V květnu 1990 Estonsko a Lotyšsko formálně obnovily svou předválečnou státnost a distancovaly se od sovětské okupace. Přijetím klíčových deklarací a ústavních změn tehdy jasně potvrdily svou kontinuitu a nárok na nezávislost. Lotyši si 35. výročí od tohoto momentu připomněli 4. května, Estonci tak učiní ve čtvrtek.
Ozbrojený konflikt mezi Indií a Pákistánem v oblasti Kašmíru nadále eskaluje. Obě strany hlásí ztráty a pokračují v ozbrojených akcích i výměně palby přes demarkační linii. Pákistánská strana ohlásila sestřelení několika indických stíhaček francouzské výroby. Úřady na obou stranách vyzývají obyvatele z ohrožených oblastí k evakuaci.
Země, kterou nejen Moskva ještě před pár lety považovala za druhořadého pozorovatele evropského dění, se proměnila v jednoho z nejhlasitějších a nejaktivnějších kritiků ruské imperiální politiky. Česká republika už dávno není jen malým postkomunistickým státem na okraji zájmu. Je z ní protivník, kterého si v Kremlu nemohou dovolit přehlížet. A co hůř pro Rusko, ani zastavit.
Lidstvo si letos připomíná 80 let od konce druhé světové války, události, která hluboce otřásla základy mezinárodního pořádku a zanechala nesmazatelnou stopu v kolektivní paměti lidstva. Už o první světové válce se říkalo, že bude „válkou, která ukončí všechny války“. Historie však prokázala, jak naivní tato naděje byla. Válka zůstává nedílnou součástí lidských dějin a jejich přirozenosti. Znovu a znovu se ukazuje jako prostředek, k němuž se civilizace uchyluje, když selžou diplomacie a racionalita.
Nápis „Made in China“ už dávno neznamená jen místo původu. Stal se symbolem éry, v níž se evropská prosperita čím dál víc opírá o výrobní sílu jedné autoritářské velmoci. Z levné alternativy se stala norma a s ní i těžko přehlédnutelná strukturální závislost, která staví Západ, a zejména Evropu, do pozice nejen obchodního partnera, ale potenciálního rukojmí.
Třetí světová válka určitě nebude vypadat tak, jak si ji představujeme z minulosti. Dnešní konflikty se rodí v hybridním prostoru, na pomezí státní a nestátní moci, a často doutnají v zónách civilizačních střetů. Jak to vidíme dnes po celém světě, eskalace může přijít tiše, řetězcem lokálních krizí a zdánlivě neviditelných válek.
Americké námořnictvo při operaci v blízkosti Jemenu přišlo o moderní stíhací letoun F/A-18E Super Hornet. Stroj se zřítil do moře během vlečení po palubě letadlové lodi USS Harry S. Truman.
Finský prezident Alexander Stubbs patří k nejtvrdším evropským kritikům Ruska. V rozhovoru pro The New York Times zdůraznil, že Vladimir Putin rozumí pouze síle, a varoval před jeho taktikou zdržování. Stubbsův neústupný postoj vychází z historické zkušenosti Finska se sovětskou agresí i nedávným vstupem do NATO.
Kritika ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ze strany Donalda Trumpa kvůli oděvu při návštěvě Bílého domu se ukázala jako zcela účelová a obsahově prázdná. Skutečným cílem bylo vyvolat inscenovaný konflikt. Ironií je, že právě Trump při pohřbu papeže Františka hrubě porušil základní protokol, když dorazil v modrém saku namísto předepsaného černého smutečního oděvu.
Donald Trump touží po mezinárodním úspěchu – bez ohledu na to, co za něj bude muset obětovat. V jednáních s Kremlem vystupuje spíš jako prosebník než jako lídr svobodného světa. Odpouští válečné zločiny, legitimizuje agresi a Vladimira Putina žádá, aby „přestal“. Hlavní není výsledek – hlavní je, jak on sám nakonec bude vypadat.
Detekce možné biologické molekuly na exoplanetě K2-18b znovu rozvířila debatu o tom, jak by mohl vypadat život mimo Zemi. Od mikrobů v masivních oceánech pod ledovci Jupiterových měsíců až po nelátkové formy vědomí – nové poznatky ukazují, že mimozemský život může být podstatně odlišnější, než jsme si dosud dokázali představit.
Papež František zemřel. Muž, který během svého pontifikátu opakovaně cestoval do míst, kam se většina světových lídrů neodvažuje ani podívat na mapě. Nevrátí se do Karakoše, kde naslouchal příběhům lidí, kterým se rozpadl svět. Nepřejde pěšky trosky Mosulu, kde to ještě doutnalo po zvěrstvech Islámského státu. Už nevstoupí do Jižního Súdánu ani do Konga, které mír v novodobé historii prakticky ještě nezažily.
Spojené státy i Rusko si budou muset znovu osvojit zásadní poučku mezinárodní politiky – válka není investiční příležitost. A už vůbec by se neměla stát udržitelným obchodním modelem. Přesto právě tímto způsobem obě mocnosti v průběhu 20. století běžně operovaly – a mnohdy v tom pokračují i dnes.
Slovenští zákonodárci ve středu schválili nový zákon, který ukládá nevládním organizacím povinnost zveřejňovat své finanční zdroje a identitu hlavních dárců. Už plánování tohoto kroku vyvolalo silnou vlnu kritiky ze strany opozice, občanského sektoru i evropských institucí. Informoval o tom německý server DW.
Dodavatelský řetězec vzácných zemin je místo, kde Donald Trump nemůže uplatňovat téměř žádná odvetná opatření. USA nejsou soběstačné ve zpracování vzácných zemin. Suroviny sice v některých případech těží ale jejich zpracování probíhá převážně v Číně. Bez čínských zařízení tedy USA často nemohou získané suroviny přeměnit na použitelný materiál.
Smrtící útok na ukrajinské Sumy, který si vyžádal 34 mrtvých a přes 100 zraněných, rozdělil politické reakce přímo z nitra Bílého domu. Zatímco zvláštní vyslanec Keith Kellogg čin ostře odsoudil, sám americký prezident Donald Trump mluvil o „omylu“. Zřejmě to udělal proto, aby se vyhnul přímé konfrontaci s Moskvou a udržel si otevřené dveře k Rusku.
Budoucí německý kancléř Friedrich Merz připustil možnost dodávek raket Taurus Ukrajině – a nevyloučil ani jejich použití proti Kerčskému mostu. Berlín tak výrazně mění tón. Z umírněného ekonomického giganta se začíná znovu rýsovat geopolitická mocnost – síla, se kterou bude muset Moskva nevyhnutelně počítat, a ideálně se jí silně obávat.
Šéf Bílého domu Donald Trump nadále odmítá připustit, že právě Rusko brzdí veškeré snahy o ukončení války na Ukrajině, kterou samo rozpoutalo. V posledních dnech obrátil svou rétoriku proti Kyjevu, když ho obvinil ze zahájení konfliktu. Jeho zvláštní vyslanec Steve Witkoff pak přilil olej do ohně návrhem, aby byla Ukrajina rozdělena mezi Francii, Británii – a Rusko, které dokonce označil za spojence.
Od krize v roce 2008 se světová ekonomika zásadně proměnila. Tehdy vyspělé ekonomiky zažily tvrdý pád – místy až o deset procent HDP – zatímco ty rozvíjející se, jako Čína nebo Indie, dál rostly. Dnes se globální napětí vrací. A opět u toho hrají významnou roli Spojené státy, ač tentokrát nejde o hroutící se hypoteční trh, nýbrž o jednoho jediného politika.