Podle analytiků a zdrojů blízkých hnutí Hamás pravděpodobně v nadcházejících dnech přijme dvacetibodový návrh Donalda Trumpa na příměří v Pásmu Gazy jako základ pro obnovená jednání. Přestože hnutí patrně souhlasí s přijetím plánu, bude požadovat klíčové revize jeho podmínek. Trump stanovil Hamásu lhůtu "tří nebo čtyř dnů" od úterý, aby na jeho plán reagoval.
Politolog Mkhaimar Abusada, působící v Káhiře, prohlásil, že Hamás nyní stojí před volbou "mezi špatným a nejhorším". Odmítnutí plánu by podle Trumpových slov znamenalo, že by Hamás "zaplatil v pekle" a umožnilo by Izraeli "dokončit to, co je třeba". Hamás tak nejspíš odpoví "ano, ale potřebujeme to a to".
Na Hamás je vyvíjen tlak ze strany Turecka a Kataru, aby učinil ústupky. Přijetí podmínek bez výhrad by bylo pro hnutí velmi obtížné, jelikož textu chybí detaily. Jakákoliv jiná reakce než naprostý souhlas ale bude pravděpodobně zneužita Izraelem a Trumpovou administrativou.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu plán přijal. Ten ostatně zahrnuje mnoho z hlavních požadavků Izraele a byl vypracován bez konzultací s Hamásem. Přesto jeden bod zůstává pro Hamás zásadním sporným bodem, a to požadavek na odzbrojení.
Vojenské křídlo by jen těžko akceptovalo odevzdání všech zbraní. Odzbrojení je pro hnutí obtížně přijatelné, zejména bez politického procesu nebo podstatného pokroku směrem k řešení dvou států. Rozdělení vedení Hamásu mezi Istanbul, Dauhá a Gazu navíc diskusi o reakci komplikuje. Zatímco členové v Dauhá jsou spíše pragmatičtí, vojenské vedení v Gaze tíhne k pokračování boje. Někteří analytici však tvrdí, že rozdělení Hamásu bývá často přeceňováno, protože ozbrojený boj je v jejich identitě hluboce zakořeněn.
Trumpův návrh vyžaduje, aby Hamás propustil všechna izraelská rukojmí do 72 hodin od zahájení příměří. Izraelské síly by se postupně stáhly do nárazníkové zóny podél hranice Pásma, a byla by navýšena humanitární pomoc. Izrael by navíc propustil více než 1 000 palestinských vězňů, z nichž mnozí si odpykávají doživotní tresty, což by Hamás mohl prezentovat jako významné vítězství. Dalším sporným bodem je vágní příslib izraelského stažení. Jeden zdroj blízký Hamásu však ocenil jasné prohlášení, že Izrael nebude Gazu anektovat ani okupovat.
Válka začala 7. října 2023 vpádem Hamásu na jih Izraele, při kterém bylo zabito 1 200 lidí. Asi 250 jich bylo vzato jako rukojmí, z nichž 48 stále zůstává v Gaze. Izraelská ofenziva stála život více než 66 000 lidí a zdevastovala většinu území. Ačkoliv Hamás utrpěl značné ztráty a přišel o tisíce bojovníků včetně téměř všech vyšších vojenských velitelů, stále udržuje partyzánské operace a částečnou správu území. I když mu bylo zničeno 97 % raket a 90 % velitelů, stále ovládá 60 % své rozsáhlé tunelové sítě. Hamás se novým podmínkám přizpůsobil a přežil.
Globální obavy z vypuknutí rozsáhlého válečného konfliktu dnes dosáhly kritické úrovně. Podle vysokých úředníků a diplomatických zdrojů webu Express se americký prezident Donald Trump chystá v nejbližších čtyřiadvaceti hodinách zahájit vojenský úder proti Íránu. Situace na Blízkém východě je natolik vážná, že Spojené státy začaly s narychlo organizovanou evakuací stovek vojáků ze své největší základny v regionu, katarské Al-Udeid, kde běžně pobývá kolem 10 000 příslušníků armády.
Hrozba Donalda Trumpa, že ovládne Grónsko „tak či onak“, uvrhla Dánsko do stavu nejvyšší pohotovosti a zbytek Evropy donutila k horečnému hledání způsobu, jak amerického prezidenta zastavit. Po nedávném vojenském zásahu USA ve Venezuele už nikdo v Bruselu ani v Berlíně nebere Trumpovy ambice jako pouhé chvástání. Jde o vážně míněný záměr hnaný ideologií, touhou po nerostném bohatství a neoimperiální expanzí.
Americký prezident Donald Trump před klíčovým vyjednáváním s dánskými a grónskými zástupci znovu zaplavil sociální sítě příspěvky, v nichž zpochybňuje schopnost Dánska ubránit Grónsko před vlivem Ruska a Číny. S typickou nadsázkou vzkázal vedení NATO, aby Kodaň z ostrova „vyprovodilo“, protože dvě psí spřežení k ochraně strategického území rozhodně nestačí.
