Po měsících marných snah o ukončení války v Gaze se objevila jiskra naděje. Hamas přijal mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa a oznámil, že ihned zahájí jednání o propouštění všech držených rukojmích. Trump na sociálních sítích vyjádřil přesvědčení, že Hamas je připraven na trvalý mír. Zároveň vyzval Izrael, aby bez odkladu přerušil bombardování Gazy a umožnil tak rychlé a bezpečné osvobození rukojmích.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na toto prohlášení zareagoval s tím, že jeho vláda je připravena okamžitě realizovat první fázi plánu, která se týká výměny rukojmích. Navzdory projevované ochotě obou stran zahájit jednání o první fázi Trumpova návrhu, konečná dohoda o příměří není vůbec jistá.
Hamas totiž nepřistoupil na Trumpův návrh bez jakýchkoliv podmínek. Navíc obyvatelé a pracovníci v Gaze referují, že bombardování pokračovalo i během noci a dnes ráno, a to i přes výzvu amerického prezidenta k okamžitému zastavení palby. Ředitel největší nemocnice Al-Šífa v Gaze potvrdil, že ostřelování trvá od včerejší noci.
Jeden z místních obyvatel sice uvedl, že intenzita palby je o poznání slabší, ale ostřelování pokračuje. Mluvčí úřadu města Gazy popsal situaci před úsvitem jako „intenzivní a náročnou“, nicméně v průběhu dopoledne se intenzita palby „relativně snížila“. Mluvčí Izraelské armády dnes ráno potvrdil, že území severně od Vádí Gazy je stále považováno za nebezpečnou bojovou zónu.
Netanjahuova kancelář oznámila, že Izrael připravuje „okamžitou realizaci“ první části Trumpova plánu, která se týká rukojmích. Toto jednání by mělo být v souladu jak s izraelskými zásadami, tak s Trumpovou vizí. Je ovšem nutné zdůraznit, že izraelské prohlášení se nezmínilo o zastavení bombardování a ani o požadavku na ukončení palby v Gaze.
Kromě toho se Netanjahuova kancelář nevyjádřila k plánům na případnou okupaci města Gazy. Očití svědci dokonce uvedli, že izraelská vojenská letadla po Trumpově prohlášení bombardování v Gaze ještě zintenzivnila. Americký prezident vyjádřil naději, že tato potenciální dohoda by mohla vést k dlouho očekávanému míru na celém Blízkém východě.
Dnešnímu jednání vlády předcházelo jednání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni, které schválilo mandát pro premiéra Andreje Babiše (ANO) na nadcházející zasedání Evropské rady. Výbor pro EU na vládní úrovni odsouhlasil postoje, které bude premiér Babiš hájit na zasedání Evropské rady, které se uskuteční 15. a 16. října v Bruselu.
Máme za sebou sice teprve první den nového týdne, ale možná už vás zajímá, jak bude o nadcházejícím víkendu. Zatím panuje určitá nejistota. Někde se očekávají srážky, na horách by mohlo i sněžit. Odpolední teploty zároveň nebudou úplně nízké.
Česko má za sebou volební víkend, kdy se o hlasy občanů ucházely i některé známé tváře ze šoubyznysu. V mnoha případech úspěšně. Známí herci usednou do zastupitelstvech obcí, kde žijí. Jedna populární operní pěvkyně pokračuje v kampani do Senátu.
České domácnosti platí za elektřinu méně než před rokem. Přesto její cena zůstává v evropském srovnání vysoká. Podle nejnovějších údajů Eurostatu činila v prvním pololetí letošního roku průměrná cena elektřiny pro běžnou českou domácnost 7,01 koruny za kilowatthodinu. O rok dříve to bylo 7,95 koruny. Elektřina tak meziročně zlevnila o téměř 12 procent.
Česká republika se v roce 2027 nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovision Song Contest. Oficiální rozhodnutí oznámila Česká televize prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Veřejnoprávní vysílatel tím potvrdil dřívější spekulace o tom, že česká vlajka se na pódiu nadcházejícího ročníku neobjeví.
Vůdce hnutí Reform UK Nigel Farage na tiskové konferenci ostře napadl premiéra Andyho Burnhama kvůli jeho nedávným výrokům o údajných zásazích Moskvy do britského referenda o odchodu z Evropské unie. Premiér v rozhovoru pro jeden z populárních podcastů prohlásil, že po svém nástupu do úřadu obdržel jednoznačné potvrzení o ruském vměšování do hlasování v roce 2016, což vyvolalo bouřlivou vlnu reakcí napříč celým politickým spektrem.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Americký prezident Donald Trump se dlouhodobě snaží přetvořit Spojené státy k vlastnímu obrazu a zásadně redefinovat způsob, jakým federální vláda uplatňuje svou moc uvnitř země i na mezinárodní scéně. Nadcházející volby přitom nabídnou veřejnosti příležitost vynést nad těmito změnami přímý politický verdikt. Způsob, jakým současná administrativa přistupuje k vládnutí, vyvolává v celé společnosti hluboké diskuze o budoucím směru státu.
Plán Evropské unie přizvat k účasti na summitech lídrů tvůrce obsahu na sociálních sítích narazil na překážku, když se na nadcházející zasedání Evropské rady nedostavil žádný vybraný influencer. Rada přitom dříve navrhovala, aby se influenceři účastnili unijních summitů a vybraných ministerských jednání v Bruselu s cílem oslovit nové publikum. Výběr a pozvání přitom nebyly v kompetenci Rady, nýbrž jednotlivých členských států unie.
Intenzivně se rozvíjející přírodní jev El Niño v průběhu září posunul teploty povrchu moře v klíčové oblasti Tichého oceánu na rekordních 29,70 stupně Celsia, jak v pondělí oznámila evropská klimatická služba Copernicus.
Americká federální soudkyně Jennifer Rochonová nařídila administrativě prezidenta Donalda Trumpa okamžitě zastavit vysílání televizních spotů financovaných z peněz daňových poplatníků, které v příznivém světle propagují současnou hlavu státu. Rozhodnutí soudu v New Yorku přišlo na základě žaloby, kterou podala watchdogová organizace Common Cause spolu s demokratickým kandidátem a odborovými svazy, přičemž právní krok reagoval na kontroverzní vládní kampaň využívající prostředky ministerstva vnitřní bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však obratem vyvolalo značnou nejistotu, neboť ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že o dohodě předem nevěděl. Kyjev přitom vzápětí informoval, že ruské síly příměří hned v den jeho vyhlášení porušily sérií útoků na ukrajinské elektrárny a rozvodny.