Americký prezident Donald Trump vedl po summitu na Aljašce dlouhý telefonický rozhovor se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Podle tiskové mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové byl Trump po jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na cestě do Marylandu, kde strávil velkou část šestihodinového letu telefonováním.
Šéf zahraničního výboru ukrajinského parlamentu, Oleksandr Merežko, sdělil médiím, že nejvíce ho na summitu udivilo vřelé přijetí Vladimira Putina. Merežko připomněl schůzku mezi Trumpem a Volodymyrem Zelenským v Bílém domě, která proběhla v únoru. „Nemůžu si pomoct, ale v mysli se mi vrací ta nechutná scéna z Oválné pracovny – setkání se Zelenským,“ řekl.
Setkání prezidenta Vladimira Putina a amerického prezidenta Donalda Trumpa vyvolalo v Rusku více než pozitivní reakce. Ruská média projevovala nadšení, když byl ruský lídr přivítán s potleskem a na vojenské základně Elmendorf-Richardson v Anchorage na Aljašce se mu doslova rozvinul červený koberec. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová na sociálních sítích napsala, že zatímco se léta hovořilo o izolaci Ruska, dnes mohli všichni vidět, jak červený koberec vítá ruského prezidenta.
Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin po téměř tříhodinovém jednání na Aljašce o válce na Ukrajině uspořádali tiskovou konferenci. Oba lídři se navzájem pochválili a schůzku označili za konstruktivní, podrobnosti ale nesdělili. Žádná dohoda neexistuje, dokud není uzavřena, řekl Trump a dodal, že zavolá do NATO a Kyjevu. Podle Putina by se lídři mohli brzy opět setkat, tentokrát však v Moskvě.
Před summitem s Vladimirem Putinem na Aljašce uskutečnil americký prezident Donald Trump telefonický hovor s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, který je Putinovým spojencem. Trump na sociální síti Truth Social sdělil, že s „vysoce respektovaným prezidentem Běloruska“ mluvil o řadě témat, včetně Putinovy návštěvy na Aljašce.
Donald Trump a Vladimir Putin se dnes sejdou na Aljašce, aby projednali válku na Ukrajině. Oba prezidenti dorazí obklopeni svými nejbližšími poradci, kteří mají utvářet jejich pozice na jednání. Delegace obou zemí naznačují, co bude pro oba lídry prioritou, píše The Guardian.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se objevil na summitu na Aljašce s oděvem, který vyvolal debaty a spekulace. Po příletu do Anchorage si pod černou vestu oblékl mikinu s nápisem „CCCP“, tedy zkratkou pro Svaz sovětských socialistických republik. Tato volba oblečení tak okamžitě upoutala pozornost celého světa.
Navzdory své politice „Amerika na prvním místě“ se Donald Trump v prvních měsících svého druhého funkčního období neustále soustředí na mezinárodní vztahy a vyjednávání. Trump si podle zdrojů z Bílého domu užívá roli mírotvůrce a je přesvědčen, že dokáže uzavřít dohody, které se jeho předchůdcům nepodařily. To podle CNN ukazuje nejen jeho údajnou bystrost, ale také jeho moc.
Neville Chamberlain se v září 1938 snažil odvrátit válku a přinesl si z Mnichova slib, že zajistil "mír pro naši dobu". Ve skutečnosti však ustoupil Hitlerovým požadavkům, což mu dodalo sebevědomí a vedlo k další agresi. Podobná situace se nyní rýsuje před summitem v americké Aljašce, kde se setká Donald Trump s Vladimirem Putinem, varuje Tim Luckhurst, ředitel South Colleg na Durhamově Univerzitě.
Mezinárodní rozhovory o vytvoření přelomové smlouvy, která by ukončila znečištění plasty, opět ztroskotaly. Poslední kolo jednání OSN, které bylo v pořadí už šesté za necelé tři roky, mělo skončit ve čtvrtek, ale země jednaly až do noci ve snaze překonat patovou situaci. Skupina více než 100 států usilovala o omezení výroby plastů, zatímco ropné státy se soustředily na recyklaci.
V Burkině Faso, v oblasti známé svým kulturním bohatstvím, čelí jedinečné památky nečekané hrozbě. Globální klimatické změny přispívají k erozi a poškozování tradičních domů, které byly po staletí symbolem místní kultury. Tato situace ohrožuje nejen architektonické dědictví, ale i tradiční způsob života komunity.
Příjezd amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho ruského protějšku Vladimira Putina do aljašského Anchorage vyvolal ve městě protichůdné emoce. Zatímco někteří vidí summit jako šanci na ukončení války na Ukrajině, jiní jeho konání ve svém domovském státě ostře kritizují. Mnoho obyvatel Aljašky má k Moskvě historicky blízko, což celému setkání dodává zvláštní význam.
Prezident Donald Trump promluvil k médiím v Bílém domě o svém nadcházejícím setkání s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Řekl, že pokud by nebyl prezidentem, Putin by "mnohem raději... převzal kontrolu nad celou Ukrajinou". Nicméně dodal, že on prezidentem je, a tak si s ním "nebude zahrávat".
Summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a Vladimira Putina na Aljašce, který se měl zaměřit na ukončení války na Ukrajině, budí u ukrajinských uprchlíků žijících v Berlíně skepsi a vztek. Ti by sice rádi věřili, že se jedná o první krok k míru, ale jen málokdo z nich tomu skutečně věří.
Michelle Bentley, profesorka mezinárodních vztahů z univerzity Royal Holloway University of London, varuje, že summit mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem na Aljašce by sice měl ukončit válku na Ukrajině, ale spíše hrozí, že by mohl napětí ještě více vystupňovat.
Před blížícím se summitem s Donaldem Trumpem na Aljašce, kde se bude jednat o ukončení války na Ukrajině, uspořádal Vladimir Putin schůzku s předními ruskými představiteli. Podle agentury TASS se na schůzce připravovali na jednání, přičemž Putin uvedl, že americká administrativa vyvíjí „upřímné úsilí“ k vyřešení konfliktu.
Letní vedra se stávají čím dál větším politickým tématem. Po čtyřech letech s rekordně vysokými teplotami se stále častěji ozývají hlasy volající po rozsáhlejší instalaci klimatizací, ale narážejí na komplikované předpisy. Zastánci se domnívají, že rozšířenější používání klimatizace by mohlo přinést značné výhody, jako je zvýšení životní úrovně, produktivita práce a podpora přechodu na zelenou energii.
Izraelský ministr financí Bezalel Smotrič, který patří ke krajní pravici, prohlásil, že plány na výstavbu více než tří tisíc domů v kontroverzním projektu na Západním břehu Jordánu „pohřbí myšlenku palestinského státu“. Tento projekt, nazvaný E1, leží mezi Jeruzalémem a osadou Ma'ale Adumim a byl na desítky let zmrazen kvůli silnému mezinárodnímu odporu.
Před osmdesáti lety se na útočné lodi směřující na Iwodžimu Thomas Begay cítil nejistě. „Na lodi nám řekli: ‚Dejte si poslední kousek steaku s vejci‘,“ vzpomínal. „To ve mně vyvolalo zvláštní pocit. Co tady dělám? Co se stane?“ Své pocity popsal jako „děsivé“. Nikdy totiž nevíte, odkud přiletí kulka nebo bomba. Thomas Begay je jedním z posledních dvou znalců Kódu Navajo. On a Peter MacDonald se dobrovolně přidali k americké námořní pěchotě, aby bránili zemi, která s nimi v minulosti nezacházela dobře.