Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.
Analýza vycházející z výpovědí pěti osob obeznámených s americkými tajnými službami naznačuje, že kromě zničené třetiny arzenálu je další třetina pravděpodobně poškozena nebo ukryta hluboko v podzemních tunelech a bunkrech. Íránu tak stále zbývá značné množství funkčních zbraní, které představují trvalou hrozbu pro stabilitu v regionu i pro globální ekonomiku.
Tato zpráva oslabuje optimistický tón Washingtonu, kde někteří představitelé uváděli, že válka již eliminovala schopnosti Íránu v oblasti balistických raket. Skutečnost, že Teherán nadále disponuje masivními zásobami, vysvětluje, proč země stále dokáže provádět ničivé útoky na Izrael a klíčovou energetickou infrastrukturu v Perském zálivu, a to i přes intenzivní leteckou kampaň spojenců.
Íránští představitelé vnímají svůj raketový program jako hlavní odstrašující prostředek proti vojenské převaze USA a Izraele. Rakety rozmístili po celém území státu a využívají k tomu rozsáhlou síť podzemních tunelů, což ztěžuje jejich detekci i zničení. Právě tato strategie „rozptýleného arzenálu“ umožňuje Íránu pokračovat v odporu i pod neustálým bombardováním.
Izraelská armáda se soustředí především na likvidaci odpalovacích zařízení. Tvrdí, že se jí podařilo neutralizovat přibližně 70 % íránských mobilních ramp. Nicméně i přes pokles celkového počtu startů se raketám stále daří zasahovat cíle v Izraeli a v Zálivu. Situaci komplikuje i fakt, že zásoby obranných antiraket na straně spojenců se rychle tenčí a jejich doplňování stojí miliardy dolarů.
Obtížnost celé operace přiznal i americký ministr obrany Pete Hegseth. Uvedl, že komplexní systém tunelů vytvořený Íránem představuje pro americkou armádu mimořádnou výzvu. Přesto zdůraznil, že Spojené státy budou v „metodickém a nelítostném“ lovu na íránské rakety pokračovat. Výsledky podle něj hovoří samy za sebe, ačkoliv zpravodajci jsou ve svých odhadech mnohem opatrnější.
Prezident Trump ve svých čtvrtečních vyjádřeních připustil, že i minimální zbývající procento íránských raket je pro něj nepřijatelné. Argumentoval tím, že i jediná střela, která by zasáhla trup miliardové lodi v Hormuzském průlivu, znamená katastrofu. Tato rétorika naznačuje, že USA se nespokojí s ničím jiným než s totálním odzbrojením Teheránu.
V souvislosti s těmito cíli Washington v posledních dnech vyslal na Blízký východ tisíce dalších vojáků. Spekuluje se, že administrativa zvažuje rozsáhlou pozemní operaci na ostrově Chark, která by měla za cíl definitivně zničit íránské kapacity a znovu otevřít strategický Hormuzský průliv pro mezinárodní dopravu.
Nebezpečí íránského arzenálu v praxi potvrdilo ministerstvo obrany Spojených arabských emirátů, které oznámilo, že jen během čtvrtka Írán na jejich území vypálil 15 raket a vyslal 11 dronů. Konflikt se tak neustále rozšiřuje a ukazuje, že cesta k pacifikaci Íránu bude mnohem delší a náročnější, než se původně předpokládalo.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
I tlak ze strany manželky přispěl k tomu, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) se po pouhém dni omluvil za nevhodná slova o hokejistkách. Šéf diplomacie v pondělí uvedl, že lituje slov, která pronesl v jedné z víkendových televizních diskuzí.
Česko by brzy mělo opět mít poradce pro národní bezpečnost. Ve čtvrtek to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádá Institut pro politiku a společnost, tedy think-tank vládního hnutí ANO.
Už i do úvodních prosincových dnů vidí meteorologové, kteří vypracovali nejnovější měsíční výhled. Upozorňují například na to, že postupem času není v noci vyloučen výraznější mráz. Přes den bude ale stále nad nulou.
