Od vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem na konci února 2026 se Hormuzský průliv stal jedním z nejnebezpečnějších míst na světě. Írán v reakci na útoky cílí na komerční plavidla, což vedlo k faktickému uzavření této strategické tepny. Přestože prezident Donald Trump vydal Teheránu ultimátum a vyzval spojence z NATO k pomoci, americká armáda zatím nepřistoupila k přímému silovému zajištění průjezdu.
Geografická poloha Íránu mu dává v této oblasti obrovskou výhodu. Teherán plně dominuje severní části Perského zálivu a díky bezprostřední blízkosti pobřeží může k útokům využívat levné a efektivní zbraně, jako jsou drony. Právě tato blízkost a asymetrický způsob boje činí ochranu civilních tankerů pro americké námořnictvo nesmírně složitým úkolem.
Podle námořních expertů vyžaduje znovuotevření průlivu dvoufázovou kampaň. První fází je úplná eliminace íránské schopnosti útočit. Toho lze dosáhnout buď diplomatickým tlakem, nebo totálním zničením radarových stanic, velitelských center a muničních skladů podél íránského pobřeží. Ačkoliv USA mají prostředky na zničení většiny těchto cílů, lokalizace tisíců dronů, které lze ukrýt prakticky kdekoli, zůstává výzvou.
Teprve po oslabení íránských pobřežních hrozeb může následovat druhá fáze, kterou je kampaň za obnovení důvěry přepravců. Ta by vyžadovala nepřetržité monitorování oblasti letouny včasné výstrahy a námořními hlídkami. Nad průlivem by musely neustále kroužit stíhačky a v pohotovosti by musely být vrtulníky připravené zasáhnout proti okamžitým útokům.
Proč tedy Spojené státy k takové operaci dosud nepřistoupily? Existuje pro to několik zásadních strategických důvodů. Prvním z nich je nutnost koncentrace sil. Masivní nasazení letadel a lodí k ochraně průlivu by odčerpalo kapacity, které prezident Trump momentálně potřebuje k plnění svých hlavních válečných cílů, tedy k ničení íránského jaderného a raketového programu.
Druhým důvodem je fakt, že k úplnému zabezpečení průlivu nestačí ovládnout vodu. Bylo by nutné kontrolovat i pevninu na obou stranách kanálu. To by vyžadovalo nasazení pozemních sil nebo speciálních jednotek na íránském pobřeží, což představuje obrovské riziko a hrozbu nekontrolované eskalace celého konfliktu do podoby rozsáhlé pozemní války.
Dalším faktorem je logistická náročnost doprovodných misí. Realisticky by každá komerční loď vyžadovala doprovod jednoho až dvou válečných plavidel. Vytváření větších konvojů je za současné situace příliš riskantní, pokud by se nejprve nepodařilo dramaticky omezit íránské útočné kapacity. Americké námořnictvo prostě nemá k dispozici neomezený počet lodí pro tyto účely.
Armádní velení musí také pečlivě zvažovat poměr mezi rizikem a přínosem. Moderní americká válečná loď nese na palubě přes 200 členů posádky. V situaci, kdy Írán disponuje drony, řízenými střelami a dálkově ovládanými hladinovými plavidly, je otázkou, zda stojí za to vystavovat tolik životů nebezpečí dříve, než bude eliminována hrozba z íránského pobřeží.
Velkou neznámou zůstává také hrozba námořních min. Írán je nemusí ani fyzicky položit, stačí, když přesvědčí svět, že tak učinil. Už jen podezření stačí k tomu, aby pojišťovny odmítly krýt rizika a civilní lodě se oblasti vyhnuly. Pokud by k zaminování skutečně došlo, odstranění těchto náloží potápěči nebo roboty by trvalo týdny i měsíce.
Odborníci se však domnívají, že rozsáhlé zaminování je málo pravděpodobné. Íránská ekonomika je totiž závislá na exportu ropy z ostrova Chark právě skrze tento průliv. Miny by navíc nedokázaly rozlišit mezi íránskými a cizími loděmi, což by poškodilo i samotný Teherán. Americké tajné služby navíc íránské pobřeží bedlivě sledují a pokus o kladení min by pravděpodobně včas odhalily.
Největší hrozbou tak zůstávají drony. Jsou levné, snadno se vyrábějí a k jejich startu není potřeba žádná složitá infrastruktura. Zatímco rakety vyžadují pokročilé továrny, drony lze montovat v jednoduchých dílnách. Pro USA a Izrael je proto extrémně těžké tyto prostředky na zemi lokalizovat a zničit dříve, než jsou vypuštěny proti cílům v zálivu.
V současné chvíli má Trumpova administrativa jiné priority, které odsouvají otevření průlivu na druhou kolej. Hlavními cíli jsou zničení íránského balistického a jaderného programu, likvidace íránského námořnictva a oslabení zástupných sítí, jako je Hizballáh. Dokud nebudou tyto klíčové úkoly splněny, zůstane doprava v Hormuzském průlivu zřejmě i nadále paralyzována.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.