Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.
Analýza vycházející z výpovědí pěti osob obeznámených s americkými tajnými službami naznačuje, že kromě zničené třetiny arzenálu je další třetina pravděpodobně poškozena nebo ukryta hluboko v podzemních tunelech a bunkrech. Íránu tak stále zbývá značné množství funkčních zbraní, které představují trvalou hrozbu pro stabilitu v regionu i pro globální ekonomiku.
Tato zpráva oslabuje optimistický tón Washingtonu, kde někteří představitelé uváděli, že válka již eliminovala schopnosti Íránu v oblasti balistických raket. Skutečnost, že Teherán nadále disponuje masivními zásobami, vysvětluje, proč země stále dokáže provádět ničivé útoky na Izrael a klíčovou energetickou infrastrukturu v Perském zálivu, a to i přes intenzivní leteckou kampaň spojenců.
Íránští představitelé vnímají svůj raketový program jako hlavní odstrašující prostředek proti vojenské převaze USA a Izraele. Rakety rozmístili po celém území státu a využívají k tomu rozsáhlou síť podzemních tunelů, což ztěžuje jejich detekci i zničení. Právě tato strategie „rozptýleného arzenálu“ umožňuje Íránu pokračovat v odporu i pod neustálým bombardováním.
Izraelská armáda se soustředí především na likvidaci odpalovacích zařízení. Tvrdí, že se jí podařilo neutralizovat přibližně 70 % íránských mobilních ramp. Nicméně i přes pokles celkového počtu startů se raketám stále daří zasahovat cíle v Izraeli a v Zálivu. Situaci komplikuje i fakt, že zásoby obranných antiraket na straně spojenců se rychle tenčí a jejich doplňování stojí miliardy dolarů.
Obtížnost celé operace přiznal i americký ministr obrany Pete Hegseth. Uvedl, že komplexní systém tunelů vytvořený Íránem představuje pro americkou armádu mimořádnou výzvu. Přesto zdůraznil, že Spojené státy budou v „metodickém a nelítostném“ lovu na íránské rakety pokračovat. Výsledky podle něj hovoří samy za sebe, ačkoliv zpravodajci jsou ve svých odhadech mnohem opatrnější.
Prezident Trump ve svých čtvrtečních vyjádřeních připustil, že i minimální zbývající procento íránských raket je pro něj nepřijatelné. Argumentoval tím, že i jediná střela, která by zasáhla trup miliardové lodi v Hormuzském průlivu, znamená katastrofu. Tato rétorika naznačuje, že USA se nespokojí s ničím jiným než s totálním odzbrojením Teheránu.
V souvislosti s těmito cíli Washington v posledních dnech vyslal na Blízký východ tisíce dalších vojáků. Spekuluje se, že administrativa zvažuje rozsáhlou pozemní operaci na ostrově Chark, která by měla za cíl definitivně zničit íránské kapacity a znovu otevřít strategický Hormuzský průliv pro mezinárodní dopravu.
Nebezpečí íránského arzenálu v praxi potvrdilo ministerstvo obrany Spojených arabských emirátů, které oznámilo, že jen během čtvrtka Írán na jejich území vypálil 15 raket a vyslal 11 dronů. Konflikt se tak neustále rozšiřuje a ukazuje, že cesta k pacifikaci Íránu bude mnohem delší a náročnější, než se původně předpokládalo.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.