Ruský prezident Vladimir Putin během svého čtvrtečního projevu v Soči slíbil rychlou odvetu proti „eskalující militarizaci“ Evropy. Současně však odmítl jako „nesmysl“ obavy Západu z toho, že by se Moskva chystala zaútočit na NATO. Prohlásil, že Rusko musí pečlivě sledovat rostoucí militarizaci Evropy a nemá právo ji ignorovat kvůli vlastní bezpečnosti.
Putin dále dodal, že protiofenzivní opatření Ruska na sebe nenechají dlouho čekat. Ruský prezident tato slova pronesl na plenárním zasedání Valdajského klubu, což je každoroční setkání expertů a politiků, kde často předkládá své názory na globální dění. Jeho prohlášení přišlo v době, kdy se 45 evropských lídrů sešlo v Kodani na summitu, jehož cílem bylo posílit podporu Ukrajině a urychlit obranné projekty. Ty mají zajistit, že kontinent bude schopen odstrašit ruskou agresi. Setkání se konalo po bouřlivých týdnech, kdy několik evropských zemí ohlásilo narušení vzdušného prostoru ruskými drony a letouny, což vyvolalo obavy, že Moskva testuje odhodlání NATO.
Zatímco Putin vyhrožoval Evropě, zaujal smířlivý tón vůči Donaldu Trumpovi, a to navzdory nedávným kritickým poznámkám amerického lídra na jeho adresu. Zdálo se, že se snaží získat zpět Trumpovu přízeň, když ho štědře chválil a tvrdil, že „pokud by byl u moci Trump, konfliktu na Ukrajině by se dalo předejít“. Tuto tezi často používá ve svých projevech sám americký prezident.
Kyjev i Moskva se měsíce snažily získat si Trumpovu náklonnost kvůli válce na Ukrajině, jelikož americký lídr opakovaně měnil svůj postoj. Zdálo se, že Kyjev v posledních týdnech získal navrch, když Trump vyjádřil zklamání nad Putinem kvůli protahování bojů a označil ruskou ekonomiku a armádu za „papírového tygra“.
Podle deníku Wall Street Journal Trump nedávno schválil americkým zpravodajským službám a Pentagonu, aby pomohly Kyjevu provádět úderné akce hluboko v ruském území. Tento krok by představoval významný posun v politice USA pod jeho vedením. Volodymyr Zelenskyj také lobboval ve Washingtonu za získání řízených střel Tomahawk, raket Barracuda a dalších amerických zbraní dlouhého doletu schopných zasáhnout cíle až 500 mil daleko.
Putin, stejně jako při předchozích příležitostech, kdy ho Trump kritizoval, tuto kritiku přešel a zřejmě spoléhá na to, že americký lídr změní názor. Označil Trumpa za „pohodlného partnera pro rozhovory“, který ví, „jak naslouchat“, a prohlásil, že Moskva usiluje o „plnohodnotné obnovení“ vztahů s USA. Pochválil Trumpovu administrativu za její „přímost a nedostatek pokrytectví“. Na Trumpovu poznámku o „papírovém tygrovi“ Putin reagoval s tím, že to mohlo být myšleno ironicky, a poznamenal: „Pokud nám vyhovuje válka s celým blokem NATO, ale my jsme papírový tygr, tak co potom je NATO?“
Ruský lídr také pochválil Trumpův plán na ukončení války v Gaze a uvedl, že bývalý britský premiér Tony Blair – od něhož se očekává ústřední role v iniciativě – by mohl přispět pozitivně. Poté se Putin odklonil od tématu, aby zavzpomínal, jak kdysi přenocoval u Blaira a následující ráno spolu pili kávu v pyžamu.
