Ruský prezident Vladimir Putin během svého čtvrtečního projevu v Soči slíbil rychlou odvetu proti „eskalující militarizaci“ Evropy. Současně však odmítl jako „nesmysl“ obavy Západu z toho, že by se Moskva chystala zaútočit na NATO. Prohlásil, že Rusko musí pečlivě sledovat rostoucí militarizaci Evropy a nemá právo ji ignorovat kvůli vlastní bezpečnosti.
Putin dále dodal, že protiofenzivní opatření Ruska na sebe nenechají dlouho čekat. Ruský prezident tato slova pronesl na plenárním zasedání Valdajského klubu, což je každoroční setkání expertů a politiků, kde často předkládá své názory na globální dění. Jeho prohlášení přišlo v době, kdy se 45 evropských lídrů sešlo v Kodani na summitu, jehož cílem bylo posílit podporu Ukrajině a urychlit obranné projekty. Ty mají zajistit, že kontinent bude schopen odstrašit ruskou agresi. Setkání se konalo po bouřlivých týdnech, kdy několik evropských zemí ohlásilo narušení vzdušného prostoru ruskými drony a letouny, což vyvolalo obavy, že Moskva testuje odhodlání NATO.
Zatímco Putin vyhrožoval Evropě, zaujal smířlivý tón vůči Donaldu Trumpovi, a to navzdory nedávným kritickým poznámkám amerického lídra na jeho adresu. Zdálo se, že se snaží získat zpět Trumpovu přízeň, když ho štědře chválil a tvrdil, že „pokud by byl u moci Trump, konfliktu na Ukrajině by se dalo předejít“. Tuto tezi často používá ve svých projevech sám americký prezident.
Kyjev i Moskva se měsíce snažily získat si Trumpovu náklonnost kvůli válce na Ukrajině, jelikož americký lídr opakovaně měnil svůj postoj. Zdálo se, že Kyjev v posledních týdnech získal navrch, když Trump vyjádřil zklamání nad Putinem kvůli protahování bojů a označil ruskou ekonomiku a armádu za „papírového tygra“.
Podle deníku Wall Street Journal Trump nedávno schválil americkým zpravodajským službám a Pentagonu, aby pomohly Kyjevu provádět úderné akce hluboko v ruském území. Tento krok by představoval významný posun v politice USA pod jeho vedením. Volodymyr Zelenskyj také lobboval ve Washingtonu za získání řízených střel Tomahawk, raket Barracuda a dalších amerických zbraní dlouhého doletu schopných zasáhnout cíle až 500 mil daleko.
Putin, stejně jako při předchozích příležitostech, kdy ho Trump kritizoval, tuto kritiku přešel a zřejmě spoléhá na to, že americký lídr změní názor. Označil Trumpa za „pohodlného partnera pro rozhovory“, který ví, „jak naslouchat“, a prohlásil, že Moskva usiluje o „plnohodnotné obnovení“ vztahů s USA. Pochválil Trumpovu administrativu za její „přímost a nedostatek pokrytectví“. Na Trumpovu poznámku o „papírovém tygrovi“ Putin reagoval s tím, že to mohlo být myšleno ironicky, a poznamenal: „Pokud nám vyhovuje válka s celým blokem NATO, ale my jsme papírový tygr, tak co potom je NATO?“
Ruský lídr také pochválil Trumpův plán na ukončení války v Gaze a uvedl, že bývalý britský premiér Tony Blair – od něhož se očekává ústřední role v iniciativě – by mohl přispět pozitivně. Poté se Putin odklonil od tématu, aby zavzpomínal, jak kdysi přenocoval u Blaira a následující ráno spolu pili kávu v pyžamu.
