Ruský prezident Vladimir Putin během svého čtvrtečního projevu v Soči slíbil rychlou odvetu proti „eskalující militarizaci“ Evropy. Současně však odmítl jako „nesmysl“ obavy Západu z toho, že by se Moskva chystala zaútočit na NATO. Prohlásil, že Rusko musí pečlivě sledovat rostoucí militarizaci Evropy a nemá právo ji ignorovat kvůli vlastní bezpečnosti.
Putin dále dodal, že protiofenzivní opatření Ruska na sebe nenechají dlouho čekat. Ruský prezident tato slova pronesl na plenárním zasedání Valdajského klubu, což je každoroční setkání expertů a politiků, kde často předkládá své názory na globální dění. Jeho prohlášení přišlo v době, kdy se 45 evropských lídrů sešlo v Kodani na summitu, jehož cílem bylo posílit podporu Ukrajině a urychlit obranné projekty. Ty mají zajistit, že kontinent bude schopen odstrašit ruskou agresi. Setkání se konalo po bouřlivých týdnech, kdy několik evropských zemí ohlásilo narušení vzdušného prostoru ruskými drony a letouny, což vyvolalo obavy, že Moskva testuje odhodlání NATO.
Zatímco Putin vyhrožoval Evropě, zaujal smířlivý tón vůči Donaldu Trumpovi, a to navzdory nedávným kritickým poznámkám amerického lídra na jeho adresu. Zdálo se, že se snaží získat zpět Trumpovu přízeň, když ho štědře chválil a tvrdil, že „pokud by byl u moci Trump, konfliktu na Ukrajině by se dalo předejít“. Tuto tezi často používá ve svých projevech sám americký prezident.
Kyjev i Moskva se měsíce snažily získat si Trumpovu náklonnost kvůli válce na Ukrajině, jelikož americký lídr opakovaně měnil svůj postoj. Zdálo se, že Kyjev v posledních týdnech získal navrch, když Trump vyjádřil zklamání nad Putinem kvůli protahování bojů a označil ruskou ekonomiku a armádu za „papírového tygra“.
Podle deníku Wall Street Journal Trump nedávno schválil americkým zpravodajským službám a Pentagonu, aby pomohly Kyjevu provádět úderné akce hluboko v ruském území. Tento krok by představoval významný posun v politice USA pod jeho vedením. Volodymyr Zelenskyj také lobboval ve Washingtonu za získání řízených střel Tomahawk, raket Barracuda a dalších amerických zbraní dlouhého doletu schopných zasáhnout cíle až 500 mil daleko.
Putin, stejně jako při předchozích příležitostech, kdy ho Trump kritizoval, tuto kritiku přešel a zřejmě spoléhá na to, že americký lídr změní názor. Označil Trumpa za „pohodlného partnera pro rozhovory“, který ví, „jak naslouchat“, a prohlásil, že Moskva usiluje o „plnohodnotné obnovení“ vztahů s USA. Pochválil Trumpovu administrativu za její „přímost a nedostatek pokrytectví“. Na Trumpovu poznámku o „papírovém tygrovi“ Putin reagoval s tím, že to mohlo být myšleno ironicky, a poznamenal: „Pokud nám vyhovuje válka s celým blokem NATO, ale my jsme papírový tygr, tak co potom je NATO?“
Ruský lídr také pochválil Trumpův plán na ukončení války v Gaze a uvedl, že bývalý britský premiér Tony Blair – od něhož se očekává ústřední role v iniciativě – by mohl přispět pozitivně. Poté se Putin odklonil od tématu, aby zavzpomínal, jak kdysi přenocoval u Blaira a následující ráno spolu pili kávu v pyžamu.
Oproti tomu tón vůči Evropě byl znatelně tvrdší. Většinu své zloby Putin zaměřil na kontinent, když obviňoval „evropské elity“ z maření míru na Ukrajině a „rozdmychávání hysterie“ v regionu. Řekl: „Ukazuje se, že válka s Rusy je prakticky na prahu. Opakují tento nesmysl, tuto mantru, znovu a znovu… Nemohou uvěřit tomu, co říkají, že Rusko napadne NATO? Buď jsou neuvěřitelně nekompetentní, pokud tomu skutečně věří, protože je nemožné tomuhle nesmyslu věřit, nebo jsou prostě nečestní.“
Putin také odsoudil francouzské zadržení posádky ropného tankeru z ruské „stínové flotily“ v tomto týdnu. Tanker byl podezřelý z toho, že sloužil jako odpalovací rampa pro let dronů, které minulý týden přinutily dánská letiště k uzavření. Označil to za „pirátství“, neboť tanker byl zadržen bez jakéhokoli opodstatnění v neutrálních vodách.
Pokud jde o válku na Ukrajině, nebyly znát žádné náznaky, že by Putin usiloval o kompromis nebo ustupoval ze svého maximalistického cíle donutit Kyjev ke kapitulaci. I přes skromný nedávný postup na bojišti trval na tom, že jeho síly „sebevědomě postupují“ po celé frontě. Putin tvrdil, že Ukrajina trpí mnohem většími ztrátami než Rusko, a to i přesto, že západní odhady uvádějí ruské ztráty blížící se milionu, což je více než ty ukrajinské. Uvedl, že s ohledem na ukrajinské ztráty by měl Kyjev „vážně uvažovat o zahájení jednání“. Zelenskyj se připojil k evropským lídrům v Kodani a řekl, že Rusko „stupňuje své destruktivní akce“. Vyzval proto Evropu k „politické vůli“ jednat bez odkladu a zvýšit tlak hned, aby Rusko bylo donuceno ukončit válku a změnit svou politiku.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).
Kremel v pondělí oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin obdržel pozvání do nově vznikající Rady pro mír (Board of Peace), kterou minulý týden založil Donald Trump. Tento mezinárodní orgán má v první fázi dohlížet na příměří v Pásmu Gazy a jeho následnou obnovu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva nabídku aktuálně studuje a plánuje s Washingtonem vyjasnit veškeré „technické detaily“.
Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění.
Japonská premiérka Sanae Takaiči oznámila, že tento pátek rozpustí dolní komoru parlamentu a vyhlásí předčasné volby na 8. února. První žena v čele japonské vlády se tak rozhodla vsadit svou politickou budoucnost na získání silnějšího mandátu od voličů. Hlavním tématem kampaně bude její ambiciózní ekonomický plán, který zahrnuje masivní výdaje a výrazné snížení daní.