Změna klimatu je jedním z největších problémů, kterým svět čelí. Lidé způsobují rostoucí teploty na Zemi, což má vážné důsledky pro lidi i přírodu. Ačkoli je pravděpodobné, že se situace bude v příštích desetiletích zhoršovat, vědci tvrdí, že pokud přijmeme okamžité opatření, můžeme ještě zmírnit nejhorší důsledky.
Změna klimatu podle definice BBC označuje dlouhodobé změny v průměrných teplotách a povětrnostních podmínkách Země. Za posledních 100 let se planeta začala výrazně oteplovat. V důsledku toho se mění i vzory počasí.
Mezi lety 2015 a 2024 byly globální teploty v průměru o 1,28 °C vyšší než v pozdních letech 19. století, které je považováno za předindustriální úroveň. Od 80. let 20. století je každé desetiletí teplejší než to předchozí. Rok 2024 byl nejteplejším rokem v historii, přičemž změna klimatu hrála klíčovou roli v těchto extrémních teplotách.
Přírodní změny klimatu byly součástí historie naší planety, ale současné rychlé oteplování není možné vysvětlit pouze přírodními faktory. Mezinárodní panel pro změnu klimatu (IPCC) potvrzuje, že současné oteplování je způsobeno hlavně lidskými aktivitami, především spalováním fosilních paliv – uhlí, ropy a zemního plynu, které využíváme v domácnostech, průmyslu a dopravě.
Když fosilní paliva spalujeme, uvolňuje se do atmosféry oxid uhličitý (CO2), který působí jako deka, zachycující nadbytečné teplo blízko zemského povrchu. Od začátku průmyslové revoluce, kdy lidé začali spalovat velké množství fosilních paliv, se koncentrace CO2 v atmosféře zvýšila o více než 50 %.
Změna klimatu má již výrazný vliv na svět. Mezi hlavní důsledky patří častější a intenzivnější extrémní počasí – včetně vln veder a silných dešťů, rychlé tání ledovců a ledových pokrývek, což přispívá ke zvyšování hladiny moří, úbytek arktického mořského ledu a teplejší oceány, které mohou způsobit silnější bouře a ohrožení mořského života.
Například v lednu 2025 způsobily požáry v Los Angeles škody přes 100 miliard dolarů, což je jedna z nejdražších katastrof způsobených počasím v historii USA. Změna klimatu přispěla k vytvoření suchého počasí, které požáry podpořilo.
V roce 2022 trpěla východní Afrika nejhoršími suchy za posledních 40 let, což ohrozilo více než 20 milionů lidí. Vědci odhadují, že změna klimatu zvyšuje pravděpodobnost sucha podobného rozsahu až o 100krát.
Každý stupeň, o který se planeta oteplí, má závažné následky. Cílem mezinárodního společenství, stanoveným v Pařížské klimatické dohodě v roce 2015, je udržet globální oteplení pod 1,5 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí. Tento limit má za cíl minimalizovat nejhorší dopady změny klimatu.
Pokud teplota vzroste o 2 °C nebo více, hrozí větší počet lidí vystavených extrémnímu horku, vyšší hladiny moří, jak tání ledovců pokračuje, Vyšší riziko potravinové nejistoty v některých oblastech kvůli extrémnímu počasí, vyšší pravděpodobnost šíření nemocí, jako je dengue, vyhynutí mnoha druhů a ztráta téměř všech korálových útesů.
Změna klimatu by také mohla překročit tzv. „tipping points“ – kritické prahy, po jejichž překročení by změny byly nezvratné a mohly by urychlit klimatické změny. Příkladem může být kolaps ledové pokrývky Grónska nebo ztráta deštného pralesa v Amazonii.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu (IPCC) zdůrazňuje, že klíčem k omezení globálního oteplování je dosažení "čistých nulových" emisí CO2. To znamená snížit emise co nejvíce a aktivně odstraňovat z atmosféry zbylé emise.
Mnoho zemí má stanovené cíle pro dosažení čisté nuly, ale emisní úrovně stále dosahují rekordních hodnot. Na základě současných politik může oteplení dosáhnout až 3 °C do konce století, což by mělo katastrofální důsledky.
Na poslední klimatické konferenci COP29 v listopadu 2024 se bohaté země zavázaly poskytnout rozvojovým státům alespoň 300 miliard dolarů ročně do roku 2035 na boj proti změně klimatu. Přesto je to daleko méně, než jaké částky požadují chudší země.
I když hlavní změny musí přijít od vlád a firem, každý z nás může přispět k boji proti změně klimatu prostřednictvím konkrétních kroků, jako je snížení počtu letů, snížení spotřeby energie, zlepšení izolace a energetické účinnosti domácnosti, přechod na elektromobily nebo život bez auta, nahrazení plynového topení elektrickými systémy, jako jsou tepelná čerpadla či omezování konzumace červeného masa.
Každá z těchto změn může pomoci snížit emise a zpomalit změnu klimatu, která stále představuje jednu z největších výzev pro naši planetu.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