Oproti tomu tón vůči Evropě byl znatelně tvrdší. Většinu své zloby Putin zaměřil na kontinent, když obviňoval „evropské elity“ z maření míru na Ukrajině a „rozdmychávání hysterie“ v regionu. Řekl: „Ukazuje se, že válka s Rusy je prakticky na prahu. Opakují tento nesmysl, tuto mantru, znovu a znovu… Nemohou uvěřit tomu, co říkají, že Rusko napadne NATO? Buď jsou neuvěřitelně nekompetentní, pokud tomu skutečně věří, protože je nemožné tomuhle nesmyslu věřit, nebo jsou prostě nečestní.“
Putin také odsoudil francouzské zadržení posádky ropného tankeru z ruské „stínové flotily“ v tomto týdnu. Tanker byl podezřelý z toho, že sloužil jako odpalovací rampa pro let dronů, které minulý týden přinutily dánská letiště k uzavření. Označil to za „pirátství“, neboť tanker byl zadržen bez jakéhokoli opodstatnění v neutrálních vodách.
Pokud jde o válku na Ukrajině, nebyly znát žádné náznaky, že by Putin usiloval o kompromis nebo ustupoval ze svého maximalistického cíle donutit Kyjev ke kapitulaci. I přes skromný nedávný postup na bojišti trval na tom, že jeho síly „sebevědomě postupují“ po celé frontě. Putin tvrdil, že Ukrajina trpí mnohem většími ztrátami než Rusko, a to i přesto, že západní odhady uvádějí ruské ztráty blížící se milionu, což je více než ty ukrajinské. Uvedl, že s ohledem na ukrajinské ztráty by měl Kyjev „vážně uvažovat o zahájení jednání“. Zelenskyj se připojil k evropským lídrům v Kodani a řekl, že Rusko „stupňuje své destruktivní akce“. Vyzval proto Evropu k „politické vůli“ jednat bez odkladu a zvýšit tlak hned, aby Rusko bylo donuceno ukončit válku a změnit svou politiku.
Volební místnosti se dnes ve 14 hodin otevřely, a mezi prvními, kteří odevzdali svůj hlas, byli i přední čeští politici a osobnosti. V Černoučku odvolil prezident Petr Pavel, který do místnosti dorazil se svou manželkou Evou Pavlovou. Téměř ve stejnou dobu se v Lánech dostavil k urně i exprezident Miloš Zeman.
Dnes a zítra čekají Čechy klíčové volby, které by mohly do srdce střední Evropy vrátit populistu a miliardáře Andreje Babiše. Podle aktuálních průzkumů se očekává, že pravicově populistické hnutí ANO s velkou pravděpodobností zvítězí, píše server Politico. Babiš, který byl premiérem v letech 2017 až 2021, slibuje omezit podporu Ukrajině, střetává se s EU ohledně migrační politiky a Green Dealu, což by mohlo přinést značné politické změny.
Úderem 14. hodiny se dnes v celém Česku otevřely volební místnosti, v nichž si Češi vyberou nové složení Poslanecké sněmovny.
Andrej Babiš stojí před jedním z nejnáročnějších období své politické kariéry. Všechny dosavadní průzkumy veřejného mínění ukazují, že hnutí ANO má výrazně navrch a s vysokou pravděpodobností se stane vítězem voleb. Otázka, zda se Babiš stane premiérem, tedy neleží v samotném volebním výsledku, ale v následném procesu skládání vlády. Ten bude mimořádně komplikovaný a může se protáhnout na dlouhé týdny.
Ruský prezident Vladimir Putin během svého čtvrtečního projevu v Soči slíbil rychlou odvetu proti „eskalující militarizaci“ Evropy. Současně však odmítl jako „nesmysl“ obavy Západu z toho, že by se Moskva chystala zaútočit na NATO. Prohlásil, že Rusko musí pečlivě sledovat rostoucí militarizaci Evropy a nemá právo ji ignorovat kvůli vlastní bezpečnosti.
Ministr obrany Pete Hegseth představil stovkám generálů a vlajkových důstojníků svou vizi pro Ministerstvo obrany. Zdůraznil zejména bojové schopnosti a standardy, které by měly americkou armádu připravit na konflikt s Čínou nebo Ruskem. Opakovaně zmínil, že rychlost je klíčová a že armáda musí začít s přípravou na konflikt s téměř srovnatelným protivníkem hned teď.
