Globální energetická krize, kterou vyvolal ozbrojený konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, začíná tvrdě dopadat na ukrajinské válečné úsilí. Prudké zvýšení cen pohonných hmot vytváří nový tlak na Kyjev, který se potýká s omezenými zásobami paliva pro svá bojová vozidla. Nedostatek pociťují vojáci přímo v terénu, kde jsou nuceni s naftou a benzínem šetřit.
Podle výpovědí ukrajinských vojáků pro server Politico jsou ceny paliv v současnosti „děsivé“. Jeden z vysoce postavených příslušníků armády potvrdil, že ozbrojené síly jsou momentálně v přídělech velmi limitovány. Přednost mají logicky jednotky v první linii, zejména na východě země v oblasti Donbasu, kde zuří nejtěžší boje proti ruskému postupu.
Jednotky, které se nacházejí v zázemí, pociťují nedostatek paliva nejvíce. Jejich tanky a obrněná vozidla se pohybují jen minimálně, protože nafta je prioritně odesílána tam, kde se přímo střílí. Ačkoliv vojáci popisují situaci jako vážnou, zatím ji neoznačují za katastrofální. Kromě armády však trpí i civilní obyvatelstvo, kterému rostoucí ceny u čerpacích stanic roztáčejí inflaci.
Krize je přímým důsledkem zablokování Hormuzského průlivu Íránem. Touto klíčovou vodní cestou protéká více než pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu. Poté, co byl průliv uzavřen, vyskočily ceny ropy až na 120 dolarů za barel. Pro Ukrajinu, která dováží přibližně 85 % svých pohonných hmot ze zahraničí, je tato závislost na externích dodavatelích kritickým oslabením.
Ukrajinské ministerstvo energetiky se snaží situaci uklidňovat a tvrdí, že trh je stále dostatečně zásobován. Vláda prý ve spolupráci s obchodníky diverzifikuje dodavatelské trasy, aby zajistila plynulý chod armády, kritické infrastruktury i zemědělství. Ministerstvo zdůrazňuje, že prioritou číslo jedna zůstávají ozbrojené síly a záchranné složky, zatímco běžná veřejnost je v pořadníku až na posledním místě.
Analytici však varují, že čím déle bude válka v Íránu trvat, tím citelněji zasáhnou vysoké ceny energií ukrajinský státní rozpočet. Ten je již nyní pod obrovským tlakem kvůli regionálním sporům se sousedními zeměmi. Prezident Volodymyr Zelenskyj se momentálně pře s Maďarskem a Slovenskem ohledně opravy ropovodu Družba, který byl v lednu poškozen bombovým útokem.
Maďarský premiér Viktor Orbán využívá této situace k politickému nátlaku. Pohrozil, že bude i nadále vetovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur, dokud Kyjev ropovod neopraví a neobnoví tranzit ruské ropy. Mezi ukrajinskými vojáky tak panuje pocit, že se Orbán snaží dělat vše pro to, aby Ukrajině došly finanční prostředky na obranu.
Atmosféru v Evropské unii navíc jitří podezření, že maďarský ministr zahraničí vynášel citlivé informace Rusku. Tato politická nestabilita uvnitř bloku komplikuje schválení finanční pomoci, kterou Kyjev nutně potřebuje na nákup drahých energií i vojenského vybavení. Ukrajinská ekonomika se tak ocitá v sevření mezi drahým palivem a politickými blokádami.
Zatímco Ukrajina krvácí, Kreml z vysokých cen ropy profituje. Ruská pokladna se plní díky dražším energetickým surovinám, a navíc se objevují snahy o uvolnění tlaku na Moskvu. Americký prezident Donald Trump dokonce oznámil dočasné zmírnění sankcí vůči Rusku a Íránu v naději, že se mu podaří stabilizovat propadající se světové trhy.
Odborníci se obávají, že pokud v západních zemích převáží diskuse o zmírňování tlaku na Rusko výměnou za levnější energie, mohlo by to poškodit ukrajinské válečné úsilí více než samotné ceny paliv. Energetická krize se tak stává mocnou zbraní, která může rozhodnout o dalším vývoji konfliktu na evropském kontinentu.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během pátečního setkání šéfů diplomacií zemí G7 ve Francii poodhalil odhadovaný časový rámec probíhajícího konfliktu s Íránem. Podle zdrojů blízkých jednání Rubio svým spojencům sdělil, že válka bude trvat ještě další dva až čtyři týdny. Toto vyjádření je významné zejména proto, že poprvé posouvá hranici ukončení bojů za původní šestitýdenní horizont, o kterém dříve mluvil prezident Donald Trump.
Globální energetická krize, kterou vyvolal ozbrojený konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, začíná tvrdě dopadat na ukrajinské válečné úsilí. Prudké zvýšení cen pohonných hmot vytváří nový tlak na Kyjev, který se potýká s omezenými zásobami paliva pro svá bojová vozidla. Nedostatek pociťují vojáci přímo v terénu, kde jsou nuceni s naftou a benzínem šetřit.
Papež Lev v sobotu uskuteční svou historicky první evropskou cestu od loňského zvolení do čela katolické církve. Jeho cílem se stalo Monako, stát proslulý spíše kasiny a luxusními jachtami než náboženským zápalem. Rozhodnutí navštívit právě tuto bohatou enklávu vyvolalo mezi vatikánskými pozorovateli údiv, neboť k poslední papežské návštěvě v knížectví došlo před neuvěřitelnými 488 lety, kdy sem v roce 1538 zavítal Pavel III.
Dnešní noc přinese nepopulární hodinový posun ručiček na našich hodinkách, což značí návrat letního času. Přesně ve dvě hodiny ráno se čas poskočí na třetí, což pro mnohé znamená citelný úbytek spánku. Tato změna bude nepříjemná především pro ty, kteří se v neděli chystají na časnou ranní směnu.
Íránský režim vykazuje nečekanou odolnost i po měsíci intenzivních náletů ze strany Spojených států a Izraele. Podle nejnovějších dat nezávislých analytiků se islámské republice podařilo zorganizovat více než 850 veřejných demonstrací na podporu vlády. Souběžně s tím probíhají tvrdé zásahy proti jakýmkoliv náznakům nepokojů, které vedly k zatčení nejméně 1 400 osob.
Izraelská armáda poprvé od začátku současného konfliktu oficiálně potvrdila raketový útok vedený přímo z území Jemenu. K incidentu došlo v sobotu ráno poté, co jemenští Hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, pohrozili přímým zapojením do probíhajících bojů.
Česko drží palce Laďce Něrgešové, která se už skoro rok potýká s vážnými zdravotními problémy. Známá moderátorka otevřeně popsala, jak probíhá náročná léčba vážné nemoci. A vzkázala, že chce žít kvůli svým dětem.
Je to už týden, co Česko šokoval případ
Američtí politici formálně požádali Sarah Fergusonovou, někdejší manželku bývalého prince Andrewa, aby svědčila před kongresovou komisí, která se zabývá případem finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Učinili tak prostřednictvím dopisu, Fergusonová dostala čas na odpověď.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.