Zima v Santiagu byla letos odlišná. Hory obklopující město, které obvykle fungují jako past na smog a dělají ze Santiaga „tlakový hrnec“, byly vidět po více dní než jindy. Téměř 30 let trvající snahy hlavního města Chile o snížení znečištění ovzduší se konečně začínají vyplácet.
Rok 2025 je třetím nejlepším rokem v historii, pokud jde o nejnižší počet hodin kritického znečištění, a to od zavedení prvního plánu prevence v roce 1997. Za poslední desetiletí se doba vystavení vysokým úrovním znečištění snížila o 66 %. Podle ministryně životního prostředí Maisy Rojasové to znamená, že 7,5 milionu obyvatel metropolitní oblasti dýchá čistší vzduch.
Nejedná se o náhodný výkyv, ale o trvalý trend plynoucí z dlouhodobých opatření. Mezi ně patří modernizace veřejné dopravy, zavádění omezení pro automobilovou dopravu a zákaz zimního spalování dřeva pro vytápění. Expert Nicolás Huneeus, výzkumník z Centra pro výzkum klimatu a odolnosti na Chilské univerzitě, pokrok sice oceňuje, ale není spokojený. Říká, že by očekával, že po tak dlouhé době by kritické události neměly existovat vůbec.
Santiago je srovnáváno s tlakovým hrncem kvůli jeho geografické poloze. Andy tvoří bariéru, která brání horizontálnímu rozptylu znečišťujících látek. Dalším problémem je takzvaná teplotní inverze, kdy je teplý vzduch uvězněn pod chladnější vrstvou, a vzduch ve městě se nehýbe. Inverze je nejhorší v zimě, kdy navíc dochází k největší produkci znečišťujících látek. Klimatolog Raúl Cordero, dříve člen vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu, situaci shrnuje konstatováním, že Santiago má špatné odvětrávání.
Koncentraci částic zvyšuje také atmosférická mezní vrstva, která je v zimě nižší (400–600 metrů) než v létě (1 200 metrů). Když se k tomu připočtou emise z dopravy a vytápění dřevem, není těžké pochopit, proč se Santiago občas řadilo k nejvíce znečištěným městům na světě. V nejhorších letech byly vyhlášeny stovky kritických výstrah a pohotovostí, což vedlo k zahlcení nemocnic. Felipe Peñaloza, výživový poradce žijící v centru města, mluví o „neustálém černém mraku“, který je klasickým obrazem Santiaga.
Místní vláda zavedla řadu kroků. Během ekologických předpohotovostí a pohotovostí platí zákaz spalování dřeva a krbů na dřevo (kromě certifikovaných peletových kamen). Dále je zakázáno zemědělské pálení a lidé jsou vyzýváni k využívání hromadné dopravy.
Zároveň jsou uplatňována omezení pro vozidla. Během výstrah nesmějí jezdit vozy s určitými koncovkami poznávacích značek. V předpohotovostních stavech se omezení rozšiřuje i na zelená vozidla (elektromobily, hybridy, Euro 5/6). V případě pohotovosti je doprava omezena pro většinu vozidel. Novinářka Elisa Fernándezová dodržuje zákon striktně, i když je její vůz starší deseti let a nesmí jezdit jeden den v týdnu od května do srpna. Porušení hrozí pokutou v přepočtu přes 3 700 Kč, ale motivace je i snaha přispět k čistšímu vzduchu.
Letos se dodržování pravidel zlepšilo: více než 312 tisíc vozidel zůstalo v zimě mimo provoz a počet porušení se snížil o téměř 23 %. Nicméně Raúl Cordero tvrdí, že skutečný pokrok přichází s modernizací a elektrifikací veřejné dopravy – 30 % vozového parku čítajícího devět tisíc jednotek je dnes elektrických. Cílená dopravní omezení pomáhají pouze zmírnit znečištění ve špičce.
Elektrifikace vytápění domácností a vaření stále zaostává kvůli omezené finanční podpoře. Nicolás Huneeus varuje před „rebound efektem“: někteří uživatelé přecházejí z peletových kamen zpět na dřevo kvůli ceně nebo vnímané nižší účinnosti. Tato „energetická chudoba“ snižuje účinnost politik. Pozitivní je, že porušení zákazu spalování dřeva prudce pokleslo, o 88 % méně než v roce 2024.
Snížilo se také zemědělské pálení, počet požárů klesl o 23,8 % a zasažená plocha o 77 %. Výsledkem je, že letos, v období od května do srpna, bylo zaznamenáno 23 kritických epizod, 20 výstrah a 3 předpohotovosti. Pro srovnání, v roce 2015 se jednalo o 915 hodin kritických epizod.
Cordero upozorňuje na nečekaný důsledek: normalizaci znečištění. Kritických událostí u jemných částic (PM2.5) ubylo tolik, že znečištění přestává být veřejným tématem. To ztěžuje prosazování dalších opatření, jako je elektrifikace domácností, když se problém zdá být snesitelný.
Mnozí obyvatelé jsou však za změny vděční. Maria Florencia Salazarová uvádí, že se zlepšil zdravotní stav její dcery. Její dcera měla méně respiračních virů než loni a mnohem méně než v roce 2023. Instruktorka jógy Valentina Expósitová také pocítila lepší kvalitu vzduchu. Nicméně dodává, že smog a znečištění jsou stále patrné. Pro ni má kvalita vzduchu přímý dopad na plánování lekcí, protože intenzivní fyzická aktivita není v kritické dny ideální. Zimní úspěch Santiaga je výsledkem desetiletí politik a spolupráce občanů. Nicméně město má před sebou stále hodně práce, aby se tento nádech čerstvého vzduchu stal trvalou změnou.
