Podle analytiků a zdrojů blízkých hnutí Hamás pravděpodobně v nadcházejících dnech přijme dvacetibodový návrh Donalda Trumpa na příměří v Pásmu Gazy jako základ pro obnovená jednání. Přestože hnutí patrně souhlasí s přijetím plánu, bude požadovat klíčové revize jeho podmínek. Trump stanovil Hamásu lhůtu "tří nebo čtyř dnů" od úterý, aby na jeho plán reagoval.
Politolog Mkhaimar Abusada, působící v Káhiře, prohlásil, že Hamás nyní stojí před volbou "mezi špatným a nejhorším". Odmítnutí plánu by podle Trumpových slov znamenalo, že by Hamás "zaplatil v pekle" a umožnilo by Izraeli "dokončit to, co je třeba". Hamás tak nejspíš odpoví "ano, ale potřebujeme to a to".
Na Hamás je vyvíjen tlak ze strany Turecka a Kataru, aby učinil ústupky. Přijetí podmínek bez výhrad by bylo pro hnutí velmi obtížné, jelikož textu chybí detaily. Jakákoliv jiná reakce než naprostý souhlas ale bude pravděpodobně zneužita Izraelem a Trumpovou administrativou.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu plán přijal. Ten ostatně zahrnuje mnoho z hlavních požadavků Izraele a byl vypracován bez konzultací s Hamásem. Přesto jeden bod zůstává pro Hamás zásadním sporným bodem, a to požadavek na odzbrojení.
Vojenské křídlo by jen těžko akceptovalo odevzdání všech zbraní. Odzbrojení je pro hnutí obtížně přijatelné, zejména bez politického procesu nebo podstatného pokroku směrem k řešení dvou států. Rozdělení vedení Hamásu mezi Istanbul, Dauhá a Gazu navíc diskusi o reakci komplikuje. Zatímco členové v Dauhá jsou spíše pragmatičtí, vojenské vedení v Gaze tíhne k pokračování boje. Někteří analytici však tvrdí, že rozdělení Hamásu bývá často přeceňováno, protože ozbrojený boj je v jejich identitě hluboce zakořeněn.
Trumpův návrh vyžaduje, aby Hamás propustil všechna izraelská rukojmí do 72 hodin od zahájení příměří. Izraelské síly by se postupně stáhly do nárazníkové zóny podél hranice Pásma, a byla by navýšena humanitární pomoc. Izrael by navíc propustil více než 1 000 palestinských vězňů, z nichž mnozí si odpykávají doživotní tresty, což by Hamás mohl prezentovat jako významné vítězství. Dalším sporným bodem je vágní příslib izraelského stažení. Jeden zdroj blízký Hamásu však ocenil jasné prohlášení, že Izrael nebude Gazu anektovat ani okupovat.
Válka začala 7. října 2023 vpádem Hamásu na jih Izraele, při kterém bylo zabito 1 200 lidí. Asi 250 jich bylo vzato jako rukojmí, z nichž 48 stále zůstává v Gaze. Izraelská ofenziva stála život více než 66 000 lidí a zdevastovala většinu území. Ačkoliv Hamás utrpěl značné ztráty a přišel o tisíce bojovníků včetně téměř všech vyšších vojenských velitelů, stále udržuje partyzánské operace a částečnou správu území. I když mu bylo zničeno 97 % raket a 90 % velitelů, stále ovládá 60 % své rozsáhlé tunelové sítě. Hamás se novým podmínkám přizpůsobil a přežil.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že jeho země je připravena v případě potřeby znovu zahájit vojenské operace proti Íránu, a to s ještě větší intenzitou. Reagoval tak na vyhrocenou situaci v regionu poté, co Spojené státy provedly masivní letecké údery na devadesát cílů v Íránu. K americkému útoku došlo jen několik hodin poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že nedávné íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu znamenají konec mírové dohody.
Velká Británie se chystá v příštím roce uspořádat své největší cvičení domácí obrany za poslední desetiletí, jehož cílem je posílit připravenost země na případný válečný konflikt. Podle vyjádření Úřadu vlády ponese tato rozsáhlá akce název „Operation Albiston Shadow“ a zapojí se do ní nejen ministři, ale také stovky úředníků z řad státní správy a celého veřejného sektoru. Hlavním úkolem manévrů bude prověřit schopnost státního aparátu reagovat na krizové scénáře.
Ruská armáda zasáhla civilní plavidlo v blízkosti černomořského přístavu Oděsa. K útoku došlo jen několik hodin poté, co ruský prezident Vladimir Putin pohrozil odvetnými údery. Ty mají být podle šéfa Kremlu několikanásobně silnější než dosavadní ukrajinské útoky na ruské území. Rozsah těchto odvetných operací se má navíc v budoucnu dále zvyšovat.
