Izraelská armáda zachytila desítky plavidel, která se jako součást Flotily globálního Sumudu (GSF) snažila doplout k Pásmu Gazy. Při zásahu byly zadrženy desítky aktivistů, včetně švédské klimatické aktivistky Grety Thunbergové, což vyvolalo silnou mezinárodní kritiku. Cílem flotily bylo prolomit osmnáctiletou izraelskou blokádu Gazy a doručit humanitární pomoc do válkou zničené oblasti na lodích, které vypluly z různých středomořských přístavů.
Izraelské ministerstvo zahraničí odpoledne ve čtvrtek na sociální síti X uvedlo, že zbývá už jen jedno plavidlo této „provokace“. Zároveň dodalo, že pokud se i poslední loď přiblíží, bude její pokus o vniknutí do aktivní bojové zóny a narušení blokády znemožněn. Organizátoři flotily označili akci Izraele za „nelegální útok“ proti humanitárním pracovníkům. Naopak Izrael tvrdí, že aktivisté „nemají zájem o pomoc, ale o provokaci“.
První plavidla zachytily a obsadily izraelské síly ve středu večer místního času, přibližně 70 námořních mil od Gazy. GSF uvedla na Telegramu, že jedno z plavidel bylo „záměrně nabouráno“ a další dvě lodě byly „cílem vodních děl“. Izraelské ministerstvo zahraničí kontrovalo prohlášením, že několik plavidel bylo „bezpečně zastaveno“. Později dodalo, že cestující jsou převáženi do Izraele, kde se zahájí jejich deportační procedury do Evropy.
Ministerstvo zahraničí rovněž uklidňovalo veřejnost, že „Greta a její přátelé jsou v bezpečí a zdraví“. Jako důkaz sdílelo video, na kterém je Thunbergová zachycena, jak sedí na zemi obklopená vojenským personálem. GSF označila zadržení za „nezákonný útok na neozbrojené humanitární pracovníky“. Následovala okamžitá mezinárodní vlna nevole, která se projevila demonstracemi v Turecku a Itálii a ostrými prohlášeními zahraničních politiků. Zásah se odehrál jen několik dní poté, co prezident USA Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu představili ve Washingtonu mírový návrh pro ukončení konfliktu.
Flotilu tvoří přes 500 účastníků z desítek zemí a jejím cílem je doručit do Gazy potraviny, vodu a léky. Konvoj vyplul 31. srpna ze španělské Barcelony a byl cestou posílen o další lodě aktivistů z různých přístavů Středomoří. Mezi účastníky jsou i zákonodárci ze Španělska a Itálie. Znovu se zúčastnila i Greta Thunbergová, která byla již v červnu z Izraele deportována po zadržení jiné lodi s pomocí pro Gazu.
Podle organizátorů GSF v Gaze, která již téměř dva roky čelí izraelské válce, panuje rostoucí hlad a úmrtnost. Zpráva podpořená OSN z minulého měsíce potvrdila, že části Pásma Gazy se potýkají s „člověkem způsobeným“ hladomorem. Britský lékař James Smith uvedl, že se připojil k flotile na protest proti „nelegálnímu obležení a blokádě Gazy Izraelem“. Podle něj má tato akce nejen humanitární, ale i „protikoloniální a přímou akční“ povahu.
Izraelské ministerstvo zahraničí uvedlo, že námořnictvo kontaktovalo flotilu několik hodin před zásahem a vyzvalo je ke změně kurzu. Záměrem flotily je podle Izraele „jediná provokace“. Izrael opakovaně nabídl alternativní cesty pro doručení pomoci přes svůj přístav Aškelon. Organizátoři flotily však tuto nabídku odmítli. Uvedli, že pomoc odmítnou předat komukoli jinému než zamýšleným příjemcům, kterými jsou civilisté v Gaze.
Izraelské ministerstvo zahraničí dále prohlásilo, že má dokumenty z Gazy, které prokazují přímé zapojení Hamásu do financování a provedení flotily. GSF toto obvinění označila za „propagandu“.
Po zásahu izraelských sil se sešli propalestinští demonstranti v Itálii, Turecku, Řecku, Tunisku a Argentině. Turecké ministerstvo zahraničí označilo zadržení za „teroristický čin“ a Hamás ho nazval „zrádným útokem a pirátstvím“. Kolumbijský prezident Gustavo Petro označil zásah za „mezinárodní zločin“ a oznámil, že vyhostí izraelské diplomaty. Zpochybnil také Trumpův mírový plán pro Gazu s tím, že jde o „mírový plán s lidmi, kteří už umírají hlady“.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot vyzval Izrael, aby zajistil bezpečnost účastníků a „zaručil jim právo na konzulární ochranu“. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani prohlásil, že záležitost by měla skončit bez zranění, pokud nikdo „neudělá chybu“. Dále uvedl, že izraelská vláda dala armádě jasné pokyny, aby nepoužila násilí proti lidem na palubě flotily.
Flotily s humanitární pomocí pro Gazu se v minulosti často staly cílem izraelských sil. V roce 2010 došlo k tragickému incidentu, kdy Izrael zaútočil na konvoj v mezinárodních vodách. Tehdy zemřelo devět tureckých občanů, a desátý zemřel v roce 2014 v důsledku zranění.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
Západní Evropu zasáhla vlna veder, která s sebou přinesla řadu bezprecedentních teplotních rekordů. Francie prožila svůj historicky nejteplejší den, Velká Británie hlásí rekordní hodnoty pro měsíc červen a Španělsko dosáhlo nejvyššího denního průměru od roku 1950. S extrémními teplotami, které v Paříži vyšplhaly k téměř 41 stupňům Celsia, se potýkají desítky milionů lidí. V několika částech kontinentu byly kvůli situaci vyhlášeny nejvyšší červené výstrahy.
Během necelé minuty otřásly severním pobřežím Venezuely dvě mimořádně silné seismické vlny. Úvodní otřes o síle 7,2 stupně vystřídal po pouhých čtyřiceti sekundách ještě ničivější hlavní úder s magnitudou 7,5. Podle historických přehledů jde o nejzávažnější katastrofu tohoto typu v regionu za posledních sto let, přičemž mediální domy s odkazem na odborníky upozorňují, že pravděpodobnost překročení sta tisíc lidských obětí dosahuje třiceti procent.
