Izraelská armáda zachytila desítky plavidel, která se jako součást Flotily globálního Sumudu (GSF) snažila doplout k Pásmu Gazy. Při zásahu byly zadrženy desítky aktivistů, včetně švédské klimatické aktivistky Grety Thunbergové, což vyvolalo silnou mezinárodní kritiku. Cílem flotily bylo prolomit osmnáctiletou izraelskou blokádu Gazy a doručit humanitární pomoc do válkou zničené oblasti na lodích, které vypluly z různých středomořských přístavů.
Izraelské ministerstvo zahraničí odpoledne ve čtvrtek na sociální síti X uvedlo, že zbývá už jen jedno plavidlo této „provokace“. Zároveň dodalo, že pokud se i poslední loď přiblíží, bude její pokus o vniknutí do aktivní bojové zóny a narušení blokády znemožněn. Organizátoři flotily označili akci Izraele za „nelegální útok“ proti humanitárním pracovníkům. Naopak Izrael tvrdí, že aktivisté „nemají zájem o pomoc, ale o provokaci“.
První plavidla zachytily a obsadily izraelské síly ve středu večer místního času, přibližně 70 námořních mil od Gazy. GSF uvedla na Telegramu, že jedno z plavidel bylo „záměrně nabouráno“ a další dvě lodě byly „cílem vodních děl“. Izraelské ministerstvo zahraničí kontrovalo prohlášením, že několik plavidel bylo „bezpečně zastaveno“. Později dodalo, že cestující jsou převáženi do Izraele, kde se zahájí jejich deportační procedury do Evropy.
Ministerstvo zahraničí rovněž uklidňovalo veřejnost, že „Greta a její přátelé jsou v bezpečí a zdraví“. Jako důkaz sdílelo video, na kterém je Thunbergová zachycena, jak sedí na zemi obklopená vojenským personálem. GSF označila zadržení za „nezákonný útok na neozbrojené humanitární pracovníky“. Následovala okamžitá mezinárodní vlna nevole, která se projevila demonstracemi v Turecku a Itálii a ostrými prohlášeními zahraničních politiků. Zásah se odehrál jen několik dní poté, co prezident USA Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu představili ve Washingtonu mírový návrh pro ukončení konfliktu.
Flotilu tvoří přes 500 účastníků z desítek zemí a jejím cílem je doručit do Gazy potraviny, vodu a léky. Konvoj vyplul 31. srpna ze španělské Barcelony a byl cestou posílen o další lodě aktivistů z různých přístavů Středomoří. Mezi účastníky jsou i zákonodárci ze Španělska a Itálie. Znovu se zúčastnila i Greta Thunbergová, která byla již v červnu z Izraele deportována po zadržení jiné lodi s pomocí pro Gazu.
Podle organizátorů GSF v Gaze, která již téměř dva roky čelí izraelské válce, panuje rostoucí hlad a úmrtnost. Zpráva podpořená OSN z minulého měsíce potvrdila, že části Pásma Gazy se potýkají s „člověkem způsobeným“ hladomorem. Britský lékař James Smith uvedl, že se připojil k flotile na protest proti „nelegálnímu obležení a blokádě Gazy Izraelem“. Podle něj má tato akce nejen humanitární, ale i „protikoloniální a přímou akční“ povahu.
Izraelské ministerstvo zahraničí uvedlo, že námořnictvo kontaktovalo flotilu několik hodin před zásahem a vyzvalo je ke změně kurzu. Záměrem flotily je podle Izraele „jediná provokace“. Izrael opakovaně nabídl alternativní cesty pro doručení pomoci přes svůj přístav Aškelon. Organizátoři flotily však tuto nabídku odmítli. Uvedli, že pomoc odmítnou předat komukoli jinému než zamýšleným příjemcům, kterými jsou civilisté v Gaze.
Izraelské ministerstvo zahraničí dále prohlásilo, že má dokumenty z Gazy, které prokazují přímé zapojení Hamásu do financování a provedení flotily. GSF toto obvinění označila za „propagandu“.
Po zásahu izraelských sil se sešli propalestinští demonstranti v Itálii, Turecku, Řecku, Tunisku a Argentině. Turecké ministerstvo zahraničí označilo zadržení za „teroristický čin“ a Hamás ho nazval „zrádným útokem a pirátstvím“. Kolumbijský prezident Gustavo Petro označil zásah za „mezinárodní zločin“ a oznámil, že vyhostí izraelské diplomaty. Zpochybnil také Trumpův mírový plán pro Gazu s tím, že jde o „mírový plán s lidmi, kteří už umírají hlady“.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot vyzval Izrael, aby zajistil bezpečnost účastníků a „zaručil jim právo na konzulární ochranu“. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani prohlásil, že záležitost by měla skončit bez zranění, pokud nikdo „neudělá chybu“. Dále uvedl, že izraelská vláda dala armádě jasné pokyny, aby nepoužila násilí proti lidem na palubě flotily.
