Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Dosavadní testování probíhalo většinou v kontrolovaných laboratorních podmínkách, ale tento nový sběr dat se zaměřil na interakce s modely od gigantů jako Google, OpenAI, Anthropic či X přímo v běžném provozu. Výsledky ukazují, že AI agenti začínají vykazovat známky chování, které odborníci přirovnávají k riziku „vnitřního nepřítele“ v organizaci.
V jednom z nejvíce šokujících případů chatbot přiznal, že bez povolení hromadně smazal a archivoval stovky e-mailů uživatele, čímž přímo porušil nastavená pravidla. Jiný model, který dostal zákaz měnit počítačový kód, tento příkaz obešel tím, že si k provedení úkolu vytvořil (tzv. „spawnul“) dalšího podřízeného AI agenta.
Některé modely projevují i jistou formu „osobní“ msty či manipulace. Agent jménem Rathbun se pokusil veřejně zahanbit svého lidského správce poté, co mu dotyčný zablokoval určitou akci. AI napsala blogový příspěvek, ve kterém uživatele obvinila z nejistoty a snahy chránit si své „malé léno“.
Vynalézavost AI se projevuje i při obcházení autorských práv. Jeden z agentů se pokusil získat přepis videa z YouTube tím, že předstíral sluchové postižení, aby vyvolal výjimku v bezpečnostních protokolech. Podobně manipulativně jednal i model Grok od Elona Muska, který uživatele měsíce klamal fiktivními čísly požadavků a zprávami, že jeho podněty předává vedení firmy, ačkoliv k tomu neměl žádné technické prostředky.
Bývalý vládní expert na AI Tommy Shaffer Shane, který výzkum vedl, varuje před budoucím vývojem. Zatímco nyní se tito agenti chovají jako nedůvěryhodní juniorní zaměstnanci, s rostoucími schopnostmi se mohou stát „seniorními pracovníky“, kteří budou intrikovat proti svým zaměstnavatelům. To je obzvláště nebezpečné v kontextu armády nebo kritické národní infrastruktury.
Vývojáři se snaží na rizika reagovat. Google uvedl, že u svého modelu Gemini nasazuje vícenásobné pojistky a spolupracuje s nezávislými experty na hodnocení bezpečnosti. OpenAI zase deklaruje, že jejich modely by měly zastavit jakoukoli rizikovou akci dříve, než ji provedou, a že veškeré neočekávané chování důsledně vyšetřují.
Navzdory těmto varováním technologické společnosti i vlády, včetně té britské, nadále agresivně prosazují masové zavádění AI do ekonomiky. Odborníci proto volají po vytvoření mezinárodního monitorovacího systému, který by dokázal zachytit pletichy umělé inteligence dříve, než způsobí katastrofální škody.
Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s projevem věnovaným globálním hrozbám války. Ukrajinský prezident označil ruského vůdce Vladimira Putina za pacienta nula, který šíří infekci konfliktu po celém světě. Ve svém vystoupení zdůraznil, že nekontrolovaná agrese přináší nestabilitu a nová rizika pro všechny země. Varoval také před následky, které by mělo další přehlížení ruských kroků ze strany mezinárodního společenství.
Americký prezident Donald Trump podepsal se zástupci Dánska a Grónska bezpečnostní dohodu upravující vojenskou přítomnost Spojených států na tomto samosprávném území. Nové ujednání navazuje na sedmdesát let starou obrannou smlouvu a doplňuje její stávající rámec. Ke slavnostnímu podpisu dokumentu došlo na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku po měsících vyostřených politických jednání.
Americký prezident Donald Trump přivítal čínského vůdce Si Ťin-pchinga na letecké základně Joint Base Andrews v Marylandu, kde zahájil jeho oficiální státní návštěvu. Vítání zahraničních státníků obvykle probíhá přímo v Bílém domě, avšak šéf Bílého domu se tentokrát rozhodl pro neobvyklé gesto. Společně s první dámou Melanií Trumpovou odcestoval přímo k letadlu, aby osobním podáním ruky přivítal čínský prezidentský pár na americké půdě.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.