Čína našla Trumpovo slabé místo

Oznámení podrobně popsalo rozsáhlé nové zákazy na vývoz vzácných zemin. Tímto krokem Peking utahuje smyčku nad globálními dodávkami těchto kritických nerostů a Donaldu Trumpovi tak připomněl, jakou páku má Čína v obchodní válce v rukou. Čína má totiž téměř monopol na zpracování vzácných zemin, které jsou klíčové pro výrobu široké škály produktů, od chytrých telefonů po stíhačky.

Podle nových pravidel potřebují nyní zahraniční společnosti schválení čínské vlády pro vývoz produktů, které obsahují i nepatrné množství vzácných zemin, a musí deklarovat jejich zamýšlené použití. V reakci na to prezident Donald Trump pohrozil uložením dodatečného cla ve výši 100 procent na čínské zboží a zavedením vývozních kontrol na klíčový software.

„Toto je Čína proti světu. Namířili bazuku na dodavatelské řetězce a průmyslovou základnu celého svobodného světa, a to nedopustíme,“ prohlásil americký ministr financí Scott Bessent. Čína ve čtvrtek uvedla, že USA „úmyslně vyvolaly zbytečné nepochopení a paniku“ ohledně omezení vzácných zemin. Mluvčí ministerstva obchodu dodal, že „za předpokladu, že žádosti o vývozní licence splňují požadavky a jsou určeny pro civilní použití, budou schváleny“. V tomto týdnu si také dvě největší ekonomiky světa vzájemně zavedly nové přístavní poplatky na lodě.

Tento rozmach obchodní války ukončuje měsíce relativního klidu, které nastaly poté, co nejvyšší američtí a čínští představitelé v květnu dohodli příměří. Koncem tohoto měsíce se očekává setkání Trumpa s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Odborníci se pro BBC vyjádřili, že omezení vzácných zemin dá Číně navrch.

Nové čínské kontroly „otřesou systémem“, protože cílí na zranitelná místa v amerických dodavatelských řetězcích, uvedl Naoise McDonagh, lektor mezinárodního obchodu z australské univerzity Edith Cowan University. Dodal, že „načasování opravdu narušilo harmonogram jednání, který si Američané přáli“.

Vzácné zeminy jsou nezbytné pro výrobu celé řady technologií, jako jsou solární panely, elektromobily a vojenské vybavení. Například se odhaduje, že jediný stíhací letoun F-35 potřebuje více než 400 kg vzácných zemin pro své stealth povlaky, motory, radary a další součásti. Čínský vývoz vzácných zemin tvoří také přibližně 70 procent světové nabídky kovů používaných pro magnety v motorech elektrických vozidel, uvedla Natasha Jha Bhaskar z poradenské firmy Newland Global Group.

Peking tvrdě pracoval na získání dominance ve světové kapacitě zpracování vzácných zemin, uvedla Marina Zhang, výzkumnice kritických nerostů z University of Technology Sydney. Země vychovala obrovskou základnu talentů v oboru a její síť výzkumu a vývoje je o roky napřed před konkurenty, dodala. I když USA a další země výrazně investují do vývoje alternativ k Číně pro dodávky vzácných zemin, jsou stále daleko od dosažení tohoto cíle.

Austrálie s vlastními velkými ložisky vzácných zemin byla označována za potenciálního vyzyvatele Číny. Její infrastruktura pro zpracování je však stále nerozvinutá, což činí zpracování relativně drahým, řekla Zhang. „I kdyby USA a všichni jejich spojenci udělali ze zpracování vzácných zemin národní projekt, trvalo by to podle mého názoru nejméně pět let, než by Čínu dohnali.“

Nová omezení rozšiřují opatření, která Peking oznámil v dubnu a která způsobila globální nedostatek dodávek. Ten se zmírnil až po sérii dohod s Evropou a USA. Nejnovější oficiální údaje z Číny ukazují, že vývoz kritických nerostů v září klesl o více než 30 procent ve srovnání s předchozím rokem.

Analytici se však domnívají, že pokles vývozu pravděpodobně nepoškodí čínskou ekonomiku. Vzácné zeminy tvoří jen velmi malou část čínské ekonomiky o objemu 18,7 bilionu dolarů ročně, uvedla profesorka Sophia Kalantzakos z New York University. Některé odhady uvádějí hodnotu vývozu na méně než 0,1 procenta ročního hrubého domácího produktu (HDP) Číny. Zatímco ekonomická hodnota vzácných zemin pro Čínu může být nepatrná, jejich strategická hodnota je obrovská. Poskytují Pekingu větší páku při jednáních s USA, řekla profesorka.

Navzdory obvinění Číny ze „zrady“ nechal Bessent otevřené dveře pro jednání. „Věřím, že Čína je otevřená diskusi a jsem optimistický, že to může být deeskalováno,“ řekl. Během čtvrtečního setkání s generálním ředitelem americké soukromé kapitálové skupiny Blackstone, Stephenem Schwarzmanem, zdůraznil nutnost rozhovorů i čínský ministr zahraničí Wang I.

„Obě strany by se měly zapojit do účinné komunikace, řádně řešit rozdíly a podporovat stabilní, zdravý a udržitelný rozvoj čínsko-amerických vztahů,“ uvedl Wang podle webových stránek ministerstva. To, co Čína nedávno udělala, je „seřazování zbraní“ před těmito obchodními rozhovory s USA, uvedla profesorka Kalantzakos. Omezením vývozu vzácných zemin Peking našel „nejlepší okamžitou páku“ k tlaku na Washington ve prospěch výhodné dohody, řekla Bhaskar.

Jiao Yang ze Singapore Management University se domnívá, že ačkoli Peking drží karty v krátkodobém horizontu, Washington má k dispozici některé strategické možnosti. USA by mohly nabídnout snížení cel, což by bylo pro Peking pravděpodobně atraktivní, jelikož obchodní válka těžce zasáhla jeho výrobce. Čínská ekonomika je závislá na příjmech z výroby a vývozu zboží. Nejnovější oficiální údaje ukazují, že vývoz do USA klesl o 27 procent ve srovnání s předchozím rokem.

Washington také může hrozit dalšími obchodními omezeními, které by brzdily snahy Číny o rozvoj jejího technologického sektoru, řekl McDonagh. Bílý dům se již zaměřil na potřebu Číny vysoce výkonných polovodičů tím, že zablokoval její nákupy nejpokročilejších čipů Nvidia. Experti však tvrdí, že to bude mít jen omezené účinky. Opatření cílená na pekingský technologický průmysl mohou Čínu zpomalit, ale „nezastaví ji na místě“, uvedl McDonagh. Čína svou nedávnou ekonomickou strategií ukázala, že je ochotna podstoupit určitou bolest, aby dosáhla svých dlouhodobých cílů, dodal.

„Čína může pokračovat, i když to stojí mnohem víc v rámci amerických vývozních kontrol.“ Zásadní rozdíl je v tom, že „pokud ale Čína přeruší dodávky vzácných zemin, může to zastavit průmysl všech ostatních.“