Vladimir Putin čelí osudu podobnému svému bývalému diktátorskému příteli Bašaru al-Asadovi, varoval Ralph Goff, bývalý šéf operací CIA pro Evropu a Eurasii. Podle něj je Putin ve špatném zdravotním stavu a jeho obavy z nemoci jsou na vrcholu jeho priorit. Goff naznačil, že pokud se Putinovi oligarchové obrátí proti němu, může rychle ztratit moc, podobně jako se to stalo Asadovi.
Ralph Goff, který během své 35leté kariéry v CIA pracoval v Evropě, na Středním východě a v Asii, uvedl, že Putin, který se obává nejen covidu, ale i dalšího zhoršení svého zdraví, je pod silným tlakem.
"Putin je člověk, který se bojí být nemocný, jeho osobní zdraví je pro něj klíčové," řekl Goff. Podle něj je nepravděpodobné, že by Putin viděl blížící se hrozbu, která by mohla přijít z řad jeho elit. Goff připomněl, že v případě ruského prezidenta je stále více možné, že dojde k nečekanému zvratu, jako to bylo u Asada.
"Putina může potkat stejný osud jako Bašara al-Asada, který skončil náhle a bez varování. Myslím, že to je jeden z pravděpodobných scénářů pro Putina – hrozba, kterou nevidí, přijde z ničeho nic, a najednou bude pryč," varoval Goff.
Bývalý šéf CIA také uvedl, že Putin musí být stále ostražitý vůči loajalitě svých oligarchů. Ti mohou v případě ekonomických nebo politických problémů rychle změnit strany.
I přes devastující dopady války na Rusko Putin zůstává mezi Rusy stále populární, ale rozsah ztrát může jeho postavení oslabit. "Je to obrovská škála devastace a ztrát. To může oslabit prakticky každého," dodal Goff.
Pokud jde o Putinovo zdraví, spekulace o jeho nemoci nejsou novinkou. V posledních měsících se objevily zprávy o možných onkologických problémech, včetně rakoviny slinivky, štítné žlázy nebo prostaty.
Putin byl také opakovaně spatřen s třesoucími se rukama nebo v situacích, kdy se zdálo, že má problémy s pohybem. Někteří spekulují o možné roztroušené skleróze, což by vysvětlovalo jeho neohrabaný pohyb a problémy s koordinací.
Goff také zmínil, že pokud Ukrajinci budou dobře vyzbrojeni, mají větší šanci na úspěch a mohli by dosáhnout určitého mírového ujednání. Pokud ne, Putin může válku prodlužovat tak dlouho, jak bude chtít, až budou Ukrajinci nuceni schválit nevýhodný mír nebo příměří. Nicméně Goff varuje, že taková situace bude velmi nestabilní a není zaručeno, že konflikt v budoucnu nepropukne znovu.
Kromě toho Goff věří, že změna režimu v Íránu by měla přímý dopad na Putinovu válku, protože by podkopala podporu Ruska a ještě více jej izolovala na mezinárodní scéně.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.