Změna klimatu je jedním z největších problémů, kterým svět čelí. Lidé způsobují rostoucí teploty na Zemi, což má vážné důsledky pro lidi i přírodu. Ačkoli je pravděpodobné, že se situace bude v příštích desetiletích zhoršovat, vědci tvrdí, že pokud přijmeme okamžité opatření, můžeme ještě zmírnit nejhorší důsledky.
Změna klimatu podle definice BBC označuje dlouhodobé změny v průměrných teplotách a povětrnostních podmínkách Země. Za posledních 100 let se planeta začala výrazně oteplovat. V důsledku toho se mění i vzory počasí.
Mezi lety 2015 a 2024 byly globální teploty v průměru o 1,28 °C vyšší než v pozdních letech 19. století, které je považováno za předindustriální úroveň. Od 80. let 20. století je každé desetiletí teplejší než to předchozí. Rok 2024 byl nejteplejším rokem v historii, přičemž změna klimatu hrála klíčovou roli v těchto extrémních teplotách.
Přírodní změny klimatu byly součástí historie naší planety, ale současné rychlé oteplování není možné vysvětlit pouze přírodními faktory. Mezinárodní panel pro změnu klimatu (IPCC) potvrzuje, že současné oteplování je způsobeno hlavně lidskými aktivitami, především spalováním fosilních paliv – uhlí, ropy a zemního plynu, které využíváme v domácnostech, průmyslu a dopravě.
Když fosilní paliva spalujeme, uvolňuje se do atmosféry oxid uhličitý (CO2), který působí jako deka, zachycující nadbytečné teplo blízko zemského povrchu. Od začátku průmyslové revoluce, kdy lidé začali spalovat velké množství fosilních paliv, se koncentrace CO2 v atmosféře zvýšila o více než 50 %.
Změna klimatu má již výrazný vliv na svět. Mezi hlavní důsledky patří častější a intenzivnější extrémní počasí – včetně vln veder a silných dešťů, rychlé tání ledovců a ledových pokrývek, což přispívá ke zvyšování hladiny moří, úbytek arktického mořského ledu a teplejší oceány, které mohou způsobit silnější bouře a ohrožení mořského života.
Například v lednu 2025 způsobily požáry v Los Angeles škody přes 100 miliard dolarů, což je jedna z nejdražších katastrof způsobených počasím v historii USA. Změna klimatu přispěla k vytvoření suchého počasí, které požáry podpořilo.
V roce 2022 trpěla východní Afrika nejhoršími suchy za posledních 40 let, což ohrozilo více než 20 milionů lidí. Vědci odhadují, že změna klimatu zvyšuje pravděpodobnost sucha podobného rozsahu až o 100krát.
Každý stupeň, o který se planeta oteplí, má závažné následky. Cílem mezinárodního společenství, stanoveným v Pařížské klimatické dohodě v roce 2015, je udržet globální oteplení pod 1,5 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí. Tento limit má za cíl minimalizovat nejhorší dopady změny klimatu.
Pokud teplota vzroste o 2 °C nebo více, hrozí větší počet lidí vystavených extrémnímu horku, vyšší hladiny moří, jak tání ledovců pokračuje, Vyšší riziko potravinové nejistoty v některých oblastech kvůli extrémnímu počasí, vyšší pravděpodobnost šíření nemocí, jako je dengue, vyhynutí mnoha druhů a ztráta téměř všech korálových útesů.
Změna klimatu by také mohla překročit tzv. „tipping points“ – kritické prahy, po jejichž překročení by změny byly nezvratné a mohly by urychlit klimatické změny. Příkladem může být kolaps ledové pokrývky Grónska nebo ztráta deštného pralesa v Amazonii.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu (IPCC) zdůrazňuje, že klíčem k omezení globálního oteplování je dosažení "čistých nulových" emisí CO2. To znamená snížit emise co nejvíce a aktivně odstraňovat z atmosféry zbylé emise.
Mnoho zemí má stanovené cíle pro dosažení čisté nuly, ale emisní úrovně stále dosahují rekordních hodnot. Na základě současných politik může oteplení dosáhnout až 3 °C do konce století, což by mělo katastrofální důsledky.
Na poslední klimatické konferenci COP29 v listopadu 2024 se bohaté země zavázaly poskytnout rozvojovým státům alespoň 300 miliard dolarů ročně do roku 2035 na boj proti změně klimatu. Přesto je to daleko méně, než jaké částky požadují chudší země.
I když hlavní změny musí přijít od vlád a firem, každý z nás může přispět k boji proti změně klimatu prostřednictvím konkrétních kroků, jako je snížení počtu letů, snížení spotřeby energie, zlepšení izolace a energetické účinnosti domácnosti, přechod na elektromobily nebo život bez auta, nahrazení plynového topení elektrickými systémy, jako jsou tepelná čerpadla či omezování konzumace červeného masa.
Každá z těchto změn může pomoci snížit emise a zpomalit změnu klimatu, která stále představuje jednu z největších výzev pro naši planetu.
Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.
Vědecké experimenty prováděné od Španělska až po Japonsko opakovaně prokázaly, že lidé mají při chůzi přirozenou tendenci stáčet se doleva a pohybovat se proti směru hodinových ručiček. Podle doktora Iñakiho Echeverríi Huarteho z Navarrské univerzity v této dráze lidé podvědomě driftují, ať už se procházejí v muzeu, supermarketu, nebo dokonce v prázdné místnosti.
Americká armáda v rámci návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 požaduje nákup 857 obranných střel pro systém protiraketové obrany THAAD (Terminal High Altitude Area Defense). Tento záměr představuje zásadní navýšení zásob s cílem vybudovat robustní deštník schopný čelit nepřátelským hrozbám.
Britská politická scéna i veřejnost ostře odsuzují pokračující protipřistěhovalecké nepokoje v Severním Irsku, přičemž vlna kritiky se nyní masivně obrací také proti miliardáři Elonu Muskovi. Během druhé noci násilností v Belfastu maskovaní muži opět zapalovali domy a automobily při cíleném vyhledávání osob, které považovali za imigranty. Britský ministr pro Severní Irsko Hilary Benn označil tyto incidenty za čisté rasistické hrdlořezství.
Vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem ukazují, jak výrazně se proměnila povaha mezinárodní diplomacie. Americká armáda v úterý 9. června zaútočila na cíle v Íránu v reakci na sestřelení vrtulníku poblíž Hormuzského průlivu.
Kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem se řada států snaží oslovit americkou vládu s projekty, které by mohly nabídnout alternativní zdroje energie. Země od Surinamu až po Sýrii v současné situaci spatřují příležitost zařadit se mezi bezpečné dodavatele. Vzhledem k tomu, že rostoucí ceny pohonných hmot negativně ovlivňují popularitu prezidenta Donalda Trumpa, nacházejí tyto státy ve Washingtonu otevřené dveře. Spojené státy se podle vyjádření zástupců Bílého domu a ministra energetiky Chrise Wrighta snaží ve spolupráci se spojenci diverzifikovat dodavatelské řetězce a omezit závislost na rizikových dopravních uzlech.
