V 8 hodin ráno se dnes v celém Česku podruhé otevřely volební místnosti, v nichž si Češi vyberou nové složení Poslanecké sněmovny. Volby probíhají do 14:00, kdy se místnosti uzavřou a začne sčítání hlasů.
Volby do Poslanecké sněmovny se konají ve dnech 3. a 4. října 2025. Hlasování probíhá během dvou dnů: včera do 22.00 hodin a dnes od 8.00 do 14.00 hodin. Voliči odevzdávají své hlasy na území České republiky ve 14 volebních krajích.
Volič zásadně hlasuje v tom volebním okrsku, kde má nahlášen trvalý pobyt. Výjimky tvoří osoby s voličským průkazem nebo voliči, kteří se v době voleb nacházejí například v nemocnici či ústavu sociální péče. Hlasovat se dá i v zahraničí, konkrétně na zastupitelských a konzulárních úřadech ČR. Zahraniční voliči zapsaní ve zvláštním seznamu mohou využít i korespondenční hlasování.
Volit může občan České republiky, který nejpozději 4. října 2025 dovrší 18 let. Dále musí mít volič trvalý pobyt v ČR nebo platný voličský průkaz. Podmínkou je také nemít omezenou svéprávnost k výkonu volebního práva soudem. V neposlední řadě nesmí mít volič nařízenou izolaci z důvodu lékařských či hygienických.
Hlasovací lístky jsou tištěny samostatně pro každou politickou stranu, politické hnutí nebo koalici. Každý lístek obsahuje název kraje a vylosované číslo dané volební strany. Stejné vylosované číslo je pro daný subjekt shodné ve všech volebních krajích, i když zde strana kandidátku nepostavila. Z tohoto důvodu nemusí voličem obdržená sada lístků tvořit úplnou a nepřerušenou číselnou řadu.
Volič obdržel hlasovací lístky nejpozději tři dny přede dnem voleb, tedy 30. září 2025. Ve volební místnosti jsou zveřejněny vzorové hlasovací lístky a informace o případných tiskových chybách. Také jsou tam dostupné informace o případném vzdání se kandidatury nebo odvolání kandidáta; k hlasům pro takového kandidáta se při zjišťování výsledků nepřihlíží.
Před vstupem do volební místnosti musí volič prokázat svou totožnost a občanství platným občanským průkazem, cestovním pasem nebo eDokladem. Volič, který se neprokáže, nebude moci hlasovat. Od okrskové volební komise pak volič obdrží úřední obálku s razítkem, a na požádání i sadu hlasovacích lístků.
Hlasuje se vždy osobně a zastoupení není přípustné. Volič se s obálkou a lístky odebere do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků. Tam vloží do úřední obálky jeden hlasovací lístek. Volič má také možnost vyznačit preferenční hlas tím, že zakroužkuje pořadové číslo nejvýše u 4 kandidátů na stejném lístku. Do úřední obálky je nutné vložit pouze jeden hlasovací lístek, jinak je hlas neplatný.
Hlas je neplatný, pokud lístky nejsou na předepsaném tiskopise, jsou přetržené, nebo nejsou vloženy do úřední obálky. S voličem, který nemůže lístek vybrat či upravit pro tělesnou vadu, může být v prostoru pro úpravu přítomen jiný volič (nikoli člen komise), který mu pomůže s výběrem, úpravou a případným vhozením do urny. Volič vhodí úřední obálku s vybraným lístkem do volební schránky před komisí. Existují případy, kdy volič, který není ve stálém seznamu, může volit – např. na voličský průkaz nebo po předložení potvrzení o vyškrtnutí ze zvláštního seznamu vedeného zastupitelským úřadem v zahraničí.
Írán ve středu v časných ranních hodinách zahájil masivní raketový útok na Izrael, který označil za přímou odplatu za zabití svých vrcholných představitelů.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba, nejvýkonnější přístroj svého druhu, nepřestává astronomy fascinovat i mást. Od svého spuštění před čtyřmi lety zachytil na stovkách snímků neobvyklý úkaz: drobné, jasně červené body, které se objevují téměř v každém hlubokém pohledu do vzdáleného vesmíru. Vědci pro ně začali používat prostý název „malé červené tečky“ (LRDs), ovšem shoda na tom, co tyto objekty ve skutečnosti představují, zatím neexistuje.
Světová zdravotnická organizace (WHO) bije na poplach kvůli hrozící jaderné katastrofě v důsledku eskalujícího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří Hanan Balkhy v rozhovoru pro Politico uvedla, že personál OSN je v nejvyšším stupni pohotovosti a bedlivě monitoruje dopady útoků na íránská jaderná zařízení. Obavy vzbuzuje především „scénář nejhoršího případu“, tedy přímý jaderný incident, jehož následky by svět pociťoval celá desetiletí.
Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro BBC varoval, že jeho země bude kvůli válce na Blízkém východě čelit kritickému nedostatku raket. Podle jeho slov Vladimir Putin usiluje o dlouhotrvající konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, protože takové dění oslabuje Kyjev a odčerpává americké zdroje. Zelenskyj vyjádřil velmi špatný pocit z dopadů tohoto střetu na Ukrajinu a poznamenal, že mírová jednání jsou kvůli situaci v Íránu neustále odkládána.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.