Maďarský premiér Viktor Orbán se v posledních týdnech pustil do několika ostrých slovních soubojů s evropskými lídry. I na jeho standardy, kdy je známý svou bojovností, se jedná o neobvyklou vlnu veřejných diplomatických sporů. Do křížku se dostal se švédským premiérem kvůli kriminalitě, s Chorvatskem kvůli energiím a opět si rýpl do polského premiéra Donalda Tuska ohledně války na Ukrajině. Magazín Politico tyto střety pečlivě monitoroval a ohodnotil. S kým si Orbán poradil a kdo mu zasadil tvrdou ránu?
Orbán vs. Kristersson: Přestřelka o pořádek
Orbán se nečekaně opřel do Švédska, když na sociální síti X ostře kritizoval stav pořádku a bezpečnosti v zemi. Uvedl, že země, kdysi známá svou bezpečností, se „hroutí“. Za příklad použil „přes 280 zatčených nezletilých dívek za vraždu“, což označil za srdcervoucí a dodal, že si Švédové zaslouží lepší vládu. Švédsko se sice skutečně potýká s vlnou kriminality, kdy jsou mladiství verbováni do gangů, ovšem Kristersson na to rázně reagoval.
Švédský premiér Ulf Kristersson označil Orbánovu kritiku za „skandální lži“ a „zoufalý výpad“ před dubnovými maďarskými volbami. Kristersson nezůstal pouze u obrany, ale zasadil tvrdý protiúder tvrzením, že podobná kritika přichází od někoho, kdo „démonuje právní stát ve své vlastní zemi“.
Bodové hodnocení Politico: Kristersson 10, Orbán 9.
Kristersson tento boj vyhrál, jelikož Orbánův úder pod pás o zločinnosti odrazil polickým hákem o domácích problémech maďarského lídra.
Orbán vs. Plenković: Obvinění z válečného vydřiducha
Maďarsko se nadále odmítá odříznout od ruského plynu a ropy, přestože Kreml vede válku na Ukrajině. Když se Chorvatsko snažilo nabídnout alternativu v podobě svého energetického plynovodu, maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó označil Záhřeb na síti X za „válečného vydřiducha“. Svá obvinění podpořil tím, že se Chorvatsko „snaží profitovat z války na Ukrajině“, což později na summitu evropských lídrů podpořil i Orbán, když chorvatskou kapacitu pro export energií označil za „zanedbatelnou“.
Chorvatský premiér Andrej Plenković reagoval rozhořčeně a maďarskou stranu označil za „výjimečně hrubou“. Vrátil úder, když prohlásil, že válečným vydřiduchem je spíše ten, kdo přijímá levný ruský plyn a ropu – a to není Chorvatsko, ale Maďarsko, které této definici odpovídá. Plenković navíc dodal, že chorvatský plynovod JANAF je připraven a schopen pokrýt maďarskou poptávku.
Orbán se posléze pokusil celou situaci uklidnit, když po setkání s Plenkovićem na summitu Evropského politického společenství prohlásil Chorvatsko za „historického strategického partnera“.
Bodové hodnocení Politico: Plenković 10, Orbán 9.
Orbán se snažil Chorvatsko zahnat do kouta, ale Plenkovićův ostře mířený argument, kdy použil Orbánovu vlastní rétoriku proti němu, vedl k tomu, že maďarský lídr musel ustoupit.
Orbán vs. Tusk: Válka vs. mír
Dlouholetá nevraživost mezi maďarským premiérem a jeho polským protějškem Donaldem Tuskem se znovu projevila kvůli Ukrajině. Tusk přednesl projev ve Varšavě, ve kterém označil konflikt na Ukrajině za „naši válku“, a varoval před generačními dopady, pokud Rusko zvítězí.
Orbán, známý svou proruskou rétorikou, na to reagoval útokem, ve kterém Tuskova slova označil za „nebezpečnou hru“. Napsal: „Milý Donalde Tusku, možná si myslíte, že jste ve válce s Ruskem, ale Maďarsko není. A Evropská unie také ne… To je velmi špatné!“ Tusk kontroval připomenutím, že válku začalo Rusko a jediná otázka je, na čí straně kdo stojí.
Orbán na to zareagoval tvrzením, že stojí pouze na straně Maďarska. „Vy se snažíte vyhrát válku, kterou považujete za svou. Já chci zajistit, aby zvítězil mír,“ uzavřel Orbán ve čtvrtek jejich slovní výměnu.
Bodové hodnocení Politico: Remíza.
V tomto případě se ani jednomu z lídrů nepodařilo zasadit zásadní úder. Oba se stáhli do svých koutů, než gong ohlásil konec kola. Porotci Politico se proto nedokázali shodnout na vítězi.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
Západní Evropu zasáhla vlna veder, která s sebou přinesla řadu bezprecedentních teplotních rekordů. Francie prožila svůj historicky nejteplejší den, Velká Británie hlásí rekordní hodnoty pro měsíc červen a Španělsko dosáhlo nejvyššího denního průměru od roku 1950. S extrémními teplotami, které v Paříži vyšplhaly k téměř 41 stupňům Celsia, se potýkají desítky milionů lidí. V několika částech kontinentu byly kvůli situaci vyhlášeny nejvyšší červené výstrahy.
Během necelé minuty otřásly severním pobřežím Venezuely dvě mimořádně silné seismické vlny. Úvodní otřes o síle 7,2 stupně vystřídal po pouhých čtyřiceti sekundách ještě ničivější hlavní úder s magnitudou 7,5. Podle historických přehledů jde o nejzávažnější katastrofu tohoto typu v regionu za posledních sto let, přičemž mediální domy s odkazem na odborníky upozorňují, že pravděpodobnost překročení sta tisíc lidských obětí dosahuje třiceti procent.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.
Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi ve středu jasně signalizoval, že inspektoři OSN navštíví íránská zařízení na obohacování uranu. Tento krok je přitom klíčovou součástí prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem, která má vést k ukončení válečného konfliktu. Grossiho vyjádření představuje dosud nejpevnější stanovisko této agentury OSN, jejíž role je považována za naprosto zásadní pro určení skutečného stavu íránských zásob jaderného materiálu. Obě strany přitom ještě v úterý nabízely protichůdná tvrzení o tom, zda k těmto kontrolám vůbec dojde.