Papež Lev XIV. se ve svém prvním zásadním prohlášení o klimatických změnách rázně opřel do těch, kteří bagatelizují „stále zřetelnější“ dopady rostoucích teplot. Nový papež zopakoval slova svého předchůdce Františka a kritizoval ty, kteří „zesměšňují ty, kdo mluví o globálním oteplování“. Papežovy výroky, které zazněly v projevu v Castel Gandolfo u Říma, jsou podle médií vnímány jako implicitní kritika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten totiž minulý měsíc označil klimatické změny za „podvod“.
Papež Lev XIV. zároveň vyzval občany po celém světě k větší aktivitě v oblasti klimatických změn a zdůraznil, že zde není prostor pro lhostejnost ani rezignaci. Papež promlouval na konferenci, která se konala u příležitosti 10. výročí vydání encykliky Laudato Si'. Tento přelomový dokument, který napsal jeho předchůdce papež František, učinil z otázky klimatu ústřední téma zájmu církve. Mnozí mu připisují zásluhu na nastolení tónu, který vedl k uzavření Pařížské klimatické dohody v roce 2015.
Nový papež, který byl zvolen v květnu, je znepokojen tím, že se otázka klimatických změn stává stále více rozdělující. S odkazem na spisy svého předchůdce uvedl: „Někteří se rozhodli vysmívat se stále zjevnějším známkám klimatických změn, zesměšňovat ty, kdo mluví o globálním oteplování, a dokonce vinit chudé z té věci, která je postihuje nejvíce.“ Před pouhými dvěma týdny na Valném shromáždění OSN v New Yorku kritizoval americký prezident Donald Trump klimatické hnutí jako „největší podvod, jaký kdy byl na světě spáchán“, a odmítl používání obnovitelných zdrojů energie.
„Uhlíková stopa je podvod vymyšlený lidmi se zlými úmysly, kteří směřují k naprosté destrukci,“ prohlásil tehdy Trump. Papež Lev, který je prvním pontifikem narozeným v USA, se již dříve dostal do sporu s Trumpovým Bílým domem kvůli otázkám, jako jsou migrace a národní bezpečnost. Ve středečním projevu papež vyzval lidi po celém světě, aby vyvíjeli větší tlak na politiky. Řekl, že občané se musí aktivně podílet na politických rozhodnutích, neboť „jen tak bude možné zmírnit škody způsobené životnímu prostředí“.
Papež uvedl, že každý z nás bude muset jednou odpovědět na otázku od Boha. „Bůh se nás zeptá, zda jsme kultivovali a pečovali o svět, který stvořil pro dobro všech a pro budoucí generace, a zda jsme se starali o naše bratry a sestry – jaká bude naše odpověď, moji drazí přátelé?“ Konference „Raising Hope“ se konala jen něco málo přes měsíc před zahájením konference COP30 v brazilském Belému. Světoví lídři a klimatičtí diplomaté se sejdou v tomto amazonském městě, jelikož snahy o řešení rostoucích emisí plynů oteplujících planetu klesly v politické agendě.
Brazilská ministryně životního prostředí Marina Silva pozvala papeže na COP30 jménem prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy. Věří, že Jeho Svatost „nepostradatelně přispěje k tomu, aby COP30 vstoupila do historie jako velký okamžik implementace“. Na dnešním setkání promluvil také bývalý guvernér Kalifornie Arnold Schwarzenegger, který papeže označil za skutečného „akčního hrdinu“, protože se zavázal instalovat solární panely na všechny budovy Vatikánu.
Americký prezident Donald Trump se vyjádřil k aktuální situaci na Ukrajině poté, co Rusko provedlo rozsáhlé noční bombardování. Na dotaz reportéra RFE/RL Alexe Raufogla ohledně masivních úderů Trump uvedl, že se Ukrajina posouvá dál, a vyjádřil přání, aby se strany dokázaly dohodnout. Více než 700 bezpilotních letounů a raket zasáhlo v několika vlnách města po celé zemi. Podle místních úřadů šlo o nejsmrtelnější útok za poslední měsíce, který si vyžádal nejméně 18 obětí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa očekává, že se íránská fotbalová reprezentace zúčastní nadcházejícího mistrovství světa a přicestuje přímo do Spojených států. Tento posun v postoji Bílého domu přichází po týdnech nejistoty a spekulací o tom, zda se Írán turnaje, který spolu s USA hostí Mexiko a Kanada, vůbec zúčastní. Informaci potvrdil Andrew Giuliani, výkonný ředitel pracovní skupiny Bílého domu pro mistrovství světa ve fotbale.
