Maďarský premiér Viktor Orbán se v posledních týdnech pustil do několika ostrých slovních soubojů s evropskými lídry. I na jeho standardy, kdy je známý svou bojovností, se jedná o neobvyklou vlnu veřejných diplomatických sporů. Do křížku se dostal se švédským premiérem kvůli kriminalitě, s Chorvatskem kvůli energiím a opět si rýpl do polského premiéra Donalda Tuska ohledně války na Ukrajině. Magazín Politico tyto střety pečlivě monitoroval a ohodnotil. S kým si Orbán poradil a kdo mu zasadil tvrdou ránu?
Orbán vs. Kristersson: Přestřelka o pořádek
Orbán se nečekaně opřel do Švédska, když na sociální síti X ostře kritizoval stav pořádku a bezpečnosti v zemi. Uvedl, že země, kdysi známá svou bezpečností, se „hroutí“. Za příklad použil „přes 280 zatčených nezletilých dívek za vraždu“, což označil za srdcervoucí a dodal, že si Švédové zaslouží lepší vládu. Švédsko se sice skutečně potýká s vlnou kriminality, kdy jsou mladiství verbováni do gangů, ovšem Kristersson na to rázně reagoval.
Švédský premiér Ulf Kristersson označil Orbánovu kritiku za „skandální lži“ a „zoufalý výpad“ před dubnovými maďarskými volbami. Kristersson nezůstal pouze u obrany, ale zasadil tvrdý protiúder tvrzením, že podobná kritika přichází od někoho, kdo „démonuje právní stát ve své vlastní zemi“.
Bodové hodnocení Politico: Kristersson 10, Orbán 9.
Kristersson tento boj vyhrál, jelikož Orbánův úder pod pás o zločinnosti odrazil polickým hákem o domácích problémech maďarského lídra.
Orbán vs. Plenković: Obvinění z válečného vydřiducha
Maďarsko se nadále odmítá odříznout od ruského plynu a ropy, přestože Kreml vede válku na Ukrajině. Když se Chorvatsko snažilo nabídnout alternativu v podobě svého energetického plynovodu, maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó označil Záhřeb na síti X za „válečného vydřiducha“. Svá obvinění podpořil tím, že se Chorvatsko „snaží profitovat z války na Ukrajině“, což později na summitu evropských lídrů podpořil i Orbán, když chorvatskou kapacitu pro export energií označil za „zanedbatelnou“.
Chorvatský premiér Andrej Plenković reagoval rozhořčeně a maďarskou stranu označil za „výjimečně hrubou“. Vrátil úder, když prohlásil, že válečným vydřiduchem je spíše ten, kdo přijímá levný ruský plyn a ropu – a to není Chorvatsko, ale Maďarsko, které této definici odpovídá. Plenković navíc dodal, že chorvatský plynovod JANAF je připraven a schopen pokrýt maďarskou poptávku.
Orbán se posléze pokusil celou situaci uklidnit, když po setkání s Plenkovićem na summitu Evropského politického společenství prohlásil Chorvatsko za „historického strategického partnera“.
Bodové hodnocení Politico: Plenković 10, Orbán 9.
Orbán se snažil Chorvatsko zahnat do kouta, ale Plenkovićův ostře mířený argument, kdy použil Orbánovu vlastní rétoriku proti němu, vedl k tomu, že maďarský lídr musel ustoupit.
Orbán vs. Tusk: Válka vs. mír
Dlouholetá nevraživost mezi maďarským premiérem a jeho polským protějškem Donaldem Tuskem se znovu projevila kvůli Ukrajině. Tusk přednesl projev ve Varšavě, ve kterém označil konflikt na Ukrajině za „naši válku“, a varoval před generačními dopady, pokud Rusko zvítězí.
Orbán, známý svou proruskou rétorikou, na to reagoval útokem, ve kterém Tuskova slova označil za „nebezpečnou hru“. Napsal: „Milý Donalde Tusku, možná si myslíte, že jste ve válce s Ruskem, ale Maďarsko není. A Evropská unie také ne… To je velmi špatné!“ Tusk kontroval připomenutím, že válku začalo Rusko a jediná otázka je, na čí straně kdo stojí.
Orbán na to zareagoval tvrzením, že stojí pouze na straně Maďarska. „Vy se snažíte vyhrát válku, kterou považujete za svou. Já chci zajistit, aby zvítězil mír,“ uzavřel Orbán ve čtvrtek jejich slovní výměnu.
Bodové hodnocení Politico: Remíza.
V tomto případě se ani jednomu z lídrů nepodařilo zasadit zásadní úder. Oba se stáhli do svých koutů, než gong ohlásil konec kola. Porotci Politico se proto nedokázali shodnout na vítězi.
Maďarský premiér Viktor Orbán se v posledních týdnech pustil do několika ostrých slovních soubojů s evropskými lídry. I na jeho standardy, kdy je známý svou bojovností, se jedná o neobvyklou vlnu veřejných diplomatických sporů. Do křížku se dostal se švédským premiérem kvůli kriminalitě, s Chorvatskem kvůli energiím a opět si rýpl do polského premiéra Donalda Tuska ohledně války na Ukrajině. Magazín Politico tyto střety pečlivě monitoroval a ohodnotil. S kým si Orbán poradil a kdo mu zasadil tvrdou ránu?
