Od vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem na konci února 2026 se Hormuzský průliv stal jedním z nejnebezpečnějších míst na světě. Írán v reakci na útoky cílí na komerční plavidla, což vedlo k faktickému uzavření této strategické tepny. Přestože prezident Donald Trump vydal Teheránu ultimátum a vyzval spojence z NATO k pomoci, americká armáda zatím nepřistoupila k přímému silovému zajištění průjezdu.
Geografická poloha Íránu mu dává v této oblasti obrovskou výhodu. Teherán plně dominuje severní části Perského zálivu a díky bezprostřední blízkosti pobřeží může k útokům využívat levné a efektivní zbraně, jako jsou drony. Právě tato blízkost a asymetrický způsob boje činí ochranu civilních tankerů pro americké námořnictvo nesmírně složitým úkolem.
Podle námořních expertů vyžaduje znovuotevření průlivu dvoufázovou kampaň. První fází je úplná eliminace íránské schopnosti útočit. Toho lze dosáhnout buď diplomatickým tlakem, nebo totálním zničením radarových stanic, velitelských center a muničních skladů podél íránského pobřeží. Ačkoliv USA mají prostředky na zničení většiny těchto cílů, lokalizace tisíců dronů, které lze ukrýt prakticky kdekoli, zůstává výzvou.
Teprve po oslabení íránských pobřežních hrozeb může následovat druhá fáze, kterou je kampaň za obnovení důvěry přepravců. Ta by vyžadovala nepřetržité monitorování oblasti letouny včasné výstrahy a námořními hlídkami. Nad průlivem by musely neustále kroužit stíhačky a v pohotovosti by musely být vrtulníky připravené zasáhnout proti okamžitým útokům.
Proč tedy Spojené státy k takové operaci dosud nepřistoupily? Existuje pro to několik zásadních strategických důvodů. Prvním z nich je nutnost koncentrace sil. Masivní nasazení letadel a lodí k ochraně průlivu by odčerpalo kapacity, které prezident Trump momentálně potřebuje k plnění svých hlavních válečných cílů, tedy k ničení íránského jaderného a raketového programu.
Druhým důvodem je fakt, že k úplnému zabezpečení průlivu nestačí ovládnout vodu. Bylo by nutné kontrolovat i pevninu na obou stranách kanálu. To by vyžadovalo nasazení pozemních sil nebo speciálních jednotek na íránském pobřeží, což představuje obrovské riziko a hrozbu nekontrolované eskalace celého konfliktu do podoby rozsáhlé pozemní války.
Dalším faktorem je logistická náročnost doprovodných misí. Realisticky by každá komerční loď vyžadovala doprovod jednoho až dvou válečných plavidel. Vytváření větších konvojů je za současné situace příliš riskantní, pokud by se nejprve nepodařilo dramaticky omezit íránské útočné kapacity. Americké námořnictvo prostě nemá k dispozici neomezený počet lodí pro tyto účely.
Armádní velení musí také pečlivě zvažovat poměr mezi rizikem a přínosem. Moderní americká válečná loď nese na palubě přes 200 členů posádky. V situaci, kdy Írán disponuje drony, řízenými střelami a dálkově ovládanými hladinovými plavidly, je otázkou, zda stojí za to vystavovat tolik životů nebezpečí dříve, než bude eliminována hrozba z íránského pobřeží.
Velkou neznámou zůstává také hrozba námořních min. Írán je nemusí ani fyzicky položit, stačí, když přesvědčí svět, že tak učinil. Už jen podezření stačí k tomu, aby pojišťovny odmítly krýt rizika a civilní lodě se oblasti vyhnuly. Pokud by k zaminování skutečně došlo, odstranění těchto náloží potápěči nebo roboty by trvalo týdny i měsíce.
Odborníci se však domnívají, že rozsáhlé zaminování je málo pravděpodobné. Íránská ekonomika je totiž závislá na exportu ropy z ostrova Chark právě skrze tento průliv. Miny by navíc nedokázaly rozlišit mezi íránskými a cizími loděmi, což by poškodilo i samotný Teherán. Americké tajné služby navíc íránské pobřeží bedlivě sledují a pokus o kladení min by pravděpodobně včas odhalily.
Největší hrozbou tak zůstávají drony. Jsou levné, snadno se vyrábějí a k jejich startu není potřeba žádná složitá infrastruktura. Zatímco rakety vyžadují pokročilé továrny, drony lze montovat v jednoduchých dílnách. Pro USA a Izrael je proto extrémně těžké tyto prostředky na zemi lokalizovat a zničit dříve, než jsou vypuštěny proti cílům v zálivu.
V současné chvíli má Trumpova administrativa jiné priority, které odsouvají otevření průlivu na druhou kolej. Hlavními cíli jsou zničení íránského balistického a jaderného programu, likvidace íránského námořnictva a oslabení zástupných sítí, jako je Hizballáh. Dokud nebudou tyto klíčové úkoly splněny, zůstane doprava v Hormuzském průlivu zřejmě i nadále paralyzována.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.
Čínský prezident Si Ťin-pching během vrcholného setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu vyzval k rozsáhlé spolupráci zabraňující vojenskému střetu obou mocností. Předložil návrhy na vzájemné porozumění, které by měly odvrátit případný konflikt v období rostoucího soupeření v oblasti obchodu či umělé inteligence. Podle jeho slov mohou cíle obou zemí existovat vedle sebe a přinášet oboustranný užitek. Zdůraznil přitom nutnost upřímného dialogu a zachování pravidelné komunikace mezi armádami obou států.
Z Rusů měli dosud obavy především na východním křídle NATO, tedy například v Polsku a Pobaltí. Podle nejnovějších informací ale mají ohroženy i země ve Středomoří, které se od hranic s Ruskem nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.