Od vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem na konci února 2026 se Hormuzský průliv stal jedním z nejnebezpečnějších míst na světě. Írán v reakci na útoky cílí na komerční plavidla, což vedlo k faktickému uzavření této strategické tepny. Přestože prezident Donald Trump vydal Teheránu ultimátum a vyzval spojence z NATO k pomoci, americká armáda zatím nepřistoupila k přímému silovému zajištění průjezdu.
Geografická poloha Íránu mu dává v této oblasti obrovskou výhodu. Teherán plně dominuje severní části Perského zálivu a díky bezprostřední blízkosti pobřeží může k útokům využívat levné a efektivní zbraně, jako jsou drony. Právě tato blízkost a asymetrický způsob boje činí ochranu civilních tankerů pro americké námořnictvo nesmírně složitým úkolem.
Podle námořních expertů vyžaduje znovuotevření průlivu dvoufázovou kampaň. První fází je úplná eliminace íránské schopnosti útočit. Toho lze dosáhnout buď diplomatickým tlakem, nebo totálním zničením radarových stanic, velitelských center a muničních skladů podél íránského pobřeží. Ačkoliv USA mají prostředky na zničení většiny těchto cílů, lokalizace tisíců dronů, které lze ukrýt prakticky kdekoli, zůstává výzvou.
Teprve po oslabení íránských pobřežních hrozeb může následovat druhá fáze, kterou je kampaň za obnovení důvěry přepravců. Ta by vyžadovala nepřetržité monitorování oblasti letouny včasné výstrahy a námořními hlídkami. Nad průlivem by musely neustále kroužit stíhačky a v pohotovosti by musely být vrtulníky připravené zasáhnout proti okamžitým útokům.
Proč tedy Spojené státy k takové operaci dosud nepřistoupily? Existuje pro to několik zásadních strategických důvodů. Prvním z nich je nutnost koncentrace sil. Masivní nasazení letadel a lodí k ochraně průlivu by odčerpalo kapacity, které prezident Trump momentálně potřebuje k plnění svých hlavních válečných cílů, tedy k ničení íránského jaderného a raketového programu.
Druhým důvodem je fakt, že k úplnému zabezpečení průlivu nestačí ovládnout vodu. Bylo by nutné kontrolovat i pevninu na obou stranách kanálu. To by vyžadovalo nasazení pozemních sil nebo speciálních jednotek na íránském pobřeží, což představuje obrovské riziko a hrozbu nekontrolované eskalace celého konfliktu do podoby rozsáhlé pozemní války.
Dalším faktorem je logistická náročnost doprovodných misí. Realisticky by každá komerční loď vyžadovala doprovod jednoho až dvou válečných plavidel. Vytváření větších konvojů je za současné situace příliš riskantní, pokud by se nejprve nepodařilo dramaticky omezit íránské útočné kapacity. Americké námořnictvo prostě nemá k dispozici neomezený počet lodí pro tyto účely.
Armádní velení musí také pečlivě zvažovat poměr mezi rizikem a přínosem. Moderní americká válečná loď nese na palubě přes 200 členů posádky. V situaci, kdy Írán disponuje drony, řízenými střelami a dálkově ovládanými hladinovými plavidly, je otázkou, zda stojí za to vystavovat tolik životů nebezpečí dříve, než bude eliminována hrozba z íránského pobřeží.
Velkou neznámou zůstává také hrozba námořních min. Írán je nemusí ani fyzicky položit, stačí, když přesvědčí svět, že tak učinil. Už jen podezření stačí k tomu, aby pojišťovny odmítly krýt rizika a civilní lodě se oblasti vyhnuly. Pokud by k zaminování skutečně došlo, odstranění těchto náloží potápěči nebo roboty by trvalo týdny i měsíce.
Odborníci se však domnívají, že rozsáhlé zaminování je málo pravděpodobné. Íránská ekonomika je totiž závislá na exportu ropy z ostrova Chark právě skrze tento průliv. Miny by navíc nedokázaly rozlišit mezi íránskými a cizími loděmi, což by poškodilo i samotný Teherán. Americké tajné služby navíc íránské pobřeží bedlivě sledují a pokus o kladení min by pravděpodobně včas odhalily.
Největší hrozbou tak zůstávají drony. Jsou levné, snadno se vyrábějí a k jejich startu není potřeba žádná složitá infrastruktura. Zatímco rakety vyžadují pokročilé továrny, drony lze montovat v jednoduchých dílnách. Pro USA a Izrael je proto extrémně těžké tyto prostředky na zemi lokalizovat a zničit dříve, než jsou vypuštěny proti cílům v zálivu.
V současné chvíli má Trumpova administrativa jiné priority, které odsouvají otevření průlivu na druhou kolej. Hlavními cíli jsou zničení íránského balistického a jaderného programu, likvidace íránského námořnictva a oslabení zástupných sítí, jako je Hizballáh. Dokud nebudou tyto klíčové úkoly splněny, zůstane doprava v Hormuzském průlivu zřejmě i nadále paralyzována.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.