Porevoluční atmosféra tradičně přináší intenzivní koaliční vyjednávání, ačkoliv postoje hlavních politických aktérů k možným partnerstvím jsou již nyní poměrně jasně definované. Vedoucí síly politické scény předem nastínily, s kým si dovedou povolební spolupráci představit a kdo je pro ně naopak naprosto nepřijatelný. Tyto deklarace naznačují, jaké kombinace mohou po volbách reálně vést ke vzniku nové vlády.
Problémy s nefunkčním digitálním občanským průkazem mohou pokračovat i dnes. Digitální a informační agentura proto voličům doporučuje, aby si do volebních místností vzali i klasický plastový občanský průkaz.
V 8 hodin ráno se dnes v celém Česku podruhé otevřely volební místnosti, v nichž si Češi vyberou nové složení Poslanecké sněmovny. Volby probíhají do 14:00, kdy se místnosti uzavřou a začne sčítání hlasů.
Během prvního volebního dne odevzdali svůj hlas ve volbách do Poslanecké sněmovny i lídři hlavních politických subjektů, přičemž každý z nich vyjádřil své očekávání a cíle. Premiér Petr Fiala (ODS) volil v Brně a za úspěch bude považovat především pokračování vlády demokratických stran. Fiala zdůraznil, že volby rozhodují o zásadním směřování České republiky a o tom, zda se vydá „na východ, nebo na západ“.
Během letošních voleb měli občané poprvé možnost prokazovat svou totožnost pomocí elektronických dokladů, známých jako eDoklady. Tato novinka se však hned na začátku neobešla bez komplikací. Digitální a informační agentura (DIA) oznámila na síti X, že část uživatelů narazila na problém s jejich použitím.
Volební místnosti se dnes ve 14 hodin otevřely, a mezi prvními, kteří odevzdali svůj hlas, byli i přední čeští politici a osobnosti. V Černoučku odvolil prezident Petr Pavel, který do místnosti dorazil se svou manželkou Evou Pavlovou. Téměř ve stejnou dobu se v Lánech dostavil k urně i exprezident Miloš Zeman.
Dnes a zítra čekají Čechy klíčové volby, které by mohly do srdce střední Evropy vrátit populistu a miliardáře Andreje Babiše. Podle aktuálních průzkumů se očekává, že pravicově populistické hnutí ANO s velkou pravděpodobností zvítězí, píše server Politico. Babiš, který byl premiérem v letech 2017 až 2021, slibuje omezit podporu Ukrajině, střetává se s EU ohledně migrační politiky a Green Dealu, což by mohlo přinést značné politické změny.
Úderem 14. hodiny se dnes v celém Česku otevřely volební místnosti, v nichž si Češi vyberou nové složení Poslanecké sněmovny.
Ruský prezident Vladimir Putin během svého čtvrtečního projevu v Soči slíbil rychlou odvetu proti „eskalující militarizaci“ Evropy. Současně však odmítl jako „nesmysl“ obavy Západu z toho, že by se Moskva chystala zaútočit na NATO. Prohlásil, že Rusko musí pečlivě sledovat rostoucí militarizaci Evropy a nemá právo ji ignorovat kvůli vlastní bezpečnosti.
Ministr obrany Pete Hegseth představil stovkám generálů a vlajkových důstojníků svou vizi pro Ministerstvo obrany. Zdůraznil zejména bojové schopnosti a standardy, které by měly americkou armádu připravit na konflikt s Čínou nebo Ruskem. Opakovaně zmínil, že rychlost je klíčová a že armáda musí začít s přípravou na konflikt s téměř srovnatelným protivníkem hned teď.
Papež Lev XIV. se ve svém prvním zásadním prohlášení o klimatických změnách rázně opřel do těch, kteří bagatelizují „stále zřetelnější“ dopady rostoucích teplot. Nový papež zopakoval slova svého předchůdce Františka a kritizoval ty, kteří „zesměšňují ty, kdo mluví o globálním oteplování“. Papežovy výroky, které zazněly v projevu v Castel Gandolfo u Říma, jsou podle médií vnímány jako implicitní kritika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten totiž minulý měsíc označil klimatické změny za „podvod“.