Válka v Pásmu Gazy má ničivý dopad na nejzranitelnější část populace – těhotné ženy a novorozence. Podle dvou nových zpráv organizace Physicians for Human Rights (PHR) došlo v regionu k dramatickému propadu porodnosti o 41 % ve srovnání s rokem 2022. Výzkumníci dokumentují otřesné nárůsty úmrtnosti matek, potratů a předčasných porodů, což označují za důsledek systematického ničení zdravotnické infrastruktury a záměrného omezování reprodukčních schopností palestinské populace.
Vztahy mezi Kodaní a Washingtonem čelí nejvážnější zkoušce v moderní historii. Dánská vláda společně se samosprávou Grónska oznámila masivní posílení vojenské přítomnosti na ostrově. Tento krok je přímou odpovědí na stupňující se nátlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který neustále opakuje, že Spojené státy musí nad Grónskem převzít kontrolu, aby zabránily jeho ovládnutí Ruskem a Čínou. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen potvrdil, že armáda v nejbližších týdnech zahájí rozsáhlá cvičení s evropskými spojenci z NATO.
Zatímco se svět s obavami dívá na stupňující se násilí v íránských ulicích a americký prezident Donald Trump hrozí „velmi tvrdou akcí“, íránský režim bojuje s nepřítelem, kterého sám stvořil – s totálním digitálním blackoutem. Přestože vypnutí internetu slouží jako mocný nástroj kontroly a zakrývání brutálních represí, Teherán si podle expertů nemůže dovolit udržovat zemi v offline režimu dlouho. Důvod je prostý: každá hodina bez spojení prohlubuje právě tu ekonomickou krizi, která lidi do ulic vyhnala.
Situace v Íránu nabírá na tragických rozměrech. Podle nejnovějších údajů lidskoprávní organizace HRANA bylo během posledních dvou týdnů při potlačování protivládních protestů zabito nejméně 2 403 lidí. Kromě samotného násilí se však objevují svědectví o šokujících praktikách bezpečnostních složek. Příbuzní obětí uvádějí, že úřady po nich vyžadují finanční úhradu za to, že jim vydají těla jejich blízkých z nemocnic a márnic.
Šéf Bílého domu Donald Trump naznačil možnost přímého vojenského zásahu proti íránskému vedení. Reaguje tím na krvavé potlačení tamních nepokojů, při kterých podle odhadů zahynulo až dva tisíce lidí. Prezident na své platformě Truth Social povzbudil íránské demonstranty k obsazování státních úřadů a přislíbil jim brzkou podporu.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska naráží na silný odpor i u samotné americké veřejnosti. Podle čerstvého průzkumu agentur Reuters a Ipsos schvaluje pokusy o ovládnutí tohoto strategického ostrova pouze 17 % Američanů. Téměř polovina dotázaných s tímto záměrem nesouhlasí a zbývajících 35 % si není jisto. Tyto výsledky přicházejí ve chvíli, kdy Trump přitvrzuje v rétorice a označuje kontrolu nad Grónskem za nezbytnou pro národní bezpečnost USA.
Čínská ekonomika potvrdila svou roli globální exportní velmoci. I přes rozsáhlou obchodní válku a drakonická cla uvalená administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa vykázal Peking historicky nejvyšší obchodní přebytek ve výši 1,19 bilionu dolarů. Tato rekordní suma, která vůbec poprvé překonala magickou hranici jednoho bilionu dolarů, je jasným signálem, že se čínským výrobcům podařilo úspěšně přeorientovat na nové trhy.
Podle polského prezidenta Karola Nawrockého je Donald Trump jediným světovým lídrem, který je schopen zabránit Vladimiru Putinovi v dalším ohrožování Evropy. V rozhovoru pro ranní program stanice BBC Nawrocki zdůraznil, že ruskému vůdci nelze věřit a že Evropa musí vyvinout maximální úsilí, aby podpořila Trumpovu snahu o ukončení konfliktu na Ukrajině. Polský prezident, který je znám jako dlouholetý a vytrvalý stoupenec amerického prezidenta, tato slova pronesl během své návštěvy Velké Británie, kde jednal s premiérem Keirem Starmerem.
Svět se nebezpečně rychle přibližuje kritické hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia, kterou si státy stanovily jako cíl v Pařížské dohodě. Podle nejnovějších dat evropské služby Copernicus dosáhlo globální oteplení v loňském roce úrovně přibližně 1,4 stupně nad hodnotami z předprůmyslové éry. Vědci zároveň potvrdili, že rok 2025 se stal třetím nejteplejším rokem v historii měření, hned za rekordními lety 2024 a 2023.