Otázka, zda mají Spojené státy připravený plán pro „den poté“ v Íránu, se stává naprosto klíčovou. Historie západních intervencí na Blízkém východě totiž ukazuje, že samotné vojenské vítězství je málokdy problémem; skutečná katastrofa podle expertů obvykle přichází až s neschopností spravovat zemi po pádu starého režimu. Příklad Iráku z roku 2003, kde rozpuštění armády a státní správy vedlo k chaosu a vzestupu terorismu, slouží jako mrazivé varování.
V Iráku tehdy stačil týden na to, aby země přišla o inženýry a administrátory, kteří udržovali v chodu základní infrastrukturu. Výsledkem byla tma v Bagdádu, která trvala roky, a stovky tisíc ozbrojených mužů bez práce, kteří se přidali k povstalcům. Podobný scénář se opakoval v Libyi v roce 2011, kde po odstranění Kaddáfího nezůstaly žádné instituce, což otevřelo cestu milicím. Írán však představuje mnohem tvrdší oříšek.
Na rozdíl od Iráku, jehož hranice byly uměle narýsovány evropskými diplomaty po první světové válce, je Írán civilizací s více než dvoutisíciletou tradicí vlastní správy. Íránská národní identita není zpochybňována ani při masových protestech, jako byly ty v lednu 2026, kdy režim zabil nejméně 30 000 lidí. Íránci nebojují o existenci státu, ale o jeho podobu, což znamená, že v zemi existuje fungující státní aparát, který je třeba transformovat, nikoliv nahradit vakuem.
Klíčovou výzvou pro americkou strategii je zachování odborníků, kteří se starají o kritickou infrastrukturu, jako je vodovodní síť v Teheránu. Většina z těchto lidí nejsou náboženští fanatici, ale profesionálové, kteří se režimu přizpůsobili, aby mohli pracovat. Pokud by Spojené státy zopakovaly chybu z Bagdádu a tyto lidi odstranily, riskují totální kolaps služeb pro miliony obyvatel.
Situaci v Íránu navíc komplikuje unikátní architektura Revolučních gard (IRGC) a jejich sítě zástupných skupin v regionu. Hizballáh v Libanonu, Húthíové v Jemenu nebo milice v Iráku a Sýrii mají vlastní zdroje, nemocnice i politický vliv. Pokud bude spojení s Teheránem přerušeno, tyto skupiny sice ztratí podporu, ale také veškeré zábrany. Mohou se stát autonomními a nepředvídatelnými aktéry v již tak nestabilních zemích.
Dalším kritickým bodem je íránský jaderný program. Po úderech v červnu 2025 sice došlo ke zničení obohacovacích zařízení, ale zároveň bylo vyřazeno monitorovací vybavení. Nikdo nyní nedokáže přesně říct, kolik vysoce obohaceného uranu přežilo a kde se nachází. Otázka zajištění tohoto materiálu během mocenského přechodu není technickým detailem, ale strategickou prioritou nejvyššího řádu.
Globální dopady konfliktu jsou cítit především v energetice. Hormuzský průliv je fakticky uzavřen, což vyhnalo cenu ropy Brent na 112 dolarů za barel. Zatímco pro Spojené státy jde o politický problém, pro rozvojové země v Africe nebo jižní Asii to znamená hladomor. Hrozba íránských min a raket činí pojištění lodí nedostupným, což drží tankery v přístavech a škrtí světový obchod.
Íránská demokratická opozice v exilu i uvnitř země je sice silná a odhodlaná, ale historie učí opatrnosti. Iráčtí liberálové v roce 2003 měli také ušlechtilé vize, ale byli smeteni bezpečnostním vakuem a milicemi. Podmínky pro fungování civilní politiky závisí na rozhodnutích, která Trumpova administrativa činí právě teď, přestože navenek nedává najevo, že by měla promyšlený plán pro stabilizaci země.
Zda jsou Spojené státy připraveny na to, co přijde po vojenské fázi v Íránu, zůstává nezodpovězenou otázkou. V Iráku trvalo dvacet let a stálo statisíce životů, než se ukázalo, že plánování selhalo. Írán je rozsáhlejší, sofistikovanější a nebezpečnější, takže případná chyba v poválečném uspořádání by mohla mít pro svět mnohem drtivější následky.
Z Rusů měli dosud obavy především na východním křídle NATO, tedy například v Polsku a Pobaltí. Podle nejnovějších informací ale mají ohroženy i země ve Středomoří, které se od hranic s Ruskem nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.
Průměrná cena motorové nafty na čerpacích stanicích napříč Evropskou unií dosáhla nového historického maxima 2,23 eura (54 korun) za litr. Vyplývá to z analýzy dat Evropské komise, kterou zveřejnila agentura AFP. Oproti předchozímu týdnu, kdy se litr nafty prodával za 2,16 eura, jde o výrazný nárůst. Tento čerstvý cenový vrchol odpovídá v přepočtu téměř deseti americkým dolarům za galon.
Polské úřady zahájily vyšetřování podezření ze sabotáže po požáru, který vypukl v pozemní stanici satelitní komunikace Starlink ve středním Polsku. Zařízení ve Wole Krobowské provozované státním operátorem Exatel zajišťuje internetové připojení pro řadu institucí i pro ukrajinskou armádu. Podle polských představitelů byl tento čin úmyslně navržen tak, aby stanici vyřadil z provozu a přerušil klíčové spojení. Incident zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí a hybridních hrozeb v regionu.
Americký federální soudce Timothy Kelly nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby okamžitě a dočasně obnovila přístup do Bílého domu novinářům z médií CNN, MS NOW a Politico. Ve svém rozhodnutí soudce dospěl k závěru, že odebrání novinářských akreditací proběhlo bez ústavně odpovídajícího řádného právního procesu. Verdikt padl jen několik hodin předtím, než měl Trump v Bílém domě přivítat čínského lídra Si Ťin-pchinga. Rozhodnutí soudce by mělo zástupcům dotčených redakcí umožnit okamžitý návrat k práci v prezidentském komplexu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.
Světové vlády hledají způsob, jak nastavit globální pravidla pro bezpečnost umělé inteligence, čelí však zásadní překážce v podobě postoje Spojených států. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů odmítl jakékoli globální kontrolní schémata nad touto technologií. Státy usilující o mezinárodní dohled se tak dostávají do složité situace, neboť bez zapojení USA je účinnost jakýchkoli dohod značně omezená. Většina klíčových vývojových laboratoří a technologických firem totiž sídlí právě na americkém území.
Osm příslušníků úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení pokusilo o sebevraždu. Informaci podle BBC zveřejnil úřadující tajemník námořnictva Hung Cao v dopise adresovaném demokratické senátorce Kirsten Gillibrandové. Zveřejnění těchto údajů následovalo po rostoucích obavách rodin jmenovaných vojáků ohledně jejich psychického zdraví a náročných podmínek během mise na Blízkém východě.