Ruský prezident Vladimir Putin během svého čtvrtečního projevu v Soči slíbil rychlou odvetu proti „eskalující militarizaci“ Evropy. Současně však odmítl jako „nesmysl“ obavy Západu z toho, že by se Moskva chystala zaútočit na NATO. Prohlásil, že Rusko musí pečlivě sledovat rostoucí militarizaci Evropy a nemá právo ji ignorovat kvůli vlastní bezpečnosti.
Putin dále dodal, že protiofenzivní opatření Ruska na sebe nenechají dlouho čekat. Ruský prezident tato slova pronesl na plenárním zasedání Valdajského klubu, což je každoroční setkání expertů a politiků, kde často předkládá své názory na globální dění. Jeho prohlášení přišlo v době, kdy se 45 evropských lídrů sešlo v Kodani na summitu, jehož cílem bylo posílit podporu Ukrajině a urychlit obranné projekty. Ty mají zajistit, že kontinent bude schopen odstrašit ruskou agresi. Setkání se konalo po bouřlivých týdnech, kdy několik evropských zemí ohlásilo narušení vzdušného prostoru ruskými drony a letouny, což vyvolalo obavy, že Moskva testuje odhodlání NATO.
Zatímco Putin vyhrožoval Evropě, zaujal smířlivý tón vůči Donaldu Trumpovi, a to navzdory nedávným kritickým poznámkám amerického lídra na jeho adresu. Zdálo se, že se snaží získat zpět Trumpovu přízeň, když ho štědře chválil a tvrdil, že „pokud by byl u moci Trump, konfliktu na Ukrajině by se dalo předejít“. Tuto tezi často používá ve svých projevech sám americký prezident.
Kyjev i Moskva se měsíce snažily získat si Trumpovu náklonnost kvůli válce na Ukrajině, jelikož americký lídr opakovaně měnil svůj postoj. Zdálo se, že Kyjev v posledních týdnech získal navrch, když Trump vyjádřil zklamání nad Putinem kvůli protahování bojů a označil ruskou ekonomiku a armádu za „papírového tygra“.
Podle deníku Wall Street Journal Trump nedávno schválil americkým zpravodajským službám a Pentagonu, aby pomohly Kyjevu provádět úderné akce hluboko v ruském území. Tento krok by představoval významný posun v politice USA pod jeho vedením. Volodymyr Zelenskyj také lobboval ve Washingtonu za získání řízených střel Tomahawk, raket Barracuda a dalších amerických zbraní dlouhého doletu schopných zasáhnout cíle až 500 mil daleko.
Putin, stejně jako při předchozích příležitostech, kdy ho Trump kritizoval, tuto kritiku přešel a zřejmě spoléhá na to, že americký lídr změní názor. Označil Trumpa za „pohodlného partnera pro rozhovory“, který ví, „jak naslouchat“, a prohlásil, že Moskva usiluje o „plnohodnotné obnovení“ vztahů s USA. Pochválil Trumpovu administrativu za její „přímost a nedostatek pokrytectví“. Na Trumpovu poznámku o „papírovém tygrovi“ Putin reagoval s tím, že to mohlo být myšleno ironicky, a poznamenal: „Pokud nám vyhovuje válka s celým blokem NATO, ale my jsme papírový tygr, tak co potom je NATO?“
Ruský lídr také pochválil Trumpův plán na ukončení války v Gaze a uvedl, že bývalý britský premiér Tony Blair – od něhož se očekává ústřední role v iniciativě – by mohl přispět pozitivně. Poté se Putin odklonil od tématu, aby zavzpomínal, jak kdysi přenocoval u Blaira a následující ráno spolu pili kávu v pyžamu.
Oproti tomu tón vůči Evropě byl znatelně tvrdší. Většinu své zloby Putin zaměřil na kontinent, když obviňoval „evropské elity“ z maření míru na Ukrajině a „rozdmychávání hysterie“ v regionu. Řekl: „Ukazuje se, že válka s Rusy je prakticky na prahu. Opakují tento nesmysl, tuto mantru, znovu a znovu… Nemohou uvěřit tomu, co říkají, že Rusko napadne NATO? Buď jsou neuvěřitelně nekompetentní, pokud tomu skutečně věří, protože je nemožné tomuhle nesmyslu věřit, nebo jsou prostě nečestní.“
Putin také odsoudil francouzské zadržení posádky ropného tankeru z ruské „stínové flotily“ v tomto týdnu. Tanker byl podezřelý z toho, že sloužil jako odpalovací rampa pro let dronů, které minulý týden přinutily dánská letiště k uzavření. Označil to za „pirátství“, neboť tanker byl zadržen bez jakéhokoli opodstatnění v neutrálních vodách.
Pokud jde o válku na Ukrajině, nebyly znát žádné náznaky, že by Putin usiloval o kompromis nebo ustupoval ze svého maximalistického cíle donutit Kyjev ke kapitulaci. I přes skromný nedávný postup na bojišti trval na tom, že jeho síly „sebevědomě postupují“ po celé frontě. Putin tvrdil, že Ukrajina trpí mnohem většími ztrátami než Rusko, a to i přesto, že západní odhady uvádějí ruské ztráty blížící se milionu, což je více než ty ukrajinské. Uvedl, že s ohledem na ukrajinské ztráty by měl Kyjev „vážně uvažovat o zahájení jednání“. Zelenskyj se připojil k evropským lídrům v Kodani a řekl, že Rusko „stupňuje své destruktivní akce“. Vyzval proto Evropu k „politické vůli“ jednat bez odkladu a zvýšit tlak hned, aby Rusko bylo donuceno ukončit válku a změnit svou politiku.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.
Více než 60 000 tučňáků v koloniích u pobřeží Jihoafrické republiky uhynulo hlady v důsledku kolapsu počtu sardinek. Tato zjištění přinesla nová studie publikovaná v odborném časopise Ostrich: Journal of African Ornithology. Výzkum odhalil, že klimatická krize a nadměrný rybolov přispěly k úbytku více než 95 % afrických tučňáků ve dvou nejdůležitějších hnízdních koloniích – na Dassen Island a Robben Island – mezi lety 2004 a 2012.
Kreml v pátek oznámil, že Rusko je připraveno pokračovat v mírových rozhovorech se současným americkým týmem. Toto prohlášení učinil kremelský poradce Jurij Ušakov, i přesto, že schůzka mezi ruskými a americkými zástupci, která proběhla na začátku týdne v Moskvě, nepřinesla výraznější pokrok. Donald Trump po jednáních dokonce uvedl, že neví, jaký je aktuální postoj Kremlu, protože rozhovory se zdály být bez valného výsledku.
Nebezpečné projevy zimního počasí se vrací do Česka. Od pátečního večera do sobotního rána hrozí náledí. Tvořit se bude zejména v Čechách, vyplývá z nové výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dosud o zdravotním stavu Patrika Hezuckého mluvili zejména jeho kamarádi a kolegové, například Leoš Mareš či Miloš Pokorný. Až ve čtvrtek se rozhodla promluvit i moderátorova manželka Nikola, která prozradila, jak na tom její muž je.