Papež Lev XIV. se ve svém prvním zásadním prohlášení o klimatických změnách rázně opřel do těch, kteří bagatelizují „stále zřetelnější“ dopady rostoucích teplot. Nový papež zopakoval slova svého předchůdce Františka a kritizoval ty, kteří „zesměšňují ty, kdo mluví o globálním oteplování“. Papežovy výroky, které zazněly v projevu v Castel Gandolfo u Říma, jsou podle médií vnímány jako implicitní kritika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten totiž minulý měsíc označil klimatické změny za „podvod“.
Papež Lev XIV. zároveň vyzval občany po celém světě k větší aktivitě v oblasti klimatických změn a zdůraznil, že zde není prostor pro lhostejnost ani rezignaci. Papež promlouval na konferenci, která se konala u příležitosti 10. výročí vydání encykliky Laudato Si'. Tento přelomový dokument, který napsal jeho předchůdce papež František, učinil z otázky klimatu ústřední téma zájmu církve. Mnozí mu připisují zásluhu na nastolení tónu, který vedl k uzavření Pařížské klimatické dohody v roce 2015.
Nový papež, který byl zvolen v květnu, je znepokojen tím, že se otázka klimatických změn stává stále více rozdělující. S odkazem na spisy svého předchůdce uvedl: „Někteří se rozhodli vysmívat se stále zjevnějším známkám klimatických změn, zesměšňovat ty, kdo mluví o globálním oteplování, a dokonce vinit chudé z té věci, která je postihuje nejvíce.“ Před pouhými dvěma týdny na Valném shromáždění OSN v New Yorku kritizoval americký prezident Donald Trump klimatické hnutí jako „největší podvod, jaký kdy byl na světě spáchán“, a odmítl používání obnovitelných zdrojů energie.
„Uhlíková stopa je podvod vymyšlený lidmi se zlými úmysly, kteří směřují k naprosté destrukci,“ prohlásil tehdy Trump. Papež Lev, který je prvním pontifikem narozeným v USA, se již dříve dostal do sporu s Trumpovým Bílým domem kvůli otázkám, jako jsou migrace a národní bezpečnost. Ve středečním projevu papež vyzval lidi po celém světě, aby vyvíjeli větší tlak na politiky. Řekl, že občané se musí aktivně podílet na politických rozhodnutích, neboť „jen tak bude možné zmírnit škody způsobené životnímu prostředí“.
Papež uvedl, že každý z nás bude muset jednou odpovědět na otázku od Boha. „Bůh se nás zeptá, zda jsme kultivovali a pečovali o svět, který stvořil pro dobro všech a pro budoucí generace, a zda jsme se starali o naše bratry a sestry – jaká bude naše odpověď, moji drazí přátelé?“ Konference „Raising Hope“ se konala jen něco málo přes měsíc před zahájením konference COP30 v brazilském Belému. Světoví lídři a klimatičtí diplomaté se sejdou v tomto amazonském městě, jelikož snahy o řešení rostoucích emisí plynů oteplujících planetu klesly v politické agendě.
Brazilská ministryně životního prostředí Marina Silva pozvala papeže na COP30 jménem prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy. Věří, že Jeho Svatost „nepostradatelně přispěje k tomu, aby COP30 vstoupila do historie jako velký okamžik implementace“. Na dnešním setkání promluvil také bývalý guvernér Kalifornie Arnold Schwarzenegger, který papeže označil za skutečného „akčního hrdinu“, protože se zavázal instalovat solární panely na všechny budovy Vatikánu.
Andrej Babiš stojí před jedním z nejnáročnějších období své politické kariéry. Všechny dosavadní průzkumy veřejného mínění ukazují, že hnutí ANO má výrazně navrch a s vysokou pravděpodobností se stane vítězem voleb. Otázka, zda se Babiš stane premiérem, tedy neleží v samotném volebním výsledku, ale v následném procesu skládání vlády. Ten bude mimořádně komplikovaný a může se protáhnout na dlouhé týdny.
Ruský prezident Vladimir Putin během svého čtvrtečního projevu v Soči slíbil rychlou odvetu proti „eskalující militarizaci“ Evropy. Současně však odmítl jako „nesmysl“ obavy Západu z toho, že by se Moskva chystala zaútočit na NATO. Prohlásil, že Rusko musí pečlivě sledovat rostoucí militarizaci Evropy a nemá právo ji ignorovat kvůli vlastní bezpečnosti.
Ministr obrany Pete Hegseth představil stovkám generálů a vlajkových důstojníků svou vizi pro Ministerstvo obrany. Zdůraznil zejména bojové schopnosti a standardy, které by měly americkou armádu připravit na konflikt s Čínou nebo Ruskem. Opakovaně zmínil, že rychlost je klíčová a že armáda musí začít s přípravou na konflikt s téměř srovnatelným protivníkem hned teď.
