Změna klimatu je jedním z největších problémů, kterým svět čelí. Lidé způsobují rostoucí teploty na Zemi, což má vážné důsledky pro lidi i přírodu. Ačkoli je pravděpodobné, že se situace bude v příštích desetiletích zhoršovat, vědci tvrdí, že pokud přijmeme okamžité opatření, můžeme ještě zmírnit nejhorší důsledky.
Změna klimatu podle definice BBC označuje dlouhodobé změny v průměrných teplotách a povětrnostních podmínkách Země. Za posledních 100 let se planeta začala výrazně oteplovat. V důsledku toho se mění i vzory počasí.
Mezi lety 2015 a 2024 byly globální teploty v průměru o 1,28 °C vyšší než v pozdních letech 19. století, které je považováno za předindustriální úroveň. Od 80. let 20. století je každé desetiletí teplejší než to předchozí. Rok 2024 byl nejteplejším rokem v historii, přičemž změna klimatu hrála klíčovou roli v těchto extrémních teplotách.
Přírodní změny klimatu byly součástí historie naší planety, ale současné rychlé oteplování není možné vysvětlit pouze přírodními faktory. Mezinárodní panel pro změnu klimatu (IPCC) potvrzuje, že současné oteplování je způsobeno hlavně lidskými aktivitami, především spalováním fosilních paliv – uhlí, ropy a zemního plynu, které využíváme v domácnostech, průmyslu a dopravě.
Když fosilní paliva spalujeme, uvolňuje se do atmosféry oxid uhličitý (CO2), který působí jako deka, zachycující nadbytečné teplo blízko zemského povrchu. Od začátku průmyslové revoluce, kdy lidé začali spalovat velké množství fosilních paliv, se koncentrace CO2 v atmosféře zvýšila o více než 50 %.
Změna klimatu má již výrazný vliv na svět. Mezi hlavní důsledky patří častější a intenzivnější extrémní počasí – včetně vln veder a silných dešťů, rychlé tání ledovců a ledových pokrývek, což přispívá ke zvyšování hladiny moří, úbytek arktického mořského ledu a teplejší oceány, které mohou způsobit silnější bouře a ohrožení mořského života.
Například v lednu 2025 způsobily požáry v Los Angeles škody přes 100 miliard dolarů, což je jedna z nejdražších katastrof způsobených počasím v historii USA. Změna klimatu přispěla k vytvoření suchého počasí, které požáry podpořilo.
V roce 2022 trpěla východní Afrika nejhoršími suchy za posledních 40 let, což ohrozilo více než 20 milionů lidí. Vědci odhadují, že změna klimatu zvyšuje pravděpodobnost sucha podobného rozsahu až o 100krát.
Každý stupeň, o který se planeta oteplí, má závažné následky. Cílem mezinárodního společenství, stanoveným v Pařížské klimatické dohodě v roce 2015, je udržet globální oteplení pod 1,5 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí. Tento limit má za cíl minimalizovat nejhorší dopady změny klimatu.
Pokud teplota vzroste o 2 °C nebo více, hrozí větší počet lidí vystavených extrémnímu horku, vyšší hladiny moří, jak tání ledovců pokračuje, Vyšší riziko potravinové nejistoty v některých oblastech kvůli extrémnímu počasí, vyšší pravděpodobnost šíření nemocí, jako je dengue, vyhynutí mnoha druhů a ztráta téměř všech korálových útesů.
Změna klimatu by také mohla překročit tzv. „tipping points“ – kritické prahy, po jejichž překročení by změny byly nezvratné a mohly by urychlit klimatické změny. Příkladem může být kolaps ledové pokrývky Grónska nebo ztráta deštného pralesa v Amazonii.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu (IPCC) zdůrazňuje, že klíčem k omezení globálního oteplování je dosažení "čistých nulových" emisí CO2. To znamená snížit emise co nejvíce a aktivně odstraňovat z atmosféry zbylé emise.
Mnoho zemí má stanovené cíle pro dosažení čisté nuly, ale emisní úrovně stále dosahují rekordních hodnot. Na základě současných politik může oteplení dosáhnout až 3 °C do konce století, což by mělo katastrofální důsledky.
Na poslední klimatické konferenci COP29 v listopadu 2024 se bohaté země zavázaly poskytnout rozvojovým státům alespoň 300 miliard dolarů ročně do roku 2035 na boj proti změně klimatu. Přesto je to daleko méně, než jaké částky požadují chudší země.
I když hlavní změny musí přijít od vlád a firem, každý z nás může přispět k boji proti změně klimatu prostřednictvím konkrétních kroků, jako je snížení počtu letů, snížení spotřeby energie, zlepšení izolace a energetické účinnosti domácnosti, přechod na elektromobily nebo život bez auta, nahrazení plynového topení elektrickými systémy, jako jsou tepelná čerpadla či omezování konzumace červeného masa.
Každá z těchto změn může pomoci snížit emise a zpomalit změnu klimatu, která stále představuje jednu z největších výzev pro naši planetu.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.
