Papež Lev XIV. se ve svém prvním zásadním prohlášení o klimatických změnách rázně opřel do těch, kteří bagatelizují „stále zřetelnější“ dopady rostoucích teplot. Nový papež zopakoval slova svého předchůdce Františka a kritizoval ty, kteří „zesměšňují ty, kdo mluví o globálním oteplování“. Papežovy výroky, které zazněly v projevu v Castel Gandolfo u Říma, jsou podle médií vnímány jako implicitní kritika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten totiž minulý měsíc označil klimatické změny za „podvod“.
Papež Lev XIV. zároveň vyzval občany po celém světě k větší aktivitě v oblasti klimatických změn a zdůraznil, že zde není prostor pro lhostejnost ani rezignaci. Papež promlouval na konferenci, která se konala u příležitosti 10. výročí vydání encykliky Laudato Si'. Tento přelomový dokument, který napsal jeho předchůdce papež František, učinil z otázky klimatu ústřední téma zájmu církve. Mnozí mu připisují zásluhu na nastolení tónu, který vedl k uzavření Pařížské klimatické dohody v roce 2015.
Nový papež, který byl zvolen v květnu, je znepokojen tím, že se otázka klimatických změn stává stále více rozdělující. S odkazem na spisy svého předchůdce uvedl: „Někteří se rozhodli vysmívat se stále zjevnějším známkám klimatických změn, zesměšňovat ty, kdo mluví o globálním oteplování, a dokonce vinit chudé z té věci, která je postihuje nejvíce.“ Před pouhými dvěma týdny na Valném shromáždění OSN v New Yorku kritizoval americký prezident Donald Trump klimatické hnutí jako „největší podvod, jaký kdy byl na světě spáchán“, a odmítl používání obnovitelných zdrojů energie.
„Uhlíková stopa je podvod vymyšlený lidmi se zlými úmysly, kteří směřují k naprosté destrukci,“ prohlásil tehdy Trump. Papež Lev, který je prvním pontifikem narozeným v USA, se již dříve dostal do sporu s Trumpovým Bílým domem kvůli otázkám, jako jsou migrace a národní bezpečnost. Ve středečním projevu papež vyzval lidi po celém světě, aby vyvíjeli větší tlak na politiky. Řekl, že občané se musí aktivně podílet na politických rozhodnutích, neboť „jen tak bude možné zmírnit škody způsobené životnímu prostředí“.
Papež uvedl, že každý z nás bude muset jednou odpovědět na otázku od Boha. „Bůh se nás zeptá, zda jsme kultivovali a pečovali o svět, který stvořil pro dobro všech a pro budoucí generace, a zda jsme se starali o naše bratry a sestry – jaká bude naše odpověď, moji drazí přátelé?“ Konference „Raising Hope“ se konala jen něco málo přes měsíc před zahájením konference COP30 v brazilském Belému. Světoví lídři a klimatičtí diplomaté se sejdou v tomto amazonském městě, jelikož snahy o řešení rostoucích emisí plynů oteplujících planetu klesly v politické agendě.
Brazilská ministryně životního prostředí Marina Silva pozvala papeže na COP30 jménem prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy. Věří, že Jeho Svatost „nepostradatelně přispěje k tomu, aby COP30 vstoupila do historie jako velký okamžik implementace“. Na dnešním setkání promluvil také bývalý guvernér Kalifornie Arnold Schwarzenegger, který papeže označil za skutečného „akčního hrdinu“, protože se zavázal instalovat solární panely na všechny budovy Vatikánu.
Prodeje elektromobilů v kontinentální Evropě zaznamenaly v březnu prudký nárůst o 51 procent. Tento trend úzce souvisí s rostoucími cenami benzinu a nafty, které vyvolal probíhající konflikt v Íránu. Data ukazují, že v březnu bylo registrováno 224 000 nových elektrických vozidel, přičemž za první tři měsíce roku dosáhl jejich počet půl milionu. To představuje nárůst o 33,5 procenta oproti stejnému období předchozího roku, jak uvádí analýza organizací New AutoMotive a E-Mobility Europe.
