Změna klimatu je jedním z největších problémů, kterým svět čelí. Lidé způsobují rostoucí teploty na Zemi, což má vážné důsledky pro lidi i přírodu. Ačkoli je pravděpodobné, že se situace bude v příštích desetiletích zhoršovat, vědci tvrdí, že pokud přijmeme okamžité opatření, můžeme ještě zmírnit nejhorší důsledky.
Změna klimatu podle definice BBC označuje dlouhodobé změny v průměrných teplotách a povětrnostních podmínkách Země. Za posledních 100 let se planeta začala výrazně oteplovat. V důsledku toho se mění i vzory počasí.
Mezi lety 2015 a 2024 byly globální teploty v průměru o 1,28 °C vyšší než v pozdních letech 19. století, které je považováno za předindustriální úroveň. Od 80. let 20. století je každé desetiletí teplejší než to předchozí. Rok 2024 byl nejteplejším rokem v historii, přičemž změna klimatu hrála klíčovou roli v těchto extrémních teplotách.
Přírodní změny klimatu byly součástí historie naší planety, ale současné rychlé oteplování není možné vysvětlit pouze přírodními faktory. Mezinárodní panel pro změnu klimatu (IPCC) potvrzuje, že současné oteplování je způsobeno hlavně lidskými aktivitami, především spalováním fosilních paliv – uhlí, ropy a zemního plynu, které využíváme v domácnostech, průmyslu a dopravě.
Když fosilní paliva spalujeme, uvolňuje se do atmosféry oxid uhličitý (CO2), který působí jako deka, zachycující nadbytečné teplo blízko zemského povrchu. Od začátku průmyslové revoluce, kdy lidé začali spalovat velké množství fosilních paliv, se koncentrace CO2 v atmosféře zvýšila o více než 50 %.
Změna klimatu má již výrazný vliv na svět. Mezi hlavní důsledky patří častější a intenzivnější extrémní počasí – včetně vln veder a silných dešťů, rychlé tání ledovců a ledových pokrývek, což přispívá ke zvyšování hladiny moří, úbytek arktického mořského ledu a teplejší oceány, které mohou způsobit silnější bouře a ohrožení mořského života.
Například v lednu 2025 způsobily požáry v Los Angeles škody přes 100 miliard dolarů, což je jedna z nejdražších katastrof způsobených počasím v historii USA. Změna klimatu přispěla k vytvoření suchého počasí, které požáry podpořilo.
V roce 2022 trpěla východní Afrika nejhoršími suchy za posledních 40 let, což ohrozilo více než 20 milionů lidí. Vědci odhadují, že změna klimatu zvyšuje pravděpodobnost sucha podobného rozsahu až o 100krát.
Každý stupeň, o který se planeta oteplí, má závažné následky. Cílem mezinárodního společenství, stanoveným v Pařížské klimatické dohodě v roce 2015, je udržet globální oteplení pod 1,5 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí. Tento limit má za cíl minimalizovat nejhorší dopady změny klimatu.
Pokud teplota vzroste o 2 °C nebo více, hrozí větší počet lidí vystavených extrémnímu horku, vyšší hladiny moří, jak tání ledovců pokračuje, Vyšší riziko potravinové nejistoty v některých oblastech kvůli extrémnímu počasí, vyšší pravděpodobnost šíření nemocí, jako je dengue, vyhynutí mnoha druhů a ztráta téměř všech korálových útesů.
Změna klimatu by také mohla překročit tzv. „tipping points“ – kritické prahy, po jejichž překročení by změny byly nezvratné a mohly by urychlit klimatické změny. Příkladem může být kolaps ledové pokrývky Grónska nebo ztráta deštného pralesa v Amazonii.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu (IPCC) zdůrazňuje, že klíčem k omezení globálního oteplování je dosažení "čistých nulových" emisí CO2. To znamená snížit emise co nejvíce a aktivně odstraňovat z atmosféry zbylé emise.
Mnoho zemí má stanovené cíle pro dosažení čisté nuly, ale emisní úrovně stále dosahují rekordních hodnot. Na základě současných politik může oteplení dosáhnout až 3 °C do konce století, což by mělo katastrofální důsledky.
Na poslední klimatické konferenci COP29 v listopadu 2024 se bohaté země zavázaly poskytnout rozvojovým státům alespoň 300 miliard dolarů ročně do roku 2035 na boj proti změně klimatu. Přesto je to daleko méně, než jaké částky požadují chudší země.
