Experti: Strategie likvidace vedení byla úspěšná, režim se ale nezhroutil. Propaganda šíří zprávy o íránském vítězství

Vysoký počet provládních shromáždění podtrhuje stabilitu režimu navzdory tomu, že válka začala pro Teherán zdrcujícím způsobem. Izraelský úder hned v úvodu zlikvidoval nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího i řadu dalších vysokých činitelů. Strategie „stínání hlav“ pokračuje i nadále, což potvrdila i čtvrteční smrt velitele námořnictva Revolučních gard Alírezá Tangsírího při útoku na přístav Bandar Abbás.

Odborníci na konflikty pro web The Guardian upozorňují, že ačkoliv byla americko-izraelská strategie likvidace vedení úspěšná, režim se nezhroutil. Nedochází k žádným významným dezercím a vnitřní propaganda neustále šíří zprávy o íránském vítězství. Tato konzistentní komunikace pomáhá udržovat zdání kontroly nad situací i v době, kdy na zemi dopadá 47 až 102 raketových úderů denně.

Zatímco íránská odveta je podle analytiků z velké části neúčinná a vyžádala si jen několik desítek obětí, ztráty uvnitř Íránu jsou tragické. Odhaduje se, že během měsíce bojů zahynulo přes 1 100 lidí, z čehož podstatnou část tvoří civilisté. Humanitární organizace uvádějí ještě vyšší čísla, podle některých zdrojů zemřelo až 3 300 osob, včetně stovek dětí.

Předpovědi Donalda Trumpa o probíhající změně režimu nebo výzvy Benjamina Netanjahua k lidovému povstání se zatím jeví jako předčasné. Masové demonstrace, které Íránem v posledních týdnech prošly, byly totiž téměř z 99 % organizovány státem. Tyto akce se soustředily na truchlení za Chameneího, odsouzení nepřítele a následně na podporu jeho nástupce Modžtaby Chameneího.

Absence protivládních protestů však nemusí znamenat upřímnou podporu obyvatel. Analytici se přiklánějí k názoru, že jde o kombinaci nacionalistického semknutí pod vnější hrozbou a velmi efektivního preventivního potlačování odporu. Jediný zaznamenaný protivládní protest z 25. března byl okamžitě potlačen silou, přičemž střelba Revolučních gard si vyžádala deset mrtvých.

Kampaň zatýkání je pro režim hlavním nástrojem k udržení vnitřního pořádku. Obvinění se v průběhu konfliktu stupňují – od pouhého natáčení škod po náletech až po špionáž a službu v cizích zájmech. Bezpečnostní složky zřídily kontrolní stanoviště ve všech velkých městech a došlo k jednomu z nejdelších výpadků internetu v historii země, což prakticky znemožňuje organizaci jakéhokoliv odporu.

Odolnost islámské republiky spočívá také v její unikátní struktuře. Vedení země se po desetiletí připravovalo na možnost ztráty vysokých velitelů a vybudovalo systém, kde je každý nahraditelný. Decentralizace rozhodování a ideologická příprava obyvatel na smrt lídrů jsou součástí obranné doktríny, která zatím brání fragmentaci státní moci.

Napětí v zemi však zůstává vysoké, což dokazují i incidenty ve věznicích nebo zásahy proti menším skupinkám skandujícím protivládní hesla v teheránských čtvrtích. Velitel národní policie Ahmad-Reza Radan v polovině března jasně vzkázal, že kdokoli bude jednat v souladu s přáním nepřítele, nebude již považován za demonstranta, ale za nepřítele státu se všemi z toho plynoucími důsledky.

Situace v Íránu tak zůstává patová. I když je země pod obrovským vojenským tlakem a infrastruktura utrpěla vážné škody, vládní aparát si udržuje pevnou ruku nad domácím děním. Naděje Západu na rychlý vnitřní převrat se prozatím střetávají s realitou disciplinovaného a represivního systému, který je schopen absorbovat i ty nejtěžší ztráty v nejvyšších patrech velení.