Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se konají každé čtyři roky a o jejich letošním termínu rozhodl prezident Petr Pavel. Konkrétně připadají na 3. a 4. října 2025. V těchto dnech voliči určí nové obsazení Sněmovny a tím i budoucí vládu země. Přestože hlavní mechanismus voleb zůstává stejný jako před čtyřmi lety, objevila se jedna výrazná novinka. Lidé si letos mohou svůj plastový občanský průkaz nechat doma a nahradit jej elektronickou verzí v mobilním telefonu.
Hlasování tradičně probíhá ve dvou dnech. V pátek 3. října jsou volební místnosti otevřeny od 14.00 do 22.00 hodin. V sobotu 4. října pak od 8.00 do 14.00 hodin. Volit smí každý občan České republiky, kterému je nejpozději druhý den voleb osmnáct let a zároveň mu v tom nebrání žádná zákonná překážka.
Mezi tyto překážky patří například omezení svéprávnosti pro výkon volebního práva nebo zákonem nařízené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví, jako je karanténa. Každý volič má právo hlasovat pouze jednou v rámci daného typu voleb.
Většina oprávněných voličů odevzdává svůj hlas v místě trvalého pobytu, kde jsou vedeni ve stálém seznamu. O adrese volební místnosti je musí starosta obce informovat obvyklým způsobem nejpozději dva týdny před volbami. Volebními obvody jsou pro volby do Sněmovny jednotlivé kraje, přičemž každému z nich je přidělen předem stanovený počet mandátů.
Hlasovací lístky se tisknou zvlášť pro každou kandidující stranu, hnutí či koalici. Voliči je obdrží do své poštovní schránky nejpozději tři dny před volbami. Pokud by lístky nedorazily, nebo by je volič ztratil, může si vyžádat novou sadu přímo ve volební místnosti. Neplatné jsou lístky, které nejsou na předepsaném tiskopisu, jsou potrhané, nebo nebyly vloženy do úřední obálky vydané komisí. Za neplatnou se považuje i obálka s vícero hlasovacími lístky.
Při samotném hlasování prokazuje volič svou totožnost občanským průkazem nebo cestovním pasem. Letošní novinkou je možnost nahradit plastovou kartičku občanky aplikací eDoklady. Pro využití této metody je nezbytná aktuální verze aplikace, proto se doporučuje aktualizaci provést minimálně 48 hodin před začátkem voleb.
Samotné ověření identity probíhá v místnosti rychle a jednoduše. Volič otevře aplikaci, zvolí možnost „Prokázat se“ a na displeji se automaticky vytvoří unikátní QR kód. Ten následně mobilním zařízením načte člen okrskové komise. Volič poté na telefonu schválí „Sdílení údajů ke kontrole“ a na zařízení komise se zobrazí potřebné údaje z jeho elektronické občanky. Na základě těchto informací mu komise potvrdí totožnost a vydá úřední obálku.
S touto prázdnou obálkou se volič přemístí do prostoru pro úpravu lístků. Do obálky smí vložit pouze jeden hlasovací lístek. Má možnost buď podpořit celou kandidátku beze změny, nebo udělit nejvýše čtyři přednostní hlasy. Ty se udělují zakroužkováním pořadového čísla vybraného kandidáta. Pokud by volič zakroužkoval více než čtyři jména, lístek zůstává platný, ale preferenční hlasy jsou ignorovány a hlas připadne celé straně.
Občané, kteří se v době voleb nebudou nacházet v místě svého trvalého bydliště, mohou využít voličský průkaz. Ten si museli s předstihem vyžádat u příslušného úřadu. S voličským průkazem je možné odevzdat hlas v jakémkoli volebním okrsku v republice. V zahraničí je pak možné volit na zastupitelských úřadech.
Občané dlouhodobě pobývající mimo ČR musí být zapsáni ve zvláštním seznamu voličů. Pokud chtějí hlasovat jinde než na svém zastupitelském úřadě, potřebují navíc také voličský průkaz. Hlasování je vždy osobní, zastoupení není povoleno. Přesto je letos poprvé zavedena možnost korespondenční volby ze zahraničí do Poslanecké sněmovny.
Světová zdravotnická organizace (WHO) bije na poplach kvůli hrozící jaderné katastrofě v důsledku eskalujícího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří Hanan Balkhy v rozhovoru pro Politico uvedla, že personál OSN je v nejvyšším stupni pohotovosti a bedlivě monitoruje dopady útoků na íránská jaderná zařízení. Obavy vzbuzuje především „scénář nejhoršího případu“, tedy přímý jaderný incident, jehož následky by svět pociťoval celá desetiletí.
Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro BBC varoval, že jeho země bude kvůli válce na Blízkém východě čelit kritickému nedostatku raket. Podle jeho slov Vladimir Putin usiluje o dlouhotrvající konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, protože takové dění oslabuje Kyjev a odčerpává americké zdroje. Zelenskyj vyjádřil velmi špatný pocit z dopadů tohoto střetu na Ukrajinu a poznamenal, že mírová jednání jsou kvůli situaci v Íránu neustále odkládána.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.