V 8 hodin ráno se dnes v celém Česku podruhé otevřely volební místnosti, v nichž si Češi vyberou nové složení Poslanecké sněmovny. Volby probíhají do 14:00, kdy se místnosti uzavřou a začne sčítání hlasů.
Volby do Poslanecké sněmovny se konají ve dnech 3. a 4. října 2025. Hlasování probíhá během dvou dnů: včera do 22.00 hodin a dnes od 8.00 do 14.00 hodin. Voliči odevzdávají své hlasy na území České republiky ve 14 volebních krajích.
Volič zásadně hlasuje v tom volebním okrsku, kde má nahlášen trvalý pobyt. Výjimky tvoří osoby s voličským průkazem nebo voliči, kteří se v době voleb nacházejí například v nemocnici či ústavu sociální péče. Hlasovat se dá i v zahraničí, konkrétně na zastupitelských a konzulárních úřadech ČR. Zahraniční voliči zapsaní ve zvláštním seznamu mohou využít i korespondenční hlasování.
Volit může občan České republiky, který nejpozději 4. října 2025 dovrší 18 let. Dále musí mít volič trvalý pobyt v ČR nebo platný voličský průkaz. Podmínkou je také nemít omezenou svéprávnost k výkonu volebního práva soudem. V neposlední řadě nesmí mít volič nařízenou izolaci z důvodu lékařských či hygienických.
Hlasovací lístky jsou tištěny samostatně pro každou politickou stranu, politické hnutí nebo koalici. Každý lístek obsahuje název kraje a vylosované číslo dané volební strany. Stejné vylosované číslo je pro daný subjekt shodné ve všech volebních krajích, i když zde strana kandidátku nepostavila. Z tohoto důvodu nemusí voličem obdržená sada lístků tvořit úplnou a nepřerušenou číselnou řadu.
Volič obdržel hlasovací lístky nejpozději tři dny přede dnem voleb, tedy 30. září 2025. Ve volební místnosti jsou zveřejněny vzorové hlasovací lístky a informace o případných tiskových chybách. Také jsou tam dostupné informace o případném vzdání se kandidatury nebo odvolání kandidáta; k hlasům pro takového kandidáta se při zjišťování výsledků nepřihlíží.
Před vstupem do volební místnosti musí volič prokázat svou totožnost a občanství platným občanským průkazem, cestovním pasem nebo eDokladem. Volič, který se neprokáže, nebude moci hlasovat. Od okrskové volební komise pak volič obdrží úřední obálku s razítkem, a na požádání i sadu hlasovacích lístků.
Hlasuje se vždy osobně a zastoupení není přípustné. Volič se s obálkou a lístky odebere do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků. Tam vloží do úřední obálky jeden hlasovací lístek. Volič má také možnost vyznačit preferenční hlas tím, že zakroužkuje pořadové číslo nejvýše u 4 kandidátů na stejném lístku. Do úřední obálky je nutné vložit pouze jeden hlasovací lístek, jinak je hlas neplatný.
Hlas je neplatný, pokud lístky nejsou na předepsaném tiskopise, jsou přetržené, nebo nejsou vloženy do úřední obálky. S voličem, který nemůže lístek vybrat či upravit pro tělesnou vadu, může být v prostoru pro úpravu přítomen jiný volič (nikoli člen komise), který mu pomůže s výběrem, úpravou a případným vhozením do urny. Volič vhodí úřední obálku s vybraným lístkem do volební schránky před komisí. Existují případy, kdy volič, který není ve stálém seznamu, může volit – např. na voličský průkaz nebo po předložení potvrzení o vyškrtnutí ze zvláštního seznamu vedeného zastupitelským úřadem v zahraničí.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.