Papež Lev XIV. se ve svém prvním zásadním prohlášení o klimatických změnách rázně opřel do těch, kteří bagatelizují „stále zřetelnější“ dopady rostoucích teplot. Nový papež zopakoval slova svého předchůdce Františka a kritizoval ty, kteří „zesměšňují ty, kdo mluví o globálním oteplování“. Papežovy výroky, které zazněly v projevu v Castel Gandolfo u Říma, jsou podle médií vnímány jako implicitní kritika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten totiž minulý měsíc označil klimatické změny za „podvod“.
Papež Lev XIV. zároveň vyzval občany po celém světě k větší aktivitě v oblasti klimatických změn a zdůraznil, že zde není prostor pro lhostejnost ani rezignaci. Papež promlouval na konferenci, která se konala u příležitosti 10. výročí vydání encykliky Laudato Si'. Tento přelomový dokument, který napsal jeho předchůdce papež František, učinil z otázky klimatu ústřední téma zájmu církve. Mnozí mu připisují zásluhu na nastolení tónu, který vedl k uzavření Pařížské klimatické dohody v roce 2015.
Nový papež, který byl zvolen v květnu, je znepokojen tím, že se otázka klimatických změn stává stále více rozdělující. S odkazem na spisy svého předchůdce uvedl: „Někteří se rozhodli vysmívat se stále zjevnějším známkám klimatických změn, zesměšňovat ty, kdo mluví o globálním oteplování, a dokonce vinit chudé z té věci, která je postihuje nejvíce.“ Před pouhými dvěma týdny na Valném shromáždění OSN v New Yorku kritizoval americký prezident Donald Trump klimatické hnutí jako „největší podvod, jaký kdy byl na světě spáchán“, a odmítl používání obnovitelných zdrojů energie.
„Uhlíková stopa je podvod vymyšlený lidmi se zlými úmysly, kteří směřují k naprosté destrukci,“ prohlásil tehdy Trump. Papež Lev, který je prvním pontifikem narozeným v USA, se již dříve dostal do sporu s Trumpovým Bílým domem kvůli otázkám, jako jsou migrace a národní bezpečnost. Ve středečním projevu papež vyzval lidi po celém světě, aby vyvíjeli větší tlak na politiky. Řekl, že občané se musí aktivně podílet na politických rozhodnutích, neboť „jen tak bude možné zmírnit škody způsobené životnímu prostředí“.
Papež uvedl, že každý z nás bude muset jednou odpovědět na otázku od Boha. „Bůh se nás zeptá, zda jsme kultivovali a pečovali o svět, který stvořil pro dobro všech a pro budoucí generace, a zda jsme se starali o naše bratry a sestry – jaká bude naše odpověď, moji drazí přátelé?“ Konference „Raising Hope“ se konala jen něco málo přes měsíc před zahájením konference COP30 v brazilském Belému. Světoví lídři a klimatičtí diplomaté se sejdou v tomto amazonském městě, jelikož snahy o řešení rostoucích emisí plynů oteplujících planetu klesly v politické agendě.
Brazilská ministryně životního prostředí Marina Silva pozvala papeže na COP30 jménem prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy. Věří, že Jeho Svatost „nepostradatelně přispěje k tomu, aby COP30 vstoupila do historie jako velký okamžik implementace“. Na dnešním setkání promluvil také bývalý guvernér Kalifornie Arnold Schwarzenegger, který papeže označil za skutečného „akčního hrdinu“, protože se zavázal instalovat solární panely na všechny budovy Vatikánu.
Vědecký tým tvořený glaciology z Kalifornské univerzity v Irvinu a Jet Propulsion Laboratory NASA zveřejnil nové závěry o stavu antarktického ledovce Thwaites. Tento nejširší ledovec na planetě, často nazývaný ledovcem soudného dne, taje mnohem agresivněji, než se dosud předpokládalo. Jeho zrychlený ústup by mohl mít zásadní dopady na celosvětové zvyšování hladiny moří, které by mohlo dosáhnout až dvojnásobku dosavadních odhadů.
Peruanské ministerstvo produkce rozhodlo o pozastavení a následném úplném uzavření sezóny lovu sardele kvůli nepříznivým vlivům. Toto opatření představuje podle The Guardian tvrdou ránu pro ekonomiku země i světa, neboť tento druh ryby tvoří významnou část celosvětového komerčního úlovku. Vláda musela zasáhnout s cílem ochránit mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.