Porevoluční atmosféra tradičně přináší intenzivní koaliční vyjednávání, ačkoliv postoje hlavních politických aktérů k možným partnerstvím jsou již nyní poměrně jasně definované. Vedoucí síly politické scény předem nastínily, s kým si dovedou povolební spolupráci představit a kdo je pro ně naopak naprosto nepřijatelný. Tyto deklarace naznačují, jaké kombinace mohou po volbách reálně vést ke vzniku nové vlády.
Hnutí ANO dává najevo striktní odmítnutí jakékoliv koalice s původními vládními uskupeními, tedy s koalicí SPOLU, hnutím STAN a Piráty. Jeho předseda navíc vyloučil i vládu s komunisty, kteří kandidují pod hlavičkou Stačilo!. Tím se okruh možných spojenců pro hnutí ANO značně zúžil.
Na druhé straně, současná vládní koalice SPOLU s Občanskou demokratickou stranou má za nejpřirozenějšího partnera hnutí STAN. Lídři koalice věří, že právě na tomto základě může být nová vláda sestavena. Zároveň připouštějí i diskusi s Piráty. Naopak jakoukoliv povolební spolupráci s hnutím ANO kategoricky vylučují, což je postoj, který drží dlouhodobě.
Hnutí STAN vnímá alianci s koalicí SPOLU a Piráty jako jedinou smysluplnou cestu. Tato spolupráce je pro ně alternativou k vládě, kterou by vedlo hnutí ANO spolu s dalšími současnými opozičními subjekty. I Piráti mají stanovené poměrně jasné mantinely pro jednání. Zcela odmítají koalici s ANO, Motoristy sobě, SPD a uskupením Stačilo! včetně komunistů. Do vlády by šli pouze s těmi demokratickými partnery, kteří sdílejí jejich hodnoty a zaručí naplnění společného programu.
Hnutí Stačilo!, vedené komunisty, má rovněž jasno v tom, s kým do vlády nepůjde. Razantně odmítají uskupení, které nazývají pětidemolicí, kam řadí i Piráty. Největší programovou shodu v rámci levicových témat vidí paradoxně s hnutím ANO. Předpokládají, že pro realizaci slibované levicové politiky se hnutí ANO bez nich neobejde.
Postoj hnutí SPD k budoucím koalicím zůstává víceméně nejednoznačný, ale očekává se, že by se spolupráci s ANO nebránilo. Naopak Motoristé sobě dávají najevo, že nehodlají svou politickou kariéru kompromitovat hlasy komunistů, což naznačuje spíše odmítavý přístup ke Stačilo!. K hnutí SPD je však jejich přístup mírnější a otevřenější pro jednání.
Z těchto předvolebních postojů vyplývají dva nejpravděpodobnější scénáře. Prvním je pokračování spolupráce dnešní vlády ve složení SPOLU, STAN a případně i Piráti. Druhou variantou je složitá koalice pod vedením hnutí ANO. Ta by ovšem musela hledat partnery mimo bývalý vládní tábor. Zde by se mohly rýsovat obrysy spolupráce s levicovějšími stranami navzdory prvotnímu odmítnutí, nebo s SPD či Motoristy. Jednotlivá kategorická vyloučení a vyhraněné preference nicméně naznačují, že sestavení stabilní většinové vlády nebude jednoduchou záležitostí.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.