Otázka, zda mají Spojené státy připravený plán pro „den poté“ v Íránu, se stává naprosto klíčovou. Historie západních intervencí na Blízkém východě totiž ukazuje, že samotné vojenské vítězství je málokdy problémem; skutečná katastrofa podle expertů obvykle přichází až s neschopností spravovat zemi po pádu starého režimu. Příklad Iráku z roku 2003, kde rozpuštění armády a státní správy vedlo k chaosu a vzestupu terorismu, slouží jako mrazivé varování.
V Iráku tehdy stačil týden na to, aby země přišla o inženýry a administrátory, kteří udržovali v chodu základní infrastrukturu. Výsledkem byla tma v Bagdádu, která trvala roky, a stovky tisíc ozbrojených mužů bez práce, kteří se přidali k povstalcům. Podobný scénář se opakoval v Libyi v roce 2011, kde po odstranění Kaddáfího nezůstaly žádné instituce, což otevřelo cestu milicím. Írán však představuje mnohem tvrdší oříšek.
Na rozdíl od Iráku, jehož hranice byly uměle narýsovány evropskými diplomaty po první světové válce, je Írán civilizací s více než dvoutisíciletou tradicí vlastní správy. Íránská národní identita není zpochybňována ani při masových protestech, jako byly ty v lednu 2026, kdy režim zabil nejméně 30 000 lidí. Íránci nebojují o existenci státu, ale o jeho podobu, což znamená, že v zemi existuje fungující státní aparát, který je třeba transformovat, nikoliv nahradit vakuem.
Klíčovou výzvou pro americkou strategii je zachování odborníků, kteří se starají o kritickou infrastrukturu, jako je vodovodní síť v Teheránu. Většina z těchto lidí nejsou náboženští fanatici, ale profesionálové, kteří se režimu přizpůsobili, aby mohli pracovat. Pokud by Spojené státy zopakovaly chybu z Bagdádu a tyto lidi odstranily, riskují totální kolaps služeb pro miliony obyvatel.
Situaci v Íránu navíc komplikuje unikátní architektura Revolučních gard (IRGC) a jejich sítě zástupných skupin v regionu. Hizballáh v Libanonu, Húthíové v Jemenu nebo milice v Iráku a Sýrii mají vlastní zdroje, nemocnice i politický vliv. Pokud bude spojení s Teheránem přerušeno, tyto skupiny sice ztratí podporu, ale také veškeré zábrany. Mohou se stát autonomními a nepředvídatelnými aktéry v již tak nestabilních zemích.
Dalším kritickým bodem je íránský jaderný program. Po úderech v červnu 2025 sice došlo ke zničení obohacovacích zařízení, ale zároveň bylo vyřazeno monitorovací vybavení. Nikdo nyní nedokáže přesně říct, kolik vysoce obohaceného uranu přežilo a kde se nachází. Otázka zajištění tohoto materiálu během mocenského přechodu není technickým detailem, ale strategickou prioritou nejvyššího řádu.
Globální dopady konfliktu jsou cítit především v energetice. Hormuzský průliv je fakticky uzavřen, což vyhnalo cenu ropy Brent na 112 dolarů za barel. Zatímco pro Spojené státy jde o politický problém, pro rozvojové země v Africe nebo jižní Asii to znamená hladomor. Hrozba íránských min a raket činí pojištění lodí nedostupným, což drží tankery v přístavech a škrtí světový obchod.
Íránská demokratická opozice v exilu i uvnitř země je sice silná a odhodlaná, ale historie učí opatrnosti. Iráčtí liberálové v roce 2003 měli také ušlechtilé vize, ale byli smeteni bezpečnostním vakuem a milicemi. Podmínky pro fungování civilní politiky závisí na rozhodnutích, která Trumpova administrativa činí právě teď, přestože navenek nedává najevo, že by měla promyšlený plán pro stabilizaci země.
Zda jsou Spojené státy připraveny na to, co přijde po vojenské fázi v Íránu, zůstává nezodpovězenou otázkou. V Iráku trvalo dvacet let a stálo statisíce životů, než se ukázalo, že plánování selhalo. Írán je rozsáhlejší, sofistikovanější a nebezpečnější, takže případná chyba v poválečném uspořádání by mohla mít pro svět mnohem drtivější následky.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.