Maďarský premiér Viktor Orbán se v posledních týdnech pustil do několika ostrých slovních soubojů s evropskými lídry. I na jeho standardy, kdy je známý svou bojovností, se jedná o neobvyklou vlnu veřejných diplomatických sporů. Do křížku se dostal se švédským premiérem kvůli kriminalitě, s Chorvatskem kvůli energiím a opět si rýpl do polského premiéra Donalda Tuska ohledně války na Ukrajině. Magazín Politico tyto střety pečlivě monitoroval a ohodnotil. S kým si Orbán poradil a kdo mu zasadil tvrdou ránu?
Orbán vs. Kristersson: Přestřelka o pořádek
Orbán se nečekaně opřel do Švédska, když na sociální síti X ostře kritizoval stav pořádku a bezpečnosti v zemi. Uvedl, že země, kdysi známá svou bezpečností, se „hroutí“. Za příklad použil „přes 280 zatčených nezletilých dívek za vraždu“, což označil za srdcervoucí a dodal, že si Švédové zaslouží lepší vládu. Švédsko se sice skutečně potýká s vlnou kriminality, kdy jsou mladiství verbováni do gangů, ovšem Kristersson na to rázně reagoval.
Švédský premiér Ulf Kristersson označil Orbánovu kritiku za „skandální lži“ a „zoufalý výpad“ před dubnovými maďarskými volbami. Kristersson nezůstal pouze u obrany, ale zasadil tvrdý protiúder tvrzením, že podobná kritika přichází od někoho, kdo „démonuje právní stát ve své vlastní zemi“.
Bodové hodnocení Politico: Kristersson 10, Orbán 9.
Kristersson tento boj vyhrál, jelikož Orbánův úder pod pás o zločinnosti odrazil polickým hákem o domácích problémech maďarského lídra.
Orbán vs. Plenković: Obvinění z válečného vydřiducha
Maďarsko se nadále odmítá odříznout od ruského plynu a ropy, přestože Kreml vede válku na Ukrajině. Když se Chorvatsko snažilo nabídnout alternativu v podobě svého energetického plynovodu, maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó označil Záhřeb na síti X za „válečného vydřiducha“. Svá obvinění podpořil tím, že se Chorvatsko „snaží profitovat z války na Ukrajině“, což později na summitu evropských lídrů podpořil i Orbán, když chorvatskou kapacitu pro export energií označil za „zanedbatelnou“.
Chorvatský premiér Andrej Plenković reagoval rozhořčeně a maďarskou stranu označil za „výjimečně hrubou“. Vrátil úder, když prohlásil, že válečným vydřiduchem je spíše ten, kdo přijímá levný ruský plyn a ropu – a to není Chorvatsko, ale Maďarsko, které této definici odpovídá. Plenković navíc dodal, že chorvatský plynovod JANAF je připraven a schopen pokrýt maďarskou poptávku.
Orbán se posléze pokusil celou situaci uklidnit, když po setkání s Plenkovićem na summitu Evropského politického společenství prohlásil Chorvatsko za „historického strategického partnera“.
Bodové hodnocení Politico: Plenković 10, Orbán 9.
Orbán se snažil Chorvatsko zahnat do kouta, ale Plenkovićův ostře mířený argument, kdy použil Orbánovu vlastní rétoriku proti němu, vedl k tomu, že maďarský lídr musel ustoupit.
Orbán vs. Tusk: Válka vs. mír
Dlouholetá nevraživost mezi maďarským premiérem a jeho polským protějškem Donaldem Tuskem se znovu projevila kvůli Ukrajině. Tusk přednesl projev ve Varšavě, ve kterém označil konflikt na Ukrajině za „naši válku“, a varoval před generačními dopady, pokud Rusko zvítězí.
Orbán, známý svou proruskou rétorikou, na to reagoval útokem, ve kterém Tuskova slova označil za „nebezpečnou hru“. Napsal: „Milý Donalde Tusku, možná si myslíte, že jste ve válce s Ruskem, ale Maďarsko není. A Evropská unie také ne… To je velmi špatné!“ Tusk kontroval připomenutím, že válku začalo Rusko a jediná otázka je, na čí straně kdo stojí.
Orbán na to zareagoval tvrzením, že stojí pouze na straně Maďarska. „Vy se snažíte vyhrát válku, kterou považujete za svou. Já chci zajistit, aby zvítězil mír,“ uzavřel Orbán ve čtvrtek jejich slovní výměnu.
Bodové hodnocení Politico: Remíza.
V tomto případě se ani jednomu z lídrů nepodařilo zasadit zásadní úder. Oba se stáhli do svých koutů, než gong ohlásil konec kola. Porotci Politico se proto nedokázali shodnout na vítězi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.
