Úderem 14. hodiny se dnes v celém Česku otevřely volební místnosti, v nichž si Češi vyberou nové složení Poslanecké sněmovny.
Volby do Poslanecké sněmovny se konají ve dnech 3. a 4. října 2025. Hlasování probíhá během dvou dnů: dnes do 22.00 hodin a v sobotu 4. října od 8.00 do 14.00 hodin. Voliči odevzdávají své hlasy na území České republiky ve 14 volebních krajích.
Volič zásadně hlasuje v tom volebním okrsku, kde má nahlášen trvalý pobyt. Výjimky tvoří osoby s voličským průkazem nebo voliči, kteří se v době voleb nacházejí například v nemocnici či ústavu sociální péče. Hlasovat se dá i v zahraničí, konkrétně na zastupitelských a konzulárních úřadech ČR. Zahraniční voliči zapsaní ve zvláštním seznamu mohou využít i korespondenční hlasování.
Volit může občan České republiky, který nejpozději 4. října 2025 dovrší 18 let. Dále musí mít volič trvalý pobyt v ČR nebo platný voličský průkaz. Podmínkou je také nemít omezenou svéprávnost k výkonu volebního práva soudem. V neposlední řadě nesmí mít volič nařízenou izolaci z důvodu lékařských či hygienických.
Hlasovací lístky jsou tištěny samostatně pro každou politickou stranu, politické hnutí nebo koalici. Každý lístek obsahuje název kraje a vylosované číslo dané volební strany. Stejné vylosované číslo je pro daný subjekt shodné ve všech volebních krajích, i když zde strana kandidátku nepostavila. Z tohoto důvodu nemusí voličem obdržená sada lístků tvořit úplnou a nepřerušenou číselnou řadu.
Volič obdržel hlasovací lístky nejpozději tři dny přede dnem voleb, tedy 30. září 2025. Ve volební místnosti jsou zveřejněny vzorové hlasovací lístky a informace o případných tiskových chybách. Také jsou tam dostupné informace o případném vzdání se kandidatury nebo odvolání kandidáta; k hlasům pro takového kandidáta se při zjišťování výsledků nepřihlíží.
Před vstupem do volební místnosti musí volič prokázat svou totožnost a občanství platným občanským průkazem, cestovním pasem nebo eDokladem. Volič, který se neprokáže, nebude moci hlasovat. Od okrskové volební komise pak volič obdrží úřední obálku s razítkem, a na požádání i sadu hlasovacích lístků.
Hlasuje se vždy osobně a zastoupení není přípustné. Volič se s obálkou a lístky odebere do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků. Tam vloží do úřední obálky jeden hlasovací lístek. Volič má také možnost vyznačit preferenční hlas tím, že zakroužkuje pořadové číslo nejvýše u 4 kandidátů na stejném lístku. Do úřední obálky je nutné vložit pouze jeden hlasovací lístek, jinak je hlas neplatný.
Hlas je neplatný, pokud lístky nejsou na předepsaném tiskopise, jsou přetržené, nebo nejsou vloženy do úřední obálky. S voličem, který nemůže lístek vybrat či upravit pro tělesnou vadu, může být v prostoru pro úpravu přítomen jiný volič (nikoli člen komise), který mu pomůže s výběrem, úpravou a případným vhozením do urny. Volič vhodí úřední obálku s vybraným lístkem do volební schránky před komisí. Existují případy, kdy volič, který není ve stálém seznamu, může volit – např. na voličský průkaz nebo po předložení potvrzení o vyškrtnutí ze zvláštního seznamu vedeného zastupitelským úřadem v zahraničí.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
