Politico: Jak sledovat české volby jako profesionál?

Současná koaliční vláda premiéra Petra Fialy má nejnižší veřejnou podporu od roku 2013, což je dáno zejména nepopulárními úspornými opatřeními, která zavedla. Server proto pro zahraniční čtenáře připravil přehled všeho, co je dobré vědět o tomto zásadním hlasování, které by mohlo katapultovat Babiše zpět do čela vlády. 

Češi v parlamentních volbách volí 200 poslanců do Poslanecké sněmovny, dolní komory českého parlamentu. Volební místnosti jsou v pátek otevřené od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00. Poprvé v historii mohou Češi volit i korespondenčně ze zahraničí.

První výsledky se začnou objevovat hned po uzavření volebních místností. Předběžné výsledky se očekávají v pozdním sobotním odpoledni a celkové součty pak ve večerních hodinách. Žádná strana nemá podle prognóz šanci na úplnou většinu, takže vítězný subjekt bude s největší pravděpodobností muset vyjednávat o koalici nebo se snažit sestavit menšinovou vládu.

Do voleb se hlásí celkem 26 stran, ale podle průzkumů má reálnou šanci dostat se do parlamentu pouze kolem osmi z nich. V nabídce jsou různé populistické subjekty, směs demokratických stran spojených zejména odporem k populismu, komunisté a krajně pravicoví strašiči. Nechybí ani liberální Piráti a nový subjekt Motoristé sobě, který je kritický k cyklostezkám. 

Politico připomíná, že Česko je zemí, která přijala nejvíce ukrajinských uprchlíků na obyvatele v EU, a je silným spojencem Kyjeva v boji proti Rusku. Babiš však slíbil, že omezí podporu Ukrajině, kritizoval českou iniciativu na nákup munice a slíbil, že ji zruší, s doporučením, aby ji místo toho řídilo NATO. Oponenti tvrdí, že vítězství Babiše by mohlo posunout středoevropskou rovnováhu směrem od Bruselu a hlavního evropského proudu v otázce Ukrajiny. V této souvislosti se připomíná Slovensko, které se přiklání k Moskvě, Rakousko s nejasnými vazbami na Rusko a Maďarsko, které je dlouhodobě nejvíce Kremlu nakloněnou zemí v EU.

Babiš popírá tvrzení, že by jeho hnutí bylo proruské, a označil to za „brutální lež“, kterou současní politici straší lidi. Politolog Petr Kaniok z Masarykovy univerzity uvedl, že ANO sice není „otevřeně na straně Ruska“, ale je k němu „mnohem více nakloněno, mnohem méně k Ukrajině“. Očekává, že Česko by významně ustoupilo ze své současné aktivity jak v politické a symbolické rovině, tak i v oblasti skutečných rozhodnutí.

V domácí politice je v sázce možnost, že by se poprvé od roku 1989 mohly do vlády nebo do pozice její podpory dostat extremistické strany požadující vystoupení z EU a NATO. Babiš opakovaně deklaroval touhu vládnout sám, ale to by vyžadovalo zisk přes 40 % mandátů. Obě hlavní uskupení, ANO i Spolu, vyloučily vzájemnou spolupráci, což zanechává jako potenciální partnery pouze okrajové strany. I když Babiš dříve odmítal koalici s krajně pravicovou SPD, v poslední době je v této věci ambivalentní, přestože ANO a SPD již regionálně spolupracují. Koalici s komunisty Babiš v úterý vyloučil, ačkoliv se o jejich podporu jeho první vláda opírala.

Babiš je navíc obviněn v kauze údajného podvodu s dotacemi EU ve výši 2 milionů eur pro jeho farmu Čapí hnízdo. Případ se točí kolem otázky, zda byla farma vyčleněna z holdingu Agrofert, aby získala dotace určené malým a středním podnikům. Ačkoliv byl Babiš původně osvobozen, Vrchní soud v Praze v červnu zrušil dřívější rozsudek a nařídil nové projednání. Babiš obvinění popírá a nazval kauzu „absurdním“ a „politickým procesem“. Podstatné je, že navzdory tomuto i dalším skandálům, jako je údajný únos vlastního syna, Babišova podpora u voličů zůstává stabilní.

Po volbách je možný další politický dramatický vývoj. Prezident Petr Pavel má totiž ústavní pravomoc nejmenovat Babiše premiérem, a to kvůli potenciálnímu střetu zájmů souvisejícímu s Agrofertem. Český zákon o střetu zájmů zakazuje úředníkům vlastnit nebo kontrolovat podniky, které by mohly být v konfliktu s jejich vládní funkcí. Babiš v prosinci 2024 převzal zpět vlastnictví Agrofertu, který předtím vložil do svěřenských fondů. Audit Evropské komise z roku 2019 nicméně zjistil, že Babiš vykonával „přímý“ i „nepřímý“ vliv na fondy i během svého premiérování. Ministerstvo zemědělství v Česku dokonce požaduje po Agrofertu vrácení více než 200 milionů eur v zemědělských dotacích, což Babiš odmítá.

Prezident Pavel před volbami vzkázal, že bude respektovat Ústavu i výsledky hlasování. To by sice mohlo znamenat, že Babiše jmenuje, ale podle některých právníků to přímo nevylučuje ani opak. Pavel prohlásil: „Budu usilovat o ustavení stabilní a kompetentní vlády. Budu také naléhat na budoucího premiéra, aby nepřipustil žádné ohrožení naší národní bezpečnosti. Prezident ale není a nemůže být poslední instancí, která zvrátí výsledek voleb jedné strany nebo je zachrání pro druhou.“