Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.
Analýza vycházející z výpovědí pěti osob obeznámených s americkými tajnými službami naznačuje, že kromě zničené třetiny arzenálu je další třetina pravděpodobně poškozena nebo ukryta hluboko v podzemních tunelech a bunkrech. Íránu tak stále zbývá značné množství funkčních zbraní, které představují trvalou hrozbu pro stabilitu v regionu i pro globální ekonomiku.
Tato zpráva oslabuje optimistický tón Washingtonu, kde někteří představitelé uváděli, že válka již eliminovala schopnosti Íránu v oblasti balistických raket. Skutečnost, že Teherán nadále disponuje masivními zásobami, vysvětluje, proč země stále dokáže provádět ničivé útoky na Izrael a klíčovou energetickou infrastrukturu v Perském zálivu, a to i přes intenzivní leteckou kampaň spojenců.
Íránští představitelé vnímají svůj raketový program jako hlavní odstrašující prostředek proti vojenské převaze USA a Izraele. Rakety rozmístili po celém území státu a využívají k tomu rozsáhlou síť podzemních tunelů, což ztěžuje jejich detekci i zničení. Právě tato strategie „rozptýleného arzenálu“ umožňuje Íránu pokračovat v odporu i pod neustálým bombardováním.
Izraelská armáda se soustředí především na likvidaci odpalovacích zařízení. Tvrdí, že se jí podařilo neutralizovat přibližně 70 % íránských mobilních ramp. Nicméně i přes pokles celkového počtu startů se raketám stále daří zasahovat cíle v Izraeli a v Zálivu. Situaci komplikuje i fakt, že zásoby obranných antiraket na straně spojenců se rychle tenčí a jejich doplňování stojí miliardy dolarů.
Obtížnost celé operace přiznal i americký ministr obrany Pete Hegseth. Uvedl, že komplexní systém tunelů vytvořený Íránem představuje pro americkou armádu mimořádnou výzvu. Přesto zdůraznil, že Spojené státy budou v „metodickém a nelítostném“ lovu na íránské rakety pokračovat. Výsledky podle něj hovoří samy za sebe, ačkoliv zpravodajci jsou ve svých odhadech mnohem opatrnější.
Prezident Trump ve svých čtvrtečních vyjádřeních připustil, že i minimální zbývající procento íránských raket je pro něj nepřijatelné. Argumentoval tím, že i jediná střela, která by zasáhla trup miliardové lodi v Hormuzském průlivu, znamená katastrofu. Tato rétorika naznačuje, že USA se nespokojí s ničím jiným než s totálním odzbrojením Teheránu.
V souvislosti s těmito cíli Washington v posledních dnech vyslal na Blízký východ tisíce dalších vojáků. Spekuluje se, že administrativa zvažuje rozsáhlou pozemní operaci na ostrově Chark, která by měla za cíl definitivně zničit íránské kapacity a znovu otevřít strategický Hormuzský průliv pro mezinárodní dopravu.
Nebezpečí íránského arzenálu v praxi potvrdilo ministerstvo obrany Spojených arabských emirátů, které oznámilo, že jen během čtvrtka Írán na jejich území vypálil 15 raket a vyslal 11 dronů. Konflikt se tak neustále rozšiřuje a ukazuje, že cesta k pacifikaci Íránu bude mnohem delší a náročnější, než se původně předpokládalo.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.
Čínský prezident Si Ťin-pching během vrcholného setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu vyzval k rozsáhlé spolupráci zabraňující vojenskému střetu obou mocností. Předložil návrhy na vzájemné porozumění, které by měly odvrátit případný konflikt v období rostoucího soupeření v oblasti obchodu či umělé inteligence. Podle jeho slov mohou cíle obou zemí existovat vedle sebe a přinášet oboustranný užitek. Zdůraznil přitom nutnost upřímného dialogu a zachování pravidelné komunikace mezi armádami obou států.
Z Rusů měli dosud obavy především na východním křídle NATO, tedy například v Polsku a Pobaltí. Podle nejnovějších informací ale mají ohroženy i země ve Středomoří, které se od hranic s Ruskem nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.