Dnešní noc přinese nepopulární hodinový posun ručiček na našich hodinkách, což značí návrat letního času. Přesně ve dvě hodiny ráno se čas poskočí na třetí, což pro mnohé znamená citelný úbytek spánku. Tato změna bude nepříjemná především pro ty, kteří se v neděli chystají na časnou ranní směnu.
Letní čas nás bude provázet po většinu roku, a to až do 25. října, kdy se opět navrátíme k původnímu středoevropskému času. I když se v Evropské unii již řadu let vedou intenzivní debaty o tom, zda toto střídání zcela neukončit, členské státy se doposud nedokázaly shodnout na jednotném postupu. Definitivní verdikt tak zůstává v nedohlednu.
Zrušení časového posunu má v Evropě silnou podporu, což potvrdilo i hlasování v Evropském parlamentu před několika lety. Tehdy se v rozsáhlé anketě vyslovilo pro konec střídání přes 80 % lidí. Hlavním kamenem úrazu však zůstává neschopnost jednotlivých vlád najít společnou řeč v otázce, zda natrvalo ponechat letní, nebo standardní čas.
Původně se počítalo s tím, že poslední změna proběhne už v roce 2021, ale plány narušila globální pandemie a politické neshody. Česká republika v reakci na to přijala nařízení, které počítá se střídáním času minimálně po dobu dalších pěti let. Teoreticky se tak blížil termín, kdy mělo střídání ustat, ale situace je stále otevřená.
Budoucnost tohoto rituálu má nyní v rukou kabinet Andreje Babiše, který bude muset o dalším postupu rozhodnout, pokud nedojde k celoevropské dohodě. Zatímco některé země, například Španělsko, usilovaly o rychlejší konec těchto změn, realita naznačuje, že se bez mezinárodního konsenzu v blízké době nic nezmění.
Posouvání času však není jen otázkou čísel na displeji, ale má přímý dopad na naši bezpečnost. Odborníci varují zejména před pondělkem po změně času, kdy na silnicích statisticky přibývá nehod. Lidské tělo potřebuje několik dní, aby se přizpůsobilo novému rytmu, což se projevuje únavou a sníženou pozorností u řidičů.
Zdravotní dopady potvrzují i data z německých průzkumů, podle kterých až třetina lidí vnímá časový posun jako hrozbu pro své zdraví. Průzkumy realizované zdravotními pojišťovnami ukazují na rekordní počty lidí, kteří pociťují negativní následky. Problém se nepromítá jen do nálady, ale i do pracovního procesu, kdy se řada lidí potýká s ranním zpožděním.
Zajímavé je, že změnu času snášejí hůře ženy než muži. Mezi typické projevy patří apatie, vyčerpání a podrážděnost, které trápí většinu odpůrců tohoto systému. Lidé si často stěžují na nespavost a neschopnost udržet pozornost, což komplikuje běžné fungování během prvních dnů po změně.
Veřejné mínění zůstává v této otázce velmi jednotné a většina obyvatel by střídání času okamžitě ukončila. Pouze menší část populace vnímá tuto tradici jako užitečnou. Navzdory přání milionů lidí po celé Evropě se však i tentokrát musíme smířit s tím, že si před spaním budeme muset přenastavit čas na svých zařízeních.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.