Když nějaký organismus zemře, začne v něm tikat radioaktivní signál jako přírodní hodiny. Objevení tohoto jevu pomohlo vyřešit mnohé záhady přírody i historie. Americký chemik Willard Libby si v polovině 40. let 20. století uvědomil, že radioaktivní forma uhlíku, uhlík-14 (C14), by měla zanechávat ve zbytcích mrtvých organismů stopu, která pomalu mizí. Zjištění množství zbývajícího uhlíku-14 by tak odhalilo, kdy organismus zemřel.
Libby musel nejdříve prokázat, že uhlík-14 existuje v přírodě v jím odhadovaných koncentracích. Usoudil, že živé organismy by jej měly ukládat do svých exkrementů. Obrátil se proto k městské kanalizaci, konkrétně k odpadu z Baltimore, a nalezl to, co hledal. V té době ještě netušil, jak široké uplatnění bude mít myšlenka radiokarbonového datování.
Od poloviny 20. století potvrdilo radiokarbonové datování stáří nespočtu starověkých artefaktů, pomohlo vyřešit případy pohřešovaných osob a usvědčit obchodníky se slonovinou. Dokonce umožnilo vědcům detailně pochopit mechanismy zemského klimatu. Radiokarbonové datování je dnes jedním z klíčů k odemykání našeho světa.
Libby pochopil, že uhlík-14 vzniká neustále působením kosmického záření na atomy dusíku v zemské atmosféře, což mění jejich strukturu. Vzniklý atom uhlíku-14 se rychle spojuje s kyslíkem a vytváří radioaktivní oxid uhličitý (CO2). Rostliny absorbují část tohoto radioaktivního CO2 během růstu, stejně jako zvířata a lidé, kteří se jimi živí.
Dokud je rostlina nebo zvíře naživu, neustále doplňuje svou vnitřní zásobu uhlíku-14. V okamžiku smrti se tento proces zastaví. Vzhledem k tomu, že radiokarbon se rozpadá známou rychlostí, měření jeho zbytkového množství v organickém materiálu odhalí stáří materiálu. Jde o hodiny, které začnou tikat ve chvíli úmrtí. Libby později dokázal určit stáří mnoha objektů, od lněných obalů Svitků od Mrtvého moře až po dřevo z lodi nalezené v hrobce egyptského krále Senusreta III. Za svůj objev získal Libby v roce 1960 Nobelovu cenu za chemii.
Libbyho technika funguje u organického materiálu až do stáří 50 000 let. U staršího materiálu je uhlíku-14 již příliš málo. Postupný rozpad C14 je to, co radiokarbonové datování umožňuje, ale zároveň omezuje dobu, do které se můžeme vracet. I přesto má datování zásadní význam pro naše chápání historie. Například potvrdilo, že lidská kostra nalezená ve Walesu v roce 1823, o níž se tvrdilo, že je stará pouhé 2 000 let, je ve skutečnosti stará 33 000 až 34 000 let.
Novější lidské pozůstatky odhalují svá tajemství díky metodě „atomového pulsu“ (C14 bomb pulse). Tato metoda je možná díky atmosférickým jaderným testům z 50. a 60. let, které vypustily do vzduchu obrovské množství dodatečného uhlíku-14. Od té doby se tyto uměle zvýšené hladiny postupně snižují. Srovnáním naměřeného uhlíku-14 s touto klesající křivkou je možné velmi přesně datovat materiály z poloviny 20. století – v některých případech s přesností na rok.
Tato technika se často využívá ve forenzní analýze. Například pomohla potvrdit pozůstatky dívky, která zmizela v New Yorku v roce 1975, a její kosterní nález byl z Kalifornie. Radiokarbonové datování ukázalo, že se jednalo o osobu narozenou v letech 1964 až 1967, která zemřela mezi lety 1977 a 1984. Stejné techniky se používají k potvrzení falzifikátů uměleckých děl a v boji proti nezákonnému obchodu s divokou zvěří. Data ze vzorků slonoviny mohou odhalit, zda sloni zemřeli před nebo po zákazu prodeje slonoviny v roce 1989, bez ohledu na tvrzení překupníků.
Dnes laboratoře, jako je Oxford Radiocarbon Accelerator Unit, používají k přímé kvantifikaci atomů C14 v malých vzorcích zařízení zvané urychlovačový hmotnostní spektrometr. Na rozdíl od Libbyho, který měřil pouze emitované záření, tato metoda umožňuje datovat i nepatrné vzorky. Radiokarbonové datování rovněž přispělo k poznatkům o změně klimatu, a to díky analýzám ledovců a starověkých ekosystémů. Vědci tak mohou ověřovat přesnost klimatických modelů.
Přesnost datování však ohrožuje tikání jiných hodin. Fosilní paliva neobsahují žádný uhlík-14, protože organismy, z nichž uhlí, zemní plyn a ropa vznikly, zemřely příliš dávno. Emise fosilních paliv tak ředí C14 v současné atmosféře. V nejhorším scénáři extrémně vysokých emisí by se mohla přesnost radiokarbonového datování zhroutit. Něco nově vyrobeného by mohlo mít stejné radiokarbonové složení jako něco starého 2 000 let, a technika by nedokázala tyto dva vzorky rozlišit. I když někteří experti se domnívají, že k takovým problémům hned nedojde, hrozba fosilních paliv ohrožuje přesnost této neuvěřitelně užitečné metody.
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
