Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.
Analýza vycházející z výpovědí pěti osob obeznámených s americkými tajnými službami naznačuje, že kromě zničené třetiny arzenálu je další třetina pravděpodobně poškozena nebo ukryta hluboko v podzemních tunelech a bunkrech. Íránu tak stále zbývá značné množství funkčních zbraní, které představují trvalou hrozbu pro stabilitu v regionu i pro globální ekonomiku.
Tato zpráva oslabuje optimistický tón Washingtonu, kde někteří představitelé uváděli, že válka již eliminovala schopnosti Íránu v oblasti balistických raket. Skutečnost, že Teherán nadále disponuje masivními zásobami, vysvětluje, proč země stále dokáže provádět ničivé útoky na Izrael a klíčovou energetickou infrastrukturu v Perském zálivu, a to i přes intenzivní leteckou kampaň spojenců.
Íránští představitelé vnímají svůj raketový program jako hlavní odstrašující prostředek proti vojenské převaze USA a Izraele. Rakety rozmístili po celém území státu a využívají k tomu rozsáhlou síť podzemních tunelů, což ztěžuje jejich detekci i zničení. Právě tato strategie „rozptýleného arzenálu“ umožňuje Íránu pokračovat v odporu i pod neustálým bombardováním.
Izraelská armáda se soustředí především na likvidaci odpalovacích zařízení. Tvrdí, že se jí podařilo neutralizovat přibližně 70 % íránských mobilních ramp. Nicméně i přes pokles celkového počtu startů se raketám stále daří zasahovat cíle v Izraeli a v Zálivu. Situaci komplikuje i fakt, že zásoby obranných antiraket na straně spojenců se rychle tenčí a jejich doplňování stojí miliardy dolarů.
Obtížnost celé operace přiznal i americký ministr obrany Pete Hegseth. Uvedl, že komplexní systém tunelů vytvořený Íránem představuje pro americkou armádu mimořádnou výzvu. Přesto zdůraznil, že Spojené státy budou v „metodickém a nelítostném“ lovu na íránské rakety pokračovat. Výsledky podle něj hovoří samy za sebe, ačkoliv zpravodajci jsou ve svých odhadech mnohem opatrnější.
Prezident Trump ve svých čtvrtečních vyjádřeních připustil, že i minimální zbývající procento íránských raket je pro něj nepřijatelné. Argumentoval tím, že i jediná střela, která by zasáhla trup miliardové lodi v Hormuzském průlivu, znamená katastrofu. Tato rétorika naznačuje, že USA se nespokojí s ničím jiným než s totálním odzbrojením Teheránu.
V souvislosti s těmito cíli Washington v posledních dnech vyslal na Blízký východ tisíce dalších vojáků. Spekuluje se, že administrativa zvažuje rozsáhlou pozemní operaci na ostrově Chark, která by měla za cíl definitivně zničit íránské kapacity a znovu otevřít strategický Hormuzský průliv pro mezinárodní dopravu.
Nebezpečí íránského arzenálu v praxi potvrdilo ministerstvo obrany Spojených arabských emirátů, které oznámilo, že jen během čtvrtka Írán na jejich území vypálil 15 raket a vyslal 11 dronů. Konflikt se tak neustále rozšiřuje a ukazuje, že cesta k pacifikaci Íránu bude mnohem delší a náročnější, než se původně předpokládalo.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.