Íránský režim vykazuje nečekanou odolnost i po měsíci intenzivních náletů ze strany Spojených států a Izraele. Podle nejnovějších dat nezávislých analytiků se islámské republice podařilo zorganizovat více než 850 veřejných demonstrací na podporu vlády. Souběžně s tím probíhají tvrdé zásahy proti jakýmkoliv náznakům nepokojů, které vedly k zatčení nejméně 1 400 osob.
Vysoký počet provládních shromáždění podtrhuje stabilitu režimu navzdory tomu, že válka začala pro Teherán zdrcujícím způsobem. Izraelský úder hned v úvodu zlikvidoval nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího i řadu dalších vysokých činitelů. Strategie „stínání hlav“ pokračuje i nadále, což potvrdila i čtvrteční smrt velitele námořnictva Revolučních gard Alírezá Tangsírího při útoku na přístav Bandar Abbás.
Odborníci na konflikty pro web The Guardian upozorňují, že ačkoliv byla americko-izraelská strategie likvidace vedení úspěšná, režim se nezhroutil. Nedochází k žádným významným dezercím a vnitřní propaganda neustále šíří zprávy o íránském vítězství. Tato konzistentní komunikace pomáhá udržovat zdání kontroly nad situací i v době, kdy na zemi dopadá 47 až 102 raketových úderů denně.
Zatímco íránská odveta je podle analytiků z velké části neúčinná a vyžádala si jen několik desítek obětí, ztráty uvnitř Íránu jsou tragické. Odhaduje se, že během měsíce bojů zahynulo přes 1 100 lidí, z čehož podstatnou část tvoří civilisté. Humanitární organizace uvádějí ještě vyšší čísla, podle některých zdrojů zemřelo až 3 300 osob, včetně stovek dětí.
Předpovědi Donalda Trumpa o probíhající změně režimu nebo výzvy Benjamina Netanjahua k lidovému povstání se zatím jeví jako předčasné. Masové demonstrace, které Íránem v posledních týdnech prošly, byly totiž téměř z 99 % organizovány státem. Tyto akce se soustředily na truchlení za Chameneího, odsouzení nepřítele a následně na podporu jeho nástupce Modžtaby Chameneího.
Absence protivládních protestů však nemusí znamenat upřímnou podporu obyvatel. Analytici se přiklánějí k názoru, že jde o kombinaci nacionalistického semknutí pod vnější hrozbou a velmi efektivního preventivního potlačování odporu. Jediný zaznamenaný protivládní protest z 25. března byl okamžitě potlačen silou, přičemž střelba Revolučních gard si vyžádala deset mrtvých.
Kampaň zatýkání je pro režim hlavním nástrojem k udržení vnitřního pořádku. Obvinění se v průběhu konfliktu stupňují – od pouhého natáčení škod po náletech až po špionáž a službu v cizích zájmech. Bezpečnostní složky zřídily kontrolní stanoviště ve všech velkých městech a došlo k jednomu z nejdelších výpadků internetu v historii země, což prakticky znemožňuje organizaci jakéhokoliv odporu.
Odolnost islámské republiky spočívá také v její unikátní struktuře. Vedení země se po desetiletí připravovalo na možnost ztráty vysokých velitelů a vybudovalo systém, kde je každý nahraditelný. Decentralizace rozhodování a ideologická příprava obyvatel na smrt lídrů jsou součástí obranné doktríny, která zatím brání fragmentaci státní moci.
Napětí v zemi však zůstává vysoké, což dokazují i incidenty ve věznicích nebo zásahy proti menším skupinkám skandujícím protivládní hesla v teheránských čtvrtích. Velitel národní policie Ahmad-Reza Radan v polovině března jasně vzkázal, že kdokoli bude jednat v souladu s přáním nepřítele, nebude již považován za demonstranta, ale za nepřítele státu se všemi z toho plynoucími důsledky.
Situace v Íránu tak zůstává patová. I když je země pod obrovským vojenským tlakem a infrastruktura utrpěla vážné škody, vládní aparát si udržuje pevnou ruku nad domácím děním. Naděje Západu na rychlý vnitřní převrat se prozatím střetávají s realitou disciplinovaného a represivního systému, který je schopen absorbovat i ty nejtěžší ztráty v nejvyšších patrech velení.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.
Čínský prezident Si Ťin-pching během vrcholného setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu vyzval k rozsáhlé spolupráci zabraňující vojenskému střetu obou mocností. Předložil návrhy na vzájemné porozumění, které by měly odvrátit případný konflikt v období rostoucího soupeření v oblasti obchodu či umělé inteligence. Podle jeho slov mohou cíle obou zemí existovat vedle sebe a přinášet oboustranný užitek. Zdůraznil přitom nutnost upřímného dialogu a zachování pravidelné komunikace mezi armádami obou států.
Z Rusů měli dosud obavy především na východním křídle NATO, tedy například v Polsku a Pobaltí. Podle nejnovějších informací ale mají ohroženy i země ve Středomoří, které se od hranic s Ruskem nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.
Průměrná cena motorové nafty na čerpacích stanicích napříč Evropskou unií dosáhla nového historického maxima 2,23 eura (54 korun) za litr. Vyplývá to z analýzy dat Evropské komise, kterou zveřejnila agentura AFP. Oproti předchozímu týdnu, kdy se litr nafty prodával za 2,16 eura, jde o výrazný nárůst. Tento čerstvý cenový vrchol odpovídá v přepočtu téměř deseti americkým dolarům za galon.
Polské úřady zahájily vyšetřování podezření ze sabotáže po požáru, který vypukl v pozemní stanici satelitní komunikace Starlink ve středním Polsku. Zařízení ve Wole Krobowské provozované státním operátorem Exatel zajišťuje internetové připojení pro řadu institucí i pro ukrajinskou armádu. Podle polských představitelů byl tento čin úmyslně navržen tak, aby stanici vyřadil z provozu a přerušil klíčové spojení. Incident zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí a hybridních hrozeb v regionu.
Americký federální soudce Timothy Kelly nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby okamžitě a dočasně obnovila přístup do Bílého domu novinářům z médií CNN, MS NOW a Politico. Ve svém rozhodnutí soudce dospěl k závěru, že odebrání novinářských akreditací proběhlo bez ústavně odpovídajícího řádného právního procesu. Verdikt padl jen několik hodin předtím, než měl Trump v Bílém domě přivítat čínského lídra Si Ťin-pchinga. Rozhodnutí soudce by mělo zástupcům dotčených redakcí umožnit okamžitý návrat k práci v prezidentském komplexu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.