Íránský režim vykazuje nečekanou odolnost i po měsíci intenzivních náletů ze strany Spojených států a Izraele. Podle nejnovějších dat nezávislých analytiků se islámské republice podařilo zorganizovat více než 850 veřejných demonstrací na podporu vlády. Souběžně s tím probíhají tvrdé zásahy proti jakýmkoliv náznakům nepokojů, které vedly k zatčení nejméně 1 400 osob.
Vysoký počet provládních shromáždění podtrhuje stabilitu režimu navzdory tomu, že válka začala pro Teherán zdrcujícím způsobem. Izraelský úder hned v úvodu zlikvidoval nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího i řadu dalších vysokých činitelů. Strategie „stínání hlav“ pokračuje i nadále, což potvrdila i čtvrteční smrt velitele námořnictva Revolučních gard Alírezá Tangsírího při útoku na přístav Bandar Abbás.
Odborníci na konflikty pro web The Guardian upozorňují, že ačkoliv byla americko-izraelská strategie likvidace vedení úspěšná, režim se nezhroutil. Nedochází k žádným významným dezercím a vnitřní propaganda neustále šíří zprávy o íránském vítězství. Tato konzistentní komunikace pomáhá udržovat zdání kontroly nad situací i v době, kdy na zemi dopadá 47 až 102 raketových úderů denně.
Zatímco íránská odveta je podle analytiků z velké části neúčinná a vyžádala si jen několik desítek obětí, ztráty uvnitř Íránu jsou tragické. Odhaduje se, že během měsíce bojů zahynulo přes 1 100 lidí, z čehož podstatnou část tvoří civilisté. Humanitární organizace uvádějí ještě vyšší čísla, podle některých zdrojů zemřelo až 3 300 osob, včetně stovek dětí.
Předpovědi Donalda Trumpa o probíhající změně režimu nebo výzvy Benjamina Netanjahua k lidovému povstání se zatím jeví jako předčasné. Masové demonstrace, které Íránem v posledních týdnech prošly, byly totiž téměř z 99 % organizovány státem. Tyto akce se soustředily na truchlení za Chameneího, odsouzení nepřítele a následně na podporu jeho nástupce Modžtaby Chameneího.
Absence protivládních protestů však nemusí znamenat upřímnou podporu obyvatel. Analytici se přiklánějí k názoru, že jde o kombinaci nacionalistického semknutí pod vnější hrozbou a velmi efektivního preventivního potlačování odporu. Jediný zaznamenaný protivládní protest z 25. března byl okamžitě potlačen silou, přičemž střelba Revolučních gard si vyžádala deset mrtvých.
Kampaň zatýkání je pro režim hlavním nástrojem k udržení vnitřního pořádku. Obvinění se v průběhu konfliktu stupňují – od pouhého natáčení škod po náletech až po špionáž a službu v cizích zájmech. Bezpečnostní složky zřídily kontrolní stanoviště ve všech velkých městech a došlo k jednomu z nejdelších výpadků internetu v historii země, což prakticky znemožňuje organizaci jakéhokoliv odporu.
Odolnost islámské republiky spočívá také v její unikátní struktuře. Vedení země se po desetiletí připravovalo na možnost ztráty vysokých velitelů a vybudovalo systém, kde je každý nahraditelný. Decentralizace rozhodování a ideologická příprava obyvatel na smrt lídrů jsou součástí obranné doktríny, která zatím brání fragmentaci státní moci.
Napětí v zemi však zůstává vysoké, což dokazují i incidenty ve věznicích nebo zásahy proti menším skupinkám skandujícím protivládní hesla v teheránských čtvrtích. Velitel národní policie Ahmad-Reza Radan v polovině března jasně vzkázal, že kdokoli bude jednat v souladu s přáním nepřítele, nebude již považován za demonstranta, ale za nepřítele státu se všemi z toho plynoucími důsledky.
Situace v Íránu tak zůstává patová. I když je země pod obrovským vojenským tlakem a infrastruktura utrpěla vážné škody, vládní aparát si udržuje pevnou ruku nad domácím děním. Naděje Západu na rychlý vnitřní převrat se prozatím střetávají s realitou disciplinovaného a represivního systému, který je schopen absorbovat i ty nejtěžší ztráty v nejvyšších patrech velení.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné době neeviduje žádné známky toho, že by v souvislosti s nákazou na výletní lodi MV Hondius hrozilo vypuknutí rozsáhlé epidemie hantaviru. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus však během tiskové konference v Madridu varoval, že situace se může změnit. Vzhledem k dlouhé inkubační době viru je podle něj pravděpodobné, že se v nadcházejících týdnech objeví další potvrzené případy.
Blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga má být podle Bílého domu historickým okamžikem, který potvrdí Trumpův nezaměnitelný vliv na světové dění. Navzdory velkolepým přípravám se však nad setkáním vznáší stín vleklé války s Íránem, která podle řady analytiků webu CNN prezidentovu autoritu spíše oslabuje. Místo triumfálního gesta silného muže může návštěva Pekingu ukázat limity americké moci v době, kdy Washington sám přispívá ke globální nestabilitě.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v hluboké krizi a čelí reálné hrozbě, že po necelých dvou letech ve funkci přijde o svůj úřad. Po drtivé porážce Labouristické strany v nedávných místních volbách v Anglii, Skotsku a Walesu se uvnitř strany zvedla vlna odporu, která nyní zasahuje i nejvyšší vládní patra. Pondělní projev, který měl jeho pozici stabilizovat, situaci spíše zhoršil a počet poslanců veřejně volajících po jeho rezignaci přesáhl sedmdesátku.