Globální energetická krize, kterou vyvolal ozbrojený konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, začíná tvrdě dopadat na ukrajinské válečné úsilí. Prudké zvýšení cen pohonných hmot vytváří nový tlak na Kyjev, který se potýká s omezenými zásobami paliva pro svá bojová vozidla. Nedostatek pociťují vojáci přímo v terénu, kde jsou nuceni s naftou a benzínem šetřit.
Podle výpovědí ukrajinských vojáků pro server Politico jsou ceny paliv v současnosti „děsivé“. Jeden z vysoce postavených příslušníků armády potvrdil, že ozbrojené síly jsou momentálně v přídělech velmi limitovány. Přednost mají logicky jednotky v první linii, zejména na východě země v oblasti Donbasu, kde zuří nejtěžší boje proti ruskému postupu.
Jednotky, které se nacházejí v zázemí, pociťují nedostatek paliva nejvíce. Jejich tanky a obrněná vozidla se pohybují jen minimálně, protože nafta je prioritně odesílána tam, kde se přímo střílí. Ačkoliv vojáci popisují situaci jako vážnou, zatím ji neoznačují za katastrofální. Kromě armády však trpí i civilní obyvatelstvo, kterému rostoucí ceny u čerpacích stanic roztáčejí inflaci.
Krize je přímým důsledkem zablokování Hormuzského průlivu Íránem. Touto klíčovou vodní cestou protéká více než pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu. Poté, co byl průliv uzavřen, vyskočily ceny ropy až na 120 dolarů za barel. Pro Ukrajinu, která dováží přibližně 85 % svých pohonných hmot ze zahraničí, je tato závislost na externích dodavatelích kritickým oslabením.
Ukrajinské ministerstvo energetiky se snaží situaci uklidňovat a tvrdí, že trh je stále dostatečně zásobován. Vláda prý ve spolupráci s obchodníky diverzifikuje dodavatelské trasy, aby zajistila plynulý chod armády, kritické infrastruktury i zemědělství. Ministerstvo zdůrazňuje, že prioritou číslo jedna zůstávají ozbrojené síly a záchranné složky, zatímco běžná veřejnost je v pořadníku až na posledním místě.
Analytici však varují, že čím déle bude válka v Íránu trvat, tím citelněji zasáhnou vysoké ceny energií ukrajinský státní rozpočet. Ten je již nyní pod obrovským tlakem kvůli regionálním sporům se sousedními zeměmi. Prezident Volodymyr Zelenskyj se momentálně pře s Maďarskem a Slovenskem ohledně opravy ropovodu Družba, který byl v lednu poškozen bombovým útokem.
Maďarský premiér Viktor Orbán využívá této situace k politickému nátlaku. Pohrozil, že bude i nadále vetovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur, dokud Kyjev ropovod neopraví a neobnoví tranzit ruské ropy. Mezi ukrajinskými vojáky tak panuje pocit, že se Orbán snaží dělat vše pro to, aby Ukrajině došly finanční prostředky na obranu.
Atmosféru v Evropské unii navíc jitří podezření, že maďarský ministr zahraničí vynášel citlivé informace Rusku. Tato politická nestabilita uvnitř bloku komplikuje schválení finanční pomoci, kterou Kyjev nutně potřebuje na nákup drahých energií i vojenského vybavení. Ukrajinská ekonomika se tak ocitá v sevření mezi drahým palivem a politickými blokádami.
Zatímco Ukrajina krvácí, Kreml z vysokých cen ropy profituje. Ruská pokladna se plní díky dražším energetickým surovinám, a navíc se objevují snahy o uvolnění tlaku na Moskvu. Americký prezident Donald Trump dokonce oznámil dočasné zmírnění sankcí vůči Rusku a Íránu v naději, že se mu podaří stabilizovat propadající se světové trhy.
Odborníci se obávají, že pokud v západních zemích převáží diskuse o zmírňování tlaku na Rusko výměnou za levnější energie, mohlo by to poškodit ukrajinské válečné úsilí více než samotné ceny paliv. Energetická krize se tak stává mocnou zbraní, která může rozhodnout o dalším vývoji konfliktu na evropském kontinentu.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
I tlak ze strany manželky přispěl k tomu, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) se po pouhém dni omluvil za nevhodná slova o hokejistkách. Šéf diplomacie v pondělí uvedl, že lituje slov, která pronesl v jedné z víkendových televizních diskuzí.
Česko by brzy mělo opět mít poradce pro národní bezpečnost. Ve čtvrtek to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádá Institut pro politiku a společnost, tedy think-tank vládního hnutí ANO.
Už i do úvodních prosincových dnů vidí meteorologové, kteří vypracovali nejnovější měsíční výhled. Upozorňují například na to, že postupem času není v noci vyloučen výraznější mráz. Přes den bude ale stále nad nulou.
