VIDEO: Izraelská armáda zadržela flotilu s pomocí pro Gazu, mezi zadrženými je i Greta Thunbergová

Izraelské ministerstvo zahraničí odpoledne ve čtvrtek na sociální síti X uvedlo, že zbývá už jen jedno plavidlo této „provokace“. Zároveň dodalo, že pokud se i poslední loď přiblíží, bude její pokus o vniknutí do aktivní bojové zóny a narušení blokády znemožněn. Organizátoři flotily označili akci Izraele za „nelegální útok“ proti humanitárním pracovníkům. Naopak Izrael tvrdí, že aktivisté „nemají zájem o pomoc, ale o provokaci“.

První plavidla zachytily a obsadily izraelské síly ve středu večer místního času, přibližně 70 námořních mil od Gazy. GSF uvedla na Telegramu, že jedno z plavidel bylo „záměrně nabouráno“ a další dvě lodě byly „cílem vodních děl“. Izraelské ministerstvo zahraničí kontrovalo prohlášením, že několik plavidel bylo „bezpečně zastaveno“. Později dodalo, že cestující jsou převáženi do Izraele, kde se zahájí jejich deportační procedury do Evropy.

Ministerstvo zahraničí rovněž uklidňovalo veřejnost, že „Greta a její přátelé jsou v bezpečí a zdraví“. Jako důkaz sdílelo video, na kterém je Thunbergová zachycena, jak sedí na zemi obklopená vojenským personálem. GSF označila zadržení za „nezákonný útok na neozbrojené humanitární pracovníky“. Následovala okamžitá mezinárodní vlna nevole, která se projevila demonstracemi v Turecku a Itálii a ostrými prohlášeními zahraničních politiků. Zásah se odehrál jen několik dní poté, co prezident USA Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu představili ve Washingtonu mírový návrh pro ukončení konfliktu.

Flotilu tvoří přes 500 účastníků z desítek zemí a jejím cílem je doručit do Gazy potraviny, vodu a léky. Konvoj vyplul 31. srpna ze španělské Barcelony a byl cestou posílen o další lodě aktivistů z různých přístavů Středomoří. Mezi účastníky jsou i zákonodárci ze Španělska a Itálie. Znovu se zúčastnila i Greta Thunbergová, která byla již v červnu z Izraele deportována po zadržení jiné lodi s pomocí pro Gazu.

Podle organizátorů GSF v Gaze, která již téměř dva roky čelí izraelské válce, panuje rostoucí hlad a úmrtnost. Zpráva podpořená OSN z minulého měsíce potvrdila, že části Pásma Gazy se potýkají s „člověkem způsobeným“ hladomorem. Britský lékař James Smith uvedl, že se připojil k flotile na protest proti „nelegálnímu obležení a blokádě Gazy Izraelem“. Podle něj má tato akce nejen humanitární, ale i „protikoloniální a přímou akční“ povahu.

Izraelské ministerstvo zahraničí uvedlo, že námořnictvo kontaktovalo flotilu několik hodin před zásahem a vyzvalo je ke změně kurzu. Záměrem flotily je podle Izraele „jediná provokace“. Izrael opakovaně nabídl alternativní cesty pro doručení pomoci přes svůj přístav Aškelon. Organizátoři flotily však tuto nabídku odmítli. Uvedli, že pomoc odmítnou předat komukoli jinému než zamýšleným příjemcům, kterými jsou civilisté v Gaze.

Izraelské ministerstvo zahraničí dále prohlásilo, že má dokumenty z Gazy, které prokazují přímé zapojení Hamásu do financování a provedení flotily. GSF toto obvinění označila za „propagandu“.

Po zásahu izraelských sil se sešli propalestinští demonstranti v Itálii, Turecku, Řecku, Tunisku a Argentině. Turecké ministerstvo zahraničí označilo zadržení za „teroristický čin“ a Hamás ho nazval „zrádným útokem a pirátstvím“. Kolumbijský prezident Gustavo Petro označil zásah za „mezinárodní zločin“ a oznámil, že vyhostí izraelské diplomaty. Zpochybnil také Trumpův mírový plán pro Gazu s tím, že jde o „mírový plán s lidmi, kteří už umírají hlady“.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot vyzval Izrael, aby zajistil bezpečnost účastníků a „zaručil jim právo na konzulární ochranu“. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani prohlásil, že záležitost by měla skončit bez zranění, pokud nikdo „neudělá chybu“. Dále uvedl, že izraelská vláda dala armádě jasné pokyny, aby nepoužila násilí proti lidem na palubě flotily.

Flotily s humanitární pomocí pro Gazu se v minulosti často staly cílem izraelských sil. V roce 2010 došlo k tragickému incidentu, kdy Izrael zaútočil na konvoj v mezinárodních vodách. Tehdy zemřelo devět tureckých občanů, a desátý zemřel v roce 2014 v důsledku zranění.