Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Zatímco Rijád dosud zachovává oficiální neutralitu, v zákulisí podle deníku New York Times vyzývá administrativu Donalda Trumpa, aby válku neukončovala předčasně. Sám Trump roli korunního prince nepřímo potvrdil, když jej označil za „bojovníka“, který stojí na straně USA. Saúdský zpravodajský zdroj uvádí, že království nepožaduje pouze pokračování kampaně, ale její výrazné přitvrzení.
Saúdská Arábie se již stala terčem íránských odvetných útoků. Před týdnem zasáhl dron ropnou rafinerii v přístavu Janbu na pobřeží Rudého moře. Právě možnost exportovat ropu přes Rudé moře činí Saúdskou Arábii méně zranitelnou vůči íránské blokádě Hormuzského průlivu, která drtivě zasáhla sousední Spojené arabské emiráty. Útok na Janbu byl však jasným varováním, že Írán může ohrozit i tuto ekonomickou tepnu.
Geopolitičtí analytici upozorňují, že Saúdská Arábie nejedná impulzivně, ale pečlivě kalkuluje svou reakci. Pokud selžou mírová úsilí vedená Pákistánem a Írán bude pokračovat v agresivních krocích, mohl by Rijád překročit práh a zapojit se do bojů přímo. Klíčovým faktorem je také postoj jemenských Húsíů; pokud by tito íránští spojenci začali masivně ostřelovat saúdská aktiva, Rijád pravděpodobně přejde k přímé vojenské akci.
Rivalita mezi Rijádem a Teheránem má hluboké kořeny a v historii se již dříve objevily výzvy k tvrdému postupu. Už v roce 2008 král Abdalláh nabádal USA, aby „uťaly hadovi hlavu“. Současná situace je však odlišná v tom, že válka již reálně probíhá a Saúdové se obávají scénáře, kdy by Írán zůstal pouze „zraněným lvem“ – tedy oslabeným, ale o to nepředvídatelnějším a nebezpečnějším sousedem.
Království se v posledních letech pokoušelo o diplomacii, včetně dohody o obnovení vztahů zprostředkované Čínou. Doufalo, že sblížení s Íránem zabrání útokům na saúdské území v případě konfliktu. Jelikož se tato sázka ukázala jako lichá a Írán na saúdské cíle útočí, přiklání se nyní Muhammad bin Salmán k názoru, že je třeba íránskou hrozbu vyřešit jednou provždy vojenskou cestou.
Na rozdíl od Spojených arabských emirátů, které otevřeně volají po rozhodující vojenské porážce Íránu, zůstává Saúdská Arábie ve svých veřejných prohlášeních opatrnější. Uvědomuje si totiž, že její přímý vstup do války by mohl vyvolat ještě ničivější íránskou odvetu, pravděpodobně ve spolupráci s Húsíi, která by mohla definitivně ochromit saúdskou ropnou infrastrukturu.
Budoucí směřování Rijádu bude záviset na tom, jak efektivní budou americké údery a zda se podaří dosáhnout „konečného výsledku“, který by řešil celou škálu hrozeb ze strany Íránu. Analytici se shodují, že až utichnou zbraně, bude muset Saúdská Arábie hluboce přehodnotit svou bezpečnostní závislost na USA a hledat širší spektrum strategických možností pro zajištění své stability.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.