Změna klimatu je jedním z největších problémů, kterým svět čelí. Lidé způsobují rostoucí teploty na Zemi, což má vážné důsledky pro lidi i přírodu. Ačkoli je pravděpodobné, že se situace bude v příštích desetiletích zhoršovat, vědci tvrdí, že pokud přijmeme okamžité opatření, můžeme ještě zmírnit nejhorší důsledky.
Změna klimatu podle definice BBC označuje dlouhodobé změny v průměrných teplotách a povětrnostních podmínkách Země. Za posledních 100 let se planeta začala výrazně oteplovat. V důsledku toho se mění i vzory počasí.
Mezi lety 2015 a 2024 byly globální teploty v průměru o 1,28 °C vyšší než v pozdních letech 19. století, které je považováno za předindustriální úroveň. Od 80. let 20. století je každé desetiletí teplejší než to předchozí. Rok 2024 byl nejteplejším rokem v historii, přičemž změna klimatu hrála klíčovou roli v těchto extrémních teplotách.
Přírodní změny klimatu byly součástí historie naší planety, ale současné rychlé oteplování není možné vysvětlit pouze přírodními faktory. Mezinárodní panel pro změnu klimatu (IPCC) potvrzuje, že současné oteplování je způsobeno hlavně lidskými aktivitami, především spalováním fosilních paliv – uhlí, ropy a zemního plynu, které využíváme v domácnostech, průmyslu a dopravě.
Když fosilní paliva spalujeme, uvolňuje se do atmosféry oxid uhličitý (CO2), který působí jako deka, zachycující nadbytečné teplo blízko zemského povrchu. Od začátku průmyslové revoluce, kdy lidé začali spalovat velké množství fosilních paliv, se koncentrace CO2 v atmosféře zvýšila o více než 50 %.
Změna klimatu má již výrazný vliv na svět. Mezi hlavní důsledky patří častější a intenzivnější extrémní počasí – včetně vln veder a silných dešťů, rychlé tání ledovců a ledových pokrývek, což přispívá ke zvyšování hladiny moří, úbytek arktického mořského ledu a teplejší oceány, které mohou způsobit silnější bouře a ohrožení mořského života.
Například v lednu 2025 způsobily požáry v Los Angeles škody přes 100 miliard dolarů, což je jedna z nejdražších katastrof způsobených počasím v historii USA. Změna klimatu přispěla k vytvoření suchého počasí, které požáry podpořilo.
V roce 2022 trpěla východní Afrika nejhoršími suchy za posledních 40 let, což ohrozilo více než 20 milionů lidí. Vědci odhadují, že změna klimatu zvyšuje pravděpodobnost sucha podobného rozsahu až o 100krát.
Každý stupeň, o který se planeta oteplí, má závažné následky. Cílem mezinárodního společenství, stanoveným v Pařížské klimatické dohodě v roce 2015, je udržet globální oteplení pod 1,5 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí. Tento limit má za cíl minimalizovat nejhorší dopady změny klimatu.
Pokud teplota vzroste o 2 °C nebo více, hrozí větší počet lidí vystavených extrémnímu horku, vyšší hladiny moří, jak tání ledovců pokračuje, Vyšší riziko potravinové nejistoty v některých oblastech kvůli extrémnímu počasí, vyšší pravděpodobnost šíření nemocí, jako je dengue, vyhynutí mnoha druhů a ztráta téměř všech korálových útesů.
Změna klimatu by také mohla překročit tzv. „tipping points“ – kritické prahy, po jejichž překročení by změny byly nezvratné a mohly by urychlit klimatické změny. Příkladem může být kolaps ledové pokrývky Grónska nebo ztráta deštného pralesa v Amazonii.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu (IPCC) zdůrazňuje, že klíčem k omezení globálního oteplování je dosažení "čistých nulových" emisí CO2. To znamená snížit emise co nejvíce a aktivně odstraňovat z atmosféry zbylé emise.
Mnoho zemí má stanovené cíle pro dosažení čisté nuly, ale emisní úrovně stále dosahují rekordních hodnot. Na základě současných politik může oteplení dosáhnout až 3 °C do konce století, což by mělo katastrofální důsledky.
Na poslední klimatické konferenci COP29 v listopadu 2024 se bohaté země zavázaly poskytnout rozvojovým státům alespoň 300 miliard dolarů ročně do roku 2035 na boj proti změně klimatu. Přesto je to daleko méně, než jaké částky požadují chudší země.
