Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Tento nejnovější slib pozastavit hrozbu „totální likvidace“ íránské energetické sítě má za cíl především uklidnit mezinárodní trhy. Není náhodou, že oznámení přišlo jen několik minut po uzavření obchodování na Wall Street. Bílý dům se tak snaží vyvolat ve finančním světě dojem, že diplomatické řešení je stále na stole a že pozitivní zprávy o vyhlídkách na mír mají reálný základ.
Podle diplomatických zdrojů probíhá intenzivní výměna zpráv mezi Washingtonem a Teheránem, přičemž jako hlavní prostředník figuruje Pákistán. Spekuluje se dokonce o možnosti přímého setkání obou stran právě na pákistánské půdě. Ačkoliv jsou očekávání diplomatů nízká a mluví se spíše o „kouřové cloně“, Donald Trump trvá na tom, že rozhovory postupují dobře.
Odklad útoku však neslouží pouze diplomacii, ale poskytuje Pentagonu čas na přípravu vojenských operací. V pohybu je již expediční sbor čítající přibližně 2 000 příslušníků námořní pěchoty z Japonska a tisíce výsadkářů z Kalifornie. Spekulace o vyslání dalších deseti tisíc vojáků, o nichž informoval Wall Street Journal, nechtělo ministerstvo obrany komentovat, ale právě desetidenní pauza dává Washingtonu prostor tyto síly v regionu shromáždit.
Otázkou zůstává, jaký je skutečný záměr. Zda si prezident pouze připravuje půdu pro případnou pozemní invazi na strategická místa v Íránu, nebo se snaží íránské vedení dotlačit k dohodě pod hrozbou „nejhorší noční můry“. Trumpova slova o tom, že pokud na dohodu nepřistoupí, budou pokračovat v jejich „vymazávání“, naznačují, že vojenský tlak je stále hlavní součástí jeho strategie.
Krátkodobě však toto odložení pouze konzervuje současný stav. Útoky na vojenské cíle budou pokračovat, stejně jako íránská odveta. Nejdůležitějším faktorem zůstává Hormuzský průliv, který je pro většinu obchodní dopravy stále uzavřen. Termín stanovený Trumpem se tak fakticky točí kolem otázky, kdy a za jakých podmínek se tato klíčová vodní cesta znovu otevře.
Válka, která původně začala s rétorikou o změně režimu a úplné demilitarizaci Íránu, se nyní zúžila na boj o kontrolu nad úzkým průlivem, na němž závisí stabilita celé globální ekonomiky. Trumpův desetidenní odklad dává Íránu prostor udržet omezení v průlivu o něco déle, zatímco svět napjatě čeká, zda převáží pákistánská diplomacie, nebo se naplní hrozba masivní eskalace.
Počet potvrzených obětí po středečních ničivých po sobě jdoucích zemětřeseních ve Venezuele vzrostl na nejméně 188, přičemž zranění utrpělo minimálně 1 520 lidí. Podle speciálního webu, který byl zřízen pro nahlašování blízkých, je však v současné době pohřešováno více než 30 000 osob.
Nejvyšší soud USA rozhodl v poměru hlasů 6:3 ve prospěch Trumpovy administrativy a umožnil jí odebrat status dočasné ochrany (TPS) pro stovky tisíc migrantů z Haiti a Sýrie. Tento verdikt zvrátil předchozí rozhodnutí federálních soudců, která vládní snahy o ukončení programu blokovala.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.