Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Tento nejnovější slib pozastavit hrozbu „totální likvidace“ íránské energetické sítě má za cíl především uklidnit mezinárodní trhy. Není náhodou, že oznámení přišlo jen několik minut po uzavření obchodování na Wall Street. Bílý dům se tak snaží vyvolat ve finančním světě dojem, že diplomatické řešení je stále na stole a že pozitivní zprávy o vyhlídkách na mír mají reálný základ.
Podle diplomatických zdrojů probíhá intenzivní výměna zpráv mezi Washingtonem a Teheránem, přičemž jako hlavní prostředník figuruje Pákistán. Spekuluje se dokonce o možnosti přímého setkání obou stran právě na pákistánské půdě. Ačkoliv jsou očekávání diplomatů nízká a mluví se spíše o „kouřové cloně“, Donald Trump trvá na tom, že rozhovory postupují dobře.
Odklad útoku však neslouží pouze diplomacii, ale poskytuje Pentagonu čas na přípravu vojenských operací. V pohybu je již expediční sbor čítající přibližně 2 000 příslušníků námořní pěchoty z Japonska a tisíce výsadkářů z Kalifornie. Spekulace o vyslání dalších deseti tisíc vojáků, o nichž informoval Wall Street Journal, nechtělo ministerstvo obrany komentovat, ale právě desetidenní pauza dává Washingtonu prostor tyto síly v regionu shromáždit.
Otázkou zůstává, jaký je skutečný záměr. Zda si prezident pouze připravuje půdu pro případnou pozemní invazi na strategická místa v Íránu, nebo se snaží íránské vedení dotlačit k dohodě pod hrozbou „nejhorší noční můry“. Trumpova slova o tom, že pokud na dohodu nepřistoupí, budou pokračovat v jejich „vymazávání“, naznačují, že vojenský tlak je stále hlavní součástí jeho strategie.
Krátkodobě však toto odložení pouze konzervuje současný stav. Útoky na vojenské cíle budou pokračovat, stejně jako íránská odveta. Nejdůležitějším faktorem zůstává Hormuzský průliv, který je pro většinu obchodní dopravy stále uzavřen. Termín stanovený Trumpem se tak fakticky točí kolem otázky, kdy a za jakých podmínek se tato klíčová vodní cesta znovu otevře.
Válka, která původně začala s rétorikou o změně režimu a úplné demilitarizaci Íránu, se nyní zúžila na boj o kontrolu nad úzkým průlivem, na němž závisí stabilita celé globální ekonomiky. Trumpův desetidenní odklad dává Íránu prostor udržet omezení v průlivu o něco déle, zatímco svět napjatě čeká, zda převáží pákistánská diplomacie, nebo se naplní hrozba masivní eskalace.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.