování, zejména pro turisty, kteří si půjčují auta.
Naopak zastánci tohoto návrhu považují tento krok za nezbytný pro splnění klimatických cílů EU. Mobilita je totiž jedním z hlavních znečišťovatelů ovzduší, a přechod k elektromobilitě by urychlil proces elektrifikace dopravy a pomohl zvyšovat povědomí o výhodách elektromobilů.
Pokud se návrh skutečně stane legislativou, lze očekávat, že Evropu čeká další krok směrem k bezemisní mobilitě. Ovšem konkrétní podmínky a rozsah tohoto kroku budou jasné až v příštích měsících.
Donald Trump v nedávném rozhovoru pro televizi CNBC odmítl možnost, že by Spojené státy prodloužily stávající příměří s Íránem. Podle prezidenta je Washington nyní v natolik silné vyjednávací pozici, že nemá čas na další odklady a potřebuje dosáhnout definitivní dohody. Trump argumentuje, že prodlužování klidu zbraní by pouze nahrálo Íránu, který by jej využil k přeskupení svých vojenských sil. Prezident tvrdí, že během příměří se podařilo zlikvidovat většinu íránských raket, přestože se Teherán snaží zbytek svého arzenálu neustále přesouvat a skrývat před dalšími útoky.
Britský premiér Keir Starmer čelí vlně kritiky a sílícím výzvám k rezignaci. Důvodem je kontroverzní jmenování Petera Mandelsona do funkce velvyslance ve Spojených státech. Starmer důrazně odmítá tvrzení, že by úmyslně uvedl zákonodárce v omyl ohledně toho, jak k tomuto personálnímu kroku došlo. Během pondělního zasedání v parlamentu sice připustil, že k poslancům měly dorazit jiné informace, ale trval na své nevině v otázce záměrného klamání dolní sněmovny.
Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.
Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
Černobylská havárie před 40 lety vedla k vytvoření uzavřené zóny o rozloze 2600 kilometrů čtverečních. Z místa nejhorší civilní jaderné katastrofy se však postupem času stala nechtěná přírodní rezervace. Absence lidí, zemědělství a komerčních aktivit umožnila přírodě, aby se na území vrátila. Oblast se tak stala rozsáhlou laboratoří pro znovudivokou přírodu.
Viceprezident JD Vance by měl v úterý odcestovat do Islámábádu v čele americké delegace, pokud Írán skutečně potvrdí svou účast na dalším kole mírových rozhovorů. Cesta se uskuteční v napjaté atmosféře, neboť se rychle blíží termín vypršení současného dvoutýdenního příměří. Spolu s viceprezidentem budou na cestě také zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.
Evropské vlády se postupně odklánějí od využívání populárních aplikací pro zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp a Signal. Státy včetně Francie, Německa, Polska, Nizozemska, Lucemburska a Belgie začaly zavádět vlastní, interní komunikační systémy určené pro vládní úředníky. Cílem je zamezit sdílení citlivých informací přes platformy, které nemají pod kontrolou. Podobnou cestou se vydává také NATO a Evropská komise plánuje přechod na zabezpečené vlastní řešení ještě do konce letošního roku.
Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.