Globální energetická krize, kterou vyvolal ozbrojený konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, začíná tvrdě dopadat na ukrajinské válečné úsilí. Prudké zvýšení cen pohonných hmot vytváří nový tlak na Kyjev, který se potýká s omezenými zásobami paliva pro svá bojová vozidla. Nedostatek pociťují vojáci přímo v terénu, kde jsou nuceni s naftou a benzínem šetřit.
Podle výpovědí ukrajinských vojáků pro server Politico jsou ceny paliv v současnosti „děsivé“. Jeden z vysoce postavených příslušníků armády potvrdil, že ozbrojené síly jsou momentálně v přídělech velmi limitovány. Přednost mají logicky jednotky v první linii, zejména na východě země v oblasti Donbasu, kde zuří nejtěžší boje proti ruskému postupu.
Jednotky, které se nacházejí v zázemí, pociťují nedostatek paliva nejvíce. Jejich tanky a obrněná vozidla se pohybují jen minimálně, protože nafta je prioritně odesílána tam, kde se přímo střílí. Ačkoliv vojáci popisují situaci jako vážnou, zatím ji neoznačují za katastrofální. Kromě armády však trpí i civilní obyvatelstvo, kterému rostoucí ceny u čerpacích stanic roztáčejí inflaci.
Krize je přímým důsledkem zablokování Hormuzského průlivu Íránem. Touto klíčovou vodní cestou protéká více než pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu. Poté, co byl průliv uzavřen, vyskočily ceny ropy až na 120 dolarů za barel. Pro Ukrajinu, která dováží přibližně 85 % svých pohonných hmot ze zahraničí, je tato závislost na externích dodavatelích kritickým oslabením.
Ukrajinské ministerstvo energetiky se snaží situaci uklidňovat a tvrdí, že trh je stále dostatečně zásobován. Vláda prý ve spolupráci s obchodníky diverzifikuje dodavatelské trasy, aby zajistila plynulý chod armády, kritické infrastruktury i zemědělství. Ministerstvo zdůrazňuje, že prioritou číslo jedna zůstávají ozbrojené síly a záchranné složky, zatímco běžná veřejnost je v pořadníku až na posledním místě.
Analytici však varují, že čím déle bude válka v Íránu trvat, tím citelněji zasáhnou vysoké ceny energií ukrajinský státní rozpočet. Ten je již nyní pod obrovským tlakem kvůli regionálním sporům se sousedními zeměmi. Prezident Volodymyr Zelenskyj se momentálně pře s Maďarskem a Slovenskem ohledně opravy ropovodu Družba, který byl v lednu poškozen bombovým útokem.
Maďarský premiér Viktor Orbán využívá této situace k politickému nátlaku. Pohrozil, že bude i nadále vetovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur, dokud Kyjev ropovod neopraví a neobnoví tranzit ruské ropy. Mezi ukrajinskými vojáky tak panuje pocit, že se Orbán snaží dělat vše pro to, aby Ukrajině došly finanční prostředky na obranu.
Atmosféru v Evropské unii navíc jitří podezření, že maďarský ministr zahraničí vynášel citlivé informace Rusku. Tato politická nestabilita uvnitř bloku komplikuje schválení finanční pomoci, kterou Kyjev nutně potřebuje na nákup drahých energií i vojenského vybavení. Ukrajinská ekonomika se tak ocitá v sevření mezi drahým palivem a politickými blokádami.
Zatímco Ukrajina krvácí, Kreml z vysokých cen ropy profituje. Ruská pokladna se plní díky dražším energetickým surovinám, a navíc se objevují snahy o uvolnění tlaku na Moskvu. Americký prezident Donald Trump dokonce oznámil dočasné zmírnění sankcí vůči Rusku a Íránu v naději, že se mu podaří stabilizovat propadající se světové trhy.
Odborníci se obávají, že pokud v západních zemích převáží diskuse o zmírňování tlaku na Rusko výměnou za levnější energie, mohlo by to poškodit ukrajinské válečné úsilí více než samotné ceny paliv. Energetická krize se tak stává mocnou zbraní, která může rozhodnout o dalším vývoji konfliktu na evropském kontinentu.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.