Dnešní noc přinese nepopulární hodinový posun ručiček na našich hodinkách, což značí návrat letního času. Přesně ve dvě hodiny ráno se čas poskočí na třetí, což pro mnohé znamená citelný úbytek spánku. Tato změna bude nepříjemná především pro ty, kteří se v neděli chystají na časnou ranní směnu.
Letní čas nás bude provázet po většinu roku, a to až do 25. října, kdy se opět navrátíme k původnímu středoevropskému času. I když se v Evropské unii již řadu let vedou intenzivní debaty o tom, zda toto střídání zcela neukončit, členské státy se doposud nedokázaly shodnout na jednotném postupu. Definitivní verdikt tak zůstává v nedohlednu.
Zrušení časového posunu má v Evropě silnou podporu, což potvrdilo i hlasování v Evropském parlamentu před několika lety. Tehdy se v rozsáhlé anketě vyslovilo pro konec střídání přes 80 % lidí. Hlavním kamenem úrazu však zůstává neschopnost jednotlivých vlád najít společnou řeč v otázce, zda natrvalo ponechat letní, nebo standardní čas.
Původně se počítalo s tím, že poslední změna proběhne už v roce 2021, ale plány narušila globální pandemie a politické neshody. Česká republika v reakci na to přijala nařízení, které počítá se střídáním času minimálně po dobu dalších pěti let. Teoreticky se tak blížil termín, kdy mělo střídání ustat, ale situace je stále otevřená.
Budoucnost tohoto rituálu má nyní v rukou kabinet Andreje Babiše, který bude muset o dalším postupu rozhodnout, pokud nedojde k celoevropské dohodě. Zatímco některé země, například Španělsko, usilovaly o rychlejší konec těchto změn, realita naznačuje, že se bez mezinárodního konsenzu v blízké době nic nezmění.
Posouvání času však není jen otázkou čísel na displeji, ale má přímý dopad na naši bezpečnost. Odborníci varují zejména před pondělkem po změně času, kdy na silnicích statisticky přibývá nehod. Lidské tělo potřebuje několik dní, aby se přizpůsobilo novému rytmu, což se projevuje únavou a sníženou pozorností u řidičů.
Zdravotní dopady potvrzují i data z německých průzkumů, podle kterých až třetina lidí vnímá časový posun jako hrozbu pro své zdraví. Průzkumy realizované zdravotními pojišťovnami ukazují na rekordní počty lidí, kteří pociťují negativní následky. Problém se nepromítá jen do nálady, ale i do pracovního procesu, kdy se řada lidí potýká s ranním zpožděním.
Zajímavé je, že změnu času snášejí hůře ženy než muži. Mezi typické projevy patří apatie, vyčerpání a podrážděnost, které trápí většinu odpůrců tohoto systému. Lidé si často stěžují na nespavost a neschopnost udržet pozornost, což komplikuje běžné fungování během prvních dnů po změně.
Veřejné mínění zůstává v této otázce velmi jednotné a většina obyvatel by střídání času okamžitě ukončila. Pouze menší část populace vnímá tuto tradici jako užitečnou. Navzdory přání milionů lidí po celé Evropě se však i tentokrát musíme smířit s tím, že si před spaním budeme muset přenastavit čas na svých zařízeních.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.
Průměrná cena motorové nafty na čerpacích stanicích napříč Evropskou unií dosáhla nového historického maxima 2,23 eura (54 korun) za litr. Vyplývá to z analýzy dat Evropské komise, kterou zveřejnila agentura AFP. Oproti předchozímu týdnu, kdy se litr nafty prodával za 2,16 eura, jde o výrazný nárůst. Tento čerstvý cenový vrchol odpovídá v přepočtu téměř deseti americkým dolarům za galon.
Polské úřady zahájily vyšetřování podezření ze sabotáže po požáru, který vypukl v pozemní stanici satelitní komunikace Starlink ve středním Polsku. Zařízení ve Wole Krobowské provozované státním operátorem Exatel zajišťuje internetové připojení pro řadu institucí i pro ukrajinskou armádu. Podle polských představitelů byl tento čin úmyslně navržen tak, aby stanici vyřadil z provozu a přerušil klíčové spojení. Incident zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí a hybridních hrozeb v regionu.
Americký federální soudce Timothy Kelly nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby okamžitě a dočasně obnovila přístup do Bílého domu novinářům z médií CNN, MS NOW a Politico. Ve svém rozhodnutí soudce dospěl k závěru, že odebrání novinářských akreditací proběhlo bez ústavně odpovídajícího řádného právního procesu. Verdikt padl jen několik hodin předtím, než měl Trump v Bílém domě přivítat čínského lídra Si Ťin-pchinga. Rozhodnutí soudce by mělo zástupcům dotčených redakcí umožnit okamžitý návrat k práci v prezidentském komplexu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.
Světové vlády hledají způsob, jak nastavit globální pravidla pro bezpečnost umělé inteligence, čelí však zásadní překážce v podobě postoje Spojených států. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů odmítl jakékoli globální kontrolní schémata nad touto technologií. Státy usilující o mezinárodní dohled se tak dostávají do složité situace, neboť bez zapojení USA je účinnost jakýchkoli dohod značně omezená. Většina klíčových vývojových laboratoří a technologických firem totiž sídlí právě na americkém území.
Osm příslušníků úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení pokusilo o sebevraždu. Informaci podle BBC zveřejnil úřadující tajemník námořnictva Hung Cao v dopise adresovaném demokratické senátorce Kirsten Gillibrandové. Zveřejnění těchto údajů následovalo po rostoucích obavách rodin jmenovaných vojáků ohledně jejich psychického zdraví a náročných podmínek během mise na Blízkém východě.
Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s projevem věnovaným globálním hrozbám války. Ukrajinský prezident označil ruského vůdce Vladimira Putina za pacienta nula, který šíří infekci konfliktu po celém světě. Ve svém vystoupení zdůraznil, že nekontrolovaná agrese přináší nestabilitu a nová rizika pro všechny země. Varoval také před následky, které by mělo další přehlížení ruských kroků ze strany mezinárodního společenství.