USA a Írán se brzy sejdou na jednání v Pákistánu, tvrdí Německo

J.D. Vance
J.D. Vance, foto: X / J.D. Vance
Klára Marková 27. března 2026 11:19
Sdílej:

Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.

Trump ve svém vyjádření nešetřil hořkostí a prohlásil, že je z aliance velmi zklamán, protože podle něj „neudělala absolutně nic“, aby pomohla Spojeným státům a Izraeli. Tato rétorika tvoří výbušné pozadí pro jednání, kde se evropští lídři chystají konfrontovat Rubia s informacemi o sílící vojenské spolupráci mezi Ruskem a Íránem. Právě tyto vazby vyvolávají v Londýně, Paříži i Berlíně vážné obavy.

Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula se však v diplomatickém zákulisí začínají dít zásadní věci. V rozhovoru pro stanici Deutschlandfunk uvedl, že podle jeho informací již proběhly nepřímé kontakty mezi Washingtonem a Teheránem. Přípravy na přímé setkání zástupců obou stran jsou údajně v plném proudu a k této historické schůzce by mělo dojít velmi brzy na území Pákistánu.

Zatímco se rýsuje možnost přímého dialogu, evropské mocnosti upozorňují na nebezpečnou roli Moskvy v blízkovýchodním konfliktu. Podle bezpečnostních zdrojů citovaných agenturou Reuters poskytuje Rusko Teheránu satelitní snímky k zaměřování amerických sil a pomáhá Íránu s modernizací dronů. Tato technologie má údajně vycházet z verzí, které Rusko nasazuje v bojích na Ukrajině.

Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová vyjádřila nad těmito vazbami hluboké znepokojení. Zdůraznila, že sdílení vojenských kapacit mezi Ruskem a Íránem je dlouhodobým problémem, který se nyní projevuje v obou konfliktech současně. Podle ní je v zájmu všech zemí G7, aby o těchto hrozbách společně diskutovaly a našly jednotný postup, zejména v otázce zablokovaného Hormuzského průlivu.

Právě blokáda této kritické námořní tepny, která způsobuje prudké výkyvy cen energií a otřesy na finančních trzích, je dalším bodem na agendě G7. Evropští ministři chtějí na Rubia tlačit, aby USA zohlednily ruskou podporu Íránu jako destabilizující faktor, který konflikt rozšiřuje za hranice regionu. Ačkoliv se Trumpova administrativa snaží o „maximální tlak“, evropská strana volá po koordinaci a prověření informací o ruské asistenci při útocích na západní cíle. 

Stalo se
Novinky
Ukrajinská armáda

Ukrajina musí zformovat další vojenské brigády, obává se nové ruské ofenzivy

Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.

Novinky
Venezuela

Největší otřesy za sto let. Co zatím víme o zemětřesení ve Venezuele?

Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.

Novinky
Ilustrační foto

Chystá se přelomové rozhodnutí. Evropská komise chce přesunout cloudové služby gigantů pod unijní pravidla

Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.

Novinky
Bílý dům

Bílý dům chce od Kongresu dalších 87 miliard dolarů na válku s Íránem

Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.