Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Stubb, který má k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi blíže než většina ostatních evropských státníků, neskrývá obavy z dopadů politiky „America First“. Podle něj tato transakční diplomacie selhává v pochopení toho, jak úzce jsou dnes propojeny energetické trhy, dodavatelské řetězce a ceny základních komodit od potravin až po léčiva.
Blokáda Hormuzského průlivu je podle finského prezidenta jasným důkazem globální vzájemné závislosti. I když se někteří snaží vytvořit iluzi, že lze žít v izolaci za národními hranicemi, realita u čerpacích stanic po celém světě ukazuje opak. Rozpad mezinárodních pravidel přichází právě ve chvíli, kdy je svět potřebuje nejvíce k řešení konfliktů i klimatických změn.
Situaci Stubb popisuje jako eskalaci lokálních sporů do regionálních válek. I když se zatím zdráhá použít termín „třetí světová válka“, přiznává, že riziko dalšího šíření konfliktů je reálné a vyžaduje nepřetržité diplomatické úsilí o deeskalaci. Problémem zůstává, že bez respektování mezinárodních norem je nový střet vždy „hned za rohem“.
Ve vztahu k Ukrajině vyjádřil Stubb obavu, že válka v Íránu odčerpává veškerou politickou pozornost Washingtonu. Mírové rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou se zdají být na mrtvém bodě, což může být důsledkem buď vyčerpání diplomatických možností, nebo právě prioritizace konfliktu v Perském zálivu.
Trumpova administrativa navíc v poslední době uvolnila sankce na ruskou ropu, aby zmírnila dopady íránské války na ceny paliv v USA. Tím však Moskva získala nečekaný ekonomický záchranný kruh pro svou pokračující agresi na Ukrajině. Stubb doufá, že Washington si uvědomí, že Rusko zůstává jeho hlavním nepřítelem a že spojenectví s Ukrajinou je pro USA strategicky důležitější.
Finský prezident zároveň odmítá Trumpovy výzvy, aby se evropští spojenci aktivně zapojili do bojů v Íránu. Své stanovisko formuloval velmi přímočaře: „Írán není moje válka. Moje válka je Ukrajina.“ Přesto připouští, že oba konflikty jsou propojené, například skrze íránské drony dopadající na ukrajinská města nebo ruskou pomoc Íránu při identifikaci amerických cílů.
Určitou příležitost pro Kyjev vidí Stubb v ukrajinských zkušenostech s moderní dronovou válkou. Ukrajina by mohla nabídnout své unikátní know-how státům v Perském zálivu, které čelí útokům íránských bezpilotních letounů, a tím získat nové spojence v regionu i větší uznání v očích americké armády.
Vztah mezi Stubbem a Trumpem se v poslední době proměnil. Zatímco dříve byli golfovými partnery a často si psali, nyní jsou jejich kontakty méně časté a spíše neformální. Finský prezident poznamenal, že s Trumpem nekomunikuje přes aplikaci WhatsApp, ale využívá běžné textové zprávy a hovory přímo na mobil.
Stubb také revidoval svou analýzu transatlantického partnerství. Ve své nedávné knize ještě věřil v jednotu „globálního Západu“, nyní však vidí hlubokou trhlinu. Zatímco Evropa a „globální Sever“ se snaží bránit liberální světový řád, Spojené státy se pod Trumpovým vedením posouvají k čistě transakčnímu přístupu k mezinárodním vztahům.
Navzdory těmto neshodám a Trumpovým hrozbám vůči NATO Stubb neztrácí víru v odolnost aliance. Svůj přístup přirovnává k vytrvalostnímu sportu – v triatlonu, kterému se aktivně věnuje, platí pravidlo, že 80 % tréninku musí být lehké, aby člověk zvládl zbývajících 20 % v maximálním nasazení. „Musíte jet zlehka, abyste mohli jet tvrdě,“ říká o své diplomatické strategii.
Helsinský summit deseti lídrů obranného seskupení JEF, který Stubb tento týden hostil, potvrdil snahu evropských zemí o užší kooperaci. Finský prezident tak zůstává hyperaktivním hybatelem evropské politiky, který se snaží udržet transatlantické pouto i v době, kdy se Washington od svých tradičních hodnot odklání.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.