Vládní strany drží spolu, zbytek je roztříštěný. Jaké jsou možnosti povolebních koalic?

Volby, ilustrační fotografie.
Volby, ilustrační fotografie. , foto: Martin Huf / INCORP images
Klára Marková 4. října 2025 10:07
Sdílej:

Porevoluční atmosféra tradičně přináší intenzivní koaliční vyjednávání, ačkoliv postoje hlavních politických aktérů k možným partnerstvím jsou již nyní poměrně jasně definované. Vedoucí síly politické scény předem nastínily, s kým si dovedou povolební spolupráci představit a kdo je pro ně naopak naprosto nepřijatelný. Tyto deklarace naznačují, jaké kombinace mohou po volbách reálně vést ke vzniku nové vlády.

Hnutí ANO dává najevo striktní odmítnutí jakékoliv koalice s původními vládními uskupeními, tedy s koalicí SPOLU, hnutím STAN a Piráty. Jeho předseda navíc vyloučil i vládu s komunisty, kteří kandidují pod hlavičkou Stačilo!. Tím se okruh možných spojenců pro hnutí ANO značně zúžil.

Na druhé straně, současná vládní koalice SPOLU s Občanskou demokratickou stranou má za nejpřirozenějšího partnera hnutí STAN. Lídři koalice věří, že právě na tomto základě může být nová vláda sestavena. Zároveň připouštějí i diskusi s Piráty. Naopak jakoukoliv povolební spolupráci s hnutím ANO kategoricky vylučují, což je postoj, který drží dlouhodobě.

Hnutí STAN vnímá alianci s koalicí SPOLU a Piráty jako jedinou smysluplnou cestu. Tato spolupráce je pro ně alternativou k vládě, kterou by vedlo hnutí ANO spolu s dalšími současnými opozičními subjekty. I Piráti mají stanovené poměrně jasné mantinely pro jednání. Zcela odmítají koalici s ANO, Motoristy sobě, SPD a uskupením Stačilo! včetně komunistů. Do vlády by šli pouze s těmi demokratickými partnery, kteří sdílejí jejich hodnoty a zaručí naplnění společného programu.

Hnutí Stačilo!, vedené komunisty, má rovněž jasno v tom, s kým do vlády nepůjde. Razantně odmítají uskupení, které nazývají pětidemolicí, kam řadí i Piráty. Největší programovou shodu v rámci levicových témat vidí paradoxně s hnutím ANO. Předpokládají, že pro realizaci slibované levicové politiky se hnutí ANO bez nich neobejde.

Postoj hnutí SPD k budoucím koalicím zůstává víceméně nejednoznačný, ale očekává se, že by se spolupráci s ANO nebránilo. Naopak Motoristé sobě dávají najevo, že nehodlají svou politickou kariéru kompromitovat hlasy komunistů, což naznačuje spíše odmítavý přístup ke Stačilo!. K hnutí SPD je však jejich přístup mírnější a otevřenější pro jednání.

Z těchto předvolebních postojů vyplývají dva nejpravděpodobnější scénáře. Prvním je pokračování spolupráce dnešní vlády ve složení SPOLU, STAN a případně i Piráti. Druhou variantou je složitá koalice pod vedením hnutí ANO. Ta by ovšem musela hledat partnery mimo bývalý vládní tábor. Zde by se mohly rýsovat obrysy spolupráce s levicovějšími stranami navzdory prvotnímu odmítnutí, nebo s SPD či Motoristy. Jednotlivá kategorická vyloučení a vyhraněné preference nicméně naznačují, že sestavení stabilní většinové vlády nebude jednoduchou záležitostí. 

Stalo se