Podle analytiků a zdrojů blízkých hnutí Hamás pravděpodobně v nadcházejících dnech přijme dvacetibodový návrh Donalda Trumpa na příměří v Pásmu Gazy jako základ pro obnovená jednání. Přestože hnutí patrně souhlasí s přijetím plánu, bude požadovat klíčové revize jeho podmínek. Trump stanovil Hamásu lhůtu "tří nebo čtyř dnů" od úterý, aby na jeho plán reagoval.
Když nějaký organismus zemře, začne v něm tikat radioaktivní signál jako přírodní hodiny. Objevení tohoto jevu pomohlo vyřešit mnohé záhady přírody i historie. Americký chemik Willard Libby si v polovině 40. let 20. století uvědomil, že radioaktivní forma uhlíku, uhlík-14 (C14), by měla zanechávat ve zbytcích mrtvých organismů stopu, která pomalu mizí. Zjištění množství zbývajícího uhlíku-14 by tak odhalilo, kdy organismus zemřel.
Zima v Santiagu byla letos odlišná. Hory obklopující město, které obvykle fungují jako past na smog a dělají ze Santiaga „tlakový hrnec“, byly vidět po více dní než jindy. Téměř 30 let trvající snahy hlavního města Chile o snížení znečištění ovzduší se konečně začínají vyplácet.
Volby jsou příležitost rozhodnout o tom, v jaké zemi budeme žít my i naše děti. Každý hlas má váhu a ukazuje, že nám na demokracii záleží. Když se voleb účastníme, bereme odpovědnost do vlastních rukou, posilujeme legitimitu zvolených politiků a dáváme signál, že chceme být slyšet. Pokud zůstaneme doma, rozhodnou jiní – a možná jinak, než bychom si přáli. Proto je účast u voleb otázkou budoucnosti i sebeúcty.
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se konají každé čtyři roky a o jejich letošním termínu rozhodl prezident Petr Pavel. Konkrétně připadají na 3. a 4. října 2025. V těchto dnech voliči určí nové obsazení Sněmovny a tím i budoucí vládu země. Přestože hlavní mechanismus voleb zůstává stejný jako před čtyřmi lety, objevila se jedna výrazná novinka. Lidé si letos mohou svůj plastový občanský průkaz nechat doma a nahradit jej elektronickou verzí v mobilním telefonu.
Izraelská armáda zachytila desítky plavidel, která se jako součást Flotily globálního Sumudu (GSF) snažila doplout k Pásmu Gazy. Při zásahu byly zadrženy desítky aktivistů, včetně švédské klimatické aktivistky Grety Thunbergové, což vyvolalo silnou mezinárodní kritiku. Cílem flotily bylo prolomit osmnáctiletou izraelskou blokádu Gazy a doručit humanitární pomoc do válkou zničené oblasti na lodích, které vypluly z různých středomořských přístavů.
Severní Manchester zasáhla tragická událost. V blízkosti synagogy Heaton Park došlo k násilnému útoku, při kterém byly zjištěny dvě oběti z řad veřejnosti. Policie se domnívá, že třetí mrtvý je pravděpodobně sám útočník, kterého příslušníci sboru zastřelili. K celému incidentu došlo během Jom kipur, který je pro židovskou komunitu nejdůležitějším svátkem roku. Další tři civilisté utrpěli vážná zranění a museli být hospitalizováni.
Spojené státy se údajně chystají poskytovat Ukrajině zpravodajské informace pro útoky na energetickou infrastrukturu hluboko uvnitř Ruska, což by představovalo významný obrat v podpoře Kyjeva ze strany Bílého domu. Toto rozhodnutí by bylo prvním konkrétním příkladem změny politiky prezidenta Donalda Trumpa. Ke změně dochází poté, co Trump koncem září na sociálních sítích naznačil, že by Ukrajina mohla získat zpět všechna Ruskem okupovaná území.
Lídři Evropské unie strávili v Kodani celý den diskusemi o tom, jak posílit bezpečnost kontinentu, přičemž finský premiér Petteri Orpo vyjádřil značné znepokojení. Ačkoliv byla agenda summitu dlouhá a detailní, přinesla jen minimum konkrétních výsledků. Navzdory rozsáhlým jednáním se úroveň obav u lídrů Unie nijak nesnížila.
Elon Musk se stal prvním člověkem, jehož čisté jmění dosáhlo hranice 500 miliard dolarů, čímž se generální ředitel společnosti Tesla dostal do poloviny cesty ke statusu bilionáře. Muskovo bohatství ve středu dočasně překročilo hranici půl bilionu, než se podle žebříčku miliardářů Forbes stáhlo zpět na 499 miliard dolarů.
Deklarace prezidenta USA Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua z 29. září 2025 představuje významný politický moment, který podtrhuje sílu silných osobností při prosazování dohod, přerušení násilí a otevírání dialogu. Příměří je důležité, stejně jako návrat rukojmích a ukončení teroristické kontroly Hamásu nad Gazou. Avšak pokud nás posledních třicet let blízkovýchodní diplomacie něco naučilo, pak to, že tyto důležité kroky nemohou nahradit budování institucí a dlouhodobou státotvornost. Trvalý mír vyžaduje mnohem hlubší strategii.
Spojené státy americké si sice stále udržují náskok před Čínou v podmořské oblasti, avšak tento rozdíl se rychle zmenšuje. Rychle rostoucí a modernizované čínské ponorkové síly zpochybňují dlouhodobou dominanci USA v podmořském boji. Od dob Studené války americké námořnictvo masivně investovalo do schopností lovu ponorek neboli do ASW (Anti-Submarine Warfare).