Dnes a zítra čekají Čechy klíčové volby, které by mohly do srdce střední Evropy vrátit populistu a miliardáře Andreje Babiše. Podle aktuálních průzkumů se očekává, že pravicově populistické hnutí ANO s velkou pravděpodobností zvítězí, píše server Politico. Babiš, který byl premiérem v letech 2017 až 2021, slibuje omezit podporu Ukrajině, střetává se s EU ohledně migrační politiky a Green Dealu, což by mohlo přinést značné politické změny.
Současná koaliční vláda premiéra Petra Fialy má nejnižší veřejnou podporu od roku 2013, což je dáno zejména nepopulárními úspornými opatřeními, která zavedla. Server proto pro zahraniční čtenáře připravil přehled všeho, co je dobré vědět o tomto zásadním hlasování, které by mohlo katapultovat Babiše zpět do čela vlády.
Češi v parlamentních volbách volí 200 poslanců do Poslanecké sněmovny, dolní komory českého parlamentu. Volební místnosti jsou v pátek otevřené od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00. Poprvé v historii mohou Češi volit i korespondenčně ze zahraničí.
První výsledky se začnou objevovat hned po uzavření volebních místností. Předběžné výsledky se očekávají v pozdním sobotním odpoledni a celkové součty pak ve večerních hodinách. Žádná strana nemá podle prognóz šanci na úplnou většinu, takže vítězný subjekt bude s největší pravděpodobností muset vyjednávat o koalici nebo se snažit sestavit menšinovou vládu.
Do voleb se hlásí celkem 26 stran, ale podle průzkumů má reálnou šanci dostat se do parlamentu pouze kolem osmi z nich. V nabídce jsou různé populistické subjekty, směs demokratických stran spojených zejména odporem k populismu, komunisté a krajně pravicoví strašiči. Nechybí ani liberální Piráti a nový subjekt Motoristé sobě, který je kritický k cyklostezkám.
Politico připomíná, že Česko je zemí, která přijala nejvíce ukrajinských uprchlíků na obyvatele v EU, a je silným spojencem Kyjeva v boji proti Rusku. Babiš však slíbil, že omezí podporu Ukrajině, kritizoval českou iniciativu na nákup munice a slíbil, že ji zruší, s doporučením, aby ji místo toho řídilo NATO. Oponenti tvrdí, že vítězství Babiše by mohlo posunout středoevropskou rovnováhu směrem od Bruselu a hlavního evropského proudu v otázce Ukrajiny. V této souvislosti se připomíná Slovensko, které se přiklání k Moskvě, Rakousko s nejasnými vazbami na Rusko a Maďarsko, které je dlouhodobě nejvíce Kremlu nakloněnou zemí v EU.
Babiš popírá tvrzení, že by jeho hnutí bylo proruské, a označil to za „brutální lež“, kterou současní politici straší lidi. Politolog Petr Kaniok z Masarykovy univerzity uvedl, že ANO sice není „otevřeně na straně Ruska“, ale je k němu „mnohem více nakloněno, mnohem méně k Ukrajině“. Očekává, že Česko by významně ustoupilo ze své současné aktivity jak v politické a symbolické rovině, tak i v oblasti skutečných rozhodnutí.
V domácí politice je v sázce možnost, že by se poprvé od roku 1989 mohly do vlády nebo do pozice její podpory dostat extremistické strany požadující vystoupení z EU a NATO. Babiš opakovaně deklaroval touhu vládnout sám, ale to by vyžadovalo zisk přes 40 % mandátů. Obě hlavní uskupení, ANO i Spolu, vyloučily vzájemnou spolupráci, což zanechává jako potenciální partnery pouze okrajové strany. I když Babiš dříve odmítal koalici s krajně pravicovou SPD, v poslední době je v této věci ambivalentní, přestože ANO a SPD již regionálně spolupracují. Koalici s komunisty Babiš v úterý vyloučil, ačkoliv se o jejich podporu jeho první vláda opírala.
Babiš je navíc obviněn v kauze údajného podvodu s dotacemi EU ve výši 2 milionů eur pro jeho farmu Čapí hnízdo. Případ se točí kolem otázky, zda byla farma vyčleněna z holdingu Agrofert, aby získala dotace určené malým a středním podnikům. Ačkoliv byl Babiš původně osvobozen, Vrchní soud v Praze v červnu zrušil dřívější rozsudek a nařídil nové projednání. Babiš obvinění popírá a nazval kauzu „absurdním“ a „politickým procesem“. Podstatné je, že navzdory tomuto i dalším skandálům, jako je údajný únos vlastního syna, Babišova podpora u voličů zůstává stabilní.
Po volbách je možný další politický dramatický vývoj. Prezident Petr Pavel má totiž ústavní pravomoc nejmenovat Babiše premiérem, a to kvůli potenciálnímu střetu zájmů souvisejícímu s Agrofertem. Český zákon o střetu zájmů zakazuje úředníkům vlastnit nebo kontrolovat podniky, které by mohly být v konfliktu s jejich vládní funkcí. Babiš v prosinci 2024 převzal zpět vlastnictví Agrofertu, který předtím vložil do svěřenských fondů. Audit Evropské komise z roku 2019 nicméně zjistil, že Babiš vykonával „přímý“ i „nepřímý“ vliv na fondy i během svého premiérování. Ministerstvo zemědělství v Česku dokonce požaduje po Agrofertu vrácení více než 200 milionů eur v zemědělských dotacích, což Babiš odmítá.