Energetický šok vyvolaný krizí na Blízkém východě a rostoucí ceny komodit začínají dopadat na největší výrobní ekonomiku světa. Čínská obchodní data z Pekingu i informace přímo od tamních výrobců naznačují, že náklady na produkci se neustále zvyšují. Před vypuknutím otevřeného konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem si přitom čínský exportní sektor vedl velmi silně a dokázal se vyrovnat i se zvýšenými cly, která zavedl Donald Trump. Čína se tehdy úspěšně zaměřila na nové trhy a v loňském roce dosáhla rekordního obchodního přebytku.
Australský premiér Anthony Albanese byl nucen reagovat na další kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jádrem sporu je údajná nedostatečná vojenská podpora Austrálie při snahách o znovuotevření Hormuzského průlivu. Trump, který je v současnosti nejvýznamnějším spojencem Austrálie, vyjádřil svou nespokojenost přímo ve Washingtonu v souvislosti s oznámením desetidenního příměří mezi Izraelem a Libanonem.
Administrativa prezidenta Trumpa sice tvrdí, že její blokáda Hormuzského průlivu nese ovoce, když se devět lodí včetně čínského tankeru Rich Starry podřídilo rozkazům a obrátilo se, realita na místě však naznačuje jiný příběh. Zatímco se USA soustředí na okamžitý vojenský tlak, Írán si v tichosti buduje pozici, která mu zajistí kontrolu nad touto strategickou tepnou dlouho po skončení současného konfliktu.
Šestnáctiletá éra Viktora Orbána byla pro řadu britských pravicových politiků a akademiků nebývale štědrá. Maďarský režim, který se sám označoval za „neliberální demokracii“, systematicky budoval síť vlivných osobností v zahraničí, které za finanční podporu šířily jeho vidění světa. Drtivá porážka strany Fidesz v nedávných volbách však nyní hrozí, že tento tok peněz z Budapešti do rukou evropských populistů definitivně vyschne.
Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření desetidenního příměří mezi Izraelem a Libanonem, které vstoupilo v platnost v 17 hodin východoamerického času. Tento krok je vnímán jako zásadní diplomatický průlom, který má poskytnout potřebný prostor pro širší vyjednávání o míru v celém regionu. Klid zbraní má zastavit útoky na hnutí Hizballáh podporované Íránem, které si v Libanonu vyžádaly již přes dva tisíce obětí.
Donald Trump rozpoutal na své platformě Truth Social bezprecedentní slovní válku, která hluboce štěpí jeho vlastní politický tábor. Prezident se v sérii ostrých příspěvků nevybíravě pustil do dříve loajálních konzervativních ikon, jako jsou Tucker Carlson, Megyn Kelly, Candace Owens a Alex Jones. Důvodem je jejich narůstající kritika vojenské intervence v Íránu, kterou Trump zahájil navzdory svým předvolebním slibům o ukončení „nekonečných válek“.
Navzdory bouřlivé rétorice Donalda Trumpa a historicky nejhlubší politické krizi uvnitř Severoatlantické aliance zůstává NATO funkčním a v jádru pevným svazkem. Současné napětí, které vyvolalo americké vojenské tažení v Íránu a následné zablokování strategického Hormuzského průlivu, sice vážně otřásá vzájemnou důvěrou, ovšem k reálnému rozpadu spojenectví má Aliance podle odborníků stále daleko.
Vztah mezi italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se ještě nedávno zdál být pevným spojenectvím založeným na společné nacionalistické rétorice, prochází hlubokou krizí. Ještě před půl rokem v Šarm aš-Šajchu přijímala Meloniová Trumpovy poklony a usilovně pracovala na tom, aby se stala jeho hlavním evropským spojencem. Byla dokonce jedinou evropskou lídryní, která se zúčastnila jeho inaugurace, a neváhala jej navštívit v jeho soukromém sídle Mar-a-Lago na Floridě.
Spojené státy jsou připraveny udržovat námořní blokádu Íránu tak dlouho, jak bude zapotřebí. Na čtvrteční tiskové konferenci ve Washingtonu to prohlásil šéf Pentagonu Pete Hegseth spolu s předsedou sboru náčelníků štábů Danem Cainem. Podle Hegsetha USA momentálně doplňují své kapacity s „větší silou než kdy dříve“ a dávají íránskému režimu jasně na vybranou mezi řešením „po dobrém, nebo po zlém“.