Papež Lev XIV. se ve svém prvním zásadním prohlášení o klimatických změnách rázně opřel do těch, kteří bagatelizují „stále zřetelnější“ dopady rostoucích teplot. Nový papež zopakoval slova svého předchůdce Františka a kritizoval ty, kteří „zesměšňují ty, kdo mluví o globálním oteplování“. Papežovy výroky, které zazněly v projevu v Castel Gandolfo u Říma, jsou podle médií vnímány jako implicitní kritika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten totiž minulý měsíc označil klimatické změny za „podvod“.
Čich je sice nejtišší ze smyslů, ale zároveň patří k těm nejsilnějším. Dokáže okamžitě odemknout záplavu vzpomínek, o nichž jsme si mysleli, že jsou dávno zapomenuté. Je to také nejsubjektivnější smysl, což vysvětluje, proč je tak těžké se shodnout na tom, co voní příjemně. Je také důležitý z evolučního hlediska, jelikož nás varuje před neviditelnými nebezpečími a uvádí do stavu pohotovosti. To, že vůně ovlivňují naše rozhodování, dobře vědí velké značky, které provoní své obchody, aby ovlivnily naše emoce a přiměly nás zůstat.
Volič se dnes ocitá v džungli slibů a programových tezí. Dvacet šest stran nabízí stovky stran textů, a není v lidských silách je všechny projít, natož zasadit do kontextu. Proto nabízíme přehled podle hlavních témat a směrů, v nichž se politické síly profilují – od daní a ekonomiky přes energetiku až po zahraniční politiku či hodnotové otázky. Neříkáme, koho volit. Naopak, naším cílem je maximální nestrannost a objektivita. Ukazujeme, jaké strany stojí na které straně pomyslné barikády, aby si každý mohl sám udělat jasno, komu je nejblíže.
Bývalý izraelský rukojmí Eli Sharabi, jehož manželka s britsko-izraelským občanstvím a dcery byly zabity hnutím Hamas během útoků ze 7. října, vyjádřil hluboké znepokojení. Uvedl, že má „velké obavy“, že nejnovější mírový plán, který má ukončit boje mezi Izraelem a Hamasem, nakonec ztroskotá. Sharabi, jenž se stal jedním z nejznámějších unesených, když ozbrojenci vtrhli do Izraele, varuje, že pokračující válka mezi Izraelem a Gazou ohrožuje životy zbývajících dvaceti rukojmích, kteří jsou stále naživu. Vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby využil svého vlivu a „dokončil práci“, tedy aby zajistil propuštění zadržovaných, včetně těl dalších 28 rukojmích, o nichž se předpokládá, že zemřeli.
Maďarský premiér Viktor Orbán se v posledních týdnech pustil do několika ostrých slovních soubojů s evropskými lídry. I na jeho standardy, kdy je známý svou bojovností, se jedná o neobvyklou vlnu veřejných diplomatických sporů. Do křížku se dostal se švédským premiérem kvůli kriminalitě, s Chorvatskem kvůli energiím a opět si rýpl do polského premiéra Donalda Tuska ohledně války na Ukrajině. Magazín Politico tyto střety pečlivě monitoroval a ohodnotil. S kým si Orbán poradil a kdo mu zasadil tvrdou ránu?
Podle analytiků a zdrojů blízkých hnutí Hamás pravděpodobně v nadcházejících dnech přijme dvacetibodový návrh Donalda Trumpa na příměří v Pásmu Gazy jako základ pro obnovená jednání. Přestože hnutí patrně souhlasí s přijetím plánu, bude požadovat klíčové revize jeho podmínek. Trump stanovil Hamásu lhůtu "tří nebo čtyř dnů" od úterý, aby na jeho plán reagoval.