Sliby o levnějších potravinách znovu rozhodly volby – a opět to bude venkov, kdo zaplatí jejich cenu. Politika, která se tváří jako obrana obyčejných lidí, ve skutečnosti nahrává velkým hráčům a prohlubuje závislost českého zemědělství na dotacích. Pokud se kabinet pod vedením Andreje Babiše skutečně vydá cestou cenového tlaku a deregulace, může skončit tím, že venkov, jenž mu dal moc, přijde o velký kus ekonomické autonomie.
Sliby o levnějších potravinách patří mezi ty, které v české politice spolehlivě zabírají. Není tedy překvapením, že právě tato rétorika přispěla k mimořádnému úspěchu hnutí ANO a posunula SPD do pozice, odkud se může reálně podílet na vládě. Zda budou tyto sliby naplněny, bude záviset na schopnosti tří potenciálních koaličních partnerů – ANO, SPD a Motoristů sobě – nalézt programový průnik.
Ministerstvo zemědělství se přitom může stát klíčovým bojištěm. Je velmi pravděpodobné, že o něj budou mít zájem právě Motoristé sobě nebo SPD, protože jde o resort, kde lze rychle demonstrovat „změnu pro obyčejné lidi“. Vzhledem k jejich předvolební agendě lze očekávat tlak na zásadní zásahy, ať už do dotační politiky, nebo do přístupu k potravinovým řetězcům.
Zvažovaná možnost sloučit ministerstva zemědělství a životního prostředí je přitom krok, který by mohl mít mnohem širší dopady, než si voliči těchto stran uvědomují. Myšlenka vychází z odporu k environmentálním regulacím, které obě strany považují za přehnané. Jenže spojení obou resortů by v praxi mohlo znamenat oslabení ekologické kontroly nad zemědělskou produkcí, tedy přesný opak toho, co Evropská unie v rámci tzv. Green Dealu sleduje.
Antagonismus vůči klimatické politice EU je ostatně jedním z mála skutečně společných jmenovatelů všech tří jednajících stran. Kritika bruselské agendy je částečně oprávněná – časové rámce a administrativní zátěž jsou pro menší členské státy skutečně problematické. Jenže zároveň platí, že bez základního přizpůsobení evropským pravidlům se české zemědělství může ocitnout mimo hlavní dotační toky i exportní trhy.
Tlak na zlevnění potravin, který bude tato vláda pravděpodobně uplatňovat, tak může přinést efekty přesně opačné, než jaké slibovala. Zásahy do marží povedou k ještě menší ziskovosti sektoru, a to především pro malé farmáře. Ti nemají prostor manévrovat s cenami ani dostatečné rezervy, aby přežili další zlevňovací vlnu. Velké podniky s vertikálně integrovanou výrobou naproti tomu takové ztráty snáze rozloží.
Výsledkem tak může být paradox: SPD, která hlásá ochranu „tradičních českých zemědělců“, může fakticky přispět k jejich zániku. Pokud se zlevňování potravin stane politickým dogmatem, a ne ekonomicky promyšlenou reformou, dojde ke koncentraci zemědělství v rukou několika dominantních hráčů. A to už je scénář, který český venkov poznal – a zaplatil – vícekrát.
Opět se dostáváme do situace, kdy účet za politická rozhodnutí psaná v Praze zaplatí venkov. Ten, kdo měl být chráněn, se znovu stane obětí centralizované moci a korporátních zájmů.
Zvlášť pikantní je, že hlavním architektem této politiky může být právě Babiš – člověk, který nejen ovládá hnutí ANO, ale zároveň stojí v čele největšího zemědělského holdingu v zemi. Jakákoli reforma, která povede k vytlačení malých a středních farmářů, tedy logicky posílí jeho vlastní ekonomické impérium. To není konspirační teorie, ale jednoduchá tržní logika. Čím méně konkurence, tím více prostoru pro dominantního hráče.
