Podle analytiků a zdrojů blízkých hnutí Hamás pravděpodobně v nadcházejících dnech přijme dvacetibodový návrh Donalda Trumpa na příměří v Pásmu Gazy jako základ pro obnovená jednání. Přestože hnutí patrně souhlasí s přijetím plánu, bude požadovat klíčové revize jeho podmínek. Trump stanovil Hamásu lhůtu "tří nebo čtyř dnů" od úterý, aby na jeho plán reagoval.
Politolog Mkhaimar Abusada, působící v Káhiře, prohlásil, že Hamás nyní stojí před volbou "mezi špatným a nejhorším". Odmítnutí plánu by podle Trumpových slov znamenalo, že by Hamás "zaplatil v pekle" a umožnilo by Izraeli "dokončit to, co je třeba". Hamás tak nejspíš odpoví "ano, ale potřebujeme to a to".
Na Hamás je vyvíjen tlak ze strany Turecka a Kataru, aby učinil ústupky. Přijetí podmínek bez výhrad by bylo pro hnutí velmi obtížné, jelikož textu chybí detaily. Jakákoliv jiná reakce než naprostý souhlas ale bude pravděpodobně zneužita Izraelem a Trumpovou administrativou.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu plán přijal. Ten ostatně zahrnuje mnoho z hlavních požadavků Izraele a byl vypracován bez konzultací s Hamásem. Přesto jeden bod zůstává pro Hamás zásadním sporným bodem, a to požadavek na odzbrojení.
Vojenské křídlo by jen těžko akceptovalo odevzdání všech zbraní. Odzbrojení je pro hnutí obtížně přijatelné, zejména bez politického procesu nebo podstatného pokroku směrem k řešení dvou států. Rozdělení vedení Hamásu mezi Istanbul, Dauhá a Gazu navíc diskusi o reakci komplikuje. Zatímco členové v Dauhá jsou spíše pragmatičtí, vojenské vedení v Gaze tíhne k pokračování boje. Někteří analytici však tvrdí, že rozdělení Hamásu bývá často přeceňováno, protože ozbrojený boj je v jejich identitě hluboce zakořeněn.
Trumpův návrh vyžaduje, aby Hamás propustil všechna izraelská rukojmí do 72 hodin od zahájení příměří. Izraelské síly by se postupně stáhly do nárazníkové zóny podél hranice Pásma, a byla by navýšena humanitární pomoc. Izrael by navíc propustil více než 1 000 palestinských vězňů, z nichž mnozí si odpykávají doživotní tresty, což by Hamás mohl prezentovat jako významné vítězství. Dalším sporným bodem je vágní příslib izraelského stažení. Jeden zdroj blízký Hamásu však ocenil jasné prohlášení, že Izrael nebude Gazu anektovat ani okupovat.
Válka začala 7. října 2023 vpádem Hamásu na jih Izraele, při kterém bylo zabito 1 200 lidí. Asi 250 jich bylo vzato jako rukojmí, z nichž 48 stále zůstává v Gaze. Izraelská ofenziva stála život více než 66 000 lidí a zdevastovala většinu území. Ačkoliv Hamás utrpěl značné ztráty a přišel o tisíce bojovníků včetně téměř všech vyšších vojenských velitelů, stále udržuje partyzánské operace a částečnou správu území. I když mu bylo zničeno 97 % raket a 90 % velitelů, stále ovládá 60 % své rozsáhlé tunelové sítě. Hamás se novým podmínkám přizpůsobil a přežil.
Maďarský premiér Viktor Orbán se v posledních týdnech pustil do několika ostrých slovních soubojů s evropskými lídry. I na jeho standardy, kdy je známý svou bojovností, se jedná o neobvyklou vlnu veřejných diplomatických sporů. Do křížku se dostal se švédským premiérem kvůli kriminalitě, s Chorvatskem kvůli energiím a opět si rýpl do polského premiéra Donalda Tuska ohledně války na Ukrajině. Magazín Politico tyto střety pečlivě monitoroval a ohodnotil. S kým si Orbán poradil a kdo mu zasadil tvrdou ránu?
Podle analytiků a zdrojů blízkých hnutí Hamás pravděpodobně v nadcházejících dnech přijme dvacetibodový návrh Donalda Trumpa na příměří v Pásmu Gazy jako základ pro obnovená jednání. Přestože hnutí patrně souhlasí s přijetím plánu, bude požadovat klíčové revize jeho podmínek. Trump stanovil Hamásu lhůtu "tří nebo čtyř dnů" od úterý, aby na jeho plán reagoval.