Podle analytiků a zdrojů blízkých hnutí Hamás pravděpodobně v nadcházejících dnech přijme dvacetibodový návrh Donalda Trumpa na příměří v Pásmu Gazy jako základ pro obnovená jednání. Přestože hnutí patrně souhlasí s přijetím plánu, bude požadovat klíčové revize jeho podmínek. Trump stanovil Hamásu lhůtu "tří nebo čtyř dnů" od úterý, aby na jeho plán reagoval.
Když nějaký organismus zemře, začne v něm tikat radioaktivní signál jako přírodní hodiny. Objevení tohoto jevu pomohlo vyřešit mnohé záhady přírody i historie. Americký chemik Willard Libby si v polovině 40. let 20. století uvědomil, že radioaktivní forma uhlíku, uhlík-14 (C14), by měla zanechávat ve zbytcích mrtvých organismů stopu, která pomalu mizí. Zjištění množství zbývajícího uhlíku-14 by tak odhalilo, kdy organismus zemřel.
Zima v Santiagu byla letos odlišná. Hory obklopující město, které obvykle fungují jako past na smog a dělají ze Santiaga „tlakový hrnec“, byly vidět po více dní než jindy. Téměř 30 let trvající snahy hlavního města Chile o snížení znečištění ovzduší se konečně začínají vyplácet.
Volby jsou příležitost rozhodnout o tom, v jaké zemi budeme žít my i naše děti. Každý hlas má váhu a ukazuje, že nám na demokracii záleží. Když se voleb účastníme, bereme odpovědnost do vlastních rukou, posilujeme legitimitu zvolených politiků a dáváme signál, že chceme být slyšet. Pokud zůstaneme doma, rozhodnou jiní – a možná jinak, než bychom si přáli. Proto je účast u voleb otázkou budoucnosti i sebeúcty.
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se konají každé čtyři roky a o jejich letošním termínu rozhodl prezident Petr Pavel. Konkrétně připadají na 3. a 4. října 2025. V těchto dnech voliči určí nové obsazení Sněmovny a tím i budoucí vládu země. Přestože hlavní mechanismus voleb zůstává stejný jako před čtyřmi lety, objevila se jedna výrazná novinka. Lidé si letos mohou svůj plastový občanský průkaz nechat doma a nahradit jej elektronickou verzí v mobilním telefonu.
Izraelská armáda zachytila desítky plavidel, která se jako součást Flotily globálního Sumudu (GSF) snažila doplout k Pásmu Gazy. Při zásahu byly zadrženy desítky aktivistů, včetně švédské klimatické aktivistky Grety Thunbergové, což vyvolalo silnou mezinárodní kritiku. Cílem flotily bylo prolomit osmnáctiletou izraelskou blokádu Gazy a doručit humanitární pomoc do válkou zničené oblasti na lodích, které vypluly z různých středomořských přístavů.
Severní Manchester zasáhla tragická událost. V blízkosti synagogy Heaton Park došlo k násilnému útoku, při kterém byly zjištěny dvě oběti z řad veřejnosti. Policie se domnívá, že třetí mrtvý je pravděpodobně sám útočník, kterého příslušníci sboru zastřelili. K celému incidentu došlo během Jom kipur, který je pro židovskou komunitu nejdůležitějším svátkem roku. Další tři civilisté utrpěli vážná zranění a museli být hospitalizováni.
Spojené státy se údajně chystají poskytovat Ukrajině zpravodajské informace pro útoky na energetickou infrastrukturu hluboko uvnitř Ruska, což by představovalo významný obrat v podpoře Kyjeva ze strany Bílého domu. Toto rozhodnutí by bylo prvním konkrétním příkladem změny politiky prezidenta Donalda Trumpa. Ke změně dochází poté, co Trump koncem září na sociálních sítích naznačil, že by Ukrajina mohla získat zpět všechna Ruskem okupovaná území.
Lídři Evropské unie strávili v Kodani celý den diskusemi o tom, jak posílit bezpečnost kontinentu, přičemž finský premiér Petteri Orpo vyjádřil značné znepokojení. Ačkoliv byla agenda summitu dlouhá a detailní, přinesla jen minimum konkrétních výsledků. Navzdory rozsáhlým jednáním se úroveň obav u lídrů Unie nijak nesnížila.
Elon Musk se stal prvním člověkem, jehož čisté jmění dosáhlo hranice 500 miliard dolarů, čímž se generální ředitel společnosti Tesla dostal do poloviny cesty ke statusu bilionáře. Muskovo bohatství ve středu dočasně překročilo hranici půl bilionu, než se podle žebříčku miliardářů Forbes stáhlo zpět na 499 miliard dolarů.
Deklarace prezidenta USA Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua z 29. září 2025 představuje významný politický moment, který podtrhuje sílu silných osobností při prosazování dohod, přerušení násilí a otevírání dialogu. Příměří je důležité, stejně jako návrat rukojmích a ukončení teroristické kontroly Hamásu nad Gazou. Avšak pokud nás posledních třicet let blízkovýchodní diplomacie něco naučilo, pak to, že tyto důležité kroky nemohou nahradit budování institucí a dlouhodobou státotvornost. Trvalý mír vyžaduje mnohem hlubší strategii.