Flotily s humanitární pomocí pro Gazu se v minulosti často staly cílem izraelských sil. V roce 2010 došlo k tragickému incidentu, kdy Izrael zaútočil na konvoj v mezinárodních vodách. Tehdy zemřelo devět tureckých občanů, a desátý zemřel v roce 2014 v důsledku zranění.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
Lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval britského premiéra Keira Starmera k rezignaci. Podle jeho slov musí rozptýlení skončit a vedení v Downing Street se musí změnit. Na tiskové konferenci Sarwar zdůraznil, že musí být upřímný k selhání, ať už ho vidí kdekoli. Dodal, že vláda slibovala změnu, ale stalo se již příliš mnoho chyb.
Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.
Přelomový evropský projekt na vývoj stíhačky šesté generace, známý pod zkratkou FCAS (Future Combat Air System), se ocitl na pokraji úplného kolapsu. Podle informací z diplomatických a vládních kruhů v Paříži a Berlíně je nyní mnohem pravděpodobnější oficiální ukončení spolupráce než její restart. Ambiciózní program, který měl zahrnovat nejen samotný letoun, ale i doprovodné drony a společný bojový cloud, byl společným dítětem Francie, Německa a Španělska.
Prezident Donald Trump prohlásil, že je „velmi hrdý“ na stav americké ekonomiky, a to i přesto, že nejnovější průzkumy veřejného mínění ukazují na prohlubující se krizi životních nákladů. Zatímco v minulosti svaloval vinu za inflaci na svého předchůdce Joea Bidena, v rozhovoru pro stanici NBC, který byl odvysílán během nedělního Super Bowlu LX, již plně přijal odpovědnost za současný hospodářský vývoj. Na otázku novináře Toma Llamase, kdy nastane skutečná „Trumpova ekonomika“, prezident odpověděl, že ten moment už nastal.
Britská vláda čelí sílícímu tlaku, aby prověřila kontrakt strojírenské společnosti Cygnet Texkimp na vývoz špičkových technologií do Arménie. Investigace deníku Guardian totiž odhalila znepokojivé vazby mezi odběratelem a dodavatelským řetězcem ruské válečné mašinérie. Odborníci na sankce i předseda sněmovního výboru pro podnikání zpochybňují rozhodnutí vlády udělit vývozní licenci na stroje, které vyrábějí tzv. karbonový prepreg – lehký a odolný materiál s širokým využitím v civilním i vojenském sektoru.
Vystoupení portorické hvězdy Bad Bunnyho a zpěvačky Lady Gaga, Rickyho Martina, Pedra Pascala, Cardi B, Karol G a Jessicy Alby během poločasové show jubilejního Super Bowlu LX na stadionu Levi’s v Santa Claře vyvolalo ostrou vlnu kritiky ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po skončení show, která patří k vrcholům amerického kulturního kalendáře, zveřejnil Trump na své sociální síti Truth Social rozsáhlý příspěvek, ve kterém představení nešetřil. Označil ho za absolutně příšerné a za jedno z nejhorších v historii.
Světová ekonomika musí projít radikální transformací, aby přestala odměňovat znečišťování a plýtvání. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že lidstvo se kvůli stávajícím účetním systémům řítí na pokraj katastrofy. Podle jeho slov je nezbytné začít přikládat skutečnou hodnotu životnímu prostředí a přestat vnímat hrubý domácí produkt jako jediné měřítko lidského pokroku a blahobytu. Guterres připomněl, že při ničení lesů nebo nadměrném rybolovu sice HDP roste, ale planetě to škodí.
Britskou politickou scénou otřásá rezignace Morgana McSweeneyho, klíčového stratéga a šéfa operací Downing Street, která vyvolala zásadní otázky o budoucnosti premiéra Keira Starmera. McSweeney, který je považován za architekta drtivého vítězství Labouristické strany v roce 2024, odstoupil v neděli v souvislosti s prohlubujícím se skandálem kolem jmenování Petera Mandelsona velvyslancem ve Washingtonu. Ve svém prohlášení McSweeney přiznal plnou odpovědnost za doporučení Mandelsona do této prestižní role, přestože byly známy jeho problematické vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.