Izraelská armáda zachytila desítky plavidel, která se jako součást Flotily globálního Sumudu (GSF) snažila doplout k Pásmu Gazy. Při zásahu byly zadrženy desítky aktivistů, včetně švédské klimatické aktivistky Grety Thunbergové, což vyvolalo silnou mezinárodní kritiku. Cílem flotily bylo prolomit osmnáctiletou izraelskou blokádu Gazy a doručit humanitární pomoc do válkou zničené oblasti na lodích, které vypluly z různých středomořských přístavů.
Izraelské ministerstvo zahraničí odpoledne ve čtvrtek na sociální síti X uvedlo, že zbývá už jen jedno plavidlo této „provokace“. Zároveň dodalo, že pokud se i poslední loď přiblíží, bude její pokus o vniknutí do aktivní bojové zóny a narušení blokády znemožněn. Organizátoři flotily označili akci Izraele za „nelegální útok“ proti humanitárním pracovníkům. Naopak Izrael tvrdí, že aktivisté „nemají zájem o pomoc, ale o provokaci“.
První plavidla zachytily a obsadily izraelské síly ve středu večer místního času, přibližně 70 námořních mil od Gazy. GSF uvedla na Telegramu, že jedno z plavidel bylo „záměrně nabouráno“ a další dvě lodě byly „cílem vodních děl“. Izraelské ministerstvo zahraničí kontrovalo prohlášením, že několik plavidel bylo „bezpečně zastaveno“. Později dodalo, že cestující jsou převáženi do Izraele, kde se zahájí jejich deportační procedury do Evropy.
Ministerstvo zahraničí rovněž uklidňovalo veřejnost, že „Greta a její přátelé jsou v bezpečí a zdraví“. Jako důkaz sdílelo video, na kterém je Thunbergová zachycena, jak sedí na zemi obklopená vojenským personálem. GSF označila zadržení za „nezákonný útok na neozbrojené humanitární pracovníky“. Následovala okamžitá mezinárodní vlna nevole, která se projevila demonstracemi v Turecku a Itálii a ostrými prohlášeními zahraničních politiků. Zásah se odehrál jen několik dní poté, co prezident USA Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu představili ve Washingtonu mírový návrh pro ukončení konfliktu.
Flotilu tvoří přes 500 účastníků z desítek zemí a jejím cílem je doručit do Gazy potraviny, vodu a léky. Konvoj vyplul 31. srpna ze španělské Barcelony a byl cestou posílen o další lodě aktivistů z různých přístavů Středomoří. Mezi účastníky jsou i zákonodárci ze Španělska a Itálie. Znovu se zúčastnila i Greta Thunbergová, která byla již v červnu z Izraele deportována po zadržení jiné lodi s pomocí pro Gazu.
Podle organizátorů GSF v Gaze, která již téměř dva roky čelí izraelské válce, panuje rostoucí hlad a úmrtnost. Zpráva podpořená OSN z minulého měsíce potvrdila, že části Pásma Gazy se potýkají s „člověkem způsobeným“ hladomorem. Britský lékař James Smith uvedl, že se připojil k flotile na protest proti „nelegálnímu obležení a blokádě Gazy Izraelem“. Podle něj má tato akce nejen humanitární, ale i „protikoloniální a přímou akční“ povahu.
Izraelské ministerstvo zahraničí uvedlo, že námořnictvo kontaktovalo flotilu několik hodin před zásahem a vyzvalo je ke změně kurzu. Záměrem flotily je podle Izraele „jediná provokace“. Izrael opakovaně nabídl alternativní cesty pro doručení pomoci přes svůj přístav Aškelon. Organizátoři flotily však tuto nabídku odmítli. Uvedli, že pomoc odmítnou předat komukoli jinému než zamýšleným příjemcům, kterými jsou civilisté v Gaze.
Izraelské ministerstvo zahraničí dále prohlásilo, že má dokumenty z Gazy, které prokazují přímé zapojení Hamásu do financování a provedení flotily. GSF toto obvinění označila za „propagandu“.
Po zásahu izraelských sil se sešli propalestinští demonstranti v Itálii, Turecku, Řecku, Tunisku a Argentině. Turecké ministerstvo zahraničí označilo zadržení za „teroristický čin“ a Hamás ho nazval „zrádným útokem a pirátstvím“. Kolumbijský prezident Gustavo Petro označil zásah za „mezinárodní zločin“ a oznámil, že vyhostí izraelské diplomaty. Zpochybnil také Trumpův mírový plán pro Gazu s tím, že jde o „mírový plán s lidmi, kteří už umírají hlady“.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot vyzval Izrael, aby zajistil bezpečnost účastníků a „zaručil jim právo na konzulární ochranu“. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani prohlásil, že záležitost by měla skončit bez zranění, pokud nikdo „neudělá chybu“. Dále uvedl, že izraelská vláda dala armádě jasné pokyny, aby nepoužila násilí proti lidem na palubě flotily.
Flotily s humanitární pomocí pro Gazu se v minulosti často staly cílem izraelských sil. V roce 2010 došlo k tragickému incidentu, kdy Izrael zaútočil na konvoj v mezinárodních vodách. Tehdy zemřelo devět tureckých občanů, a desátý zemřel v roce 2014 v důsledku zranění.
