Otázka, zda mají Spojené státy připravený plán pro „den poté“ v Íránu, se stává naprosto klíčovou. Historie západních intervencí na Blízkém východě totiž ukazuje, že samotné vojenské vítězství je málokdy problémem; skutečná katastrofa podle expertů obvykle přichází až s neschopností spravovat zemi po pádu starého režimu. Příklad Iráku z roku 2003, kde rozpuštění armády a státní správy vedlo k chaosu a vzestupu terorismu, slouží jako mrazivé varování.
V Iráku tehdy stačil týden na to, aby země přišla o inženýry a administrátory, kteří udržovali v chodu základní infrastrukturu. Výsledkem byla tma v Bagdádu, která trvala roky, a stovky tisíc ozbrojených mužů bez práce, kteří se přidali k povstalcům. Podobný scénář se opakoval v Libyi v roce 2011, kde po odstranění Kaddáfího nezůstaly žádné instituce, což otevřelo cestu milicím. Írán však představuje mnohem tvrdší oříšek.
Na rozdíl od Iráku, jehož hranice byly uměle narýsovány evropskými diplomaty po první světové válce, je Írán civilizací s více než dvoutisíciletou tradicí vlastní správy. Íránská národní identita není zpochybňována ani při masových protestech, jako byly ty v lednu 2026, kdy režim zabil nejméně 30 000 lidí. Íránci nebojují o existenci státu, ale o jeho podobu, což znamená, že v zemi existuje fungující státní aparát, který je třeba transformovat, nikoliv nahradit vakuem.
Klíčovou výzvou pro americkou strategii je zachování odborníků, kteří se starají o kritickou infrastrukturu, jako je vodovodní síť v Teheránu. Většina z těchto lidí nejsou náboženští fanatici, ale profesionálové, kteří se režimu přizpůsobili, aby mohli pracovat. Pokud by Spojené státy zopakovaly chybu z Bagdádu a tyto lidi odstranily, riskují totální kolaps služeb pro miliony obyvatel.
Situaci v Íránu navíc komplikuje unikátní architektura Revolučních gard (IRGC) a jejich sítě zástupných skupin v regionu. Hizballáh v Libanonu, Húthíové v Jemenu nebo milice v Iráku a Sýrii mají vlastní zdroje, nemocnice i politický vliv. Pokud bude spojení s Teheránem přerušeno, tyto skupiny sice ztratí podporu, ale také veškeré zábrany. Mohou se stát autonomními a nepředvídatelnými aktéry v již tak nestabilních zemích.
Dalším kritickým bodem je íránský jaderný program. Po úderech v červnu 2025 sice došlo ke zničení obohacovacích zařízení, ale zároveň bylo vyřazeno monitorovací vybavení. Nikdo nyní nedokáže přesně říct, kolik vysoce obohaceného uranu přežilo a kde se nachází. Otázka zajištění tohoto materiálu během mocenského přechodu není technickým detailem, ale strategickou prioritou nejvyššího řádu.
Globální dopady konfliktu jsou cítit především v energetice. Hormuzský průliv je fakticky uzavřen, což vyhnalo cenu ropy Brent na 112 dolarů za barel. Zatímco pro Spojené státy jde o politický problém, pro rozvojové země v Africe nebo jižní Asii to znamená hladomor. Hrozba íránských min a raket činí pojištění lodí nedostupným, což drží tankery v přístavech a škrtí světový obchod.
Íránská demokratická opozice v exilu i uvnitř země je sice silná a odhodlaná, ale historie učí opatrnosti. Iráčtí liberálové v roce 2003 měli také ušlechtilé vize, ale byli smeteni bezpečnostním vakuem a milicemi. Podmínky pro fungování civilní politiky závisí na rozhodnutích, která Trumpova administrativa činí právě teď, přestože navenek nedává najevo, že by měla promyšlený plán pro stabilizaci země.
Zda jsou Spojené státy připraveny na to, co přijde po vojenské fázi v Íránu, zůstává nezodpovězenou otázkou. V Iráku trvalo dvacet let a stálo statisíce životů, než se ukázalo, že plánování selhalo. Írán je rozsáhlejší, sofistikovanější a nebezpečnější, takže případná chyba v poválečném uspořádání by mohla mít pro svět mnohem drtivější následky.
