Ruský prezident Vladimir Putin během svého čtvrtečního projevu v Soči slíbil rychlou odvetu proti „eskalující militarizaci“ Evropy. Současně však odmítl jako „nesmysl“ obavy Západu z toho, že by se Moskva chystala zaútočit na NATO. Prohlásil, že Rusko musí pečlivě sledovat rostoucí militarizaci Evropy a nemá právo ji ignorovat kvůli vlastní bezpečnosti.
Putin dále dodal, že protiofenzivní opatření Ruska na sebe nenechají dlouho čekat. Ruský prezident tato slova pronesl na plenárním zasedání Valdajského klubu, což je každoroční setkání expertů a politiků, kde často předkládá své názory na globální dění. Jeho prohlášení přišlo v době, kdy se 45 evropských lídrů sešlo v Kodani na summitu, jehož cílem bylo posílit podporu Ukrajině a urychlit obranné projekty. Ty mají zajistit, že kontinent bude schopen odstrašit ruskou agresi. Setkání se konalo po bouřlivých týdnech, kdy několik evropských zemí ohlásilo narušení vzdušného prostoru ruskými drony a letouny, což vyvolalo obavy, že Moskva testuje odhodlání NATO.
Zatímco Putin vyhrožoval Evropě, zaujal smířlivý tón vůči Donaldu Trumpovi, a to navzdory nedávným kritickým poznámkám amerického lídra na jeho adresu. Zdálo se, že se snaží získat zpět Trumpovu přízeň, když ho štědře chválil a tvrdil, že „pokud by byl u moci Trump, konfliktu na Ukrajině by se dalo předejít“. Tuto tezi často používá ve svých projevech sám americký prezident.
Kyjev i Moskva se měsíce snažily získat si Trumpovu náklonnost kvůli válce na Ukrajině, jelikož americký lídr opakovaně měnil svůj postoj. Zdálo se, že Kyjev v posledních týdnech získal navrch, když Trump vyjádřil zklamání nad Putinem kvůli protahování bojů a označil ruskou ekonomiku a armádu za „papírového tygra“.
Podle deníku Wall Street Journal Trump nedávno schválil americkým zpravodajským službám a Pentagonu, aby pomohly Kyjevu provádět úderné akce hluboko v ruském území. Tento krok by představoval významný posun v politice USA pod jeho vedením. Volodymyr Zelenskyj také lobboval ve Washingtonu za získání řízených střel Tomahawk, raket Barracuda a dalších amerických zbraní dlouhého doletu schopných zasáhnout cíle až 500 mil daleko.
Putin, stejně jako při předchozích příležitostech, kdy ho Trump kritizoval, tuto kritiku přešel a zřejmě spoléhá na to, že americký lídr změní názor. Označil Trumpa za „pohodlného partnera pro rozhovory“, který ví, „jak naslouchat“, a prohlásil, že Moskva usiluje o „plnohodnotné obnovení“ vztahů s USA. Pochválil Trumpovu administrativu za její „přímost a nedostatek pokrytectví“. Na Trumpovu poznámku o „papírovém tygrovi“ Putin reagoval s tím, že to mohlo být myšleno ironicky, a poznamenal: „Pokud nám vyhovuje válka s celým blokem NATO, ale my jsme papírový tygr, tak co potom je NATO?“
Ruský lídr také pochválil Trumpův plán na ukončení války v Gaze a uvedl, že bývalý britský premiér Tony Blair – od něhož se očekává ústřední role v iniciativě – by mohl přispět pozitivně. Poté se Putin odklonil od tématu, aby zavzpomínal, jak kdysi přenocoval u Blaira a následující ráno spolu pili kávu v pyžamu.
Oproti tomu tón vůči Evropě byl znatelně tvrdší. Většinu své zloby Putin zaměřil na kontinent, když obviňoval „evropské elity“ z maření míru na Ukrajině a „rozdmychávání hysterie“ v regionu. Řekl: „Ukazuje se, že válka s Rusy je prakticky na prahu. Opakují tento nesmysl, tuto mantru, znovu a znovu… Nemohou uvěřit tomu, co říkají, že Rusko napadne NATO? Buď jsou neuvěřitelně nekompetentní, pokud tomu skutečně věří, protože je nemožné tomuhle nesmyslu věřit, nebo jsou prostě nečestní.“
Putin také odsoudil francouzské zadržení posádky ropného tankeru z ruské „stínové flotily“ v tomto týdnu. Tanker byl podezřelý z toho, že sloužil jako odpalovací rampa pro let dronů, které minulý týden přinutily dánská letiště k uzavření. Označil to za „pirátství“, neboť tanker byl zadržen bez jakéhokoli opodstatnění v neutrálních vodách.