Babiš opakovaně ujišťuje, že otázku střetu zájmů vyřeší, jak slíbil prezidentu Petru Pavlovi. Avšak přepsání firem na rodinné příslušníky není skutečným řešením – jde spíše o účetní manévr, který střet zájmů formálně eliminuje, nikoli fakticky. Z právního hlediska může být vše v pořádku, z hlediska etiky a důvěryhodnosti ale nikoli. Ve skutečnosti by tím Babiš pouze převedl kontrolu nad holdingem Agrofert z viditelné podoby do skryté, nikoli ji odevzdal.
Pokud se nová vláda skutečně vydá cestou „zlevňování potravin“ prostřednictvím cenového tlaku a deregulace, bude to ve svém důsledku znamenat, že stát i Evropská unie budou dál financovat stejný podnikatelský komplex, který má přímé napojení na předsedu vlády. Jinými slovy – veřejné peníze budou nadále proudit tam, odkud politická rozhodnutí vycházejí.
Zpět ale k venkovu – tedy k místu, které tvoří paradox těchto voleb. Právě menší obce a zemědělské regiony, ekonomicky i sociálně nejzranitelnější, poskytly Babišovi rozhodující podporu. Tam, kde tradiční pravicové či městské strany typu ODS a STAN ztrácejí kontakt s realitou každodenního života, dokázal Babiš nabídnout jednoduché a srozumitelné poselství: „já vás nenechám na holičkách“.
Jenže tato podpora může mít pro venkov fatální důsledky. Hlas pro Babiše a jeho koaliční partnery je v praxi hlasem pro politiku, která z dlouhodobého hlediska ohrožuje právě malé farmáře a místní podnikatele. Tedy ty, kteří jsou ekonomickou kostrou venkovských oblastí. Zlevňování potravin, omezování dotační kontroly a slučování resortů pod hlavičkou „efektivity“ jsou kroky, které zvýhodní velké hráče a marginalizují drobné producenty.
Nelze ale vinit samotné obyvatele venkova. Volí v kontextu dlouhodobé frustrace, zklamání a pocitu přehlížení. Dosavadní vláda koalice Spolu tento trend nejenže nezvrátila, ale svým způsobem ho posílila. Selhala v komunikaci, ignorovala regionální nerovnosti a rezignovala na přesvědčivou argumentaci, proč by se venkov měl identifikovat s její agendou. Místo systematické podpory menších producentů nabízela nejasné strategie, zatímco Babiš srozumitelně mluvil o cenách, daních a jistotě.
Tím se uzavírá kruh paradoxu. Venkov, který volí Babiše ze strachu o svou ekonomickou existenci, může nakonec doplatit právě na jeho politiku. A pokud se tento cyklus nezlomí, český venkov se z role voličské základny stane pouhou zásobárnou levné pracovní síly bez skutečné autonomie a bez šance určovat vlastní budoucnost.
Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.
Izraelské vojenské síly v úterý nepřestávaly útočit na jiholibanonské území, nicméně hlavní město Bejrút zůstalo ušetřeno. Stalo se tak na základě dohody o částečném klidu zbraní s ozbrojeným hnutím Hizballáh, které podporuje Írán. Libanonská strana uvedla, že toto ujednání oznámil americký prezident Donald Trump v pondělí pozdě večer. Podle stanovených podmínek se Izrael zavázal nebombardovat metropoli výměnou za to, že Hizballáh nebude podnikat útoky na izraelské území. K dohodě došlo poté, co Teherán upozornil, že izraelské vojenské akce v Libanonu ohrožují rozhovory o ukončení války se Spojenými státy.
Napětí mezi USA a Íránem nepolevuje na diplomatické úrovni ani na bojišti. V uplynulých hodinách došlo k dalším vzájemným útokům, zatímco mírová jednání se neposouvají ke zdárnému konci. Upozornila na to BBC.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.