Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výbor ve svém návrhu uvedl, že PFAS by měly být povoleny pro výrobu zdravotnických prostředků, jako jsou kardiostimulátory a katetry. Výjimky by se měly vztahovat také na tepelná čerpadla, klimatizace nebo specifické automobilové součástky. Toto stanovisko bude zásadním podkladem pro Evropskou komisi, která plánuje omezení těchto látek nejdříve od roku 2027.
Uvnitř agentury ECHA se však v názoru na věčné chemikálie objevil rozpor. Zatímco výbor pro posuzování rizik, který se zaměřuje čistě na dopady na zdraví a přírodu, doporučil úplný zákaz, socioekonomický výbor varoval před nepřiměřenými dopady na průmysl. Úplný zákaz by podle něj mohl paradoxně ohrozit bezpečnost a zdraví pacientů v sektorech, kde za tyto chemikálie dosud nemáme náhradu.
PFAS jsou v průmyslu extrémně ceněné pro svou odolnost a využívají se v široké škále produktů od pánví s nepřilnavým povrchem až po vodíkové elektrolyzéry. Právě definice toho, co je „nezbytné použití“, tvoří jádro současného sporu mezi Bruselem, průmyslovými lobbisty a ekologickými organizacemi. Agentura má nyní 60 dní na to, aby vyslechla argumenty jednotlivých průmyslových odvětví.
Zatímco někteří europoslanci považují návrh za krok vpřed, nevládní organizace varují před přílišným ustupováním tlaku firem. Například expertka Helene Duguy z organizace ClientEarth zdůraznila, že mezery v datech by neměly být odměňovány volným průchodem pro nebezpečné látky a prioritou musí zůstat ochrana veřejného zdraví.
Nespokojenost však zní i z opačné strany. Farmaceutický sektor vyjádřil hluboké znepokojení nad tím, že návrhy agentury dostatečně neodrážejí realitu výroby léků a jejich balení. Podle lobbistické skupiny EFPIA jsou současné představy o dostupnosti alternativních látek v medicíně značně vzdálené skutečnosti.
Evropská komisařka pro životní prostředí Jessika Roswall potvrdila podporu postupnému odklonu od věčných chemikálií, ale zdůraznila potřebu jasných a předvídatelných pravidel. Cílem je mít finální zprávu na stole do konce roku 2026, aby podniky i spotřebitelé získali jistotu ohledně budoucích standardů.
S ohledem na složitost dodavatelských řetězců a technologickou náročnost vývoje nových materiálů je zřejmé, že boj o PFAS bude pokračovat. Průmyslová odvětví nyní dostávají prostor k prokázání, že se bez těchto látek neobejdou, zatímco regulátoři se snaží vyvážit ekonomické zájmy s narůstajícími vědeckými důkazy o škodlivosti těchto látek.
Počet potvrzených obětí po středečních ničivých po sobě jdoucích zemětřeseních ve Venezuele vzrostl na nejméně 188, přičemž zranění utrpělo minimálně 1 520 lidí. Podle speciálního webu, který byl zřízen pro nahlašování blízkých, je však v současné době pohřešováno více než 30 000 osob.
Nejvyšší soud USA rozhodl v poměru hlasů 6:3 ve prospěch Trumpovy administrativy a umožnil jí odebrat status dočasné ochrany (TPS) pro stovky tisíc migrantů z Haiti a Sýrie. Tento verdikt zvrátil předchozí rozhodnutí federálních soudců, která vládní snahy o ukončení programu blokovala.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.