Maďarský premiér Viktor Orbán se v posledních týdnech pustil do několika ostrých slovních soubojů s evropskými lídry. I na jeho standardy, kdy je známý svou bojovností, se jedná o neobvyklou vlnu veřejných diplomatických sporů. Do křížku se dostal se švédským premiérem kvůli kriminalitě, s Chorvatskem kvůli energiím a opět si rýpl do polského premiéra Donalda Tuska ohledně války na Ukrajině. Magazín Politico tyto střety pečlivě monitoroval a ohodnotil. S kým si Orbán poradil a kdo mu zasadil tvrdou ránu?
Orbán vs. Kristersson: Přestřelka o pořádek
Orbán se nečekaně opřel do Švédska, když na sociální síti X ostře kritizoval stav pořádku a bezpečnosti v zemi. Uvedl, že země, kdysi známá svou bezpečností, se „hroutí“. Za příklad použil „přes 280 zatčených nezletilých dívek za vraždu“, což označil za srdcervoucí a dodal, že si Švédové zaslouží lepší vládu. Švédsko se sice skutečně potýká s vlnou kriminality, kdy jsou mladiství verbováni do gangů, ovšem Kristersson na to rázně reagoval.
Švédský premiér Ulf Kristersson označil Orbánovu kritiku za „skandální lži“ a „zoufalý výpad“ před dubnovými maďarskými volbami. Kristersson nezůstal pouze u obrany, ale zasadil tvrdý protiúder tvrzením, že podobná kritika přichází od někoho, kdo „démonuje právní stát ve své vlastní zemi“.
Bodové hodnocení Politico: Kristersson 10, Orbán 9.
Kristersson tento boj vyhrál, jelikož Orbánův úder pod pás o zločinnosti odrazil polickým hákem o domácích problémech maďarského lídra.
Orbán vs. Plenković: Obvinění z válečného vydřiducha
Maďarsko se nadále odmítá odříznout od ruského plynu a ropy, přestože Kreml vede válku na Ukrajině. Když se Chorvatsko snažilo nabídnout alternativu v podobě svého energetického plynovodu, maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó označil Záhřeb na síti X za „válečného vydřiducha“. Svá obvinění podpořil tím, že se Chorvatsko „snaží profitovat z války na Ukrajině“, což později na summitu evropských lídrů podpořil i Orbán, když chorvatskou kapacitu pro export energií označil za „zanedbatelnou“.
Chorvatský premiér Andrej Plenković reagoval rozhořčeně a maďarskou stranu označil za „výjimečně hrubou“. Vrátil úder, když prohlásil, že válečným vydřiduchem je spíše ten, kdo přijímá levný ruský plyn a ropu – a to není Chorvatsko, ale Maďarsko, které této definici odpovídá. Plenković navíc dodal, že chorvatský plynovod JANAF je připraven a schopen pokrýt maďarskou poptávku.
Orbán se posléze pokusil celou situaci uklidnit, když po setkání s Plenkovićem na summitu Evropského politického společenství prohlásil Chorvatsko za „historického strategického partnera“.
Bodové hodnocení Politico: Plenković 10, Orbán 9.
Orbán se snažil Chorvatsko zahnat do kouta, ale Plenkovićův ostře mířený argument, kdy použil Orbánovu vlastní rétoriku proti němu, vedl k tomu, že maďarský lídr musel ustoupit.
Orbán vs. Tusk: Válka vs. mír
Dlouholetá nevraživost mezi maďarským premiérem a jeho polským protějškem Donaldem Tuskem se znovu projevila kvůli Ukrajině. Tusk přednesl projev ve Varšavě, ve kterém označil konflikt na Ukrajině za „naši válku“, a varoval před generačními dopady, pokud Rusko zvítězí.
Orbán, známý svou proruskou rétorikou, na to reagoval útokem, ve kterém Tuskova slova označil za „nebezpečnou hru“. Napsal: „Milý Donalde Tusku, možná si myslíte, že jste ve válce s Ruskem, ale Maďarsko není. A Evropská unie také ne… To je velmi špatné!“ Tusk kontroval připomenutím, že válku začalo Rusko a jediná otázka je, na čí straně kdo stojí.
Orbán na to zareagoval tvrzením, že stojí pouze na straně Maďarska. „Vy se snažíte vyhrát válku, kterou považujete za svou. Já chci zajistit, aby zvítězil mír,“ uzavřel Orbán ve čtvrtek jejich slovní výměnu.
Bodové hodnocení Politico: Remíza.
V tomto případě se ani jednomu z lídrů nepodařilo zasadit zásadní úder. Oba se stáhli do svých koutů, než gong ohlásil konec kola. Porotci Politico se proto nedokázali shodnout na vítězi.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
Mimořádně otřesným činem se od noci na středu zabývají kriminalisté z pražského oddělení vražd. Výjimečný trest hrozí muži, jenž se měl dopustit vraždy dítěte. Mezi pachatelem a obětí byla blízká rodinná vazba.
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.
V diplomatických kruzích se objevila zpráva, která vrhá nové světlo na pozadí probíhajícího konfliktu a snahy o jeho ukončení. Izrael podle webu The Guardian na žádost Pákistánu vyřadil ze svého seznamu cílů dvě klíčové postavy íránského režimu: ministra zahraničí Abbáse Arákčího a předsedu parlamentu Mohammada Bágra Ghalíbáfa. Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroje z Islámábádu, se tak stalo poté, co Pákistán apeloval na Spojené státy, aby tyto muže ušetřily.
Kromě skutečných výbuchů a přesunů vojsk v oblasti Blízkého východu se naplno rozhořela i paralelní digitální bitva. Íránský režim spustil masivní online kampaň, jejímž cílem je ovlivnit americké veřejné mínění a vytvořit tlak na prezidenta Donalda Trumpa, aby ukončil vojenské operace. Podle analýz webu France24 využívá Teherán k šíření chaosu a protiválečných nálad nejmodernější nástroje, včetně obsahu generovaného umělou inteligencí (AI).