Prezident Pavel před volbami vzkázal, že bude respektovat Ústavu i výsledky hlasování. To by sice mohlo znamenat, že Babiše jmenuje, ale podle některých právníků to přímo nevylučuje ani opak. Pavel prohlásil: „Budu usilovat o ustavení stabilní a kompetentní vlády. Budu také naléhat na budoucího premiéra, aby nepřipustil žádné ohrožení naší národní bezpečnosti. Prezident ale není a nemůže být poslední instancí, která zvrátí výsledek voleb jedné strany nebo je zachrání pro druhou.“
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.
Dnes už je bývalým princem Andrewem a všichni dobře vědí, co mu zlomilo vaz. Byl to blízký vztah s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem. Elitní britský deník se teď rozhodl popsat, jak se vztah této dvojice v čase vyvíjel.
Blízký východ se zmítá v nejhorší vlně násilí za poslední desetiletí a počet obětí napříč celým regionem od konce února drasticky narůstá. Podle nejnovějších údajů libanonského ministerstva zdravotnictví bylo v Libanonu za necelých dva a půl týdne zabito nejméně 968 lidí. Izraelské bombardování země, které začalo 2. března, si vyžádalo životy mnoha civilistů, přičemž mezi mrtvými je potvrzeno nejméně 116 dětí.
Americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že íránský režim sice po vlně útoků na své vedení a vojenské kapacity nadále existuje, jeho akceschopnost je však zásadně podlomena. Na slyšení v Senátu o globálních hrozbách to ve středu uvedla ředitelka národních zpravodajských služeb (DNI) Tulsi Gabbardová. Podle ní je režim v současnosti „značně degradován“, což je důsledek operací, při nichž zahynula řada nejvyšších představitelů země včetně ajatolláha Alího Chameneího.
Ruskou politickou scénou otřásla nečekaná událost. Ilja Remeslo, pětačtyřicetiletý právník a dlouholetý loajální šiřitel prokremelské propagandy, veřejně vystoupil proti Vladimiru Putinovi. Remeslo, který se dříve specializoval na diskreditaci nezávislých novinářů a opozičních politiků včetně Alexeje Navalného, zveřejnil na svém Telegramu manifest s názvem „Pět důvodů, proč jsem přestal podporovat Vladimira Putina“.
Íránský prezident Masúd Pezeškiján ve středu odpoledne oficiálně potvrdil smrt ministra tajných služeb Esmáíla Chatíba. Toto prohlášení přišlo jen několik hodin poté, co Izrael oznámil, že Chatíb byl cílem a obětí nočního náletu v Teheránu. Potvrzení ze strany íránské hlavy státu definitivně ukončilo spekulace o osudu jednoho z nejmocnějších mužů tamního bezpečnostního aparátu.
Současná krize v Íránu a faktické uzavření Hormuzského průlivu otřásly globálními trhy s energiemi i komoditami. Tento konflikt však vynesl na světlo mnohem hlubší problém: moderní světový obchod je až nebezpečně závislý na překvapivě malém počtu úzkých námořních cest, takzvaných „úzkých hrdel“ (chokepoints). Stačí zablokování jediného z nich a globální dodavatelské řetězce se začnou hroutit jako domeček z karet.
Klimatická krize v Africe už dávno není budoucím rizikem, ale krutou realitou dneška. Záplavy ničí infrastrukturu budovanou desítky let, sucha likvidují úrodu a extrémní vedra vyčerpávají zdravotní systémy i produktivitu práce. Přestože je potřeba masivních investic do adaptace a odolnosti nezpochybnitelná, globální finanční systém v této zkoušce podle odborníků fatálně selhává, a to hned v několika rovinách současně.
Moderní špionáž prochází zásadní proměnou. Cizí zpravodajské služby, zejména ty z Ruska nebo Íránu, stále častěji k provádění špionáže a sabotáží na evropské půdě nevyužívají profesionální agenty, ale běžné občany. Podle Youssefa Aita Daouda, ředitele oddělení zpravodajství a národních hrozeb v nizozemské policejní jednotce pro vyšetřování a speciální operace, se tento trend stává pro bezpečnostní složky novou a složitou výzvou.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třetího týdne a život v Teheránu se proměnil v boj o zachování zbytků normality pod neustálou hrozbou náletů. Agentura OSN pro uprchlíky odhaduje, že od začátku kampaně bylo v zemi vysídleno již 3,2 milionu lidí. Zatímco mnozí uprchli do hor nebo na venkov, miliony dalších zůstávají v hlavním městě, kde se zvuk explozí stal kulisou jejich každodenní existence.
Írán ve středu v časných ranních hodinách zahájil masivní raketový útok na Izrael, který označil za přímou odplatu za zabití svých vrcholných představitelů.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba, nejvýkonnější přístroj svého druhu, nepřestává astronomy fascinovat i mást. Od svého spuštění před čtyřmi lety zachytil na stovkách snímků neobvyklý úkaz: drobné, jasně červené body, které se objevují téměř v každém hlubokém pohledu do vzdáleného vesmíru. Vědci pro ně začali používat prostý název „malé červené tečky“ (LRDs), ovšem shoda na tom, co tyto objekty ve skutečnosti představují, zatím neexistuje.