V 8 hodin ráno se dnes v celém Česku podruhé otevřely volební místnosti, v nichž si Češi vyberou nové složení Poslanecké sněmovny. Volby probíhají do 14:00, kdy se místnosti uzavřou a začne sčítání hlasů.
Volby do Poslanecké sněmovny se konají ve dnech 3. a 4. října 2025. Hlasování probíhá během dvou dnů: včera do 22.00 hodin a dnes od 8.00 do 14.00 hodin. Voliči odevzdávají své hlasy na území České republiky ve 14 volebních krajích.
Volič zásadně hlasuje v tom volebním okrsku, kde má nahlášen trvalý pobyt. Výjimky tvoří osoby s voličským průkazem nebo voliči, kteří se v době voleb nacházejí například v nemocnici či ústavu sociální péče. Hlasovat se dá i v zahraničí, konkrétně na zastupitelských a konzulárních úřadech ČR. Zahraniční voliči zapsaní ve zvláštním seznamu mohou využít i korespondenční hlasování.
Volit může občan České republiky, který nejpozději 4. října 2025 dovrší 18 let. Dále musí mít volič trvalý pobyt v ČR nebo platný voličský průkaz. Podmínkou je také nemít omezenou svéprávnost k výkonu volebního práva soudem. V neposlední řadě nesmí mít volič nařízenou izolaci z důvodu lékařských či hygienických.
Hlasovací lístky jsou tištěny samostatně pro každou politickou stranu, politické hnutí nebo koalici. Každý lístek obsahuje název kraje a vylosované číslo dané volební strany. Stejné vylosované číslo je pro daný subjekt shodné ve všech volebních krajích, i když zde strana kandidátku nepostavila. Z tohoto důvodu nemusí voličem obdržená sada lístků tvořit úplnou a nepřerušenou číselnou řadu.
Volič obdržel hlasovací lístky nejpozději tři dny přede dnem voleb, tedy 30. září 2025. Ve volební místnosti jsou zveřejněny vzorové hlasovací lístky a informace o případných tiskových chybách. Také jsou tam dostupné informace o případném vzdání se kandidatury nebo odvolání kandidáta; k hlasům pro takového kandidáta se při zjišťování výsledků nepřihlíží.
Před vstupem do volební místnosti musí volič prokázat svou totožnost a občanství platným občanským průkazem, cestovním pasem nebo eDokladem. Volič, který se neprokáže, nebude moci hlasovat. Od okrskové volební komise pak volič obdrží úřední obálku s razítkem, a na požádání i sadu hlasovacích lístků.
Hlasuje se vždy osobně a zastoupení není přípustné. Volič se s obálkou a lístky odebere do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků. Tam vloží do úřední obálky jeden hlasovací lístek. Volič má také možnost vyznačit preferenční hlas tím, že zakroužkuje pořadové číslo nejvýše u 4 kandidátů na stejném lístku. Do úřední obálky je nutné vložit pouze jeden hlasovací lístek, jinak je hlas neplatný.
Hlas je neplatný, pokud lístky nejsou na předepsaném tiskopise, jsou přetržené, nebo nejsou vloženy do úřední obálky. S voličem, který nemůže lístek vybrat či upravit pro tělesnou vadu, může být v prostoru pro úpravu přítomen jiný volič (nikoli člen komise), který mu pomůže s výběrem, úpravou a případným vhozením do urny. Volič vhodí úřední obálku s vybraným lístkem do volební schránky před komisí. Existují případy, kdy volič, který není ve stálém seznamu, může volit – např. na voličský průkaz nebo po předložení potvrzení o vyškrtnutí ze zvláštního seznamu vedeného zastupitelským úřadem v zahraničí.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.