V 8 hodin ráno se dnes v celém Česku podruhé otevřely volební místnosti, v nichž si Češi vyberou nové složení Poslanecké sněmovny. Volby probíhají do 14:00, kdy se místnosti uzavřou a začne sčítání hlasů.
Volby do Poslanecké sněmovny se konají ve dnech 3. a 4. října 2025. Hlasování probíhá během dvou dnů: včera do 22.00 hodin a dnes od 8.00 do 14.00 hodin. Voliči odevzdávají své hlasy na území České republiky ve 14 volebních krajích.
Volič zásadně hlasuje v tom volebním okrsku, kde má nahlášen trvalý pobyt. Výjimky tvoří osoby s voličským průkazem nebo voliči, kteří se v době voleb nacházejí například v nemocnici či ústavu sociální péče. Hlasovat se dá i v zahraničí, konkrétně na zastupitelských a konzulárních úřadech ČR. Zahraniční voliči zapsaní ve zvláštním seznamu mohou využít i korespondenční hlasování.
Volit může občan České republiky, který nejpozději 4. října 2025 dovrší 18 let. Dále musí mít volič trvalý pobyt v ČR nebo platný voličský průkaz. Podmínkou je také nemít omezenou svéprávnost k výkonu volebního práva soudem. V neposlední řadě nesmí mít volič nařízenou izolaci z důvodu lékařských či hygienických.
Hlasovací lístky jsou tištěny samostatně pro každou politickou stranu, politické hnutí nebo koalici. Každý lístek obsahuje název kraje a vylosované číslo dané volební strany. Stejné vylosované číslo je pro daný subjekt shodné ve všech volebních krajích, i když zde strana kandidátku nepostavila. Z tohoto důvodu nemusí voličem obdržená sada lístků tvořit úplnou a nepřerušenou číselnou řadu.
Volič obdržel hlasovací lístky nejpozději tři dny přede dnem voleb, tedy 30. září 2025. Ve volební místnosti jsou zveřejněny vzorové hlasovací lístky a informace o případných tiskových chybách. Také jsou tam dostupné informace o případném vzdání se kandidatury nebo odvolání kandidáta; k hlasům pro takového kandidáta se při zjišťování výsledků nepřihlíží.
Před vstupem do volební místnosti musí volič prokázat svou totožnost a občanství platným občanským průkazem, cestovním pasem nebo eDokladem. Volič, který se neprokáže, nebude moci hlasovat. Od okrskové volební komise pak volič obdrží úřední obálku s razítkem, a na požádání i sadu hlasovacích lístků.
Hlasuje se vždy osobně a zastoupení není přípustné. Volič se s obálkou a lístky odebere do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků. Tam vloží do úřední obálky jeden hlasovací lístek. Volič má také možnost vyznačit preferenční hlas tím, že zakroužkuje pořadové číslo nejvýše u 4 kandidátů na stejném lístku. Do úřední obálky je nutné vložit pouze jeden hlasovací lístek, jinak je hlas neplatný.
Hlas je neplatný, pokud lístky nejsou na předepsaném tiskopise, jsou přetržené, nebo nejsou vloženy do úřední obálky. S voličem, který nemůže lístek vybrat či upravit pro tělesnou vadu, může být v prostoru pro úpravu přítomen jiný volič (nikoli člen komise), který mu pomůže s výběrem, úpravou a případným vhozením do urny. Volič vhodí úřední obálku s vybraným lístkem do volební schránky před komisí. Existují případy, kdy volič, který není ve stálém seznamu, může volit – např. na voličský průkaz nebo po předložení potvrzení o vyškrtnutí ze zvláštního seznamu vedeného zastupitelským úřadem v zahraničí.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.
Íránský ministr zahraničí Abbás Aráqčí prohlásil, že mírová dohoda se Spojenými státy je podmíněna stažením izraelských sil z Libanonu. Podle jeho slov válka plně neskončí, dokud izraelská armáda neopustí území okupovaná během současného konfliktu. Zástupce Hizballáhu pro styk s médii potvrdil, že skupina obdržela od Íránu ujištění, že tento požadavek bude vznesen v další fázi rozhovorů s USA. Tyto komentáře přicházejí v době rostoucích obav, že by Izrael mohl diplomatické úsilí o ukončení války na Blízkém východě narušit.
Evropská unie v úterý uznala porážku v boji proti vydavatelům videoher, kteří své starší tituly záměrně znefunkčňují. Brusel oficiálně oznámil, že v současné době nemůže firmám legálně nařídit, aby udržovaly ukončené online hry při životě. Reagoval tím na evropskou občanskou iniciativu s názvem „Stop Destroying Videogames“ (Zastavte ničení videoher), kterou podpořil více než milion lidí z celé Evropy a která požadovala zavedení přísných pravidel pro ochranu digitálního vlastnictví hráčů.
Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uzavření dohody s Íránem a okamžitém otevření strategického Hormuzského průlivu doprovázela na sociálních sítích výzva, aby lodě celého světa nastartovaly motory a nechaly ropu opět proudit. Realita na vodě je však o poznání složitější. Analýza satelitních dat a sledování lodního provozu ukazují, že od nedělního prohlášení proplulo touto klíčovou tepnou pouhých sedm plavidel, zatímco stovky dalších dál vyčkávají.
Americký miliardář a majitel sociální sítě X Elon Musk donutil německou veřejnoprávní televizi ZDF stáhnout tvrzení, že pomáhal podněcovat protimigrantské násilí v severoirském Belfastu. Stanice ve svém vysílání původně uvedla, že Musk vyzýval k honu na migranty, což podnikatel označil za pobuřující lži a okamžitě proti médiu zahájil právní kroky.
Předseda výboru pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu Bernd Lange se v posledních měsících stal hlavní interní překážkou pro schválení transatlantické obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tento sedmdesátiletý německý sociální demokrat, známý spíše svým metodickým a mírným vystupováním, dokázal na půdě parlamentu zformovat silnou koalici složenou ze středolevých, liberálních a zelených zákonodárců. Společně vyjádřili hlubokou nedůvěru vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a postavili se proti dohodě, kterou považovali za jednostrannou a pro Evropu nebezpečnou.
Nová vědecká studie publikovaná v časopise Current Biology potvrdila, že ničivý cyklon Senyar, který loni v listopadu zasáhl indonéský ostrov Sumatra, zlikvidoval více než sedm procent globální populace orangutana tapanulijského.