Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Íránský zástupce při úřadu OSN v Ženevě Alí Bahrání uvedl, že důvodem Chameneího stažení z veřejného života jsou „zvláštní okolnosti“ a nutnost dodržovat bezpečnostní protokoly. Podle jeho slov, která citovala íránská státní tisková agentura SNN, je Chameneí v plném zdraví. Dosud však byly od jeho nástupu do úřadu zveřejňovány pouze psané texty, které mu byly připisovány, aniž by se nový lídr objevil na kamerách či v rozhlase.
Modžtaba Chameneí převzal vedení země poté, co byl jeho otec Alí Chameneí minulý měsíc zabit při společné operaci Spojených států a Izraele. Zdroje blízké situaci dříve naznačovaly, že sám šestapadesátiletý Modžtaba nebyl během bombardování zcela bez úhony. Údajně utrpěl zlomeninu nohy, pohmožděninu v oblasti levého oka a několik drobných tržných ran v obličeji. Oficiální místa však jakákoliv zranění vytrvale popírají.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem dále vyostřuje nasazení amerických výsadkových lodí a tisíců příslušníků námořní pěchoty do regionu. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf na tuto mobilizaci reagoval varováním adresovaným Spojeným státům. Zpochybnil schopnost USA chránit své vojáky na íránské půdě, když je podle něj nedokážou ochránit ani na vlastních základnách v regionu.
Bílý dům se snaží situaci mírnit prohlášením mluvčí Karoline Leavittové, podle které prezident Donald Trump v tuto chvíli neplánuje vyslání pozemních jednotek do přímého boje. Přesto se objevují informace, že Pentagon již vypracoval několik scénářů pro další fázi války. Tyto plány údajně zahrnují i nasazení vojáků k obsazení konkrétních strategických cílů přímo na území Íránu.
Ghalibaf, který je některými analytiky vnímán jako možný prostředník pro budoucí jednání s Trumpovou administrativou, zvolil pro své varování sociální síť X. Jeho rétorika naznačuje, že Írán je připraven na případnou pozemní invazi odpovědět asymetrickým odporem, přičemž se vysmívá současným bezpečnostním opatřením USA, které podle něj nutí americké vojáky skrývat se v hotelech a parcích.
Nejasnosti kolem fyzické kondice nového nejvyššího vůdce a rostoucí vojenská přítomnost USA v Perském zálivu vytvářejí výbušnou směs. Zatímco se Teherán snaží demonstrovat stabilitu a kontinuitu moci skrze prohlášení o Chameneího „plném zdraví“, absence vizuálního důkazu o jeho stavu nadále podněcuje mezinárodní nejistotu ohledně skutečného rozložení sil v íránském vedení.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.
Světové vlády hledají způsob, jak nastavit globální pravidla pro bezpečnost umělé inteligence, čelí však zásadní překážce v podobě postoje Spojených států. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů odmítl jakékoli globální kontrolní schémata nad touto technologií. Státy usilující o mezinárodní dohled se tak dostávají do složité situace, neboť bez zapojení USA je účinnost jakýchkoli dohod značně omezená. Většina klíčových vývojových laboratoří a technologických firem totiž sídlí právě na americkém území.
Osm příslušníků úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení pokusilo o sebevraždu. Informaci podle BBC zveřejnil úřadující tajemník námořnictva Hung Cao v dopise adresovaném demokratické senátorce Kirsten Gillibrandové. Zveřejnění těchto údajů následovalo po rostoucích obavách rodin jmenovaných vojáků ohledně jejich psychického zdraví a náročných podmínek během mise na Blízkém východě.
Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s projevem věnovaným globálním hrozbám války. Ukrajinský prezident označil ruského vůdce Vladimira Putina za pacienta nula, který šíří infekci konfliktu po celém světě. Ve svém vystoupení zdůraznil, že nekontrolovaná agrese přináší nestabilitu a nová rizika pro všechny země. Varoval také před následky, které by mělo další přehlížení ruských kroků ze strany mezinárodního společenství.
Americký prezident Donald Trump podepsal se zástupci Dánska a Grónska bezpečnostní dohodu upravující vojenskou přítomnost Spojených států na tomto samosprávném území. Nové ujednání navazuje na sedmdesát let starou obrannou smlouvu a doplňuje její stávající rámec. Ke slavnostnímu podpisu dokumentu došlo na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku po měsících vyostřených politických jednání.
Americký prezident Donald Trump přivítal čínského vůdce Si Ťin-pchinga na letecké základně Joint Base Andrews v Marylandu, kde zahájil jeho oficiální státní návštěvu. Vítání zahraničních státníků obvykle probíhá přímo v Bílém domě, avšak šéf Bílého domu se tentokrát rozhodl pro neobvyklé gesto. Společně s první dámou Melanií Trumpovou odcestoval přímo k letadlu, aby osobním podáním ruky přivítal čínský prezidentský pár na americké půdě.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.