Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.
Situace na Kubě je kritická. Od ledna, kdy Trumpova administrativa zastavila dotované dodávky venezuelské ropy, které dříve udržovaly kubánskou rozvodnou síť v chodu, čelí ostrov nejhorší energetické krizi za poslední desetiletí. Washington se netají strategií „uškrcení“ dodávek paliva, čímž chce prohloubit ekonomický tlak na tamní vládu a vyvolat politické změny.
Tanker Anatolij Kolodkin opustil ruský přístav Primorsk 8. března. Zajímavostí je, že plavidlo původně jako svůj cíl uvedlo „Atlantis“, což je podle námořních databází kódové označení pro marínu v Bostonu. Aktuální trajektorie a útržkovitá data z trasovacích systémů však jasně ukazují, že skutečným cílem je Kuba. Nejde přitom o ojedinělou akci; předpokládá se, že jiný ruský tanker doručil naftu na ostrov již začátkem tohoto měsíce.
Loď plující pod ruskou vlajkou přepravuje přibližně 730 000 barelů ropy. Toto množství by podle odborníků dokázalo pokrýt energetické potřeby Kuby na několik týdnů. Úspěšné doručení by však mělo mnohem větší význam než jen okamžitou úlevu pro kubánské domácnosti. Pro Moskvu jde o demonstraci síly a schopnosti obejít americké sankce v regionu, který USA tradičně považují za svou sféru vlivu.
Na rozdíl od předchozích dodávek, které se často uskutečňovaly pod vlajkami jiných států, je tentokrát ruská účast zcela přiznaná. Tanker byl dokonce krátce doprovázen ruskou námořní fregatou při vyplouvání z evropských vod. Tato viditelnost je podle specialisty na námořní bezpečnost Basila Germonda záměrným strategickým signálem. Rusko dává najevo, že jakýkoli zásah proti plavidlu by nebyl jen vymáháním sankcí, ale přímou konfrontací se státním majetkem Ruské federace.
Právní rámec případného amerického zásahu je velmi komplikovaný. Americké sankce, pokud nejsou podloženy rezolucí Rady bezpečnosti OSN, nedávají automatické právo zabavit cizí loď v mezinárodních vodách. Pokud by americké námořnictvo tanker násilím zastavilo, Moskva by to mohla interpretovat jako akt agrese, což by vedlo k nebezpečné eskalaci napětí mezi jadernými mocnostmi.
Zatímco Washington nedávno zařadil Kubu na seznam destinací, kam je výslovně zakázáno ruskou ropu dovážet, jeho reálné možnosti jsou omezené. Americké síly mohou loď sledovat a vyvíjet psychologický tlak, ale přímé obsazení postrádá legální podklad. Pro Rusko je tato mise výhodná v obou případech: buď ropa dorazí a upevní obraz Ruska jako spolehlivého partnera, nebo poslouží jako mocný nástroj při vyjednávání s USA.
Podle analytiků z London School of Economics může být tato zásilka součástí širší diplomatické hry. Kreml možná využívá energetickou krizi na Kubě jako páku, kterou se snaží od Washingtonu vymámit ústupky v jiných otázkách. Rusko v podstatě vzkazuje: „Budeme Kubu zásobovat ropou, dokud neuděláte něco, co chceme my.“
Uvnitř americké administrativy navíc podle zpráv existuje rozkol. Zatímco jedna skupina se soustředí na tvrdý postup vůči Kubě a Íránu, jiná část se snaží o pragmatičtější vztahy s Ruskem. Tato nejednotnost v kombinaci s rizikem mezinárodního incidentu staví Bílý dům před složité dilema. Příliš tvrdý zásah může znamenat vojenský konflikt, příliš mírný zase podkopání celé americké strategie v Karibiku.
Kromě ruské ropy na Kubu míří i menší humanitární zásilky organizované mezinárodními aktivisty. Ty obsahují potraviny, léky, ale i solární panely či jízdní kola. Tyto dodávky jen podtrhují hloubku humanitární katastrofy, která se na ostrově rozvíjí. Kuba se nachází v bodě, kdy každá tuna paliva nebo potravin rozhoduje o přežití základních funkcí státu.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.