Maďarský premiér Viktor Orbán se v posledních týdnech pustil do několika ostrých slovních soubojů s evropskými lídry. I na jeho standardy, kdy je známý svou bojovností, se jedná o neobvyklou vlnu veřejných diplomatických sporů. Do křížku se dostal se švédským premiérem kvůli kriminalitě, s Chorvatskem kvůli energiím a opět si rýpl do polského premiéra Donalda Tuska ohledně války na Ukrajině. Magazín Politico tyto střety pečlivě monitoroval a ohodnotil. S kým si Orbán poradil a kdo mu zasadil tvrdou ránu?
Orbán vs. Kristersson: Přestřelka o pořádek
Orbán se nečekaně opřel do Švédska, když na sociální síti X ostře kritizoval stav pořádku a bezpečnosti v zemi. Uvedl, že země, kdysi známá svou bezpečností, se „hroutí“. Za příklad použil „přes 280 zatčených nezletilých dívek za vraždu“, což označil za srdcervoucí a dodal, že si Švédové zaslouží lepší vládu. Švédsko se sice skutečně potýká s vlnou kriminality, kdy jsou mladiství verbováni do gangů, ovšem Kristersson na to rázně reagoval.
Švédský premiér Ulf Kristersson označil Orbánovu kritiku za „skandální lži“ a „zoufalý výpad“ před dubnovými maďarskými volbami. Kristersson nezůstal pouze u obrany, ale zasadil tvrdý protiúder tvrzením, že podobná kritika přichází od někoho, kdo „démonuje právní stát ve své vlastní zemi“.
Bodové hodnocení Politico: Kristersson 10, Orbán 9.
Kristersson tento boj vyhrál, jelikož Orbánův úder pod pás o zločinnosti odrazil polickým hákem o domácích problémech maďarského lídra.
Orbán vs. Plenković: Obvinění z válečného vydřiducha
Maďarsko se nadále odmítá odříznout od ruského plynu a ropy, přestože Kreml vede válku na Ukrajině. Když se Chorvatsko snažilo nabídnout alternativu v podobě svého energetického plynovodu, maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó označil Záhřeb na síti X za „válečného vydřiducha“. Svá obvinění podpořil tím, že se Chorvatsko „snaží profitovat z války na Ukrajině“, což později na summitu evropských lídrů podpořil i Orbán, když chorvatskou kapacitu pro export energií označil za „zanedbatelnou“.
Chorvatský premiér Andrej Plenković reagoval rozhořčeně a maďarskou stranu označil za „výjimečně hrubou“. Vrátil úder, když prohlásil, že válečným vydřiduchem je spíše ten, kdo přijímá levný ruský plyn a ropu – a to není Chorvatsko, ale Maďarsko, které této definici odpovídá. Plenković navíc dodal, že chorvatský plynovod JANAF je připraven a schopen pokrýt maďarskou poptávku.
Orbán se posléze pokusil celou situaci uklidnit, když po setkání s Plenkovićem na summitu Evropského politického společenství prohlásil Chorvatsko za „historického strategického partnera“.
Bodové hodnocení Politico: Plenković 10, Orbán 9.
Orbán se snažil Chorvatsko zahnat do kouta, ale Plenkovićův ostře mířený argument, kdy použil Orbánovu vlastní rétoriku proti němu, vedl k tomu, že maďarský lídr musel ustoupit.
Orbán vs. Tusk: Válka vs. mír
Dlouholetá nevraživost mezi maďarským premiérem a jeho polským protějškem Donaldem Tuskem se znovu projevila kvůli Ukrajině. Tusk přednesl projev ve Varšavě, ve kterém označil konflikt na Ukrajině za „naši válku“, a varoval před generačními dopady, pokud Rusko zvítězí.
Orbán, známý svou proruskou rétorikou, na to reagoval útokem, ve kterém Tuskova slova označil za „nebezpečnou hru“. Napsal: „Milý Donalde Tusku, možná si myslíte, že jste ve válce s Ruskem, ale Maďarsko není. A Evropská unie také ne… To je velmi špatné!“ Tusk kontroval připomenutím, že válku začalo Rusko a jediná otázka je, na čí straně kdo stojí.
Orbán na to zareagoval tvrzením, že stojí pouze na straně Maďarska. „Vy se snažíte vyhrát válku, kterou považujete za svou. Já chci zajistit, aby zvítězil mír,“ uzavřel Orbán ve čtvrtek jejich slovní výměnu.
Bodové hodnocení Politico: Remíza.
V tomto případě se ani jednomu z lídrů nepodařilo zasadit zásadní úder. Oba se stáhli do svých koutů, než gong ohlásil konec kola. Porotci Politico se proto nedokázali shodnout na vítězi.
