Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Trump ve svém vyjádření nešetřil hořkostí a prohlásil, že je z aliance velmi zklamán, protože podle něj „neudělala absolutně nic“, aby pomohla Spojeným státům a Izraeli. Tato rétorika tvoří výbušné pozadí pro jednání, kde se evropští lídři chystají konfrontovat Rubia s informacemi o sílící vojenské spolupráci mezi Ruskem a Íránem. Právě tyto vazby vyvolávají v Londýně, Paříži i Berlíně vážné obavy.
Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula se však v diplomatickém zákulisí začínají dít zásadní věci. V rozhovoru pro stanici Deutschlandfunk uvedl, že podle jeho informací již proběhly nepřímé kontakty mezi Washingtonem a Teheránem. Přípravy na přímé setkání zástupců obou stran jsou údajně v plném proudu a k této historické schůzce by mělo dojít velmi brzy na území Pákistánu.
Zatímco se rýsuje možnost přímého dialogu, evropské mocnosti upozorňují na nebezpečnou roli Moskvy v blízkovýchodním konfliktu. Podle bezpečnostních zdrojů citovaných agenturou Reuters poskytuje Rusko Teheránu satelitní snímky k zaměřování amerických sil a pomáhá Íránu s modernizací dronů. Tato technologie má údajně vycházet z verzí, které Rusko nasazuje v bojích na Ukrajině.
Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová vyjádřila nad těmito vazbami hluboké znepokojení. Zdůraznila, že sdílení vojenských kapacit mezi Ruskem a Íránem je dlouhodobým problémem, který se nyní projevuje v obou konfliktech současně. Podle ní je v zájmu všech zemí G7, aby o těchto hrozbách společně diskutovaly a našly jednotný postup, zejména v otázce zablokovaného Hormuzského průlivu.
Právě blokáda této kritické námořní tepny, která způsobuje prudké výkyvy cen energií a otřesy na finančních trzích, je dalším bodem na agendě G7. Evropští ministři chtějí na Rubia tlačit, aby USA zohlednily ruskou podporu Íránu jako destabilizující faktor, který konflikt rozšiřuje za hranice regionu. Ačkoliv se Trumpova administrativa snaží o „maximální tlak“, evropská strana volá po koordinaci a prověření informací o ruské asistenci při útocích na západní cíle.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.
Syrské ministerstvo zahraničí v neděli oznámilo, že Damašek uzavřel s Ruskem novou dohodu týkající se osudu dvou klíčových vojenských základen u Středozemního moře. Podle uzavřeného ujednání Moskva ztratí dosavadní status výhradního vojenského využívání těchto objektů.
Evropský kontinent má za sebou historicky nejteplejší červen a červenec, přičemž průměrné teploty v západní části regionu překonaly dosavadní rekord z roku 2022. Podle údajů monitorovací služby Copernicus se rtuť teploměrů držela zhruba o 2,8 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným politickým potížím, které ohrožují pozici jeho strany v nadcházejících volbách do Kongresu i odkaz jeho druhého mandátu. Někteří komentátoři jej podle CNN přirovnávají k situaci Jimmyho Cartera, neboť Teherán dokáže efektivně stupňovat tlak na Spojené státy v citlivé předvolební době.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že Rusko plánuje nasadit až 50 000 severokorejských vojáků. Pchjongjang už dříve poslal tisíce vojáků do Kurské oblasti a Moskvě dodal miliony dělostřeleckých granátů či balistické střely.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.