Papež Lev XIV. se ve svém prvním zásadním prohlášení o klimatických změnách rázně opřel do těch, kteří bagatelizují „stále zřetelnější“ dopady rostoucích teplot. Nový papež zopakoval slova svého předchůdce Františka a kritizoval ty, kteří „zesměšňují ty, kdo mluví o globálním oteplování“. Papežovy výroky, které zazněly v projevu v Castel Gandolfo u Říma, jsou podle médií vnímány jako implicitní kritika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten totiž minulý měsíc označil klimatické změny za „podvod“.
Papež Lev XIV. zároveň vyzval občany po celém světě k větší aktivitě v oblasti klimatických změn a zdůraznil, že zde není prostor pro lhostejnost ani rezignaci. Papež promlouval na konferenci, která se konala u příležitosti 10. výročí vydání encykliky Laudato Si'. Tento přelomový dokument, který napsal jeho předchůdce papež František, učinil z otázky klimatu ústřední téma zájmu církve. Mnozí mu připisují zásluhu na nastolení tónu, který vedl k uzavření Pařížské klimatické dohody v roce 2015.
Nový papež, který byl zvolen v květnu, je znepokojen tím, že se otázka klimatických změn stává stále více rozdělující. S odkazem na spisy svého předchůdce uvedl: „Někteří se rozhodli vysmívat se stále zjevnějším známkám klimatických změn, zesměšňovat ty, kdo mluví o globálním oteplování, a dokonce vinit chudé z té věci, která je postihuje nejvíce.“ Před pouhými dvěma týdny na Valném shromáždění OSN v New Yorku kritizoval americký prezident Donald Trump klimatické hnutí jako „největší podvod, jaký kdy byl na světě spáchán“, a odmítl používání obnovitelných zdrojů energie.
„Uhlíková stopa je podvod vymyšlený lidmi se zlými úmysly, kteří směřují k naprosté destrukci,“ prohlásil tehdy Trump. Papež Lev, který je prvním pontifikem narozeným v USA, se již dříve dostal do sporu s Trumpovým Bílým domem kvůli otázkám, jako jsou migrace a národní bezpečnost. Ve středečním projevu papež vyzval lidi po celém světě, aby vyvíjeli větší tlak na politiky. Řekl, že občané se musí aktivně podílet na politických rozhodnutích, neboť „jen tak bude možné zmírnit škody způsobené životnímu prostředí“.
Papež uvedl, že každý z nás bude muset jednou odpovědět na otázku od Boha. „Bůh se nás zeptá, zda jsme kultivovali a pečovali o svět, který stvořil pro dobro všech a pro budoucí generace, a zda jsme se starali o naše bratry a sestry – jaká bude naše odpověď, moji drazí přátelé?“ Konference „Raising Hope“ se konala jen něco málo přes měsíc před zahájením konference COP30 v brazilském Belému. Světoví lídři a klimatičtí diplomaté se sejdou v tomto amazonském městě, jelikož snahy o řešení rostoucích emisí plynů oteplujících planetu klesly v politické agendě.
Brazilská ministryně životního prostředí Marina Silva pozvala papeže na COP30 jménem prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy. Věří, že Jeho Svatost „nepostradatelně přispěje k tomu, aby COP30 vstoupila do historie jako velký okamžik implementace“. Na dnešním setkání promluvil také bývalý guvernér Kalifornie Arnold Schwarzenegger, který papeže označil za skutečného „akčního hrdinu“, protože se zavázal instalovat solární panely na všechny budovy Vatikánu.
Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku.
Ukrajinská společnost Fire Point dokončuje vývoj své první balistické střely, která by měla být připravena k nasazení během letošního podzimu, uvedla podle webu Politico generální a technická ředitelka firmy Iryna Terechová. Vývoj vlastní balistické zbraně představuje pro Kyjev klíčový krok v reakci na sílící intenzitu ruských raketových útoků a hrozící nedostatek zahraničních obranných systémů.
Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.
