Izraelská armáda zachytila desítky plavidel, která se jako součást Flotily globálního Sumudu (GSF) snažila doplout k Pásmu Gazy. Při zásahu byly zadrženy desítky aktivistů, včetně švédské klimatické aktivistky Grety Thunbergové, což vyvolalo silnou mezinárodní kritiku. Cílem flotily bylo prolomit osmnáctiletou izraelskou blokádu Gazy a doručit humanitární pomoc do válkou zničené oblasti na lodích, které vypluly z různých středomořských přístavů.
Izraelské ministerstvo zahraničí odpoledne ve čtvrtek na sociální síti X uvedlo, že zbývá už jen jedno plavidlo této „provokace“. Zároveň dodalo, že pokud se i poslední loď přiblíží, bude její pokus o vniknutí do aktivní bojové zóny a narušení blokády znemožněn. Organizátoři flotily označili akci Izraele za „nelegální útok“ proti humanitárním pracovníkům. Naopak Izrael tvrdí, že aktivisté „nemají zájem o pomoc, ale o provokaci“.
První plavidla zachytily a obsadily izraelské síly ve středu večer místního času, přibližně 70 námořních mil od Gazy. GSF uvedla na Telegramu, že jedno z plavidel bylo „záměrně nabouráno“ a další dvě lodě byly „cílem vodních děl“. Izraelské ministerstvo zahraničí kontrovalo prohlášením, že několik plavidel bylo „bezpečně zastaveno“. Později dodalo, že cestující jsou převáženi do Izraele, kde se zahájí jejich deportační procedury do Evropy.
Ministerstvo zahraničí rovněž uklidňovalo veřejnost, že „Greta a její přátelé jsou v bezpečí a zdraví“. Jako důkaz sdílelo video, na kterém je Thunbergová zachycena, jak sedí na zemi obklopená vojenským personálem. GSF označila zadržení za „nezákonný útok na neozbrojené humanitární pracovníky“. Následovala okamžitá mezinárodní vlna nevole, která se projevila demonstracemi v Turecku a Itálii a ostrými prohlášeními zahraničních politiků. Zásah se odehrál jen několik dní poté, co prezident USA Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu představili ve Washingtonu mírový návrh pro ukončení konfliktu.
Flotilu tvoří přes 500 účastníků z desítek zemí a jejím cílem je doručit do Gazy potraviny, vodu a léky. Konvoj vyplul 31. srpna ze španělské Barcelony a byl cestou posílen o další lodě aktivistů z různých přístavů Středomoří. Mezi účastníky jsou i zákonodárci ze Španělska a Itálie. Znovu se zúčastnila i Greta Thunbergová, která byla již v červnu z Izraele deportována po zadržení jiné lodi s pomocí pro Gazu.
Podle organizátorů GSF v Gaze, která již téměř dva roky čelí izraelské válce, panuje rostoucí hlad a úmrtnost. Zpráva podpořená OSN z minulého měsíce potvrdila, že části Pásma Gazy se potýkají s „člověkem způsobeným“ hladomorem. Britský lékař James Smith uvedl, že se připojil k flotile na protest proti „nelegálnímu obležení a blokádě Gazy Izraelem“. Podle něj má tato akce nejen humanitární, ale i „protikoloniální a přímou akční“ povahu.
Izraelské ministerstvo zahraničí uvedlo, že námořnictvo kontaktovalo flotilu několik hodin před zásahem a vyzvalo je ke změně kurzu. Záměrem flotily je podle Izraele „jediná provokace“. Izrael opakovaně nabídl alternativní cesty pro doručení pomoci přes svůj přístav Aškelon. Organizátoři flotily však tuto nabídku odmítli. Uvedli, že pomoc odmítnou předat komukoli jinému než zamýšleným příjemcům, kterými jsou civilisté v Gaze.
Izraelské ministerstvo zahraničí dále prohlásilo, že má dokumenty z Gazy, které prokazují přímé zapojení Hamásu do financování a provedení flotily. GSF toto obvinění označila za „propagandu“.
Po zásahu izraelských sil se sešli propalestinští demonstranti v Itálii, Turecku, Řecku, Tunisku a Argentině. Turecké ministerstvo zahraničí označilo zadržení za „teroristický čin“ a Hamás ho nazval „zrádným útokem a pirátstvím“. Kolumbijský prezident Gustavo Petro označil zásah za „mezinárodní zločin“ a oznámil, že vyhostí izraelské diplomaty. Zpochybnil také Trumpův mírový plán pro Gazu s tím, že jde o „mírový plán s lidmi, kteří už umírají hlady“.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot vyzval Izrael, aby zajistil bezpečnost účastníků a „zaručil jim právo na konzulární ochranu“. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani prohlásil, že záležitost by měla skončit bez zranění, pokud nikdo „neudělá chybu“. Dále uvedl, že izraelská vláda dala armádě jasné pokyny, aby nepoužila násilí proti lidem na palubě flotily.
Flotily s humanitární pomocí pro Gazu se v minulosti často staly cílem izraelských sil. V roce 2010 došlo k tragickému incidentu, kdy Izrael zaútočil na konvoj v mezinárodních vodách. Tehdy zemřelo devět tureckých občanů, a desátý zemřel v roce 2014 v důsledku zranění.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.