Od vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem na konci února 2026 se Hormuzský průliv stal jedním z nejnebezpečnějších míst na světě. Írán v reakci na útoky cílí na komerční plavidla, což vedlo k faktickému uzavření této strategické tepny. Přestože prezident Donald Trump vydal Teheránu ultimátum a vyzval spojence z NATO k pomoci, americká armáda zatím nepřistoupila k přímému silovému zajištění průjezdu.
Otázka, zda mají Spojené státy připravený plán pro „den poté“ v Íránu, se stává naprosto klíčovou. Historie západních intervencí na Blízkém východě totiž ukazuje, že samotné vojenské vítězství je málokdy problémem; skutečná katastrofa podle expertů obvykle přichází až s neschopností spravovat zemi po pádu starého režimu. Příklad Iráku z roku 2003, kde rozpuštění armády a státní správy vedlo k chaosu a vzestupu terorismu, slouží jako mrazivé varování.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během pátečního setkání šéfů diplomacií zemí G7 ve Francii poodhalil odhadovaný časový rámec probíhajícího konfliktu s Íránem. Podle zdrojů blízkých jednání Rubio svým spojencům sdělil, že válka bude trvat ještě další dva až čtyři týdny. Toto vyjádření je významné zejména proto, že poprvé posouvá hranici ukončení bojů za původní šestitýdenní horizont, o kterém dříve mluvil prezident Donald Trump.
Globální energetická krize, kterou vyvolal ozbrojený konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, začíná tvrdě dopadat na ukrajinské válečné úsilí. Prudké zvýšení cen pohonných hmot vytváří nový tlak na Kyjev, který se potýká s omezenými zásobami paliva pro svá bojová vozidla. Nedostatek pociťují vojáci přímo v terénu, kde jsou nuceni s naftou a benzínem šetřit.
Papež Lev v sobotu uskuteční svou historicky první evropskou cestu od loňského zvolení do čela katolické církve. Jeho cílem se stalo Monako, stát proslulý spíše kasiny a luxusními jachtami než náboženským zápalem. Rozhodnutí navštívit právě tuto bohatou enklávu vyvolalo mezi vatikánskými pozorovateli údiv, neboť k poslední papežské návštěvě v knížectví došlo před neuvěřitelnými 488 lety, kdy sem v roce 1538 zavítal Pavel III.
Dnešní noc přinese nepopulární hodinový posun ručiček na našich hodinkách, což značí návrat letního času. Přesně ve dvě hodiny ráno se čas poskočí na třetí, což pro mnohé znamená citelný úbytek spánku. Tato změna bude nepříjemná především pro ty, kteří se v neděli chystají na časnou ranní směnu.
Íránský režim vykazuje nečekanou odolnost i po měsíci intenzivních náletů ze strany Spojených států a Izraele. Podle nejnovějších dat nezávislých analytiků se islámské republice podařilo zorganizovat více než 850 veřejných demonstrací na podporu vlády. Souběžně s tím probíhají tvrdé zásahy proti jakýmkoliv náznakům nepokojů, které vedly k zatčení nejméně 1 400 osob.
Izraelská armáda poprvé od začátku současného konfliktu oficiálně potvrdila raketový útok vedený přímo z území Jemenu. K incidentu došlo v sobotu ráno poté, co jemenští Hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, pohrozili přímým zapojením do probíhajících bojů.
Česko drží palce Laďce Něrgešové, která se už skoro rok potýká s vážnými zdravotními problémy. Známá moderátorka otevřeně popsala, jak probíhá náročná léčba vážné nemoci. A vzkázala, že chce žít kvůli svým dětem.
Je to už týden, co Česko šokoval případ
Američtí politici formálně požádali Sarah Fergusonovou, někdejší manželku bývalého prince Andrewa, aby svědčila před kongresovou komisí, která se zabývá případem finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Učinili tak prostřednictvím dopisu, Fergusonová dostala čas na odpověď.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!