Po měsících marných snah o ukončení války v Gaze se objevila jiskra naděje. Hamas přijal mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa a oznámil, že ihned zahájí jednání o propouštění všech držených rukojmích. Trump na sociálních sítích vyjádřil přesvědčení, že Hamas je připraven na trvalý mír. Zároveň vyzval Izrael, aby bez odkladu přerušil bombardování Gazy a umožnil tak rychlé a bezpečné osvobození rukojmích.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na toto prohlášení zareagoval s tím, že jeho vláda je připravena okamžitě realizovat první fázi plánu, která se týká výměny rukojmích. Navzdory projevované ochotě obou stran zahájit jednání o první fázi Trumpova návrhu, konečná dohoda o příměří není vůbec jistá.
Hamas totiž nepřistoupil na Trumpův návrh bez jakýchkoliv podmínek. Navíc obyvatelé a pracovníci v Gaze referují, že bombardování pokračovalo i během noci a dnes ráno, a to i přes výzvu amerického prezidenta k okamžitému zastavení palby. Ředitel největší nemocnice Al-Šífa v Gaze potvrdil, že ostřelování trvá od včerejší noci.
Jeden z místních obyvatel sice uvedl, že intenzita palby je o poznání slabší, ale ostřelování pokračuje. Mluvčí úřadu města Gazy popsal situaci před úsvitem jako „intenzivní a náročnou“, nicméně v průběhu dopoledne se intenzita palby „relativně snížila“. Mluvčí Izraelské armády dnes ráno potvrdil, že území severně od Vádí Gazy je stále považováno za nebezpečnou bojovou zónu.
Netanjahuova kancelář oznámila, že Izrael připravuje „okamžitou realizaci“ první části Trumpova plánu, která se týká rukojmích. Toto jednání by mělo být v souladu jak s izraelskými zásadami, tak s Trumpovou vizí. Je ovšem nutné zdůraznit, že izraelské prohlášení se nezmínilo o zastavení bombardování a ani o požadavku na ukončení palby v Gaze.
Kromě toho se Netanjahuova kancelář nevyjádřila k plánům na případnou okupaci města Gazy. Očití svědci dokonce uvedli, že izraelská vojenská letadla po Trumpově prohlášení bombardování v Gaze ještě zintenzivnila. Americký prezident vyjádřil naději, že tato potenciální dohoda by mohla vést k dlouho očekávanému míru na celém Blízkém východě.
Blíží se konec války na Ukrajině? Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že ano. Vyjádřil se tak na základě vlastní analýzy situace na bojišti, přestože neexistují ověřené informace o zásadním postupu ruských vojsk.
Bouřky podle nejnovější předpovědi nehrozí jen v sobotu, ale také v neděli. Vyplývá to z nové výstrahy meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Ti upozornili i na nebezpečí požárů v části republiky.
Česko má důvod k dobré náladě. Českou ekonomiku momentálně táhne vzhůru růst mezd, ale i investice. Ještě výraznějšímu růstu ale brání blízkovýchodní konflikt či cla, upozorňují experti.
Jedna z evropských královských rodin si dělá vážné obavy o některého z členů. Norsko dobře ví o zdravotních problémech princezny Mette-Marit, která se v poslední době stáhla do ústraní. Novinky ohledně jejího stavu prozradil korunní princ Haakon.
Jiřina Bohdalová vydělala během kariéry spoustu peněz, z nichž se část rozhodla investovat. Jedna investice do výtvarného umění se jí ale moc nepovedla. Legendární herečka se nicméně nehodlá vzdát bez boje. Dokonce se s žádostí o pomoc obrátila na jednoho politika.
Už mělo být jasno, jak bude Washington nadále postupovat vůči Teheránu. Americký prezident Donald Trump se totiž v pátek sešel s poradci a následně měl oznámit, zda souhlasí s prodloužením příměří. Jednání je sice u konce, ale jeho výsledek není známý. Informovala o tom britská BBC.
Poslední dny se v Česku obešly prakticky beze srážek. Víkend by to ale mohl změnit, protože Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upozornil, že v sobotu místy hrozí bouřky. Hlavním nebezpečím budou nárazy větru, výjimečně hrozí i krupobití.
Rostoucí intenzita a frekvence extrémních projevů počasí způsobených změnou klimatu vede v Evropě i ve světě ke vzniku takzvaných nepojistitelných oblastí. Jde o místa, kde se pojištění majetku stalo buď zcela nedostupným, nebo finančně neúnosným. K tomuto stavu dochází buď proto, že pojišťovny kvůli vysokému klimatickému riziku z určitých regionů úplně odcházejí, nebo nabízejí smlouvy s tak vysokým pojistným, že si je většina místních obyvatel nemůže dovolit. Tradiční pojišťovací mechanismy se tak ukazují jako strukturálně nepřipravené na novou klimatickou éru.
Ruská federace se potýká s výrazným překročením plánovaných výdajů na vedení války na Ukrajině, což nutí tamní vládu k rozsáhlým škrtům v jiných oblastech. Moskva předpokládá, že její vojenské výdaje v letošním roce překročí schválený rozpočet o nejméně 28 miliard dolarů. Tento nepříznivý finanční vývoj přichází v době, kdy se ruský postup na frontě výrazně zpomalil a Kyjev naopak stupňuje své údery na ruském území.
Dohoda o zřízení takzvaného fondu proti zneužívání úřadů (anti-weaponization fund), kterou americký prezident Donald Trump uzavřel se svou vlastní administrativou, ukazuje snahu jeho druhé vlády omezit kontrolu prezidentské moci. Tento krok má ochránit Trumpa a jeho spojence před budoucím vyšetřováním ze strany budoucích vlád nebo kongresových Demokratů. Právní experti a bývalí vládní právníci oslovení stanicí CNN uvádějí, že Trump systematicky ruší transparentní pravidla zavedená po aféře Watergate, útočí na rozpočtové pravomoci Kongresu a odměňuje své věrné příznivce, kteří čelí obviněním z trestných činů spáchaných v jeho zájmu.
Šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že smrtící epidemii eboly v Demokratické republice Kongo lze stále zastavit a dostat pod kontrolu. Podle jeho slov je potlačení nákazy možné i navzdory přetrvávajícímu ozbrojenému konfliktu, který sužuje východní část této africké země. Generální ředitel organizace v této souvislosti důrazně vyzval všechny tamní bojující skupiny, aby okamžitě vyhlásily příměří a umožnily bezpečné poskytování zdravotnické pomoci.
Japonsko v pátek oznámilo, že vyšle čtyři příslušníky svých ozbrojených sil do Německa, kde se zapojí do činnosti ukrajinské mise Severoatlantické aliance. Vojáci japonských sil sebeobrany budou působit přímo na základně ve Wiesbadenu. Cílem tohoto kroku je posílení strategické spolupráce mezi Tokiem a NATO v oblasti sdílení vojenských poznatků a obranných strategií.