Porevoluční atmosféra tradičně přináší intenzivní koaliční vyjednávání, ačkoliv postoje hlavních politických aktérů k možným partnerstvím jsou již nyní poměrně jasně definované. Vedoucí síly politické scény předem nastínily, s kým si dovedou povolební spolupráci představit a kdo je pro ně naopak naprosto nepřijatelný. Tyto deklarace naznačují, jaké kombinace mohou po volbách reálně vést ke vzniku nové vlády.
Hnutí ANO dává najevo striktní odmítnutí jakékoliv koalice s původními vládními uskupeními, tedy s koalicí SPOLU, hnutím STAN a Piráty. Jeho předseda navíc vyloučil i vládu s komunisty, kteří kandidují pod hlavičkou Stačilo!. Tím se okruh možných spojenců pro hnutí ANO značně zúžil.
Na druhé straně, současná vládní koalice SPOLU s Občanskou demokratickou stranou má za nejpřirozenějšího partnera hnutí STAN. Lídři koalice věří, že právě na tomto základě může být nová vláda sestavena. Zároveň připouštějí i diskusi s Piráty. Naopak jakoukoliv povolební spolupráci s hnutím ANO kategoricky vylučují, což je postoj, který drží dlouhodobě.
Hnutí STAN vnímá alianci s koalicí SPOLU a Piráty jako jedinou smysluplnou cestu. Tato spolupráce je pro ně alternativou k vládě, kterou by vedlo hnutí ANO spolu s dalšími současnými opozičními subjekty. I Piráti mají stanovené poměrně jasné mantinely pro jednání. Zcela odmítají koalici s ANO, Motoristy sobě, SPD a uskupením Stačilo! včetně komunistů. Do vlády by šli pouze s těmi demokratickými partnery, kteří sdílejí jejich hodnoty a zaručí naplnění společného programu.
Hnutí Stačilo!, vedené komunisty, má rovněž jasno v tom, s kým do vlády nepůjde. Razantně odmítají uskupení, které nazývají pětidemolicí, kam řadí i Piráty. Největší programovou shodu v rámci levicových témat vidí paradoxně s hnutím ANO. Předpokládají, že pro realizaci slibované levicové politiky se hnutí ANO bez nich neobejde.
Postoj hnutí SPD k budoucím koalicím zůstává víceméně nejednoznačný, ale očekává se, že by se spolupráci s ANO nebránilo. Naopak Motoristé sobě dávají najevo, že nehodlají svou politickou kariéru kompromitovat hlasy komunistů, což naznačuje spíše odmítavý přístup ke Stačilo!. K hnutí SPD je však jejich přístup mírnější a otevřenější pro jednání.
Z těchto předvolebních postojů vyplývají dva nejpravděpodobnější scénáře. Prvním je pokračování spolupráce dnešní vlády ve složení SPOLU, STAN a případně i Piráti. Druhou variantou je složitá koalice pod vedením hnutí ANO. Ta by ovšem musela hledat partnery mimo bývalý vládní tábor. Zde by se mohly rýsovat obrysy spolupráce s levicovějšími stranami navzdory prvotnímu odmítnutí, nebo s SPD či Motoristy. Jednotlivá kategorická vyloučení a vyhraněné preference nicméně naznačují, že sestavení stabilní většinové vlády nebude jednoduchou záležitostí.
Světová zdravotnická organizace (WHO) bije na poplach kvůli hrozící jaderné katastrofě v důsledku eskalujícího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří Hanan Balkhy v rozhovoru pro Politico uvedla, že personál OSN je v nejvyšším stupni pohotovosti a bedlivě monitoruje dopady útoků na íránská jaderná zařízení. Obavy vzbuzuje především „scénář nejhoršího případu“, tedy přímý jaderný incident, jehož následky by svět pociťoval celá desetiletí.
Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro BBC varoval, že jeho země bude kvůli válce na Blízkém východě čelit kritickému nedostatku raket. Podle jeho slov Vladimir Putin usiluje o dlouhotrvající konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, protože takové dění oslabuje Kyjev a odčerpává americké zdroje. Zelenskyj vyjádřil velmi špatný pocit z dopadů tohoto střetu na Ukrajinu a poznamenal, že mírová jednání jsou kvůli situaci v Íránu neustále odkládána.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.