Íránský režim vykazuje nečekanou odolnost i po měsíci intenzivních náletů ze strany Spojených států a Izraele. Podle nejnovějších dat nezávislých analytiků se islámské republice podařilo zorganizovat více než 850 veřejných demonstrací na podporu vlády. Souběžně s tím probíhají tvrdé zásahy proti jakýmkoliv náznakům nepokojů, které vedly k zatčení nejméně 1 400 osob.
Vysoký počet provládních shromáždění podtrhuje stabilitu režimu navzdory tomu, že válka začala pro Teherán zdrcujícím způsobem. Izraelský úder hned v úvodu zlikvidoval nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího i řadu dalších vysokých činitelů. Strategie „stínání hlav“ pokračuje i nadále, což potvrdila i čtvrteční smrt velitele námořnictva Revolučních gard Alírezá Tangsírího při útoku na přístav Bandar Abbás.
Odborníci na konflikty pro web The Guardian upozorňují, že ačkoliv byla americko-izraelská strategie likvidace vedení úspěšná, režim se nezhroutil. Nedochází k žádným významným dezercím a vnitřní propaganda neustále šíří zprávy o íránském vítězství. Tato konzistentní komunikace pomáhá udržovat zdání kontroly nad situací i v době, kdy na zemi dopadá 47 až 102 raketových úderů denně.
Zatímco íránská odveta je podle analytiků z velké části neúčinná a vyžádala si jen několik desítek obětí, ztráty uvnitř Íránu jsou tragické. Odhaduje se, že během měsíce bojů zahynulo přes 1 100 lidí, z čehož podstatnou část tvoří civilisté. Humanitární organizace uvádějí ještě vyšší čísla, podle některých zdrojů zemřelo až 3 300 osob, včetně stovek dětí.
Předpovědi Donalda Trumpa o probíhající změně režimu nebo výzvy Benjamina Netanjahua k lidovému povstání se zatím jeví jako předčasné. Masové demonstrace, které Íránem v posledních týdnech prošly, byly totiž téměř z 99 % organizovány státem. Tyto akce se soustředily na truchlení za Chameneího, odsouzení nepřítele a následně na podporu jeho nástupce Modžtaby Chameneího.
Absence protivládních protestů však nemusí znamenat upřímnou podporu obyvatel. Analytici se přiklánějí k názoru, že jde o kombinaci nacionalistického semknutí pod vnější hrozbou a velmi efektivního preventivního potlačování odporu. Jediný zaznamenaný protivládní protest z 25. března byl okamžitě potlačen silou, přičemž střelba Revolučních gard si vyžádala deset mrtvých.
Kampaň zatýkání je pro režim hlavním nástrojem k udržení vnitřního pořádku. Obvinění se v průběhu konfliktu stupňují – od pouhého natáčení škod po náletech až po špionáž a službu v cizích zájmech. Bezpečnostní složky zřídily kontrolní stanoviště ve všech velkých městech a došlo k jednomu z nejdelších výpadků internetu v historii země, což prakticky znemožňuje organizaci jakéhokoliv odporu.
Odolnost islámské republiky spočívá také v její unikátní struktuře. Vedení země se po desetiletí připravovalo na možnost ztráty vysokých velitelů a vybudovalo systém, kde je každý nahraditelný. Decentralizace rozhodování a ideologická příprava obyvatel na smrt lídrů jsou součástí obranné doktríny, která zatím brání fragmentaci státní moci.
Napětí v zemi však zůstává vysoké, což dokazují i incidenty ve věznicích nebo zásahy proti menším skupinkám skandujícím protivládní hesla v teheránských čtvrtích. Velitel národní policie Ahmad-Reza Radan v polovině března jasně vzkázal, že kdokoli bude jednat v souladu s přáním nepřítele, nebude již považován za demonstranta, ale za nepřítele státu se všemi z toho plynoucími důsledky.
Situace v Íránu tak zůstává patová. I když je země pod obrovským vojenským tlakem a infrastruktura utrpěla vážné škody, vládní aparát si udržuje pevnou ruku nad domácím děním. Naděje Západu na rychlý vnitřní převrat se prozatím střetávají s realitou disciplinovaného a represivního systému, který je schopen absorbovat i ty nejtěžší ztráty v nejvyšších patrech velení.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.