Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se tvrdě opřel do lídrů Velké Británie, Francie a Kanady poté, co společně pohrozili „cílenými sankcemi“ kvůli pokračující izraelské vojenské operaci v Pásmu Gazy. Tato ofenziva podle jejich slov vyvolává nesnesitelnou humanitární krizi a její intenzita už překračuje meze přijatelné obrany.
Britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a kanadský premiér Mark Carney zveřejnili společné prohlášení, v němž varovali Izrael před dalším zhoršováním situace. Podle nich je aktuální postup izraelské armády v Gaze po měsících blokády a nových vlnách náletů a pozemních útoků „zcela nepřiměřený“.
„Izrael utrpěl 7. října strašlivý útok. Vždy jsme podporovali jeho právo bránit se proti terorismu. Tato eskalace je ale naprosto nepřijatelná,“ píší tři západní lídři. „Nebudeme nečinně přihlížet, pokud vláda Benjamina Netanjahua bude pokračovat v těchto vážných činech. Pokud Izrael neukončí ofenzivu a nezruší omezení humanitární pomoci, podnikneme konkrétní kroky.“
Na tuto výjimečnou společnou výzvu reagoval izraelský premiér s nebývalou razancí. Ve svém prohlášení obvinil západní lídry z podpory terorismu a z „odměňování“ útočníků z Hamásu za útok z října 2023, který si vyžádal životy 1 200 Izraelců.
„Požadovat po Izraeli, aby ukončil obrannou válku o přežití dřív, než zlikviduje teroristy Hamásu, a zároveň požadovat palestinský stát, je vzkazem pro svět: kdo zaútočí na Izrael, bude odměněn,“ napsal Netanjahu na sociálních sítích.
V závěru svého sdělení připojil i výzvu: „Izrael přijímá Trumpovu vizi a vyzývá všechny evropské lídry, aby udělali totéž.“ Narážel tím na plán prezidenta Donalda Trumpa převzít kontrolu nad Gazou, vyhnat palestinské obyvatelstvo a oblast přestavět – plán, který většina států světa, včetně OSN, odmítla jako návrh etnické čistky.
Ostrý výpad vůči západním spojencům naznačuje rostoucí napětí mezi Izraelem a jeho tradičními partnery. Macron s Netanjahuem se střetli už v minulém roce, kdy francouzský prezident vyzval k zastavení dodávek zbraní Izraeli. Neshody mezi nimi se prohloubily i minulý měsíc, kdy Macron navrhl, že Francie by mohla jednostranně uznat palestinský stát.
V posledních týdnech rostou i tlaky na úrovni Evropské unie. Nizozemsko nedávno vyzvalo k přezkumu dohody o spolupráci mezi EU a Izraelem s ohledem na katastrofální humanitární situaci v Gaze, kde podle posledních údajů zahynulo více než 50 000 Palestinců a stovky tisíc lidí čelí hladu a nemocem.
V úterý francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž nizozemský návrh podporuje. „Vyzývám Evropskou komisi, aby se na tuto dohodu podívala. Má politický i obchodní rozměr. Není v zájmu nikoho ji rušit, ale situace v Gaze nás nutí zvýšit tlak,“ řekl Barrot v rozhovoru pro francouzské rádio.
Napětí mezi Západem a Izraelem tak dosahuje nového vrcholu. Spojenci, kteří po útoku Hamásu v říjnu 2023 stáli pevně za Tel Avivem, nyní čelí tlaku domácí veřejnosti, humanitárních organizací i mezinárodních institucí. Výsledkem je politické přeskupení, které může mít zásadní důsledky pro další vývoj konfliktu a postavení Izraele na světové scéně.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