Zima v Santiagu byla letos odlišná. Hory obklopující město, které obvykle fungují jako past na smog a dělají ze Santiaga „tlakový hrnec“, byly vidět po více dní než jindy. Téměř 30 let trvající snahy hlavního města Chile o snížení znečištění ovzduší se konečně začínají vyplácet.
Volby jsou příležitost rozhodnout o tom, v jaké zemi budeme žít my i naše děti. Každý hlas má váhu a ukazuje, že nám na demokracii záleží. Když se voleb účastníme, bereme odpovědnost do vlastních rukou, posilujeme legitimitu zvolených politiků a dáváme signál, že chceme být slyšet. Pokud zůstaneme doma, rozhodnou jiní – a možná jinak, než bychom si přáli. Proto je účast u voleb otázkou budoucnosti i sebeúcty.
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se konají každé čtyři roky a o jejich letošním termínu rozhodl prezident Petr Pavel. Konkrétně připadají na 3. a 4. října 2025. V těchto dnech voliči určí nové obsazení Sněmovny a tím i budoucí vládu země. Přestože hlavní mechanismus voleb zůstává stejný jako před čtyřmi lety, objevila se jedna výrazná novinka. Lidé si letos mohou svůj plastový občanský průkaz nechat doma a nahradit jej elektronickou verzí v mobilním telefonu.
Izraelská armáda zachytila desítky plavidel, která se jako součást Flotily globálního Sumudu (GSF) snažila doplout k Pásmu Gazy. Při zásahu byly zadrženy desítky aktivistů, včetně švédské klimatické aktivistky Grety Thunbergové, což vyvolalo silnou mezinárodní kritiku. Cílem flotily bylo prolomit osmnáctiletou izraelskou blokádu Gazy a doručit humanitární pomoc do válkou zničené oblasti na lodích, které vypluly z různých středomořských přístavů.
Severní Manchester zasáhla tragická událost. V blízkosti synagogy Heaton Park došlo k násilnému útoku, při kterém byly zjištěny dvě oběti z řad veřejnosti. Policie se domnívá, že třetí mrtvý je pravděpodobně sám útočník, kterého příslušníci sboru zastřelili. K celému incidentu došlo během Jom kipur, který je pro židovskou komunitu nejdůležitějším svátkem roku. Další tři civilisté utrpěli vážná zranění a museli být hospitalizováni.
Spojené státy se údajně chystají poskytovat Ukrajině zpravodajské informace pro útoky na energetickou infrastrukturu hluboko uvnitř Ruska, což by představovalo významný obrat v podpoře Kyjeva ze strany Bílého domu. Toto rozhodnutí by bylo prvním konkrétním příkladem změny politiky prezidenta Donalda Trumpa. Ke změně dochází poté, co Trump koncem září na sociálních sítích naznačil, že by Ukrajina mohla získat zpět všechna Ruskem okupovaná území.
Lídři Evropské unie strávili v Kodani celý den diskusemi o tom, jak posílit bezpečnost kontinentu, přičemž finský premiér Petteri Orpo vyjádřil značné znepokojení. Ačkoliv byla agenda summitu dlouhá a detailní, přinesla jen minimum konkrétních výsledků. Navzdory rozsáhlým jednáním se úroveň obav u lídrů Unie nijak nesnížila.
Elon Musk se stal prvním člověkem, jehož čisté jmění dosáhlo hranice 500 miliard dolarů, čímž se generální ředitel společnosti Tesla dostal do poloviny cesty ke statusu bilionáře. Muskovo bohatství ve středu dočasně překročilo hranici půl bilionu, než se podle žebříčku miliardářů Forbes stáhlo zpět na 499 miliard dolarů.
Deklarace prezidenta USA Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua z 29. září 2025 představuje významný politický moment, který podtrhuje sílu silných osobností při prosazování dohod, přerušení násilí a otevírání dialogu. Příměří je důležité, stejně jako návrat rukojmích a ukončení teroristické kontroly Hamásu nad Gazou. Avšak pokud nás posledních třicet let blízkovýchodní diplomacie něco naučilo, pak to, že tyto důležité kroky nemohou nahradit budování institucí a dlouhodobou státotvornost. Trvalý mír vyžaduje mnohem hlubší strategii.
Spojené státy americké si sice stále udržují náskok před Čínou v podmořské oblasti, avšak tento rozdíl se rychle zmenšuje. Rychle rostoucí a modernizované čínské ponorkové síly zpochybňují dlouhodobou dominanci USA v podmořském boji. Od dob Studené války americké námořnictvo masivně investovalo do schopností lovu ponorek neboli do ASW (Anti-Submarine Warfare).
Bílý dům oznámil, že masové propouštění federálních zaměstnanců je bezprostřední, jelikož se nedaří ukončit aktuální uzavření vlády. Toto "shutdown", první za téměř sedm let, začalo ve středu poté, co se Republikáni a Demokraté v Kongresu nedokázali dohodnout na novém rozpočtovém plánu před půlnočním termínem.
Čeští hokejoví fanoušci se v úterý měli dočkat návratu krále. Jaromír Jágr byl připravený naskočit k prvnímu zápasu za Kladno v novém extraligovém ročníku. Diváci ho ale nakonec na ledě neviděli. Trenér Rytířů po utkání prozradil, proč slavný útočník nenastoupil.