Podle analytiků a zdrojů blízkých hnutí Hamás pravděpodobně v nadcházejících dnech přijme dvacetibodový návrh Donalda Trumpa na příměří v Pásmu Gazy jako základ pro obnovená jednání. Přestože hnutí patrně souhlasí s přijetím plánu, bude požadovat klíčové revize jeho podmínek. Trump stanovil Hamásu lhůtu "tří nebo čtyř dnů" od úterý, aby na jeho plán reagoval.
Politolog Mkhaimar Abusada, působící v Káhiře, prohlásil, že Hamás nyní stojí před volbou "mezi špatným a nejhorším". Odmítnutí plánu by podle Trumpových slov znamenalo, že by Hamás "zaplatil v pekle" a umožnilo by Izraeli "dokončit to, co je třeba". Hamás tak nejspíš odpoví "ano, ale potřebujeme to a to".
Na Hamás je vyvíjen tlak ze strany Turecka a Kataru, aby učinil ústupky. Přijetí podmínek bez výhrad by bylo pro hnutí velmi obtížné, jelikož textu chybí detaily. Jakákoliv jiná reakce než naprostý souhlas ale bude pravděpodobně zneužita Izraelem a Trumpovou administrativou.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu plán přijal. Ten ostatně zahrnuje mnoho z hlavních požadavků Izraele a byl vypracován bez konzultací s Hamásem. Přesto jeden bod zůstává pro Hamás zásadním sporným bodem, a to požadavek na odzbrojení.
Vojenské křídlo by jen těžko akceptovalo odevzdání všech zbraní. Odzbrojení je pro hnutí obtížně přijatelné, zejména bez politického procesu nebo podstatného pokroku směrem k řešení dvou států. Rozdělení vedení Hamásu mezi Istanbul, Dauhá a Gazu navíc diskusi o reakci komplikuje. Zatímco členové v Dauhá jsou spíše pragmatičtí, vojenské vedení v Gaze tíhne k pokračování boje. Někteří analytici však tvrdí, že rozdělení Hamásu bývá často přeceňováno, protože ozbrojený boj je v jejich identitě hluboce zakořeněn.
Trumpův návrh vyžaduje, aby Hamás propustil všechna izraelská rukojmí do 72 hodin od zahájení příměří. Izraelské síly by se postupně stáhly do nárazníkové zóny podél hranice Pásma, a byla by navýšena humanitární pomoc. Izrael by navíc propustil více než 1 000 palestinských vězňů, z nichž mnozí si odpykávají doživotní tresty, což by Hamás mohl prezentovat jako významné vítězství. Dalším sporným bodem je vágní příslib izraelského stažení. Jeden zdroj blízký Hamásu však ocenil jasné prohlášení, že Izrael nebude Gazu anektovat ani okupovat.
Válka začala 7. října 2023 vpádem Hamásu na jih Izraele, při kterém bylo zabito 1 200 lidí. Asi 250 jich bylo vzato jako rukojmí, z nichž 48 stále zůstává v Gaze. Izraelská ofenziva stála život více než 66 000 lidí a zdevastovala většinu území. Ačkoliv Hamás utrpěl značné ztráty a přišel o tisíce bojovníků včetně téměř všech vyšších vojenských velitelů, stále udržuje partyzánské operace a částečnou správu území. I když mu bylo zničeno 97 % raket a 90 % velitelů, stále ovládá 60 % své rozsáhlé tunelové sítě. Hamás se novým podmínkám přizpůsobil a přežil.
Vedení Íránu reaguje na smrt ajatolláha Alího Chameneího vytvořením provizorní tříčlenné rady, která má zemi provést současnou krizí. Do tohoto orgánu byl v neděli delegován významný duchovní Alíréza Aráfí, který v radě zasedne spolu s prezidentem Masúdem Pezeškijánem a nejvyšším představitelem justice Gholám-Hosejnem Mohsení-Edžeím. Jmenování Aráfího, který má silné postavení v ústavních institucích, schválila vlivná Rada pro určování zájmů režimu s cílem udržet stabilitu státu.
