Papež Lev v sobotu uskuteční svou historicky první evropskou cestu od loňského zvolení do čela katolické církve. Jeho cílem se stalo Monako, stát proslulý spíše kasiny a luxusními jachtami než náboženským zápalem. Rozhodnutí navštívit právě tuto bohatou enklávu vyvolalo mezi vatikánskými pozorovateli údiv, neboť k poslední papežské návštěvě v knížectví došlo před neuvěřitelnými 488 lety, kdy sem v roce 1538 zavítal Pavel III.
První americký papež v dějinách přiletí z Vatikánu vrtulníkem. Na heliportu ho přivítá kníže Albert II. s manželkou Charlene a následně se delegace přesune do paláce dynastie Grimaldiů. Mluvčí Vatikánu Matteo Bruni popsal Monako jako „malou zemi s velkými obzory“ a označil druhý nejmenší stát světa za „laboratoř míru“, která dokáže zodpovědně nakládat se svým bohatstvím a vlivem.
Program jednodenní návštěvy zahrnuje soukromé setkání s knížetem, cestu v papamobilu ke katedrále a vyvrcholí mší pod širým nebem na stadionu Stade Louis-II. Očekává se účast zhruba 15 tisíc věřících, z nichž mnozí dorazí přes hranice ze sousední Itálie. Zájem o událost je obrovský; místní tisk informoval o dlouhých frontách lidí, kteří i v dešti čekali na registrační náramky umožňující vstup na stadion.
Ačkoliv je Monako synonymem pro luxus, zůstává hluboce katolickou zemí. Katolictví je zde oficiálním státním náboženstvím a počet kostelů v knížectví dokonce převyšuje počet kasin. Kníže Albert nedávno potvrdil silný vliv církve, když odmítl návrh na legalizaci potratů. Podle vatikánského mluvčího bude právě „obrana života“ jedním z hlavních témat papežova poselství, a to i v širším kontextu odsouzení válečných konfliktů.
Pro vatikánské experty zůstává výběr Monaka jako první evropské zastávky „nejstřeženějším tajemstvím“. Zatímco předchozí papež František se zaměřoval na periferie a chudé oblasti, Lev zvolil přesný opak. Někteří novináři se domnívají, že jde o gesto solidarity vůči nejmenším evropským státům, což by mohlo naznačovat budoucí cesty do Andorry či Lichtenštejnska.
Papeže Lva a knížete Alberta spojuje kromě víry také odmítavý postoj k interrupcím a záliba ve sportu. Navíc je Monako ideální destinací pro krátkou, jednodenní návštěvu. Papež již dříve navštívil Turecko a Libanon a v dubnu ho čeká rozsáhlá desetidenní cesta po Africe.
Zajímavostí zůstává vztah k jeho rodné zemi. Přestože papež obdržel pozvání do Bílého domu od prezidenta Donalda Trumpa krátce po svém zvolení, zatím jej nevyužil. Podle odborníků se Lev záměrně vyhýbá tomu, aby Spojeným státům dával přednost před ostatními zeměmi, a chce tak předejít dojmu protežování vlasti.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.