I když hlavní změny musí přijít od vlád a firem, každý z nás může přispět k boji proti změně klimatu prostřednictvím konkrétních kroků, jako je snížení počtu letů, snížení spotřeby energie, zlepšení izolace a energetické účinnosti domácnosti, přechod na elektromobily nebo život bez auta, nahrazení plynového topení elektrickými systémy, jako jsou tepelná čerpadla či omezování konzumace červeného masa.
Každá z těchto změn může pomoci snížit emise a zpomalit změnu klimatu, která stále představuje jednu z největších výzev pro naši planetu.
Česko v prvním prosincovém týdnu zaskočila i zpráva o rozchodu Lucie Vondráčkové a Zdeňka Polívky, ke kterému došlo již před několika měsíci. Jako první ji oznámil zápasník a herečka a zpěvačka ji pouze potvrdila. Nakonec se i ona vyjádřila obsáhleji.
Jiřině Bohdalové je sice už 94 let, ale nejšťastnější dny ve svém životě možná zažívá právě na začátku letošního prosince. Splnilo se jí totiž přání, když se stala prababičkou. Syn její dcery Simony Stašové přivítal na světě prvního potomka. Co tomu legendární herečka říká?
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš se v úterý stane premiérem, ačkoliv dnes neproběhla schůzka prezidenta Petra Pavla s jedním z ministerských kandidátů. Potvrdil to Pražský hrad s tím, že další postup ve věci jmenování nové české vlády zatím není daný.
Nejsmutnější událostí uplynulého týdne v Česku bylo úmrtí moderátora Patrika Hezuckého, jenž byl přes čtvrtstoletí nerozlučným parťákem Leoše Mareše v ranní show Evropy 2. Všechny proto zajímalo, jak bude vypadat pondělní ranní vysílání zmíněné stanice. Marešův hlas k posluchačům nepromluvil.
Už jen s jediným kandidátem na ministra v nové české vládě nemluvil prezident Petr Pavel. Z pondělního jednání se totiž omluvil poslanec Filip Turek (Motoristé), možný příští ministr životního prostředí. Turek se dnes ozval z nemocnice a vysvětlil, co ho trápí.
V Brně došlo v pondělí dopoledne k vážnému trestnému činu. Žena, kterou útočník napadl a pobodal na ulici, zraněním podlehla. Podezřelého dopadla policie, která tragickou událost nadále vyšetřuje.
Ke slavným prosincovým oslavencům patří i Dara Rolins, která v neděli oslavila 53. narozeniny. Fanoušci ji zahrnuli vzkazy a přáli jí hodně štěstí a zdraví. Populární zpěvačka prý ale má všechno, po čem toužila.
Česko zasáhla v uplynulém týdnu jedna mimořádně smutná zpráva. Ve věku pouhých 55 let zemřel Patrik Hezucký. Jak následně vyšlo najevo, známého moderátora zabil nádor. Blízké teď čekají smutné povinnosti. Už se přitom objevily první informace o posledním rozloučení s Hezuckým.
Americký prezident Donald Trump naznačil potenciální obavy ohledně plánované dohody, v níž má Netflix za 72 miliard dolarů koupit filmové studio a oblíbené streamovací sítě HBO od společnosti Warner Brothers Discovery. Na nedělní akci ve Washingtonu řekl, že Netflix má „velký tržní podíl“ a spojená velikost firem „by mohla být problém“.
Bývalý americký velvyslanec při Evropské unii, Gordon Sondland, prohlásil, že Donald Trump chce, aby Evropa v budoucnu převzala vůdčí roli v jednáních s Ruskem. Sondland v rozhovoru pro BBC uvedl, že „USA mohou krýt záda, Spojené státy mohou podporovat, ale skutečně by měla být v čele Evropa, a k tomu Donald Trump směřuje.“
Země Evropské unie budou muset každá individuálně poskytnout miliardové záruky na pokrytí úvěrů ve výši až 210 miliard eur, které jsou naléhavě potřeba pro Ukrajinu. Podle dokumentů, které získal deník Politico, by Německo mělo nést největší potenciální břemeno ve výši až 52 miliard eur. Evropská komise představila tyto závratné souhrny diplomatům minulý týden poté, co odhalila návrh na reparační půjčku Ukrajině ve výši 165 miliard eur, která by byla zajištěna hotovostní hodnotou zmrazených ruských aktiv.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí setká s evropskými lídry v Londýně na znamení jednoty. Tato schůzka proběhne poté, co ho americký prezident Donald Trump obvinil z toho, že si nepřečetl nejnovější mírový návrh, a v době, kdy Kreml pochválil nový, tvrdší postoj Spojených států vůči Evropě.