Vladimir Putin čelí osudu podobnému svému bývalému diktátorskému příteli Bašaru al-Asadovi, varoval Ralph Goff, bývalý šéf operací CIA pro Evropu a Eurasii. Podle něj je Putin ve špatném zdravotním stavu a jeho obavy z nemoci jsou na vrcholu jeho priorit. Goff naznačil, že pokud se Putinovi oligarchové obrátí proti němu, může rychle ztratit moc, podobně jako se to stalo Asadovi.
Ralph Goff, který během své 35leté kariéry v CIA pracoval v Evropě, na Středním východě a v Asii, uvedl, že Putin, který se obává nejen covidu, ale i dalšího zhoršení svého zdraví, je pod silným tlakem.
"Putin je člověk, který se bojí být nemocný, jeho osobní zdraví je pro něj klíčové," řekl Goff. Podle něj je nepravděpodobné, že by Putin viděl blížící se hrozbu, která by mohla přijít z řad jeho elit. Goff připomněl, že v případě ruského prezidenta je stále více možné, že dojde k nečekanému zvratu, jako to bylo u Asada.
"Putina může potkat stejný osud jako Bašara al-Asada, který skončil náhle a bez varování. Myslím, že to je jeden z pravděpodobných scénářů pro Putina – hrozba, kterou nevidí, přijde z ničeho nic, a najednou bude pryč," varoval Goff.
Bývalý šéf CIA také uvedl, že Putin musí být stále ostražitý vůči loajalitě svých oligarchů. Ti mohou v případě ekonomických nebo politických problémů rychle změnit strany.
I přes devastující dopady války na Rusko Putin zůstává mezi Rusy stále populární, ale rozsah ztrát může jeho postavení oslabit. "Je to obrovská škála devastace a ztrát. To může oslabit prakticky každého," dodal Goff.
Pokud jde o Putinovo zdraví, spekulace o jeho nemoci nejsou novinkou. V posledních měsících se objevily zprávy o možných onkologických problémech, včetně rakoviny slinivky, štítné žlázy nebo prostaty.
Putin byl také opakovaně spatřen s třesoucími se rukama nebo v situacích, kdy se zdálo, že má problémy s pohybem. Někteří spekulují o možné roztroušené skleróze, což by vysvětlovalo jeho neohrabaný pohyb a problémy s koordinací.
Goff také zmínil, že pokud Ukrajinci budou dobře vyzbrojeni, mají větší šanci na úspěch a mohli by dosáhnout určitého mírového ujednání. Pokud ne, Putin může válku prodlužovat tak dlouho, jak bude chtít, až budou Ukrajinci nuceni schválit nevýhodný mír nebo příměří. Nicméně Goff varuje, že taková situace bude velmi nestabilní a není zaručeno, že konflikt v budoucnu nepropukne znovu.
Kromě toho Goff věří, že změna režimu v Íránu by měla přímý dopad na Putinovu válku, protože by podkopala podporu Ruska a ještě více jej izolovala na mezinárodní scéně.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.