Pokud jde o válku na Ukrajině, nebyly znát žádné náznaky, že by Putin usiloval o kompromis nebo ustupoval ze svého maximalistického cíle donutit Kyjev ke kapitulaci. I přes skromný nedávný postup na bojišti trval na tom, že jeho síly „sebevědomě postupují“ po celé frontě. Putin tvrdil, že Ukrajina trpí mnohem většími ztrátami než Rusko, a to i přesto, že západní odhady uvádějí ruské ztráty blížící se milionu, což je více než ty ukrajinské. Uvedl, že s ohledem na ukrajinské ztráty by měl Kyjev „vážně uvažovat o zahájení jednání“. Zelenskyj se připojil k evropským lídrům v Kodani a řekl, že Rusko „stupňuje své destruktivní akce“. Vyzval proto Evropu k „politické vůli“ jednat bez odkladu a zvýšit tlak hned, aby Rusko bylo donuceno ukončit válku a změnit svou politiku.
Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.
Evropská komise čelí vnitřnímu tlaku kvůli své odmítavé politice vůči čínské sociální síti TikTok. Část úředníků v bruselském sídle Berlaymont považuje nepřítomnost komise na této platformě za strategickou chybu. Poukazují přitom na skutečnost, že aplikaci v současnosti pravidelně využívá přibližně dvě stě milionů Evropanů. Otázka možného vstupu na tuto síť se tak znovu stala tématem diskusí na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump čelí výrazné nevoli veřejnosti v souvislosti se svými nejnovějšími kroky na mezinárodní i domácí scéně. Jeho rozhodnutí rozpoutat novou obchodní válku s Kanadou a oficiálně přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero vyvolalo široký odpor. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění webu CNN odmítá tato opatření nadpoloviční většina obyvatel Spojených států. Tento vývoj navíc přichází v citlivém období před nadcházejícími doplňovacími volbami do amerického Kongresu.
Íránské ozbrojené síly zahájily rozsáhlé raketové a dronové útoky na americké vojenské cíle v Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Bahrajnu. Tento vojenský úder následoval poté, co americká armáda v úterý obnovila své letecké operace proti íránskému území. K opětovnému vyostření konfliktu došlo v důsledku zpráv o zásahu civilního domu na jihu Íránu během svatební oslavy. Teherán reagoval sérií odvetných akcí namířených na americké základny napříč celým Blízkým východem.
V kanadské provincii Britská Kolumbie byl opět lokalizován malý plovoucí ostrov, jehož stopy úřady na čas ztratily. Zalesněný útvar poprvé zaznamenaly posádky lodí uprostřed nádrže Williston, která je největším sladkovodním jezerem v této oblasti. Satelitní snímky následně potvrdily existenci ostrova o rozloze odpovídající zhruba jednomu a půl amerického fotbalového hřiště. O několik týdnů později však z původního místa zcela zmizel a vyvolal značný rozruch. Zástupci úřadů nyní potvrdili, že se ostrov podařilo znovu najít poblíž břehu.
Pobřežní silnice v jižním Libanonu v blízkosti izraelských hranic zůstává pustá a lemovaná zničenými budovami i opuštěnou zemědělskou půdou. Posledním viditelným symbolem libanonské státní moci je stanoviště národní armády u města Nakúra, kde vojáci hlídkují za betonovými zátarasami. Jen o několik minut jízdy dále na jih však již vlají izraelské vlajky, které označují počátek okupovaného území. Vstup do této zóny je možný pouze s výslovným povolením izraelské armády.
Řidiči na ulicích Japonskacmusejí výrazně zvolnit tempo, protože maximální povolená rychlost zde klesla ze 60 km/h na 30 km/h. Cílem tohoto opatření je snížit počet úmrtí a zranění mezi chodci na úzkých městských komunikacích. Nový limit se týká obytných ulic bez středové čáry a bez dopravních značek určujících vyšší rychlost.
V Česku dnes započal meteorologický podzim a pomalu se blíží i první víkend během tohoto ročního období. Podle předpovědi nabídne přeháňky, ale zároveň i poměrně teplé počasí. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Írán je mrtvý, prohlásil americký prezident Donald Trump na sociálních sítích. Teherán podle jeho slov přišel o námořnictvo i letectvo a nemá prostředky na výplaty pro vojáky či policisty. Trump se navezl také do íránského politického vedení.
Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu.
Americký prezident Donald Trump měl vždy blízko i k šoubyznysu, jemuž se zcela nevyhýbá ani jako nejvyšší představitel Spojených států amerických. Důkazem je jeho nejnovější iniciativa, kdy se chce pokusit Hollywoodu vrátit zašlou slávu.
ODS představila část reformy vzdělávání 8+2, která počítá se zkrácením základní školy na osm let a nejméně dvěma povinnými roky na střední škole. Dnes představená část reformy se věnuje změně financování. Jen zrušení devátých tříd může podle ODS přinést úsporu přibližně 9 miliard korun.