I když hlavní změny musí přijít od vlád a firem, každý z nás může přispět k boji proti změně klimatu prostřednictvím konkrétních kroků, jako je snížení počtu letů, snížení spotřeby energie, zlepšení izolace a energetické účinnosti domácnosti, přechod na elektromobily nebo život bez auta, nahrazení plynového topení elektrickými systémy, jako jsou tepelná čerpadla či omezování konzumace červeného masa.
Každá z těchto změn může pomoci snížit emise a zpomalit změnu klimatu, která stále představuje jednu z největších výzev pro naši planetu.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii vyjádřila vážné znepokojení nad novými důkazy o rozšiřování severokorejského jaderného programu. Severní Korea vybudovala v komplexu Jonbjon nové zařízení určené k obohacování uranu pro vojenské účely. Cílem tohoto kroku je výrazné posílení a rozšíření stávajícího jaderného arzenálu země. Podle mezinárodních inspektorů nová budova výrazně zvyšuje schopnost režimu produkovat štěpný materiál.
Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.
Jemenský ostrov Perim, ležící v úzkém průlivu Báb al-Mandab, se stal klíčovým strategickým bodem v rozšiřujícím se konfliktu v oblasti Blízkého východu. Tato skalnatá a neúrodná lokalita získala mimořádný geopolitický význam poté, co napětí mezi Spojenými státy a Íránem fakticky uzavřelo Hormuzský průliv. Aby Saúdská Arábie udržela plynulost globálních dodávek ropy a stabilní ceny paliv, přesměrovala své vývozy právě do Rudého moře. Nyní však jemenští povstalci Hútíové zahájili rozsáhlou ofenzívu, jejímž cílem je tento strategický ostrov ovládnout.
V Ženevě probíhají jednání vládních expertů, jejichž cílem je dojednat mandát pro celosvětovou regulaci autonomních zbraňových systémů. Tato vojenská zařízení dokáží vyhledávat a zasahovat cíle bez jakéhokoli zásahu lidské obsluhy. Mezinárodní setkání navazuje na naléhavou výzvu Organizace spojených národů a Mezinárodního výboru Červeného kříže, které požadují zavedení právně závazných pravidel pro tyto prostředky. Rychlý technologický vývoj totiž zásadně zlevňuje i usnadňuje konstrukci plně autonomních zbraní.
Ruský proudový bezpilotní letoun typu Šáhid narušil vzdušný prostor Rumunska a pronikl nejméně padesát kilometrů do vnitrozemí členského státu Severoatlantické aliance. Stroj se v rumunském vzdušném prostoru pohyboval zhruba půl hodiny, aniž by proti němu vojenské síly zasáhly. Po ztrátě radarového kontaktu se dron vrátil nad území Moldavska, kde následně havaroval a explodoval na poli. K incidentu došlo v době, kdy v blízkém regionu probíhalo rozsáhlé letecké cvičení aliančních sil za účasti několika členských zemí.
Americká armáda se v současnosti nachází v obtížné situaci, kdy čelí tlaku na dvou odlišných frontách zároveň. Na jedné straně se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa účastní ozbrojeného konfliktu s Íránem v oblasti Hormuzského průlivu, kam stahuje síly z celého světa. Na straně druhé probíhá přímo uvnitř Pentagonu intenzivní kulturní válka spojená s masivní reorganizací velení. Tyto hluboké změny vedou k vyhroceným sporům i k vlně odchodů klíčových představitelů amerických ozbrojených sil.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz v parlamentním projevu ostrým tónem napadl krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo. Šéf křesťanských demokratů prohlásil, že plány opozičního uskupení na takzvanou remigraci představují v praxi etnickou čistku založenou na původu a barvě pleti. Ve svém dosud nejtvrdším vystoupení upozornil na zásadní hrozby, které podle něj politika pravicových radikálů představuje pro stabilitu celé země. Reagoval tak na nedávný volební výsledek, v němž pravicoví populisté zaznamenali rekordní zisky.
Americký prezident Donald Trump posunul pravomoci hlavy státu v oblasti vedení války na novou úroveň, když zahájil vojenskou operaci proti Íránu bez souhlasu Kongresu, podpory aliance NATO či rezoluce OSN. Rozsáhlá vojenská akce s názvem Epic Fury byla spuštěna proti zemi, kterou Bílý dům označuje za hlavního světového sponzora terorismu.
Uživatelé služby Google Maps ve Spojených státech již při vyhledávání nenajdou Ontarijské jezero pod jeho původním názvem. Nejmenší z Velkých jezer je nyní na této platformě pro americké uživatele označováno jako Americké jezero. K této změně došlo na základě výnosu amerického prezidenta Donalda Trumpa v rámci vyostřené obchodní války s Kanadou.
