Když nějaký organismus zemře, začne v něm tikat radioaktivní signál jako přírodní hodiny. Objevení tohoto jevu pomohlo vyřešit mnohé záhady přírody i historie. Americký chemik Willard Libby si v polovině 40. let 20. století uvědomil, že radioaktivní forma uhlíku, uhlík-14 (C14), by měla zanechávat ve zbytcích mrtvých organismů stopu, která pomalu mizí. Zjištění množství zbývajícího uhlíku-14 by tak odhalilo, kdy organismus zemřel.
Libby musel nejdříve prokázat, že uhlík-14 existuje v přírodě v jím odhadovaných koncentracích. Usoudil, že živé organismy by jej měly ukládat do svých exkrementů. Obrátil se proto k městské kanalizaci, konkrétně k odpadu z Baltimore, a nalezl to, co hledal. V té době ještě netušil, jak široké uplatnění bude mít myšlenka radiokarbonového datování.
Od poloviny 20. století potvrdilo radiokarbonové datování stáří nespočtu starověkých artefaktů, pomohlo vyřešit případy pohřešovaných osob a usvědčit obchodníky se slonovinou. Dokonce umožnilo vědcům detailně pochopit mechanismy zemského klimatu. Radiokarbonové datování je dnes jedním z klíčů k odemykání našeho světa.
Libby pochopil, že uhlík-14 vzniká neustále působením kosmického záření na atomy dusíku v zemské atmosféře, což mění jejich strukturu. Vzniklý atom uhlíku-14 se rychle spojuje s kyslíkem a vytváří radioaktivní oxid uhličitý (CO2). Rostliny absorbují část tohoto radioaktivního CO2 během růstu, stejně jako zvířata a lidé, kteří se jimi živí.
Dokud je rostlina nebo zvíře naživu, neustále doplňuje svou vnitřní zásobu uhlíku-14. V okamžiku smrti se tento proces zastaví. Vzhledem k tomu, že radiokarbon se rozpadá známou rychlostí, měření jeho zbytkového množství v organickém materiálu odhalí stáří materiálu. Jde o hodiny, které začnou tikat ve chvíli úmrtí. Libby později dokázal určit stáří mnoha objektů, od lněných obalů Svitků od Mrtvého moře až po dřevo z lodi nalezené v hrobce egyptského krále Senusreta III. Za svůj objev získal Libby v roce 1960 Nobelovu cenu za chemii.
Libbyho technika funguje u organického materiálu až do stáří 50 000 let. U staršího materiálu je uhlíku-14 již příliš málo. Postupný rozpad C14 je to, co radiokarbonové datování umožňuje, ale zároveň omezuje dobu, do které se můžeme vracet. I přesto má datování zásadní význam pro naše chápání historie. Například potvrdilo, že lidská kostra nalezená ve Walesu v roce 1823, o níž se tvrdilo, že je stará pouhé 2 000 let, je ve skutečnosti stará 33 000 až 34 000 let.
Novější lidské pozůstatky odhalují svá tajemství díky metodě „atomového pulsu“ (C14 bomb pulse). Tato metoda je možná díky atmosférickým jaderným testům z 50. a 60. let, které vypustily do vzduchu obrovské množství dodatečného uhlíku-14. Od té doby se tyto uměle zvýšené hladiny postupně snižují. Srovnáním naměřeného uhlíku-14 s touto klesající křivkou je možné velmi přesně datovat materiály z poloviny 20. století – v některých případech s přesností na rok.
Tato technika se často využívá ve forenzní analýze. Například pomohla potvrdit pozůstatky dívky, která zmizela v New Yorku v roce 1975, a její kosterní nález byl z Kalifornie. Radiokarbonové datování ukázalo, že se jednalo o osobu narozenou v letech 1964 až 1967, která zemřela mezi lety 1977 a 1984. Stejné techniky se používají k potvrzení falzifikátů uměleckých děl a v boji proti nezákonnému obchodu s divokou zvěří. Data ze vzorků slonoviny mohou odhalit, zda sloni zemřeli před nebo po zákazu prodeje slonoviny v roce 1989, bez ohledu na tvrzení překupníků.
Dnes laboratoře, jako je Oxford Radiocarbon Accelerator Unit, používají k přímé kvantifikaci atomů C14 v malých vzorcích zařízení zvané urychlovačový hmotnostní spektrometr. Na rozdíl od Libbyho, který měřil pouze emitované záření, tato metoda umožňuje datovat i nepatrné vzorky. Radiokarbonové datování rovněž přispělo k poznatkům o změně klimatu, a to díky analýzám ledovců a starověkých ekosystémů. Vědci tak mohou ověřovat přesnost klimatických modelů.
Přesnost datování však ohrožuje tikání jiných hodin. Fosilní paliva neobsahují žádný uhlík-14, protože organismy, z nichž uhlí, zemní plyn a ropa vznikly, zemřely příliš dávno. Emise fosilních paliv tak ředí C14 v současné atmosféře. V nejhorším scénáři extrémně vysokých emisí by se mohla přesnost radiokarbonového datování zhroutit. Něco nově vyrobeného by mohlo mít stejné radiokarbonové složení jako něco starého 2 000 let, a technika by nedokázala tyto dva vzorky rozlišit. I když někteří experti se domnívají, že k takovým problémům hned nedojde, hrozba fosilních paliv ohrožuje přesnost této neuvěřitelně užitečné metody.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.