Když nějaký organismus zemře, začne v něm tikat radioaktivní signál jako přírodní hodiny. Objevení tohoto jevu pomohlo vyřešit mnohé záhady přírody i historie. Americký chemik Willard Libby si v polovině 40. let 20. století uvědomil, že radioaktivní forma uhlíku, uhlík-14 (C14), by měla zanechávat ve zbytcích mrtvých organismů stopu, která pomalu mizí. Zjištění množství zbývajícího uhlíku-14 by tak odhalilo, kdy organismus zemřel.
Zima v Santiagu byla letos odlišná. Hory obklopující město, které obvykle fungují jako past na smog a dělají ze Santiaga „tlakový hrnec“, byly vidět po více dní než jindy. Téměř 30 let trvající snahy hlavního města Chile o snížení znečištění ovzduší se konečně začínají vyplácet.
Volby jsou příležitost rozhodnout o tom, v jaké zemi budeme žít my i naše děti. Každý hlas má váhu a ukazuje, že nám na demokracii záleží. Když se voleb účastníme, bereme odpovědnost do vlastních rukou, posilujeme legitimitu zvolených politiků a dáváme signál, že chceme být slyšet. Pokud zůstaneme doma, rozhodnou jiní – a možná jinak, než bychom si přáli. Proto je účast u voleb otázkou budoucnosti i sebeúcty.
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se konají každé čtyři roky a o jejich letošním termínu rozhodl prezident Petr Pavel. Konkrétně připadají na 3. a 4. října 2025. V těchto dnech voliči určí nové obsazení Sněmovny a tím i budoucí vládu země. Přestože hlavní mechanismus voleb zůstává stejný jako před čtyřmi lety, objevila se jedna výrazná novinka. Lidé si letos mohou svůj plastový občanský průkaz nechat doma a nahradit jej elektronickou verzí v mobilním telefonu.
Izraelská armáda zachytila desítky plavidel, která se jako součást Flotily globálního Sumudu (GSF) snažila doplout k Pásmu Gazy. Při zásahu byly zadrženy desítky aktivistů, včetně švédské klimatické aktivistky Grety Thunbergové, což vyvolalo silnou mezinárodní kritiku. Cílem flotily bylo prolomit osmnáctiletou izraelskou blokádu Gazy a doručit humanitární pomoc do válkou zničené oblasti na lodích, které vypluly z různých středomořských přístavů.
Severní Manchester zasáhla tragická událost. V blízkosti synagogy Heaton Park došlo k násilnému útoku, při kterém byly zjištěny dvě oběti z řad veřejnosti. Policie se domnívá, že třetí mrtvý je pravděpodobně sám útočník, kterého příslušníci sboru zastřelili. K celému incidentu došlo během Jom kipur, který je pro židovskou komunitu nejdůležitějším svátkem roku. Další tři civilisté utrpěli vážná zranění a museli být hospitalizováni.
Spojené státy se údajně chystají poskytovat Ukrajině zpravodajské informace pro útoky na energetickou infrastrukturu hluboko uvnitř Ruska, což by představovalo významný obrat v podpoře Kyjeva ze strany Bílého domu. Toto rozhodnutí by bylo prvním konkrétním příkladem změny politiky prezidenta Donalda Trumpa. Ke změně dochází poté, co Trump koncem září na sociálních sítích naznačil, že by Ukrajina mohla získat zpět všechna Ruskem okupovaná území.
Lídři Evropské unie strávili v Kodani celý den diskusemi o tom, jak posílit bezpečnost kontinentu, přičemž finský premiér Petteri Orpo vyjádřil značné znepokojení. Ačkoliv byla agenda summitu dlouhá a detailní, přinesla jen minimum konkrétních výsledků. Navzdory rozsáhlým jednáním se úroveň obav u lídrů Unie nijak nesnížila.
Elon Musk se stal prvním člověkem, jehož čisté jmění dosáhlo hranice 500 miliard dolarů, čímž se generální ředitel společnosti Tesla dostal do poloviny cesty ke statusu bilionáře. Muskovo bohatství ve středu dočasně překročilo hranici půl bilionu, než se podle žebříčku miliardářů Forbes stáhlo zpět na 499 miliard dolarů.
Deklarace prezidenta USA Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua z 29. září 2025 představuje významný politický moment, který podtrhuje sílu silných osobností při prosazování dohod, přerušení násilí a otevírání dialogu. Příměří je důležité, stejně jako návrat rukojmích a ukončení teroristické kontroly Hamásu nad Gazou. Avšak pokud nás posledních třicet let blízkovýchodní diplomacie něco naučilo, pak to, že tyto důležité kroky nemohou nahradit budování institucí a dlouhodobou státotvornost. Trvalý mír vyžaduje mnohem hlubší strategii.