Čich je sice nejtišší ze smyslů, ale zároveň patří k těm nejsilnějším. Dokáže okamžitě odemknout záplavu vzpomínek, o nichž jsme si mysleli, že jsou dávno zapomenuté. Je to také nejsubjektivnější smysl, což vysvětluje, proč je tak těžké se shodnout na tom, co voní příjemně. Je také důležitý z evolučního hlediska, jelikož nás varuje před neviditelnými nebezpečími a uvádí do stavu pohotovosti. To, že vůně ovlivňují naše rozhodování, dobře vědí velké značky, které provoní své obchody, aby ovlivnily naše emoce a přiměly nás zůstat.
Za schopnost probouzet vzpomínky a intenzivní emoce je zodpovědný čichový bulbus. Tato malá oblast předního mozku, která je umístěna velmi blízko nosu, přijímá čichové signály a posílá je přímo do mozkových oblastí řídících paměť a emoce. Navzdory své důležitosti zůstává čich nejméně prozkoumaným smyslem a často je podceňován. Když čich slábne, bývá to obvykle bez povšimnutí, ale jeho význam si uvědomíme až ve chvíli, kdy o něj přijdeme.
Ztráta čichu je sice nepříjemná, ale může mít hlubší význam – může být podle expertů varovným signálem z hloubi našeho mozku. Většina lidí ztratila čich alespoň na chvíli, obvykle kvůli obyčejné chřipce nebo nachlazení. Nicméně tento příznak může být také časným projevem neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. Překvapivě se tato ztráta čichu objevuje roky předtím, než se projeví první příznaky těchto chorob.
Jedním z největších problémů neurodegenerativních onemocnění je to, že v době, kdy je lze diagnostikovat, je poškození již velmi pokročilé. Například u Parkinsonovy choroby je v okamžiku objevení se prvních příznaků (tuhost, třes apod.) již ztracena více než polovina neuronů, které produkují dopamin, neurotransmiter řídící pohyb. Identifikace časných příznaků, jako je ztráta čichu, která postihuje až 90 % pacientů, by mohla sloužit jako biomarker. To by upozornilo na přítomnost nemoci a umožnilo by to mnohem dřívější diagnostiku a nasazení účinnější léčby.
Problém ovšem spočívá v tom, že ztráta čichu není výhradně spojena s Parkinsonovou chorobou, může se objevit i v souvislosti se stárnutím, stresem nebo jinými stavy. Z tohoto důvodu má tendenci být její význam podceňován. Stále není s jistotou známo, proč neurodegenerativní onemocnění způsobují ztrátu čichu, ale existují určité indicie. U některých pacientů s Parkinsonovou chorobou může nemoc začít v čichovém bulbu dlouho předtím, než se rozšíří do oblastí řídících pohyb. To může být způsobeno tím, že některé viry, pesticidy nebo toxiny, které vdechujeme, mohou čichový bulbus poškodit a způsobit v této oblasti změny.
V případě Alzheimerovy choroby může poškození začít v malém namodralém regionu mozkového kmene zvaném locus coeruleus, jak naznačila nedávná studie. Toto „tlačítko bdělosti“ nás udržuje vzhůru a soustředěné, a jeho propojení s čichovým bulbem je to, co spojuje pachy s emocemi. Když se toto spojení přeruší, problémy s čichem se objeví dlouho předtím, než se objeví první známky demence. Stručně řečeno, ztráta čichu by tak nebyla symptomem samotné nemoci, ale spíše varovným signálem, že degnerační proces již začal.
V klinické praxi není vždy jednoduché odlišit Parkinsonovu chorobu od jiných podobných poruch pohybu. Ztráta čichu v kombinaci s dalšími testy a indikátory by mohla pomoci potvrdit diagnózu. Může rovněž pomoci předpovědět průběh nemoci, jelikož souvisí s jejími závažnějšími formami. Ztráta čichu u Parkinsonovy choroby je navíc selektivní. Zatímco příjemné vůně, jako je čokoláda, pacienti vnímají bez potíží, potýkají se s obtížemi při detekci neutrálních nebo nepříjemných pachů, jako je mýdlo, kouř nebo guma.
Někteří pacienti, zejména ženy, zažívají ještě podivnější jev: čichové halucinace. To znamená, že vnímají „fantómové“ pachy, například tabák nebo pálení dřeva, které ve skutečnosti neexistují. Jakkoliv se to může zdát neuvěřitelné, Parkinsonova choroba má dokonce i svou vlastní vůni, která je popisována jako dřevitá a pižmová. To se ví díky Joy Milne, skotské ženě se zvýšeným smyslem pro čich, která dokázala tuto specifickou vůni rozpoznat u svého manžela 12 let předtím, než mu byla nemoc diagnostikována. I když se ztráta čichu může jevit jako problém omezený na nos, ve skutečnosti je oknem do mozku. Umožňuje vědcům nahlédnout dovnitř, rozluštit jeho tajemství a získat cenné informace, které pomohou zlepšit kvalitu života lidí trpících neurodegenerativními onemocněními.
Ministr obrany Pete Hegseth představil stovkám generálů a vlajkových důstojníků svou vizi pro Ministerstvo obrany. Zdůraznil zejména bojové schopnosti a standardy, které by měly americkou armádu připravit na konflikt s Čínou nebo Ruskem. Opakovaně zmínil, že rychlost je klíčová a že armáda musí začít s přípravou na konflikt s téměř srovnatelným protivníkem hned teď.
Papež Lev XIV. se ve svém prvním zásadním prohlášení o klimatických změnách rázně opřel do těch, kteří bagatelizují „stále zřetelnější“ dopady rostoucích teplot. Nový papež zopakoval slova svého předchůdce Františka a kritizoval ty, kteří „zesměšňují ty, kdo mluví o globálním oteplování“. Papežovy výroky, které zazněly v projevu v Castel Gandolfo u Říma, jsou podle médií vnímány jako implicitní kritika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten totiž minulý měsíc označil klimatické změny za „podvod“.
