Saúdská Arábie tlačí na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu

Muhammad bin Salmán, korunní princ a premiér Království Saúdské Arábie
Muhammad bin Salmán, korunní princ a premiér Království Saúdské Arábie, foto: president.gov.ua
Klára Marková 27. března 2026 12:07
Sdílej:

Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.

Zatímco Rijád dosud zachovává oficiální neutralitu, v zákulisí podle deníku New York Times vyzývá administrativu Donalda Trumpa, aby válku neukončovala předčasně. Sám Trump roli korunního prince nepřímo potvrdil, když jej označil za „bojovníka“, který stojí na straně USA. Saúdský zpravodajský zdroj uvádí, že království nepožaduje pouze pokračování kampaně, ale její výrazné přitvrzení.

Saúdská Arábie se již stala terčem íránských odvetných útoků. Před týdnem zasáhl dron ropnou rafinerii v přístavu Janbu na pobřeží Rudého moře. Právě možnost exportovat ropu přes Rudé moře činí Saúdskou Arábii méně zranitelnou vůči íránské blokádě Hormuzského průlivu, která drtivě zasáhla sousední Spojené arabské emiráty. Útok na Janbu byl však jasným varováním, že Írán může ohrozit i tuto ekonomickou tepnu.

Geopolitičtí analytici upozorňují, že Saúdská Arábie nejedná impulzivně, ale pečlivě kalkuluje svou reakci. Pokud selžou mírová úsilí vedená Pákistánem a Írán bude pokračovat v agresivních krocích, mohl by Rijád překročit práh a zapojit se do bojů přímo. Klíčovým faktorem je také postoj jemenských Húsíů; pokud by tito íránští spojenci začali masivně ostřelovat saúdská aktiva, Rijád pravděpodobně přejde k přímé vojenské akci.

Rivalita mezi Rijádem a Teheránem má hluboké kořeny a v historii se již dříve objevily výzvy k tvrdému postupu. Už v roce 2008 král Abdalláh nabádal USA, aby „uťaly hadovi hlavu“. Současná situace je však odlišná v tom, že válka již reálně probíhá a Saúdové se obávají scénáře, kdy by Írán zůstal pouze „zraněným lvem“ – tedy oslabeným, ale o to nepředvídatelnějším a nebezpečnějším sousedem.

Království se v posledních letech pokoušelo o diplomacii, včetně dohody o obnovení vztahů zprostředkované Čínou. Doufalo, že sblížení s Íránem zabrání útokům na saúdské území v případě konfliktu. Jelikož se tato sázka ukázala jako lichá a Írán na saúdské cíle útočí, přiklání se nyní Muhammad bin Salmán k názoru, že je třeba íránskou hrozbu vyřešit jednou provždy vojenskou cestou.

Na rozdíl od Spojených arabských emirátů, které otevřeně volají po rozhodující vojenské porážce Íránu, zůstává Saúdská Arábie ve svých veřejných prohlášeních opatrnější. Uvědomuje si totiž, že její přímý vstup do války by mohl vyvolat ještě ničivější íránskou odvetu, pravděpodobně ve spolupráci s Húsíi, která by mohla definitivně ochromit saúdskou ropnou infrastrukturu.

Budoucí směřování Rijádu bude záviset na tom, jak efektivní budou americké údery a zda se podaří dosáhnout „konečného výsledku“, který by řešil celou škálu hrozeb ze strany Íránu. Analytici se shodují, že až utichnou zbraně, bude muset Saúdská Arábie hluboce přehodnotit svou bezpečnostní závislost na USA a hledat širší spektrum strategických možností pro zajištění své stability. 

Stalo se
Novinky
Ukrajinská armáda

Ukrajina musí zformovat další vojenské brigády, obává se nové ruské ofenzivy

Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.

Novinky
Venezuela

Největší otřesy za sto let. Co zatím víme o zemětřesení ve Venezuele?

Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.

Novinky
Ilustrační foto

Chystá se přelomové rozhodnutí. Evropská komise chce přesunout cloudové služby gigantů pod unijní pravidla

Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.

Novinky
Bílý dům

Bílý dům chce od Kongresu dalších 87 miliard dolarů na válku s Íránem

Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.