Oproti tomu tón vůči Evropě byl znatelně tvrdší. Většinu své zloby Putin zaměřil na kontinent, když obviňoval „evropské elity“ z maření míru na Ukrajině a „rozdmychávání hysterie“ v regionu. Řekl: „Ukazuje se, že válka s Rusy je prakticky na prahu. Opakují tento nesmysl, tuto mantru, znovu a znovu… Nemohou uvěřit tomu, co říkají, že Rusko napadne NATO? Buď jsou neuvěřitelně nekompetentní, pokud tomu skutečně věří, protože je nemožné tomuhle nesmyslu věřit, nebo jsou prostě nečestní.“
Putin také odsoudil francouzské zadržení posádky ropného tankeru z ruské „stínové flotily“ v tomto týdnu. Tanker byl podezřelý z toho, že sloužil jako odpalovací rampa pro let dronů, které minulý týden přinutily dánská letiště k uzavření. Označil to za „pirátství“, neboť tanker byl zadržen bez jakéhokoli opodstatnění v neutrálních vodách.
Pokud jde o válku na Ukrajině, nebyly znát žádné náznaky, že by Putin usiloval o kompromis nebo ustupoval ze svého maximalistického cíle donutit Kyjev ke kapitulaci. I přes skromný nedávný postup na bojišti trval na tom, že jeho síly „sebevědomě postupují“ po celé frontě. Putin tvrdil, že Ukrajina trpí mnohem většími ztrátami než Rusko, a to i přesto, že západní odhady uvádějí ruské ztráty blížící se milionu, což je více než ty ukrajinské. Uvedl, že s ohledem na ukrajinské ztráty by měl Kyjev „vážně uvažovat o zahájení jednání“. Zelenskyj se připojil k evropským lídrům v Kodani a řekl, že Rusko „stupňuje své destruktivní akce“. Vyzval proto Evropu k „politické vůli“ jednat bez odkladu a zvýšit tlak hned, aby Rusko bylo donuceno ukončit válku a změnit svou politiku.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nový závod na výrobu jaderného materiálu pro zbraně. Podle zpráv tamních státních médií při této příležitosti oznámil, že Pchjongjang plánuje exponenciálním tempem posílit své jaderné síly. Nová továrna má pomoci upevnit odstrašující kapacity země, přičemž vůdce KLDR prohlásil, že Severní Korea za posledních pět let více než zdvojnásobila svou kapacitu produkce zbraňového jaderného materiálu.
Polsko oficiálně požádalo Spojené státy o zřízení stálé vojenské základny na svém území. Varšava tímto krokem reaguje na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa vyslat do země dalších pět tisíc vojáků.
V tichomořské oblasti se schyluje k příchodu velmi silného klimatického jevu El Niño. Tento fenomén se pravidelně opakuje a projevuje se třemi různými fázemi, jimiž jsou chladná La Niña, neutrální období a teplé El Niño. Jaro roku 2026 na severní polokouli proběhlo v neutrálním režimu, který nastal po předchozí slabší La Niñe. Podle krátkodobých předpovědních modelů je vysoce pravděpodobné, že se již v polovině roku prosadí fáze El Niño, jež by na konci roku mohla vyvrcholit mimořádnou intenzitou, kvůli čemuž se hovoří o takzvaném super-El Niñu.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že se jeho administrativa definitivně nevzdala plánu na vytvoření kontroverzního fondu na odškodnění osob, které se považují za oběti zpolitizované justice.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli nynějšímu šíření eboly stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Současná epidemie, kterou způsobuje vzácný kmen Bundibugyo, je již třetí největší v historii. V samotné Demokratické republice Kongo bylo zaznamenáno přes 900 podezření na nákazu a více než 220 úmrtí, přičemž případy se již objevily i v sousední Ugandě. Zvláštní znepokojení však vyvolává fakt, že virus mohl poprvé překročit hranice afrického kontinentu, což přimělo zdravotnické úřady po celém světé k okamžité reakci.
Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašoval, že Spojené státy kompletně zlikvidovaly íránský raketový arzenál. Satelitní snímky analyzované televizí CNN však ukazují zcela jinou realitu. Teherán dokázal pomocí bagrů a nákladních vozů ve velmi krátkém čase zasypané podzemní bázis zprovoznit. Washington totiž při popisu úspěchů bombových útoků opomněl uvést, že nálety nezasáhly samotné rakety, nýbž pouze zablokovaly vjezdy do podzemních komplexů, aby k nim armáda ztratila přístup.
Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.