Čich je sice nejtišší ze smyslů, ale zároveň patří k těm nejsilnějším. Dokáže okamžitě odemknout záplavu vzpomínek, o nichž jsme si mysleli, že jsou dávno zapomenuté. Je to také nejsubjektivnější smysl, což vysvětluje, proč je tak těžké se shodnout na tom, co voní příjemně. Je také důležitý z evolučního hlediska, jelikož nás varuje před neviditelnými nebezpečími a uvádí do stavu pohotovosti. To, že vůně ovlivňují naše rozhodování, dobře vědí velké značky, které provoní své obchody, aby ovlivnily naše emoce a přiměly nás zůstat.
Volič se dnes ocitá v džungli slibů a programových tezí. Dvacet šest stran nabízí stovky stran textů, a není v lidských silách je všechny projít, natož zasadit do kontextu. Proto nabízíme přehled podle hlavních témat a směrů, v nichž se politické síly profilují – od daní a ekonomiky přes energetiku až po zahraniční politiku či hodnotové otázky. Neříkáme, koho volit. Naopak, naším cílem je maximální nestrannost a objektivita. Ukazujeme, jaké strany stojí na které straně pomyslné barikády, aby si každý mohl sám udělat jasno, komu je nejblíže.
Bývalý izraelský rukojmí Eli Sharabi, jehož manželka s britsko-izraelským občanstvím a dcery byly zabity hnutím Hamas během útoků ze 7. října, vyjádřil hluboké znepokojení. Uvedl, že má „velké obavy“, že nejnovější mírový plán, který má ukončit boje mezi Izraelem a Hamasem, nakonec ztroskotá. Sharabi, jenž se stal jedním z nejznámějších unesených, když ozbrojenci vtrhli do Izraele, varuje, že pokračující válka mezi Izraelem a Gazou ohrožuje životy zbývajících dvaceti rukojmích, kteří jsou stále naživu. Vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby využil svého vlivu a „dokončil práci“, tedy aby zajistil propuštění zadržovaných, včetně těl dalších 28 rukojmích, o nichž se předpokládá, že zemřeli.
Maďarský premiér Viktor Orbán se v posledních týdnech pustil do několika ostrých slovních soubojů s evropskými lídry. I na jeho standardy, kdy je známý svou bojovností, se jedná o neobvyklou vlnu veřejných diplomatických sporů. Do křížku se dostal se švédským premiérem kvůli kriminalitě, s Chorvatskem kvůli energiím a opět si rýpl do polského premiéra Donalda Tuska ohledně války na Ukrajině. Magazín Politico tyto střety pečlivě monitoroval a ohodnotil. S kým si Orbán poradil a kdo mu zasadil tvrdou ránu?
Podle analytiků a zdrojů blízkých hnutí Hamás pravděpodobně v nadcházejících dnech přijme dvacetibodový návrh Donalda Trumpa na příměří v Pásmu Gazy jako základ pro obnovená jednání. Přestože hnutí patrně souhlasí s přijetím plánu, bude požadovat klíčové revize jeho podmínek. Trump stanovil Hamásu lhůtu "tří nebo čtyř dnů" od úterý, aby na jeho plán reagoval.
Když nějaký organismus zemře, začne v něm tikat radioaktivní signál jako přírodní hodiny. Objevení tohoto jevu pomohlo vyřešit mnohé záhady přírody i historie. Americký chemik Willard Libby si v polovině 40. let 20. století uvědomil, že radioaktivní forma uhlíku, uhlík-14 (C14), by měla zanechávat ve zbytcích mrtvých organismů stopu, která pomalu mizí. Zjištění množství zbývajícího uhlíku-14 by tak odhalilo, kdy organismus zemřel.
Zima v Santiagu byla letos odlišná. Hory obklopující město, které obvykle fungují jako past na smog a dělají ze Santiaga „tlakový hrnec“, byly vidět po více dní než jindy. Téměř 30 let trvající snahy hlavního města Chile o snížení znečištění ovzduší se konečně začínají vyplácet.
Volby jsou příležitost rozhodnout o tom, v jaké zemi budeme žít my i naše děti. Každý hlas má váhu a ukazuje, že nám na demokracii záleží. Když se voleb účastníme, bereme odpovědnost do vlastních rukou, posilujeme legitimitu zvolených politiků a dáváme signál, že chceme být slyšet. Pokud zůstaneme doma, rozhodnou jiní – a možná jinak, než bychom si přáli. Proto je účast u voleb otázkou budoucnosti i sebeúcty.
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se konají každé čtyři roky a o jejich letošním termínu rozhodl prezident Petr Pavel. Konkrétně připadají na 3. a 4. října 2025. V těchto dnech voliči určí nové obsazení Sněmovny a tím i budoucí vládu země. Přestože hlavní mechanismus voleb zůstává stejný jako před čtyřmi lety, objevila se jedna výrazná novinka. Lidé si letos mohou svůj plastový občanský průkaz nechat doma a nahradit jej elektronickou verzí v mobilním telefonu.
Izraelská armáda zachytila desítky plavidel, která se jako součást Flotily globálního Sumudu (GSF) snažila doplout k Pásmu Gazy. Při zásahu byly zadrženy desítky aktivistů, včetně švédské klimatické aktivistky Grety Thunbergové, což vyvolalo silnou mezinárodní kritiku. Cílem flotily bylo prolomit osmnáctiletou izraelskou blokádu Gazy a doručit humanitární pomoc do válkou zničené oblasti na lodích, které vypluly z různých středomořských přístavů.