Čich je sice nejtišší ze smyslů, ale zároveň patří k těm nejsilnějším. Dokáže okamžitě odemknout záplavu vzpomínek, o nichž jsme si mysleli, že jsou dávno zapomenuté. Je to také nejsubjektivnější smysl, což vysvětluje, proč je tak těžké se shodnout na tom, co voní příjemně. Je také důležitý z evolučního hlediska, jelikož nás varuje před neviditelnými nebezpečími a uvádí do stavu pohotovosti. To, že vůně ovlivňují naše rozhodování, dobře vědí velké značky, které provoní své obchody, aby ovlivnily naše emoce a přiměly nás zůstat.
Bývalý izraelský rukojmí Eli Sharabi, jehož manželka s britsko-izraelským občanstvím a dcery byly zabity hnutím Hamas během útoků ze 7. října, vyjádřil hluboké znepokojení. Uvedl, že má „velké obavy“, že nejnovější mírový plán, který má ukončit boje mezi Izraelem a Hamasem, nakonec ztroskotá. Sharabi, jenž se stal jedním z nejznámějších unesených, když ozbrojenci vtrhli do Izraele, varuje, že pokračující válka mezi Izraelem a Gazou ohrožuje životy zbývajících dvaceti rukojmích, kteří jsou stále naživu. Vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby využil svého vlivu a „dokončil práci“, tedy aby zajistil propuštění zadržovaných, včetně těl dalších 28 rukojmích, o nichž se předpokládá, že zemřeli.
Maďarský premiér Viktor Orbán se v posledních týdnech pustil do několika ostrých slovních soubojů s evropskými lídry. I na jeho standardy, kdy je známý svou bojovností, se jedná o neobvyklou vlnu veřejných diplomatických sporů. Do křížku se dostal se švédským premiérem kvůli kriminalitě, s Chorvatskem kvůli energiím a opět si rýpl do polského premiéra Donalda Tuska ohledně války na Ukrajině. Magazín Politico tyto střety pečlivě monitoroval a ohodnotil. S kým si Orbán poradil a kdo mu zasadil tvrdou ránu?
Podle analytiků a zdrojů blízkých hnutí Hamás pravděpodobně v nadcházejících dnech přijme dvacetibodový návrh Donalda Trumpa na příměří v Pásmu Gazy jako základ pro obnovená jednání. Přestože hnutí patrně souhlasí s přijetím plánu, bude požadovat klíčové revize jeho podmínek. Trump stanovil Hamásu lhůtu "tří nebo čtyř dnů" od úterý, aby na jeho plán reagoval.
Když nějaký organismus zemře, začne v něm tikat radioaktivní signál jako přírodní hodiny. Objevení tohoto jevu pomohlo vyřešit mnohé záhady přírody i historie. Americký chemik Willard Libby si v polovině 40. let 20. století uvědomil, že radioaktivní forma uhlíku, uhlík-14 (C14), by měla zanechávat ve zbytcích mrtvých organismů stopu, která pomalu mizí. Zjištění množství zbývajícího uhlíku-14 by tak odhalilo, kdy organismus zemřel.
Zima v Santiagu byla letos odlišná. Hory obklopující město, které obvykle fungují jako past na smog a dělají ze Santiaga „tlakový hrnec“, byly vidět po více dní než jindy. Téměř 30 let trvající snahy hlavního města Chile o snížení znečištění ovzduší se konečně začínají vyplácet.
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se konají každé čtyři roky a o jejich letošním termínu rozhodl prezident Petr Pavel. Konkrétně připadají na 3. a 4. října 2025. V těchto dnech voliči určí nové obsazení Sněmovny a tím i budoucí vládu země. Přestože hlavní mechanismus voleb zůstává stejný jako před čtyřmi lety, objevila se jedna výrazná novinka. Lidé si letos mohou svůj plastový občanský průkaz nechat doma a nahradit jej elektronickou verzí v mobilním telefonu.
Izraelská armáda zachytila desítky plavidel, která se jako součást Flotily globálního Sumudu (GSF) snažila doplout k Pásmu Gazy. Při zásahu byly zadrženy desítky aktivistů, včetně švédské klimatické aktivistky Grety Thunbergové, což vyvolalo silnou mezinárodní kritiku. Cílem flotily bylo prolomit osmnáctiletou izraelskou blokádu Gazy a doručit humanitární pomoc do válkou zničené oblasti na lodích, které vypluly z různých středomořských přístavů.