Krymský poloostrov, který měl být po dvanácti letech od své anexe výkladní skříní ruské moci, se pro prezidenta Vladimira Putina stává zásadní vojenskou i politickou přítěží. Rusko z tohoto území vybudovalo masivně militarizovanou základnu a bezpečné zázemí, odkud v roce 2022 zahájilo invazi na jih Ukrajiny a odkud dříve podporovalo své operace v Sýrii. Současná ukrajinská strategie zaměřená na izolaci poloostrova však tuto dosud nedobytnou pevnost mění v kriticky zranitelné místo.
Venezuelská veřejnost dává stále hlasitěji najevo svůj hněv a rozhořčení nad vládním zvládáním následků ničivého dvojitého zemětřesení, které zemi zasáhlo 24. června. Katastrofa, která si podle oficiálních údajů vyžádala již nejméně 4 490 lidských životů, vyvolala obrovskou vlnu solidarity, ale také otevřeného odporu vůči politickým představitelům. Symbolem této narůstající společenské frustrace se stalo video zachycující truchlící matku, která přímo na ulici ostře konfrontovala poslance Nicoláse Madura Guerru, syna bývalého prezidenta.
Světová ekonomika již nečelí pouze nedostatku ropy jako takové, ale novému a závažnějšímu problému – nedostatku kapacit na její zpracování na benzin a naftu. Přestože obnovení blokády Hormuzského průlivu ze strany USA a Íránu vyhnalo ceny surové ropy nad 80 dolarů za barel, samotný dostatek suroviny na trhu situaci neřeší. Ropa se totiž nejprve musí rafinovat na využitelné produkty, jako jsou asfalt, plasty, topný olej, letecké palivo či motorová paliva.
Červnová rámcová dohoda z roku 2026 mezi Libanonem a Izraelem představuje nejvýznamnější diplomatický pokus o stabilizaci vzájemných vztahů za posledních téměř osmdesát let. Tento ambiciózní dokument si klade za cíl nejen ukončit válečný stav, ale také vytyčit cestu k úplnému odzbrojení šíitského hnutí Hizballáh a stažení izraelské armády z libanonského území. Realizace těchto bodů však v současné situaci naráží na hlubokou skepsi, kterou přiživuje dlouhá historie selhání předchozích příměří.
Analyzovat reakce internetových komunit na témata rozmanitosti a inkluze v kontextu fotbalu je sice složité, ale podrobný rozbor tisíců příspěvků na sociálních sítích podle expertů webu The Conversation ukazuje velmi zajímavou a v mnoha ohledech překvapivou realitu. Veřejnost totiž nevnímá všechny formy diverzity stejně a reakce uživatelů se výrazně liší podle toho, na jaký konkrétní aspekt se dané sdělení zaměřuje.
Hmyz a roztoči se neustále šíří, nacházejí nové způsoby, jak znepříjemňovat lidem život, a přenášejí nebezpečné choroby. Například běžné mouchy domácí vyhledávají teplé prostředí a fungují jako mechanické přenašeče patogenů. Při pohybu po odpadcích a následně po kuchyňských linkách za sebou zanechávají bakterie salmonely a další nebezpečné zárodky.
Výzkum organizace Centre for Countering Digital Hate (CCDH) ukázal, že YouTube i rok po zavedení nových pravidel pro omezení škodlivého obsahu stále doporučuje dospívajícím uživatelům videa s tematikou poruch příjmu potravy. Výzkumníci pro účely studie vytvořili simulovaný profil třináctileté dívky, která poprvé sledovala obsah zaměřený na nezdravé diety a vnímání vlastního těla. Zjistili, že každé desáté video doporučené algoritmem nabízelo takzvanou „thinspiraci“, extrémní omezování kalorií nebo jiný škodlivý materiál, což však představuje zlepšení oproti situaci před dvěma lety.
Americká vláda vyplatila na kompenzacích již desítky miliard dolarů poté, co Nejvyšší soud USA v únoru letošního roku rozhodl, že část jím zavedených cel je nezákonná. Podle vládních údajů o rozpočtu zveřejněných v pondělí vrátily Spojené státy dotčeným dovozním společnostem v probíhajícím fiskálním roce, který začal v říjnu 2025, celkem 81 miliard dolarů.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že ve čtvrtek večer vystoupí s mimořádným projevem k národu. Televizní vystoupení v hlavním vysílacím čase je naplánováno na 21:00 východoamerického času (pátek 03:00 středoevropského času). Trump tuto informaci zveřejnil na své sociální síti Truth Social.