Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Íránský zástupce při úřadu OSN v Ženevě Alí Bahrání uvedl, že důvodem Chameneího stažení z veřejného života jsou „zvláštní okolnosti“ a nutnost dodržovat bezpečnostní protokoly. Podle jeho slov, která citovala íránská státní tisková agentura SNN, je Chameneí v plném zdraví. Dosud však byly od jeho nástupu do úřadu zveřejňovány pouze psané texty, které mu byly připisovány, aniž by se nový lídr objevil na kamerách či v rozhlase.
Modžtaba Chameneí převzal vedení země poté, co byl jeho otec Alí Chameneí minulý měsíc zabit při společné operaci Spojených států a Izraele. Zdroje blízké situaci dříve naznačovaly, že sám šestapadesátiletý Modžtaba nebyl během bombardování zcela bez úhony. Údajně utrpěl zlomeninu nohy, pohmožděninu v oblasti levého oka a několik drobných tržných ran v obličeji. Oficiální místa však jakákoliv zranění vytrvale popírají.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem dále vyostřuje nasazení amerických výsadkových lodí a tisíců příslušníků námořní pěchoty do regionu. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf na tuto mobilizaci reagoval varováním adresovaným Spojeným státům. Zpochybnil schopnost USA chránit své vojáky na íránské půdě, když je podle něj nedokážou ochránit ani na vlastních základnách v regionu.
Bílý dům se snaží situaci mírnit prohlášením mluvčí Karoline Leavittové, podle které prezident Donald Trump v tuto chvíli neplánuje vyslání pozemních jednotek do přímého boje. Přesto se objevují informace, že Pentagon již vypracoval několik scénářů pro další fázi války. Tyto plány údajně zahrnují i nasazení vojáků k obsazení konkrétních strategických cílů přímo na území Íránu.
Ghalibaf, který je některými analytiky vnímán jako možný prostředník pro budoucí jednání s Trumpovou administrativou, zvolil pro své varování sociální síť X. Jeho rétorika naznačuje, že Írán je připraven na případnou pozemní invazi odpovědět asymetrickým odporem, přičemž se vysmívá současným bezpečnostním opatřením USA, které podle něj nutí americké vojáky skrývat se v hotelech a parcích.
Nejasnosti kolem fyzické kondice nového nejvyššího vůdce a rostoucí vojenská přítomnost USA v Perském zálivu vytvářejí výbušnou směs. Zatímco se Teherán snaží demonstrovat stabilitu a kontinuitu moci skrze prohlášení o Chameneího „plném zdraví“, absence vizuálního důkazu o jeho stavu nadále podněcuje mezinárodní nejistotu ohledně skutečného rozložení sil v íránském vedení.
Počet potvrzených obětí po středečních ničivých po sobě jdoucích zemětřeseních ve Venezuele vzrostl na nejméně 188, přičemž zranění utrpělo minimálně 1 520 lidí. Podle speciálního webu, který byl zřízen pro nahlašování blízkých, je však v současné době pohřešováno více než 30 000 osob.
Nejvyšší soud USA rozhodl v poměru hlasů 6:3 ve prospěch Trumpovy administrativy a umožnil jí odebrat status dočasné ochrany (TPS) pro stovky tisíc migrantů z Haiti a Sýrie. Tento verdikt zvrátil předchozí rozhodnutí federálních soudců, která vládní snahy o ukončení programu blokovala.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.