Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Stubb, který má k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi blíže než většina ostatních evropských státníků, neskrývá obavy z dopadů politiky „America First“. Podle něj tato transakční diplomacie selhává v pochopení toho, jak úzce jsou dnes propojeny energetické trhy, dodavatelské řetězce a ceny základních komodit od potravin až po léčiva.
Blokáda Hormuzského průlivu je podle finského prezidenta jasným důkazem globální vzájemné závislosti. I když se někteří snaží vytvořit iluzi, že lze žít v izolaci za národními hranicemi, realita u čerpacích stanic po celém světě ukazuje opak. Rozpad mezinárodních pravidel přichází právě ve chvíli, kdy je svět potřebuje nejvíce k řešení konfliktů i klimatických změn.
Situaci Stubb popisuje jako eskalaci lokálních sporů do regionálních válek. I když se zatím zdráhá použít termín „třetí světová válka“, přiznává, že riziko dalšího šíření konfliktů je reálné a vyžaduje nepřetržité diplomatické úsilí o deeskalaci. Problémem zůstává, že bez respektování mezinárodních norem je nový střet vždy „hned za rohem“.
Ve vztahu k Ukrajině vyjádřil Stubb obavu, že válka v Íránu odčerpává veškerou politickou pozornost Washingtonu. Mírové rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou se zdají být na mrtvém bodě, což může být důsledkem buď vyčerpání diplomatických možností, nebo právě prioritizace konfliktu v Perském zálivu.
Trumpova administrativa navíc v poslední době uvolnila sankce na ruskou ropu, aby zmírnila dopady íránské války na ceny paliv v USA. Tím však Moskva získala nečekaný ekonomický záchranný kruh pro svou pokračující agresi na Ukrajině. Stubb doufá, že Washington si uvědomí, že Rusko zůstává jeho hlavním nepřítelem a že spojenectví s Ukrajinou je pro USA strategicky důležitější.
Finský prezident zároveň odmítá Trumpovy výzvy, aby se evropští spojenci aktivně zapojili do bojů v Íránu. Své stanovisko formuloval velmi přímočaře: „Írán není moje válka. Moje válka je Ukrajina.“ Přesto připouští, že oba konflikty jsou propojené, například skrze íránské drony dopadající na ukrajinská města nebo ruskou pomoc Íránu při identifikaci amerických cílů.
Určitou příležitost pro Kyjev vidí Stubb v ukrajinských zkušenostech s moderní dronovou válkou. Ukrajina by mohla nabídnout své unikátní know-how státům v Perském zálivu, které čelí útokům íránských bezpilotních letounů, a tím získat nové spojence v regionu i větší uznání v očích americké armády.
Vztah mezi Stubbem a Trumpem se v poslední době proměnil. Zatímco dříve byli golfovými partnery a často si psali, nyní jsou jejich kontakty méně časté a spíše neformální. Finský prezident poznamenal, že s Trumpem nekomunikuje přes aplikaci WhatsApp, ale využívá běžné textové zprávy a hovory přímo na mobil.
Stubb také revidoval svou analýzu transatlantického partnerství. Ve své nedávné knize ještě věřil v jednotu „globálního Západu“, nyní však vidí hlubokou trhlinu. Zatímco Evropa a „globální Sever“ se snaží bránit liberální světový řád, Spojené státy se pod Trumpovým vedením posouvají k čistě transakčnímu přístupu k mezinárodním vztahům.
Navzdory těmto neshodám a Trumpovým hrozbám vůči NATO Stubb neztrácí víru v odolnost aliance. Svůj přístup přirovnává k vytrvalostnímu sportu – v triatlonu, kterému se aktivně věnuje, platí pravidlo, že 80 % tréninku musí být lehké, aby člověk zvládl zbývajících 20 % v maximálním nasazení. „Musíte jet zlehka, abyste mohli jet tvrdě,“ říká o své diplomatické strategii.
Helsinský summit deseti lídrů obranného seskupení JEF, který Stubb tento týden hostil, potvrdil snahu evropských zemí o užší kooperaci. Finský prezident tak zůstává hyperaktivním hybatelem evropské politiky, který se snaží udržet transatlantické pouto i v době, kdy se Washington od svých tradičních hodnot odklání.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.