Zima v Santiagu byla letos odlišná. Hory obklopující město, které obvykle fungují jako past na smog a dělají ze Santiaga „tlakový hrnec“, byly vidět po více dní než jindy. Téměř 30 let trvající snahy hlavního města Chile o snížení znečištění ovzduší se konečně začínají vyplácet.
Rok 2025 je třetím nejlepším rokem v historii, pokud jde o nejnižší počet hodin kritického znečištění, a to od zavedení prvního plánu prevence v roce 1997. Za poslední desetiletí se doba vystavení vysokým úrovním znečištění snížila o 66 %. Podle ministryně životního prostředí Maisy Rojasové to znamená, že 7,5 milionu obyvatel metropolitní oblasti dýchá čistší vzduch.
Nejedná se o náhodný výkyv, ale o trvalý trend plynoucí z dlouhodobých opatření. Mezi ně patří modernizace veřejné dopravy, zavádění omezení pro automobilovou dopravu a zákaz zimního spalování dřeva pro vytápění. Expert Nicolás Huneeus, výzkumník z Centra pro výzkum klimatu a odolnosti na Chilské univerzitě, pokrok sice oceňuje, ale není spokojený. Říká, že by očekával, že po tak dlouhé době by kritické události neměly existovat vůbec.
Santiago je srovnáváno s tlakovým hrncem kvůli jeho geografické poloze. Andy tvoří bariéru, která brání horizontálnímu rozptylu znečišťujících látek. Dalším problémem je takzvaná teplotní inverze, kdy je teplý vzduch uvězněn pod chladnější vrstvou, a vzduch ve městě se nehýbe. Inverze je nejhorší v zimě, kdy navíc dochází k největší produkci znečišťujících látek. Klimatolog Raúl Cordero, dříve člen vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu, situaci shrnuje konstatováním, že Santiago má špatné odvětrávání.
Koncentraci částic zvyšuje také atmosférická mezní vrstva, která je v zimě nižší (400–600 metrů) než v létě (1 200 metrů). Když se k tomu připočtou emise z dopravy a vytápění dřevem, není těžké pochopit, proč se Santiago občas řadilo k nejvíce znečištěným městům na světě. V nejhorších letech byly vyhlášeny stovky kritických výstrah a pohotovostí, což vedlo k zahlcení nemocnic. Felipe Peñaloza, výživový poradce žijící v centru města, mluví o „neustálém černém mraku“, který je klasickým obrazem Santiaga.
Místní vláda zavedla řadu kroků. Během ekologických předpohotovostí a pohotovostí platí zákaz spalování dřeva a krbů na dřevo (kromě certifikovaných peletových kamen). Dále je zakázáno zemědělské pálení a lidé jsou vyzýváni k využívání hromadné dopravy.
Zároveň jsou uplatňována omezení pro vozidla. Během výstrah nesmějí jezdit vozy s určitými koncovkami poznávacích značek. V předpohotovostních stavech se omezení rozšiřuje i na zelená vozidla (elektromobily, hybridy, Euro 5/6). V případě pohotovosti je doprava omezena pro většinu vozidel. Novinářka Elisa Fernándezová dodržuje zákon striktně, i když je její vůz starší deseti let a nesmí jezdit jeden den v týdnu od května do srpna. Porušení hrozí pokutou v přepočtu přes 3 700 Kč, ale motivace je i snaha přispět k čistšímu vzduchu.
Letos se dodržování pravidel zlepšilo: více než 312 tisíc vozidel zůstalo v zimě mimo provoz a počet porušení se snížil o téměř 23 %. Nicméně Raúl Cordero tvrdí, že skutečný pokrok přichází s modernizací a elektrifikací veřejné dopravy – 30 % vozového parku čítajícího devět tisíc jednotek je dnes elektrických. Cílená dopravní omezení pomáhají pouze zmírnit znečištění ve špičce.
Elektrifikace vytápění domácností a vaření stále zaostává kvůli omezené finanční podpoře. Nicolás Huneeus varuje před „rebound efektem“: někteří uživatelé přecházejí z peletových kamen zpět na dřevo kvůli ceně nebo vnímané nižší účinnosti. Tato „energetická chudoba“ snižuje účinnost politik. Pozitivní je, že porušení zákazu spalování dřeva prudce pokleslo, o 88 % méně než v roce 2024.
Snížilo se také zemědělské pálení, počet požárů klesl o 23,8 % a zasažená plocha o 77 %. Výsledkem je, že letos, v období od května do srpna, bylo zaznamenáno 23 kritických epizod, 20 výstrah a 3 předpohotovosti. Pro srovnání, v roce 2015 se jednalo o 915 hodin kritických epizod.
Cordero upozorňuje na nečekaný důsledek: normalizaci znečištění. Kritických událostí u jemných částic (PM2.5) ubylo tolik, že znečištění přestává být veřejným tématem. To ztěžuje prosazování dalších opatření, jako je elektrifikace domácností, když se problém zdá být snesitelný.
Mnozí obyvatelé jsou však za změny vděční. Maria Florencia Salazarová uvádí, že se zlepšil zdravotní stav její dcery. Její dcera měla méně respiračních virů než loni a mnohem méně než v roce 2023. Instruktorka jógy Valentina Expósitová také pocítila lepší kvalitu vzduchu. Nicméně dodává, že smog a znečištění jsou stále patrné. Pro ni má kvalita vzduchu přímý dopad na plánování lekcí, protože intenzivní fyzická aktivita není v kritické dny ideální. Zimní úspěch Santiaga je výsledkem desetiletí politik a spolupráce občanů. Nicméně město má před sebou stále hodně práce, aby se tento nádech čerstvého vzduchu stal trvalou změnou.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oficiálně vyhlásil krátkodobé příměří na Ukrajině, které má pokrýt nadcházející pravoslavné velikonoční svátky. K tomuto kroku se Kreml odhodlal poté, co s návrhem na sváteční klid zbraní přišel Kyjev. Toto dočasné zastavení bojů představuje vzácný moment shody v jinak neúprosném konfliktu, který trvá již čtyři roky.
Blížící se parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na 12. dubna, se stávají zásadním testem nového geopolitického uspořádání. Současný premiér Viktor Orbán v nich čelí dosud nejvážnější výzvě v podobě Pétera Magyara. Zatímco administrativa Donalda Trumpa vidí v Orbánovi ideální model pro Evropu složenou ze suverénních vlasteneckých států, analytici upozorňují, že právě Magyar by mohl mnohem lépe ztělesňovat vizi, kterou hnutí MAGA ve skutečnosti prosazuje.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značný optimismus ohledně nadcházejícího víkendového summitu v Pákistánu, kde by mohlo dojít k průlomové dohodě s Íránem. Podle jeho slov se rétorika íránských představitelů v soukromí výrazně liší od té, kterou prezentují v médiích, a v osobním kontaktu působí mnohem rozumněji. Trumpova administrativa tak sází na strategii, že se s oslabeným Teheránem, jenž je pod tlakem nedávných vojenských ztrát, podaří vyjednat konec války.