Dnešní noc přinese nepopulární hodinový posun ručiček na našich hodinkách, což značí návrat letního času. Přesně ve dvě hodiny ráno se čas poskočí na třetí, což pro mnohé znamená citelný úbytek spánku. Tato změna bude nepříjemná především pro ty, kteří se v neděli chystají na časnou ranní směnu.
Letní čas nás bude provázet po většinu roku, a to až do 25. října, kdy se opět navrátíme k původnímu středoevropskému času. I když se v Evropské unii již řadu let vedou intenzivní debaty o tom, zda toto střídání zcela neukončit, členské státy se doposud nedokázaly shodnout na jednotném postupu. Definitivní verdikt tak zůstává v nedohlednu.
Zrušení časového posunu má v Evropě silnou podporu, což potvrdilo i hlasování v Evropském parlamentu před několika lety. Tehdy se v rozsáhlé anketě vyslovilo pro konec střídání přes 80 % lidí. Hlavním kamenem úrazu však zůstává neschopnost jednotlivých vlád najít společnou řeč v otázce, zda natrvalo ponechat letní, nebo standardní čas.
Původně se počítalo s tím, že poslední změna proběhne už v roce 2021, ale plány narušila globální pandemie a politické neshody. Česká republika v reakci na to přijala nařízení, které počítá se střídáním času minimálně po dobu dalších pěti let. Teoreticky se tak blížil termín, kdy mělo střídání ustat, ale situace je stále otevřená.
Budoucnost tohoto rituálu má nyní v rukou kabinet Andreje Babiše, který bude muset o dalším postupu rozhodnout, pokud nedojde k celoevropské dohodě. Zatímco některé země, například Španělsko, usilovaly o rychlejší konec těchto změn, realita naznačuje, že se bez mezinárodního konsenzu v blízké době nic nezmění.
Posouvání času však není jen otázkou čísel na displeji, ale má přímý dopad na naši bezpečnost. Odborníci varují zejména před pondělkem po změně času, kdy na silnicích statisticky přibývá nehod. Lidské tělo potřebuje několik dní, aby se přizpůsobilo novému rytmu, což se projevuje únavou a sníženou pozorností u řidičů.
Zdravotní dopady potvrzují i data z německých průzkumů, podle kterých až třetina lidí vnímá časový posun jako hrozbu pro své zdraví. Průzkumy realizované zdravotními pojišťovnami ukazují na rekordní počty lidí, kteří pociťují negativní následky. Problém se nepromítá jen do nálady, ale i do pracovního procesu, kdy se řada lidí potýká s ranním zpožděním.
Zajímavé je, že změnu času snášejí hůře ženy než muži. Mezi typické projevy patří apatie, vyčerpání a podrážděnost, které trápí většinu odpůrců tohoto systému. Lidé si často stěžují na nespavost a neschopnost udržet pozornost, což komplikuje běžné fungování během prvních dnů po změně.
Veřejné mínění zůstává v této otázce velmi jednotné a většina obyvatel by střídání času okamžitě ukončila. Pouze menší část populace vnímá tuto tradici jako užitečnou. Navzdory přání milionů lidí po celé Evropě se však i tentokrát musíme smířit s tím, že si před spaním budeme muset přenastavit čas na svých zařízeních.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné době neeviduje žádné známky toho, že by v souvislosti s nákazou na výletní lodi MV Hondius hrozilo vypuknutí rozsáhlé epidemie hantaviru. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus však během tiskové konference v Madridu varoval, že situace se může změnit. Vzhledem k dlouhé inkubační době viru je podle něj pravděpodobné, že se v nadcházejících týdnech objeví další potvrzené případy.
Blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga má být podle Bílého domu historickým okamžikem, který potvrdí Trumpův nezaměnitelný vliv na světové dění. Navzdory velkolepým přípravám se však nad setkáním vznáší stín vleklé války s Íránem, která podle řady analytiků webu CNN prezidentovu autoritu spíše oslabuje. Místo triumfálního gesta silného muže může návštěva Pekingu ukázat limity americké moci v době, kdy Washington sám přispívá ke globální nestabilitě.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v hluboké krizi a čelí reálné hrozbě, že po necelých dvou letech ve funkci přijde o svůj úřad. Po drtivé porážce Labouristické strany v nedávných místních volbách v Anglii, Skotsku a Walesu se uvnitř strany zvedla vlna odporu, která nyní zasahuje i nejvyšší vládní patra. Pondělní projev, který měl jeho pozici stabilizovat, situaci spíše zhoršil a počet poslanců veřejně volajících po jeho rezignaci přesáhl sedmdesátku.