Globální energetická krize, kterou vyvolal ozbrojený konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, začíná tvrdě dopadat na ukrajinské válečné úsilí. Prudké zvýšení cen pohonných hmot vytváří nový tlak na Kyjev, který se potýká s omezenými zásobami paliva pro svá bojová vozidla. Nedostatek pociťují vojáci přímo v terénu, kde jsou nuceni s naftou a benzínem šetřit.
Podle výpovědí ukrajinských vojáků pro server Politico jsou ceny paliv v současnosti „děsivé“. Jeden z vysoce postavených příslušníků armády potvrdil, že ozbrojené síly jsou momentálně v přídělech velmi limitovány. Přednost mají logicky jednotky v první linii, zejména na východě země v oblasti Donbasu, kde zuří nejtěžší boje proti ruskému postupu.
Jednotky, které se nacházejí v zázemí, pociťují nedostatek paliva nejvíce. Jejich tanky a obrněná vozidla se pohybují jen minimálně, protože nafta je prioritně odesílána tam, kde se přímo střílí. Ačkoliv vojáci popisují situaci jako vážnou, zatím ji neoznačují za katastrofální. Kromě armády však trpí i civilní obyvatelstvo, kterému rostoucí ceny u čerpacích stanic roztáčejí inflaci.
Krize je přímým důsledkem zablokování Hormuzského průlivu Íránem. Touto klíčovou vodní cestou protéká více než pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu. Poté, co byl průliv uzavřen, vyskočily ceny ropy až na 120 dolarů za barel. Pro Ukrajinu, která dováží přibližně 85 % svých pohonných hmot ze zahraničí, je tato závislost na externích dodavatelích kritickým oslabením.
Ukrajinské ministerstvo energetiky se snaží situaci uklidňovat a tvrdí, že trh je stále dostatečně zásobován. Vláda prý ve spolupráci s obchodníky diverzifikuje dodavatelské trasy, aby zajistila plynulý chod armády, kritické infrastruktury i zemědělství. Ministerstvo zdůrazňuje, že prioritou číslo jedna zůstávají ozbrojené síly a záchranné složky, zatímco běžná veřejnost je v pořadníku až na posledním místě.
Analytici však varují, že čím déle bude válka v Íránu trvat, tím citelněji zasáhnou vysoké ceny energií ukrajinský státní rozpočet. Ten je již nyní pod obrovským tlakem kvůli regionálním sporům se sousedními zeměmi. Prezident Volodymyr Zelenskyj se momentálně pře s Maďarskem a Slovenskem ohledně opravy ropovodu Družba, který byl v lednu poškozen bombovým útokem.
Maďarský premiér Viktor Orbán využívá této situace k politickému nátlaku. Pohrozil, že bude i nadále vetovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur, dokud Kyjev ropovod neopraví a neobnoví tranzit ruské ropy. Mezi ukrajinskými vojáky tak panuje pocit, že se Orbán snaží dělat vše pro to, aby Ukrajině došly finanční prostředky na obranu.
Atmosféru v Evropské unii navíc jitří podezření, že maďarský ministr zahraničí vynášel citlivé informace Rusku. Tato politická nestabilita uvnitř bloku komplikuje schválení finanční pomoci, kterou Kyjev nutně potřebuje na nákup drahých energií i vojenského vybavení. Ukrajinská ekonomika se tak ocitá v sevření mezi drahým palivem a politickými blokádami.
Zatímco Ukrajina krvácí, Kreml z vysokých cen ropy profituje. Ruská pokladna se plní díky dražším energetickým surovinám, a navíc se objevují snahy o uvolnění tlaku na Moskvu. Americký prezident Donald Trump dokonce oznámil dočasné zmírnění sankcí vůči Rusku a Íránu v naději, že se mu podaří stabilizovat propadající se světové trhy.
Odborníci se obávají, že pokud v západních zemích převáží diskuse o zmírňování tlaku na Rusko výměnou za levnější energie, mohlo by to poškodit ukrajinské válečné úsilí více než samotné ceny paliv. Energetická krize se tak stává mocnou zbraní, která může rozhodnout o dalším vývoji konfliktu na evropském kontinentu.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.