Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Zatímco Rijád dosud zachovává oficiální neutralitu, v zákulisí podle deníku New York Times vyzývá administrativu Donalda Trumpa, aby válku neukončovala předčasně. Sám Trump roli korunního prince nepřímo potvrdil, když jej označil za „bojovníka“, který stojí na straně USA. Saúdský zpravodajský zdroj uvádí, že království nepožaduje pouze pokračování kampaně, ale její výrazné přitvrzení.
Saúdská Arábie se již stala terčem íránských odvetných útoků. Před týdnem zasáhl dron ropnou rafinerii v přístavu Janbu na pobřeží Rudého moře. Právě možnost exportovat ropu přes Rudé moře činí Saúdskou Arábii méně zranitelnou vůči íránské blokádě Hormuzského průlivu, která drtivě zasáhla sousední Spojené arabské emiráty. Útok na Janbu byl však jasným varováním, že Írán může ohrozit i tuto ekonomickou tepnu.
Geopolitičtí analytici upozorňují, že Saúdská Arábie nejedná impulzivně, ale pečlivě kalkuluje svou reakci. Pokud selžou mírová úsilí vedená Pákistánem a Írán bude pokračovat v agresivních krocích, mohl by Rijád překročit práh a zapojit se do bojů přímo. Klíčovým faktorem je také postoj jemenských Húsíů; pokud by tito íránští spojenci začali masivně ostřelovat saúdská aktiva, Rijád pravděpodobně přejde k přímé vojenské akci.
Rivalita mezi Rijádem a Teheránem má hluboké kořeny a v historii se již dříve objevily výzvy k tvrdému postupu. Už v roce 2008 král Abdalláh nabádal USA, aby „uťaly hadovi hlavu“. Současná situace je však odlišná v tom, že válka již reálně probíhá a Saúdové se obávají scénáře, kdy by Írán zůstal pouze „zraněným lvem“ – tedy oslabeným, ale o to nepředvídatelnějším a nebezpečnějším sousedem.
Království se v posledních letech pokoušelo o diplomacii, včetně dohody o obnovení vztahů zprostředkované Čínou. Doufalo, že sblížení s Íránem zabrání útokům na saúdské území v případě konfliktu. Jelikož se tato sázka ukázala jako lichá a Írán na saúdské cíle útočí, přiklání se nyní Muhammad bin Salmán k názoru, že je třeba íránskou hrozbu vyřešit jednou provždy vojenskou cestou.
Na rozdíl od Spojených arabských emirátů, které otevřeně volají po rozhodující vojenské porážce Íránu, zůstává Saúdská Arábie ve svých veřejných prohlášeních opatrnější. Uvědomuje si totiž, že její přímý vstup do války by mohl vyvolat ještě ničivější íránskou odvetu, pravděpodobně ve spolupráci s Húsíi, která by mohla definitivně ochromit saúdskou ropnou infrastrukturu.
Budoucí směřování Rijádu bude záviset na tom, jak efektivní budou americké údery a zda se podaří dosáhnout „konečného výsledku“, který by řešil celou škálu hrozeb ze strany Íránu. Analytici se shodují, že až utichnou zbraně, bude muset Saúdská Arábie hluboce přehodnotit svou bezpečnostní závislost na USA a hledat širší spektrum strategických možností pro zajištění své stability.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.