Dnešní noc přinese nepopulární hodinový posun ručiček na našich hodinkách, což značí návrat letního času. Přesně ve dvě hodiny ráno se čas poskočí na třetí, což pro mnohé znamená citelný úbytek spánku. Tato změna bude nepříjemná především pro ty, kteří se v neděli chystají na časnou ranní směnu.
Letní čas nás bude provázet po většinu roku, a to až do 25. října, kdy se opět navrátíme k původnímu středoevropskému času. I když se v Evropské unii již řadu let vedou intenzivní debaty o tom, zda toto střídání zcela neukončit, členské státy se doposud nedokázaly shodnout na jednotném postupu. Definitivní verdikt tak zůstává v nedohlednu.
Zrušení časového posunu má v Evropě silnou podporu, což potvrdilo i hlasování v Evropském parlamentu před několika lety. Tehdy se v rozsáhlé anketě vyslovilo pro konec střídání přes 80 % lidí. Hlavním kamenem úrazu však zůstává neschopnost jednotlivých vlád najít společnou řeč v otázce, zda natrvalo ponechat letní, nebo standardní čas.
Původně se počítalo s tím, že poslední změna proběhne už v roce 2021, ale plány narušila globální pandemie a politické neshody. Česká republika v reakci na to přijala nařízení, které počítá se střídáním času minimálně po dobu dalších pěti let. Teoreticky se tak blížil termín, kdy mělo střídání ustat, ale situace je stále otevřená.
Budoucnost tohoto rituálu má nyní v rukou kabinet Andreje Babiše, který bude muset o dalším postupu rozhodnout, pokud nedojde k celoevropské dohodě. Zatímco některé země, například Španělsko, usilovaly o rychlejší konec těchto změn, realita naznačuje, že se bez mezinárodního konsenzu v blízké době nic nezmění.
Posouvání času však není jen otázkou čísel na displeji, ale má přímý dopad na naši bezpečnost. Odborníci varují zejména před pondělkem po změně času, kdy na silnicích statisticky přibývá nehod. Lidské tělo potřebuje několik dní, aby se přizpůsobilo novému rytmu, což se projevuje únavou a sníženou pozorností u řidičů.
Zdravotní dopady potvrzují i data z německých průzkumů, podle kterých až třetina lidí vnímá časový posun jako hrozbu pro své zdraví. Průzkumy realizované zdravotními pojišťovnami ukazují na rekordní počty lidí, kteří pociťují negativní následky. Problém se nepromítá jen do nálady, ale i do pracovního procesu, kdy se řada lidí potýká s ranním zpožděním.
Zajímavé je, že změnu času snášejí hůře ženy než muži. Mezi typické projevy patří apatie, vyčerpání a podrážděnost, které trápí většinu odpůrců tohoto systému. Lidé si často stěžují na nespavost a neschopnost udržet pozornost, což komplikuje běžné fungování během prvních dnů po změně.
Veřejné mínění zůstává v této otázce velmi jednotné a většina obyvatel by střídání času okamžitě ukončila. Pouze menší část populace vnímá tuto tradici jako užitečnou. Navzdory přání milionů lidí po celé Evropě se však i tentokrát musíme smířit s tím, že si před spaním budeme muset přenastavit čas na svých zařízeních.
Papež Lev v sobotu uskuteční svou historicky první evropskou cestu od loňského zvolení do čela katolické církve. Jeho cílem se stalo Monako, stát proslulý spíše kasiny a luxusními jachtami než náboženským zápalem. Rozhodnutí navštívit právě tuto bohatou enklávu vyvolalo mezi vatikánskými pozorovateli údiv, neboť k poslední papežské návštěvě v knížectví došlo před neuvěřitelnými 488 lety, kdy sem v roce 1538 zavítal Pavel III.
Dnešní noc přinese nepopulární hodinový posun ručiček na našich hodinkách, což značí návrat letního času. Přesně ve dvě hodiny ráno se čas poskočí na třetí, což pro mnohé znamená citelný úbytek spánku. Tato změna bude nepříjemná především pro ty, kteří se v neděli chystají na časnou ranní směnu.
Íránský režim vykazuje nečekanou odolnost i po měsíci intenzivních náletů ze strany Spojených států a Izraele. Podle nejnovějších dat nezávislých analytiků se islámské republice podařilo zorganizovat více než 850 veřejných demonstrací na podporu vlády. Souběžně s tím probíhají tvrdé zásahy proti jakýmkoliv náznakům nepokojů, které vedly k zatčení nejméně 1 400 osob.
Izraelská armáda poprvé od začátku současného konfliktu oficiálně potvrdila raketový útok vedený přímo z území Jemenu. K incidentu došlo v sobotu ráno poté, co jemenští Hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, pohrozili přímým zapojením do probíhajících bojů.
Česko drží palce Laďce Něrgešové, která se už skoro rok potýká s vážnými zdravotními problémy. Známá moderátorka otevřeně popsala, jak probíhá náročná léčba vážné nemoci. A vzkázala, že chce žít kvůli svým dětem.
Je to už týden, co Česko šokoval případ
Američtí politici formálně požádali Sarah Fergusonovou, někdejší manželku bývalého prince Andrewa, aby svědčila před kongresovou komisí, která se zabývá případem finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Učinili tak prostřednictvím dopisu, Fergusonová dostala čas na odpověď.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.