Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.
Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.
Žena, která si na platformě Tinder domluvila schůzku s notoricky známým podvodníkem a násilníkem Christopherem Harkinsem, popsala, jak ji kvůli pouhým 20 minutám stráveným v jeho společnosti léta sužovaly výhrůžky smrtí a zneužívání, které zásadně narušily její duševní zdraví. Nadia, sportovní masérka, promluvila poprvé o svém setkání s Harkinsem v roce 2018. Uvedla, že zneužívání začalo poté, co rande předčasně ukončila kvůli "varovným signálům".
Evropská komise zvažuje odložení účinnosti některých částí Zákona o umělé inteligenci (AI Act), a to v důsledku intenzivního tlaku ze strany velkých technologických společností a administrativy Donalda Trumpa. Komise potvrdila, že "reflexe stále probíhá" ohledně možného odkladu některých aspektů nařízení s cílem zmírnit požadavky kladené na firmy.
Konference smluvních stran (COP) k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC) se rozrostly do obřích rozměrů, přičemž COP28 v Dubaji zaznamenala rekordních 83 884 účastníků. I když se počet na loňském COP29 v Baku snížil, stále zůstává vysoko nad úrovní před Pařížskou dohodou. Tento trend "mega-COPů" vyvolává kritiku kvůli obrovské uhlíkové stopě, kterou generují. Výzkum však poukazuje na dva zásadní problémy, které narušují kvalitu a legitimitu celého procesu.
Rok poté, co se Demokratická strana ocitla bez moci a bez jasného lídra, se ocitá na rozcestí. Po měsících sklíčeného zpytování svědomí jí tři volební vítězství z tohoto týdne dodala tolik potřebnou vlnu energie. V New Yorku zvítězil 34letý demokratický socialista Zohran Mamdani a stal se starostou největšího města země. Ve Virginii vyhrála Abigail Spanberger, bývalá agentka CIA, a stala se tak první guvernérkou státu. A v New Jersey Mikie Sherrill, bývalá pilotka námořního vrtulníku, dosáhla rozhodujícího vítězství nad republikánským kandidátem podporovaným exprezidentem Donaldem Trumpem.
Nepřítomnost ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova na klíčovém zasedání Ruské bezpečnostní rady ve středu, kde prezident Vladimir Putin diskutoval o možnosti úplného obnovení jaderných testů, vyvolala v Moskvě intenzivní mediální spekulace o možných změnách v nejvyšších patrech ruské diplomacie. Lavrov, který je tváří ruské zahraniční politiky již přes dvě desetiletí, byl jediným stálým členem Bezpečnostní rady, jenž se schůzky nezúčastnil.
Francie již dlouho usilovala o to, jak se vypořádat s obchodním modelem čínské e-commerce platformy Shein. Vládě se k tomu naskytla příležitost poté, co bylo zjištěno, že platforma prodávala sexuální panenky s podobou dětí, což vyvolalo rozhořčení a vedlo Paříž k pokusu o pozastavení provozu webu. Shein nicméně tvrdí, že jednal okamžitě, nelegální nabídky odstranil a dočasně zastavil svůj marketplace mezi kupujícími a prodejci ve Francii. Zároveň slíbil globální "úplný zákaz prodeje produktů typu sexuálních panenek".
Tropické cyklóny, hurikány nebo tajfuny patří mezi nejničivější a nejdražší klimatické katastrofy na světě. Přímé dopady, jako jsou zranění a utonutí, jsou dobře známé, ale méně se ví o širších zdravotních důsledcích v dnech a týdnech po katastrofě. Nová globální studie analyzovala 14,8 milionu úmrtí ve více než tisíci komunitách, které zasáhlo 217 tropických cyklón v letech 2000 až 2019.
Evropská komise prosazuje nový Společný evropský systém navracení, který má urychlit deportace imigrantů, ale zároveň zavádí represivnější opatření, jako jsou delší vazby, přísnější podmínky a vytváření "návratových center" ve třetích zemích. Autoři výzkumu však tvrdí, že navrhovaný systém je nejen neefektivní, ale také zhoršuje situaci migrantů a porušuje jejich lidská práva.