Bezprecedentní útok Spojených států a Izraele na íránské vedení byl výsledkem měsíců pečlivého sledování a úzké spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí. Podle informací deníku The New York Times sehrála klíčovou roli americká CIA, které se podařilo přesně lokalizovat nejvyššího představitele země, ajatolláha Alího Chameneího. CIA sledovala jeho zvyky a pohyb dlouhodobě, ale zlom nastal ve chvíli, kdy agentura zjistila termín a místo konání mimořádné schůzky nejvyšších vládních špiček.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala po celém světě vážné obavy z drastického nárůstu cen ropy. Eskalující vojenská agrese na Blízkém východě by mohla vést nejen k dražším pohonným hmotám na čerpacích stanicích, ale v konečném důsledku i ke globálnímu hospodářskému poklesu. Klíčovým bodem celého sporu je strategický Hormuzský průliv, jehož případné uzavření by otřáslo základy mnoha rozvinutých ekonomik.
Letecké společnosti napříč Blízkým východem hromadně ruší nebo odklánějí své spoje v důsledku útoků Spojených států a Izraele na Írán a následných odvetných úderů Teheránu. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru jsou až do odvolání pozastaveny veškeré lety z mezinárodního letiště v Dubaji i z letiště Al-Maktúm. Při nočním incidentu na dubajském letišti byli navíc zraněni čtyři zaměstnanci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že termín a místo konání příštího kola mírových rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou budou záviset na aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na míře reálných diplomatických možností.
Írán oficiálně varoval před „zdrcující“ odvetou v reakci na údery Spojených států a Izraele, při kterých zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Zatímco část Íránců zprávu o jeho smrti oslavuje, v ulicích jsou k vidění i skupiny truchlících. Islámské revoluční gardy (IRGC) již v sobotu podnikly údery napříč Blízkým východem a pohrozily, že zahájí ničivou ofenzivní operaci zaměřenou na Izrael a americké vojenské základny.
Írán prochází určujícím okamžikem své historie. O osudu nejvyššího duchovního vůdce se spekulovalo od sobotního rána, kdy se jeho sídlo stalo terčem první vlny útoků. Satelitní snímky následně potvrdily, že jeho rezidence utrpěla značné škody. Prvotní reakce z Teheránu sice uváděly, že byl převezen do bezpečí, a státní televize avizovala jeho projev, k žádnému vystoupení však nedošlo.
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer na své platformě Truth Social oznámil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit při masivním společném úderu Spojených států a Izraele. Trump ve svém prohlášení označil Chameneího za jednu z nejvíce zločinných postav historie a uvedl, že jeho smrt přináší spravedlnost nejen Íráncům, ale i Američanům a lidem po celém světě. Operace byla podle něj vedena s využitím špičkových sledovacích systémů, kterým vůdce nedokázal uniknout.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během sobotního večera vystoupil s prohlášením, ve kterém naznačil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí pravděpodobně zahynul. Netanjahu hovořil o úspěšném zásahu jeho teheránského sídla a íránského duchovního vůdce popsal jako diktátora, který je již po smrti. Izraelský vládní činitel následně pro média potvrdil, že Chameneí byl skutečně zabit během ranního náletu na Írán.
Situace na Blízkém východě se v sobotu večer dramaticky vyostřila poté, co západní částí Teheránu otřásla série silných explozí. Podle informací agentury AFP a íránské státní agentury IRNA se pod palbou ocitla nejen metropole, ale také jih země. Konkrétně byly hlášeny útoky na dvě čtvrti v přístavním městě Búšehr, které leží v bezprostřední blízkosti strategicky významné íránské jaderné elektrárny.
Blízký východ se ocitl pod útokem poté, co Íránské revoluční gardy (IRGC) oficiálně potvrdily zahájení další rozsáhlé raketové ofenzivy proti americkým základnám v regionu. Podle íránské státní televize jde o přímou reakci na předchozí společné údery Spojených států a Izraele. Situace v oblasti je kritická a provází ji přímé vojenské střety, které již vedly k citelným ztrátám v nejvyšších patrech íránské moci.
Prezident Donald Trump svými posledními výroky vyvolal značný rozruch, když varoval před íránskými raketami schopnými v blízké době zasáhnout americké území. Tato tvrzení, která přednesl ve videu i v projevu o stavu Unie, se však podle zjištění stanice CNN rozcházejí s oficiálními daty tajných služeb. Podle dostupných zpravodajských informací totiž nic nenasvědčuje tomu, že by Teherán v současnosti disponoval technologií mezikontinentálních střel namířených na USA.