Bývalý francouzský premiér Édouard Philippe v neděli oficiálně zahájil svou kampaň pro nadcházející prezidentské volby. Na shromáždění v severovýchodním městě Remeš se představil jako hlavní postava schopná zastavit vzestup krajní pravice. Podle aktuálních průzkumů je právě on nejlépe postaveným kandidátem středu, který by mohl v souboji o Elysejský palác porazit favority z Národního sdružení, Marine Le Penovou a Jordana Bardellu.
Napětí na Blízkém východě neustává ani měsíc po vyhlášení příměří. Írán v neděli oznámil, že doručil svou odpověď na americký mírový návrh, zatímco v Perském zálivu došlo k nové vlně dronových útoků. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc varoval, že válka zdaleka nekončí, dokud bude mít Teherán k dispozici zásoby vysoce obohaceného uranu.
Tradiční vojenská přehlídka ke Dni vítězství v Moskvě se letos stala terčem ostrého posměchu a zdrojem narůstajících spekulací o zdravotním stavu Vladimira Putina. Namísto demonstrace síly působil třiasedmdesátiletý diktátor podle pozorovatelů unaveně a vystrašeně, což jeho kritici okamžitě využili k analýze jeho slábnoucího vlivu.
Britská armáda podnikla mimořádnou záchrannou operaci na jednom z nejodlehlejších míst planety. Tým parašutistů a lékařů seskočil na ostrov Tristan da Cunha v jižním Atlantiku, aby pomohl britskému občanovi s podezřením na nákazu nebezpečným hantavirem. Muž se pravděpodobně nakazil na výletní lodi MV Hondius, kterou opustil v polovině dubna, aby se vrátil do svého domova v tomto nejvzdálenějším obydleném zámořském území Británie.
Digitální izolace Íránu trvá již více než dva měsíce a podle monitorovací skupiny NetBlocks aktuálně přesáhla hranici 1704 hodin. Celostátní výpadek internetu, který začal po útoku Spojených států a Izraele z 28. února, tak vstoupil do svého 72. dne. Pro miliony Íránců, jejichž obživa závisí na online připojení, má tato situace devastující následky, zatímco režim využívá informační vakuum k upevnění kontroly nad společností.
Španělské úřady zahájily na ostrově Tenerife rozsáhlou evakuaci cestujících z výletní lodi MS Hondius, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus. Loď zakotvila v přístavu Granadilla v neděli před úsvitem, měsíc poté, co na palubě zemřel první pasažér. Celkem si nákaza během plavby vyžádala tři oběti.
Portugalská vláda se rozhodla výrazně urychlit své plány na odklon od fosilních paliv. V reakci na probíhající válečný konflikt v Íránu, který způsobil prudký nárůst cen ropy a zemního plynu, hodlá země během příštích deseti let snížit svou závislost na těchto zdrojích o polovinu. V rozhovoru pro server Politico to potvrdila ministryně pro životní prostředí a energetiku Maria da Graça Carvalho.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí první otevřené hrozbě vnitrostranického převratu. Poslankyně Catherine West v rozhovoru pro stanici Radio 4 veřejně vyzvala k hlasování o nedůvěře, což v politických kuloárech ve Westminsteru vyvolalo vlnu šoku i rozpaků. Přestože premiér jakékoli úvahy o svém odchodu odmítá, napětí v Labouristické straně po nedávných neúspěšných volbách do místních rad dramaticky roste.
Ruský prezident Vladimir Putin se během setkání s novináři v Kremlu vyjádřil k aktuálnímu vývoji situace na Ukrajině. Podle jeho slov se ozbrojený konflikt, který začal ruskou invazí v roce 2022, postupně blíží ke svému završení. Toto prohlášení zaznělo krátce po oslavách Dne vítězství, které se letos v Moskvě konaly v nezvykle skromném formátu.
Letošní oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí se nesly v atmosféře, která se podle BBC zásadně lišila od všech předchozích ročníků. Zatímco v minulosti provázel akci shon a davy novinářů, tentokrát byla situace mnohem klidnější. Na místě bylo přítomno výrazně méně zástupců médií, neboť mnoho mezinárodních organizací nedostalo ke vstupu povolení.
Plavidlo MV Hondius, které zasáhla epidemie nebezpečného hantaviru, dorazilo v neděli v ranních hodinách ke břehům kanárského ostrova Tenerife. Do tamního přístavu Granadilla de Abona loď se 147 lidmi na palubě připlula zhruba měsíc poté, co se objevila první oběť nákazy. Aktuálně probíhá rozsáhlá mezinárodní akce zaměřená na bezpečný návrat všech pasažérů do jejich vlastí, což doprovází mimořádně přísná hygienická opatření.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.