Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.
Analýza vycházející z výpovědí pěti osob obeznámených s americkými tajnými službami naznačuje, že kromě zničené třetiny arzenálu je další třetina pravděpodobně poškozena nebo ukryta hluboko v podzemních tunelech a bunkrech. Íránu tak stále zbývá značné množství funkčních zbraní, které představují trvalou hrozbu pro stabilitu v regionu i pro globální ekonomiku.
Tato zpráva oslabuje optimistický tón Washingtonu, kde někteří představitelé uváděli, že válka již eliminovala schopnosti Íránu v oblasti balistických raket. Skutečnost, že Teherán nadále disponuje masivními zásobami, vysvětluje, proč země stále dokáže provádět ničivé útoky na Izrael a klíčovou energetickou infrastrukturu v Perském zálivu, a to i přes intenzivní leteckou kampaň spojenců.
Íránští představitelé vnímají svůj raketový program jako hlavní odstrašující prostředek proti vojenské převaze USA a Izraele. Rakety rozmístili po celém území státu a využívají k tomu rozsáhlou síť podzemních tunelů, což ztěžuje jejich detekci i zničení. Právě tato strategie „rozptýleného arzenálu“ umožňuje Íránu pokračovat v odporu i pod neustálým bombardováním.
Izraelská armáda se soustředí především na likvidaci odpalovacích zařízení. Tvrdí, že se jí podařilo neutralizovat přibližně 70 % íránských mobilních ramp. Nicméně i přes pokles celkového počtu startů se raketám stále daří zasahovat cíle v Izraeli a v Zálivu. Situaci komplikuje i fakt, že zásoby obranných antiraket na straně spojenců se rychle tenčí a jejich doplňování stojí miliardy dolarů.
Obtížnost celé operace přiznal i americký ministr obrany Pete Hegseth. Uvedl, že komplexní systém tunelů vytvořený Íránem představuje pro americkou armádu mimořádnou výzvu. Přesto zdůraznil, že Spojené státy budou v „metodickém a nelítostném“ lovu na íránské rakety pokračovat. Výsledky podle něj hovoří samy za sebe, ačkoliv zpravodajci jsou ve svých odhadech mnohem opatrnější.
Prezident Trump ve svých čtvrtečních vyjádřeních připustil, že i minimální zbývající procento íránských raket je pro něj nepřijatelné. Argumentoval tím, že i jediná střela, která by zasáhla trup miliardové lodi v Hormuzském průlivu, znamená katastrofu. Tato rétorika naznačuje, že USA se nespokojí s ničím jiným než s totálním odzbrojením Teheránu.
V souvislosti s těmito cíli Washington v posledních dnech vyslal na Blízký východ tisíce dalších vojáků. Spekuluje se, že administrativa zvažuje rozsáhlou pozemní operaci na ostrově Chark, která by měla za cíl definitivně zničit íránské kapacity a znovu otevřít strategický Hormuzský průliv pro mezinárodní dopravu.
Nebezpečí íránského arzenálu v praxi potvrdilo ministerstvo obrany Spojených arabských emirátů, které oznámilo, že jen během čtvrtka Írán na jejich území vypálil 15 raket a vyslal 11 dronů. Konflikt se tak neustále rozšiřuje a ukazuje, že cesta k pacifikaci Íránu bude mnohem delší a náročnější, než se původně předpokládalo.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.
Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.
Od vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem na konci února 2026 se Hormuzský průliv stal jedním z nejnebezpečnějších míst na světě. Írán v reakci na útoky cílí na komerční plavidla, což vedlo k faktickému uzavření této strategické tepny. Přestože prezident Donald Trump vydal Teheránu ultimátum a vyzval spojence z NATO k pomoci, americká armáda zatím nepřistoupila k přímému silovému zajištění průjezdu.
Otázka, zda mají Spojené státy připravený plán pro „den poté“ v Íránu, se stává naprosto klíčovou. Historie západních intervencí na Blízkém východě totiž ukazuje, že samotné vojenské vítězství je málokdy problémem; skutečná katastrofa podle expertů obvykle přichází až s neschopností spravovat zemi po pádu starého režimu. Příklad Iráku z roku 2003, kde rozpuštění armády a státní správy vedlo k chaosu a vzestupu terorismu, slouží jako mrazivé varování.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během pátečního setkání šéfů diplomacií zemí G7 ve Francii poodhalil odhadovaný časový rámec probíhajícího konfliktu s Íránem. Podle zdrojů blízkých jednání Rubio svým spojencům sdělil, že válka bude trvat ještě další dva až čtyři týdny. Toto vyjádření je významné zejména proto, že poprvé posouvá hranici ukončení bojů za původní šestitýdenní horizont, o kterém dříve mluvil prezident Donald Trump.
Globální energetická krize, kterou vyvolal ozbrojený konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, začíná tvrdě dopadat na ukrajinské válečné úsilí. Prudké zvýšení cen pohonných hmot vytváří nový tlak na Kyjev, který se potýká s omezenými zásobami paliva pro svá bojová vozidla. Nedostatek pociťují vojáci přímo v terénu, kde jsou nuceni s naftou a benzínem šetřit.
Papež Lev v sobotu uskuteční svou historicky první evropskou cestu od loňského zvolení do čela katolické církve. Jeho cílem se stalo Monako, stát proslulý spíše kasiny a luxusními jachtami než náboženským zápalem. Rozhodnutí navštívit právě tuto bohatou enklávu vyvolalo mezi vatikánskými pozorovateli údiv, neboť k poslední papežské návštěvě v knížectví došlo před neuvěřitelnými 488 lety, kdy sem v roce 1538 zavítal Pavel III.
Dnešní noc přinese nepopulární hodinový posun ručiček na našich hodinkách, což značí návrat letního času. Přesně ve dvě hodiny ráno se čas poskočí na třetí, což pro mnohé znamená citelný úbytek spánku. Tato změna bude nepříjemná především pro ty, kteří se v neděli chystají na časnou ranní směnu.
Íránský režim vykazuje nečekanou odolnost i po měsíci intenzivních náletů ze strany Spojených států a Izraele. Podle nejnovějších dat nezávislých analytiků se islámské republice podařilo zorganizovat více než 850 veřejných demonstrací na podporu vlády. Souběžně s tím probíhají tvrdé zásahy proti jakýmkoliv náznakům nepokojů, které vedly k zatčení nejméně 1 400 osob.
Izraelská armáda poprvé od začátku současného konfliktu oficiálně potvrdila raketový útok vedený přímo z území Jemenu. K incidentu došlo v sobotu ráno poté, co jemenští Hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, pohrozili přímým zapojením do probíhajících bojů.
Česko drží palce Laďce Něrgešové, která se už skoro rok potýká s vážnými zdravotními problémy. Známá moderátorka otevřeně popsala, jak probíhá náročná léčba vážné nemoci. A vzkázala, že chce žít kvůli svým dětem.
Je to už týden, co Česko šokoval případ