Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výbor ve svém návrhu uvedl, že PFAS by měly být povoleny pro výrobu zdravotnických prostředků, jako jsou kardiostimulátory a katetry. Výjimky by se měly vztahovat také na tepelná čerpadla, klimatizace nebo specifické automobilové součástky. Toto stanovisko bude zásadním podkladem pro Evropskou komisi, která plánuje omezení těchto látek nejdříve od roku 2027.
Uvnitř agentury ECHA se však v názoru na věčné chemikálie objevil rozpor. Zatímco výbor pro posuzování rizik, který se zaměřuje čistě na dopady na zdraví a přírodu, doporučil úplný zákaz, socioekonomický výbor varoval před nepřiměřenými dopady na průmysl. Úplný zákaz by podle něj mohl paradoxně ohrozit bezpečnost a zdraví pacientů v sektorech, kde za tyto chemikálie dosud nemáme náhradu.
PFAS jsou v průmyslu extrémně ceněné pro svou odolnost a využívají se v široké škále produktů od pánví s nepřilnavým povrchem až po vodíkové elektrolyzéry. Právě definice toho, co je „nezbytné použití“, tvoří jádro současného sporu mezi Bruselem, průmyslovými lobbisty a ekologickými organizacemi. Agentura má nyní 60 dní na to, aby vyslechla argumenty jednotlivých průmyslových odvětví.
Zatímco někteří europoslanci považují návrh za krok vpřed, nevládní organizace varují před přílišným ustupováním tlaku firem. Například expertka Helene Duguy z organizace ClientEarth zdůraznila, že mezery v datech by neměly být odměňovány volným průchodem pro nebezpečné látky a prioritou musí zůstat ochrana veřejného zdraví.
Nespokojenost však zní i z opačné strany. Farmaceutický sektor vyjádřil hluboké znepokojení nad tím, že návrhy agentury dostatečně neodrážejí realitu výroby léků a jejich balení. Podle lobbistické skupiny EFPIA jsou současné představy o dostupnosti alternativních látek v medicíně značně vzdálené skutečnosti.
Evropská komisařka pro životní prostředí Jessika Roswall potvrdila podporu postupnému odklonu od věčných chemikálií, ale zdůraznila potřebu jasných a předvídatelných pravidel. Cílem je mít finální zprávu na stole do konce roku 2026, aby podniky i spotřebitelé získali jistotu ohledně budoucích standardů.
S ohledem na složitost dodavatelských řetězců a technologickou náročnost vývoje nových materiálů je zřejmé, že boj o PFAS bude pokračovat. Průmyslová odvětví nyní dostávají prostor k prokázání, že se bez těchto látek neobejdou, zatímco regulátoři se snaží vyvážit ekonomické zájmy s narůstajícími vědeckými důkazy o škodlivosti těchto látek.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.
Syrské ministerstvo zahraničí v neděli oznámilo, že Damašek uzavřel s Ruskem novou dohodu týkající se osudu dvou klíčových vojenských základen u Středozemního moře. Podle uzavřeného ujednání Moskva ztratí dosavadní status výhradního vojenského využívání těchto objektů.
Evropský kontinent má za sebou historicky nejteplejší červen a červenec, přičemž průměrné teploty v západní části regionu překonaly dosavadní rekord z roku 2022. Podle údajů monitorovací služby Copernicus se rtuť teploměrů držela zhruba o 2,8 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným politickým potížím, které ohrožují pozici jeho strany v nadcházejících volbách do Kongresu i odkaz jeho druhého mandátu. Někteří komentátoři jej podle CNN přirovnávají k situaci Jimmyho Cartera, neboť Teherán dokáže efektivně stupňovat tlak na Spojené státy v citlivé předvolební době.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že Rusko plánuje nasadit až 50 000 severokorejských vojáků. Pchjongjang už dříve poslal tisíce vojáků do Kurské oblasti a Moskvě dodal miliony dělostřeleckých granátů či balistické střely.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