Ukrajinské jednotky stále častěji nasazují v bojových operacích pozemní drony a robotické systémy namísto lidských vojáků. Příkladem je mise jednotky NC13 ze Třetí samostatné útočné brigády, která dokázala obsadit nepřátelskou pozici a zajmout ruské vojáky výhradně za pomoci dálkově ovládaných strojů. Velitel jednotky Mykola Zinkevyč potvrdil, že při této operaci nepadl jediný výstřel ze strany pěchoty. Dnes se tyto mise staly pro jednotku běžnou součástí každodenní činnosti.
Bývalý prezident a někdejší velitel letectva Rumen Radev dosáhl výrazného volebního vítězství. Jeho strana Progresivní Bulharsko získala 44,7 procenta hlasů, což jí v dvousetčtyřicetičlenném národním shromáždění zajistilo odhadem 131 křesel. Jde o první případ od roku 1997, kdy jedna politická formace získala v zemi absolutní většinu. Tento výsledek by mohl ukončit roky politické nestability a střídání krátkodobých koalic, které následovaly po pádu vlády dlouholetého premiéra Bojka Borisova.
Skotský ministr Douglas Alexander se zastal premiéra Keira Starmera v souvislosti s kontroverzním jmenováním Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Podle Alexandera šlo o chybu, za kterou se premiér již omluvil, ale vyloučil, že by Starmer v této věci lhal, neboť o selhání při bezpečnostní prověrce nebyl informován.
Esmail Baghaei z íránského ministerstva zahraničí oznámil, že Teherán momentálně neplánuje další kolo rozhovorů se Spojenými státy. Podle jeho slov Washington porušil předchozí dohody, což znemožňuje konstruktivní diplomatický posun. Baghaei zdůraznil, že Írán nemůže ignorovat útoky ze strany USA, které probíhaly i během dřívějších jednání, a hodlá nadále hájit své národní zájmy. Íránská strana považuje americké návrhy za neseriózní a jejich požadavky za nerealistické, přičemž odmítá akceptovat jakákoli ultimáta.
Oblast u pobřeží regionu Sanriku zasáhly silné otřesy o síle 7,5 magnituda, jejichž hypocentrum se nacházelo deset kilometrů pod zemským povrchem. Jak informovala stanice NHK, mořská hladina vykazuje známky tsunami asi 50 kilometrů od břehů prefektury Aomori. Seismická aktivita byla citelná i ve vzdálených oblastech, včetně metropole Tokia.
V kanadské observatoři Churchill Marine Observatory se vědci během loňské zimy pokusili najít nové řešení pro znečištěné arktické vody. Do bazénu naplněného surovou mořskou vodou z Hudsonova zálivu, který byl pokryt ledem, vypustili 130 litrů nafty a přidali mikroby, kteří se živí ropou. Tato metoda byla úspěšně využita při úniku ropy z vrtu Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, ale v chladnějších vodách se její účinnost musela teprve ověřit.
Podle analýzy deníku Guardian generuje současný ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem obrovské zisky pro globální těžařské společnosti. Stovka největších firem v tomto odvětví si během prvního měsíce války přišla v průměru na 30 milionů dolarů za každou hodinu, a to nad rámec svých standardních výnosů. Mezi hlavními těžaři, kteří na situaci profitují, figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.
Představitelé amerického ministerstva obrany jasně deklarovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině se nemůže nadále opírat primárně o zdroje Spojených států. Elbridge Colby, klíčový činitel Pentagonu pro strategii, během setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil nutnost změny dosavadního kurzu. Evropské státy podle něj musí urychleně převzít hlavní díl odpovědnosti za obranu vlastního kontinentu. Tato transformace není otázkou politické preference, nýbrž nevyhnutelnou strategickou potřebou.
Počasí v příštím týdnu bude mít střídavý charakter, avizují meteorologové v předpovědi, kterou dnes zveřejnili na sociálních sítích. Opět nejsou vyloučeny noční mrazy, odpoledne mohou zároveň maxima dosahovat až 18 stupňů.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se opět vložil do žádosti předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) o využití vládního či armádního letounu pro zahraniční cestu. Konkrétně mu odmítl poskytnout stroj pro let na Tchajwan. Jak to odůvodnil?
Nejde jen o prince Andrewa. V poslední době se zvýšil i tlak na jeho bývalou manželku Sarah, po které se slehla zem. Teď se ji ale povedlo vypátrat britskému bulvárnímu deníku The Sun. Ukázalo se, že Fergusonová se momentálně zdržuje mimo Velkou Británii.