Francouzská Ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé do patnácti let. Podle jejího verdiktu navrhovaná legislativa nepřípustně zasahovala do svobody projevu a komunikace. Nejvyšší soudní orgán tak smetl ze stolu klíčový zákon, který měl chránit duševní zdraví dětí a zamezit škodlivým dopadům digitálních platforem na nejmladší generaci.
První místopředseda výboru pro obranu ruského parlamentu Aleksej Žuravljev veřejně vyzval k použití taktických jaderných zbraní proti Ukrajině. Podle ultranacionálního politika a předsedy strany Rodina by takový krok donutil napadenou zemi k okamžité kapitulaci a definitivně ukončil válečný konflikt. Žuravljev zdůraznil, že debata o přípustnosti použití těchto zbraní je zbytečná a ruská armáda by k nim měla v případě potřeby bez váhání sáhnout. Jeho ostrá rétorika přichází v době, kdy ruská vojska pokračují v útocích na ukrajinskou infrastrukturu.
Válečný konflikt s Íránem se podle amerického bezpečnostního analytika Bretta McGurka dostal do čtvrté fáze, v níž Teherán postupně ztrácí svou nejsilnější páku v Hormuzském průlivu. Přestože se v minulých měsících objevovaly názory, že z konfliktu vychází vítězně Írán, současný vývoj ukazuje na rostoucí tlak na tamní režim. Spojené státy v reakci na íránské útoky na obchodní lodě obnovily námořní blokádu íránských přístavů a zpřísnily ropné sankce. Americké námořnictvo zároveň intenzivně pracuje na zabezpečení klíčových námořních tras.
Iránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vyzval v písemném poselství muslimské země, a zejména státy v oblasti Perského zálivu, ke sjednocení proti společnému nepříteli. Podle webu al-Džazíra má na mysli USA a Izrael, načež zdůraznil, že jakékoliv rozpory a nejednota mezi muslimy hrají výhradně do karet jejich protivníkům. Poselství bylo zveřejněno na jeho kanálu na síti Telegram u příležitosti Týdne islámské jednoty, který připomíná narození proroka Mohameda.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo zahájení příprav na rozsáhlé údery proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Moskva tyto kroky označuje za odvetné opatření reagující na předchozí ukrajinské útoky zaměřené na ruské energetické objekty.
Upřímná omluva v cizím jazyce představuje složitý úkol, který přesahuje pouhou znalost gramatiky a slovní zásoby. Omluvy jako takové totiž nereflektují pouze uznání chyby, ale odhalují i to, jak jednotlivci chápou odpovědnost, etiku a společenské normy. Tyto hodnoty se v různých kulturních kontextech značně liší, což komplikuje mezikulturní komunikaci.
Mladá íránská aktivistka Nika, která ve vlasti čelila pronásledování za účast na protivládních protestech, nalezla útočiště ve Spojených státech pouze do chvíle, kdy ji americké úřady nečekaně deportovaly do Středoafrické republiky. Přestože disponovala soudním příkazem na ochranu před návratem do nebezpečných oblastí, administrativě se podařilo využít mezeru v zákonech a uzavřít dohody se třetími zeměmi. Spojené státy tak začaly hromadně vyhošťovat migranty do míst, kde nikdy dříve nebyli a kde jim hrozí vážná nebezpečí.
Ani po šesti měsících od zahájení vojenských úderů Spojených států a Izraele proti Íránu není íránská komunita v Americe jednotná v pohledu na tento konflikt. Íránská diaspora ve Spojených státech zahrnuje několik generací emigrantů, od pamětníků islámské revoluce až po uprchlíky před nedávnými zásahy proti protestujícím.
Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině je již déle než týden bez vnějšího přívodu elektrické energie. Zařízení je v současné době zcela závislé na provozu nouzových naftových generátorů. Podle zástupců Mezinárodní agentury pro atomovou energii má elektrárna na místě zásoby nafty pouze na deset dní. Energie je přitom nezbytně nutná k ochlazování šesti odstavených reaktorů.