Globální energetická krize, kterou vyvolal ozbrojený konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, začíná tvrdě dopadat na ukrajinské válečné úsilí. Prudké zvýšení cen pohonných hmot vytváří nový tlak na Kyjev, který se potýká s omezenými zásobami paliva pro svá bojová vozidla. Nedostatek pociťují vojáci přímo v terénu, kde jsou nuceni s naftou a benzínem šetřit.
Podle výpovědí ukrajinských vojáků pro server Politico jsou ceny paliv v současnosti „děsivé“. Jeden z vysoce postavených příslušníků armády potvrdil, že ozbrojené síly jsou momentálně v přídělech velmi limitovány. Přednost mají logicky jednotky v první linii, zejména na východě země v oblasti Donbasu, kde zuří nejtěžší boje proti ruskému postupu.
Jednotky, které se nacházejí v zázemí, pociťují nedostatek paliva nejvíce. Jejich tanky a obrněná vozidla se pohybují jen minimálně, protože nafta je prioritně odesílána tam, kde se přímo střílí. Ačkoliv vojáci popisují situaci jako vážnou, zatím ji neoznačují za katastrofální. Kromě armády však trpí i civilní obyvatelstvo, kterému rostoucí ceny u čerpacích stanic roztáčejí inflaci.
Krize je přímým důsledkem zablokování Hormuzského průlivu Íránem. Touto klíčovou vodní cestou protéká více než pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu. Poté, co byl průliv uzavřen, vyskočily ceny ropy až na 120 dolarů za barel. Pro Ukrajinu, která dováží přibližně 85 % svých pohonných hmot ze zahraničí, je tato závislost na externích dodavatelích kritickým oslabením.
Ukrajinské ministerstvo energetiky se snaží situaci uklidňovat a tvrdí, že trh je stále dostatečně zásobován. Vláda prý ve spolupráci s obchodníky diverzifikuje dodavatelské trasy, aby zajistila plynulý chod armády, kritické infrastruktury i zemědělství. Ministerstvo zdůrazňuje, že prioritou číslo jedna zůstávají ozbrojené síly a záchranné složky, zatímco běžná veřejnost je v pořadníku až na posledním místě.
Analytici však varují, že čím déle bude válka v Íránu trvat, tím citelněji zasáhnou vysoké ceny energií ukrajinský státní rozpočet. Ten je již nyní pod obrovským tlakem kvůli regionálním sporům se sousedními zeměmi. Prezident Volodymyr Zelenskyj se momentálně pře s Maďarskem a Slovenskem ohledně opravy ropovodu Družba, který byl v lednu poškozen bombovým útokem.
Maďarský premiér Viktor Orbán využívá této situace k politickému nátlaku. Pohrozil, že bude i nadále vetovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur, dokud Kyjev ropovod neopraví a neobnoví tranzit ruské ropy. Mezi ukrajinskými vojáky tak panuje pocit, že se Orbán snaží dělat vše pro to, aby Ukrajině došly finanční prostředky na obranu.
Atmosféru v Evropské unii navíc jitří podezření, že maďarský ministr zahraničí vynášel citlivé informace Rusku. Tato politická nestabilita uvnitř bloku komplikuje schválení finanční pomoci, kterou Kyjev nutně potřebuje na nákup drahých energií i vojenského vybavení. Ukrajinská ekonomika se tak ocitá v sevření mezi drahým palivem a politickými blokádami.
Zatímco Ukrajina krvácí, Kreml z vysokých cen ropy profituje. Ruská pokladna se plní díky dražším energetickým surovinám, a navíc se objevují snahy o uvolnění tlaku na Moskvu. Americký prezident Donald Trump dokonce oznámil dočasné zmírnění sankcí vůči Rusku a Íránu v naději, že se mu podaří stabilizovat propadající se světové trhy.
Odborníci se obávají, že pokud v západních zemích převáží diskuse o zmírňování tlaku na Rusko výměnou za levnější energie, mohlo by to poškodit ukrajinské válečné úsilí více než samotné ceny paliv. Energetická krize se tak stává mocnou zbraní, která může rozhodnout o dalším vývoji konfliktu na evropském kontinentu.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné době neeviduje žádné známky toho, že by v souvislosti s nákazou na výletní lodi MV Hondius hrozilo vypuknutí rozsáhlé epidemie hantaviru. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus však během tiskové konference v Madridu varoval, že situace se může změnit. Vzhledem k dlouhé inkubační době viru je podle něj pravděpodobné, že se v nadcházejících týdnech objeví další potvrzené případy.
Blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga má být podle Bílého domu historickým okamžikem, který potvrdí Trumpův nezaměnitelný vliv na světové dění. Navzdory velkolepým přípravám se však nad setkáním vznáší stín vleklé války s Íránem, která podle řady analytiků webu CNN prezidentovu autoritu spíše oslabuje. Místo triumfálního gesta silného muže může návštěva Pekingu ukázat limity americké moci v době, kdy Washington sám přispívá ke globální nestabilitě.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v hluboké krizi a čelí reálné hrozbě, že po necelých dvou letech ve funkci přijde o svůj úřad. Po drtivé porážce Labouristické strany v nedávných místních volbách v Anglii, Skotsku a Walesu se uvnitř strany zvedla vlna odporu, která nyní zasahuje i nejvyšší vládní patra. Pondělní projev, který měl jeho pozici stabilizovat, situaci spíše zhoršil a počet poslanců veřejně volajících po jeho rezignaci přesáhl sedmdesátku.