Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Íránský zástupce při úřadu OSN v Ženevě Alí Bahrání uvedl, že důvodem Chameneího stažení z veřejného života jsou „zvláštní okolnosti“ a nutnost dodržovat bezpečnostní protokoly. Podle jeho slov, která citovala íránská státní tisková agentura SNN, je Chameneí v plném zdraví. Dosud však byly od jeho nástupu do úřadu zveřejňovány pouze psané texty, které mu byly připisovány, aniž by se nový lídr objevil na kamerách či v rozhlase.
Modžtaba Chameneí převzal vedení země poté, co byl jeho otec Alí Chameneí minulý měsíc zabit při společné operaci Spojených států a Izraele. Zdroje blízké situaci dříve naznačovaly, že sám šestapadesátiletý Modžtaba nebyl během bombardování zcela bez úhony. Údajně utrpěl zlomeninu nohy, pohmožděninu v oblasti levého oka a několik drobných tržných ran v obličeji. Oficiální místa však jakákoliv zranění vytrvale popírají.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem dále vyostřuje nasazení amerických výsadkových lodí a tisíců příslušníků námořní pěchoty do regionu. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf na tuto mobilizaci reagoval varováním adresovaným Spojeným státům. Zpochybnil schopnost USA chránit své vojáky na íránské půdě, když je podle něj nedokážou ochránit ani na vlastních základnách v regionu.
Bílý dům se snaží situaci mírnit prohlášením mluvčí Karoline Leavittové, podle které prezident Donald Trump v tuto chvíli neplánuje vyslání pozemních jednotek do přímého boje. Přesto se objevují informace, že Pentagon již vypracoval několik scénářů pro další fázi války. Tyto plány údajně zahrnují i nasazení vojáků k obsazení konkrétních strategických cílů přímo na území Íránu.
Ghalibaf, který je některými analytiky vnímán jako možný prostředník pro budoucí jednání s Trumpovou administrativou, zvolil pro své varování sociální síť X. Jeho rétorika naznačuje, že Írán je připraven na případnou pozemní invazi odpovědět asymetrickým odporem, přičemž se vysmívá současným bezpečnostním opatřením USA, které podle něj nutí americké vojáky skrývat se v hotelech a parcích.
Nejasnosti kolem fyzické kondice nového nejvyššího vůdce a rostoucí vojenská přítomnost USA v Perském zálivu vytvářejí výbušnou směs. Zatímco se Teherán snaží demonstrovat stabilitu a kontinuitu moci skrze prohlášení o Chameneího „plném zdraví“, absence vizuálního důkazu o jeho stavu nadále podněcuje mezinárodní nejistotu ohledně skutečného rozložení sil v íránském vedení.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Americký kongresman Suhas Subramanyam adresoval Sarah Fergusonové přímou výzvu, aby vypovídala o svých „blízkých osobních a obchodních vazbách“ na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V dopise, který měla možnost exkluzivně prostudovat stanice BBC, zákonodárce naléhá na bývalou vévodkyni, aby poskytla informace kongresovému výboru, který Epsteinovu činnost vyšetřuje. Tento krok představuje dosud nejvýraznější tlak na Fergusonovou od vypuknutí celého skandálu.
Vláda Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň hromadných deportací, která se dotýká i mužů z Ukrajiny. Ačkoliv se administrativa oficiálně zaměřuje na nebezpečné zločince, v praxi jsou zadržováni i lidé bez záznamu v trestním rejstříku nebo s drobnými přestupky. Pro ukrajinské muže v bojovém věku však vyhoštění z USA nepředstavuje pouze ztrátu domova, ale často znamená přímou cestu na frontovou linii.
Ministerstvo financí Spojených států oznámilo krok, který nemá v americké historii obdoby. Podpis Donalda Trumpa se objeví na amerických bankovkách, čímž se stane vůbec prvním úřadujícím prezidentem v dějinách, jehož jméno ponese národní měna. Tato novinka má podle oficiálního vyjádření úřadu připomínat blížící se 250. výročí založení Spojených států.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.