Papež Lev XIV. se ve svém prvním zásadním prohlášení o klimatických změnách rázně opřel do těch, kteří bagatelizují „stále zřetelnější“ dopady rostoucích teplot. Nový papež zopakoval slova svého předchůdce Františka a kritizoval ty, kteří „zesměšňují ty, kdo mluví o globálním oteplování“. Papežovy výroky, které zazněly v projevu v Castel Gandolfo u Říma, jsou podle médií vnímány jako implicitní kritika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten totiž minulý měsíc označil klimatické změny za „podvod“.
Čich je sice nejtišší ze smyslů, ale zároveň patří k těm nejsilnějším. Dokáže okamžitě odemknout záplavu vzpomínek, o nichž jsme si mysleli, že jsou dávno zapomenuté. Je to také nejsubjektivnější smysl, což vysvětluje, proč je tak těžké se shodnout na tom, co voní příjemně. Je také důležitý z evolučního hlediska, jelikož nás varuje před neviditelnými nebezpečími a uvádí do stavu pohotovosti. To, že vůně ovlivňují naše rozhodování, dobře vědí velké značky, které provoní své obchody, aby ovlivnily naše emoce a přiměly nás zůstat.
Volič se dnes ocitá v džungli slibů a programových tezí. Dvacet šest stran nabízí stovky stran textů, a není v lidských silách je všechny projít, natož zasadit do kontextu. Proto nabízíme přehled podle hlavních témat a směrů, v nichž se politické síly profilují – od daní a ekonomiky přes energetiku až po zahraniční politiku či hodnotové otázky. Neříkáme, koho volit. Naopak, naším cílem je maximální nestrannost a objektivita. Ukazujeme, jaké strany stojí na které straně pomyslné barikády, aby si každý mohl sám udělat jasno, komu je nejblíže.
Bývalý izraelský rukojmí Eli Sharabi, jehož manželka s britsko-izraelským občanstvím a dcery byly zabity hnutím Hamas během útoků ze 7. října, vyjádřil hluboké znepokojení. Uvedl, že má „velké obavy“, že nejnovější mírový plán, který má ukončit boje mezi Izraelem a Hamasem, nakonec ztroskotá. Sharabi, jenž se stal jedním z nejznámějších unesených, když ozbrojenci vtrhli do Izraele, varuje, že pokračující válka mezi Izraelem a Gazou ohrožuje životy zbývajících dvaceti rukojmích, kteří jsou stále naživu. Vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby využil svého vlivu a „dokončil práci“, tedy aby zajistil propuštění zadržovaných, včetně těl dalších 28 rukojmích, o nichž se předpokládá, že zemřeli.
Maďarský premiér Viktor Orbán se v posledních týdnech pustil do několika ostrých slovních soubojů s evropskými lídry. I na jeho standardy, kdy je známý svou bojovností, se jedná o neobvyklou vlnu veřejných diplomatických sporů. Do křížku se dostal se švédským premiérem kvůli kriminalitě, s Chorvatskem kvůli energiím a opět si rýpl do polského premiéra Donalda Tuska ohledně války na Ukrajině. Magazín Politico tyto střety pečlivě monitoroval a ohodnotil. S kým si Orbán poradil a kdo mu zasadil tvrdou ránu?
Podle analytiků a zdrojů blízkých hnutí Hamás pravděpodobně v nadcházejících dnech přijme dvacetibodový návrh Donalda Trumpa na příměří v Pásmu Gazy jako základ pro obnovená jednání. Přestože hnutí patrně souhlasí s přijetím plánu, bude požadovat klíčové revize jeho podmínek. Trump stanovil Hamásu lhůtu "tří nebo čtyř dnů" od úterý, aby na jeho plán reagoval.
Když nějaký organismus zemře, začne v něm tikat radioaktivní signál jako přírodní hodiny. Objevení tohoto jevu pomohlo vyřešit mnohé záhady přírody i historie. Americký chemik Willard Libby si v polovině 40. let 20. století uvědomil, že radioaktivní forma uhlíku, uhlík-14 (C14), by měla zanechávat ve zbytcích mrtvých organismů stopu, která pomalu mizí. Zjištění množství zbývajícího uhlíku-14 by tak odhalilo, kdy organismus zemřel.
Zima v Santiagu byla letos odlišná. Hory obklopující město, které obvykle fungují jako past na smog a dělají ze Santiaga „tlakový hrnec“, byly vidět po více dní než jindy. Téměř 30 let trvající snahy hlavního města Chile o snížení znečištění ovzduší se konečně začínají vyplácet.
Volby jsou příležitost rozhodnout o tom, v jaké zemi budeme žít my i naše děti. Každý hlas má váhu a ukazuje, že nám na demokracii záleží. Když se voleb účastníme, bereme odpovědnost do vlastních rukou, posilujeme legitimitu zvolených politiků a dáváme signál, že chceme být slyšet. Pokud zůstaneme doma, rozhodnou jiní – a možná jinak, než bychom si přáli. Proto je účast u voleb otázkou budoucnosti i sebeúcty.