Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výbor ve svém návrhu uvedl, že PFAS by měly být povoleny pro výrobu zdravotnických prostředků, jako jsou kardiostimulátory a katetry. Výjimky by se měly vztahovat také na tepelná čerpadla, klimatizace nebo specifické automobilové součástky. Toto stanovisko bude zásadním podkladem pro Evropskou komisi, která plánuje omezení těchto látek nejdříve od roku 2027.
Uvnitř agentury ECHA se však v názoru na věčné chemikálie objevil rozpor. Zatímco výbor pro posuzování rizik, který se zaměřuje čistě na dopady na zdraví a přírodu, doporučil úplný zákaz, socioekonomický výbor varoval před nepřiměřenými dopady na průmysl. Úplný zákaz by podle něj mohl paradoxně ohrozit bezpečnost a zdraví pacientů v sektorech, kde za tyto chemikálie dosud nemáme náhradu.
PFAS jsou v průmyslu extrémně ceněné pro svou odolnost a využívají se v široké škále produktů od pánví s nepřilnavým povrchem až po vodíkové elektrolyzéry. Právě definice toho, co je „nezbytné použití“, tvoří jádro současného sporu mezi Bruselem, průmyslovými lobbisty a ekologickými organizacemi. Agentura má nyní 60 dní na to, aby vyslechla argumenty jednotlivých průmyslových odvětví.
Zatímco někteří europoslanci považují návrh za krok vpřed, nevládní organizace varují před přílišným ustupováním tlaku firem. Například expertka Helene Duguy z organizace ClientEarth zdůraznila, že mezery v datech by neměly být odměňovány volným průchodem pro nebezpečné látky a prioritou musí zůstat ochrana veřejného zdraví.
Nespokojenost však zní i z opačné strany. Farmaceutický sektor vyjádřil hluboké znepokojení nad tím, že návrhy agentury dostatečně neodrážejí realitu výroby léků a jejich balení. Podle lobbistické skupiny EFPIA jsou současné představy o dostupnosti alternativních látek v medicíně značně vzdálené skutečnosti.
Evropská komisařka pro životní prostředí Jessika Roswall potvrdila podporu postupnému odklonu od věčných chemikálií, ale zdůraznila potřebu jasných a předvídatelných pravidel. Cílem je mít finální zprávu na stole do konce roku 2026, aby podniky i spotřebitelé získali jistotu ohledně budoucích standardů.
S ohledem na složitost dodavatelských řetězců a technologickou náročnost vývoje nových materiálů je zřejmé, že boj o PFAS bude pokračovat. Průmyslová odvětví nyní dostávají prostor k prokázání, že se bez těchto látek neobejdou, zatímco regulátoři se snaží vyvážit ekonomické zájmy s narůstajícími vědeckými důkazy o škodlivosti těchto látek.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Americký kongresman Suhas Subramanyam adresoval Sarah Fergusonové přímou výzvu, aby vypovídala o svých „blízkých osobních a obchodních vazbách“ na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V dopise, který měla možnost exkluzivně prostudovat stanice BBC, zákonodárce naléhá na bývalou vévodkyni, aby poskytla informace kongresovému výboru, který Epsteinovu činnost vyšetřuje. Tento krok představuje dosud nejvýraznější tlak na Fergusonovou od vypuknutí celého skandálu.
Vláda Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň hromadných deportací, která se dotýká i mužů z Ukrajiny. Ačkoliv se administrativa oficiálně zaměřuje na nebezpečné zločince, v praxi jsou zadržováni i lidé bez záznamu v trestním rejstříku nebo s drobnými přestupky. Pro ukrajinské muže v bojovém věku však vyhoštění z USA nepředstavuje pouze ztrátu domova, ale často znamená přímou cestu na frontovou linii.
Ministerstvo financí Spojených států oznámilo krok, který nemá v americké historii obdoby. Podpis Donalda Trumpa se objeví na amerických bankovkách, čímž se stane vůbec prvním úřadujícím prezidentem v dějinách, jehož jméno ponese národní měna. Tato novinka má podle oficiálního vyjádření úřadu připomínat blížící se 250. výročí založení Spojených států.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?