Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se tvrdě opřel do lídrů Velké Británie, Francie a Kanady poté, co společně pohrozili „cílenými sankcemi“ kvůli pokračující izraelské vojenské operaci v Pásmu Gazy. Tato ofenziva podle jejich slov vyvolává nesnesitelnou humanitární krizi a její intenzita už překračuje meze přijatelné obrany.
Britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a kanadský premiér Mark Carney zveřejnili společné prohlášení, v němž varovali Izrael před dalším zhoršováním situace. Podle nich je aktuální postup izraelské armády v Gaze po měsících blokády a nových vlnách náletů a pozemních útoků „zcela nepřiměřený“.
„Izrael utrpěl 7. října strašlivý útok. Vždy jsme podporovali jeho právo bránit se proti terorismu. Tato eskalace je ale naprosto nepřijatelná,“ píší tři západní lídři. „Nebudeme nečinně přihlížet, pokud vláda Benjamina Netanjahua bude pokračovat v těchto vážných činech. Pokud Izrael neukončí ofenzivu a nezruší omezení humanitární pomoci, podnikneme konkrétní kroky.“
Na tuto výjimečnou společnou výzvu reagoval izraelský premiér s nebývalou razancí. Ve svém prohlášení obvinil západní lídry z podpory terorismu a z „odměňování“ útočníků z Hamásu za útok z října 2023, který si vyžádal životy 1 200 Izraelců.
„Požadovat po Izraeli, aby ukončil obrannou válku o přežití dřív, než zlikviduje teroristy Hamásu, a zároveň požadovat palestinský stát, je vzkazem pro svět: kdo zaútočí na Izrael, bude odměněn,“ napsal Netanjahu na sociálních sítích.
V závěru svého sdělení připojil i výzvu: „Izrael přijímá Trumpovu vizi a vyzývá všechny evropské lídry, aby udělali totéž.“ Narážel tím na plán prezidenta Donalda Trumpa převzít kontrolu nad Gazou, vyhnat palestinské obyvatelstvo a oblast přestavět – plán, který většina států světa, včetně OSN, odmítla jako návrh etnické čistky.
Ostrý výpad vůči západním spojencům naznačuje rostoucí napětí mezi Izraelem a jeho tradičními partnery. Macron s Netanjahuem se střetli už v minulém roce, kdy francouzský prezident vyzval k zastavení dodávek zbraní Izraeli. Neshody mezi nimi se prohloubily i minulý měsíc, kdy Macron navrhl, že Francie by mohla jednostranně uznat palestinský stát.
V posledních týdnech rostou i tlaky na úrovni Evropské unie. Nizozemsko nedávno vyzvalo k přezkumu dohody o spolupráci mezi EU a Izraelem s ohledem na katastrofální humanitární situaci v Gaze, kde podle posledních údajů zahynulo více než 50 000 Palestinců a stovky tisíc lidí čelí hladu a nemocem.
V úterý francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž nizozemský návrh podporuje. „Vyzývám Evropskou komisi, aby se na tuto dohodu podívala. Má politický i obchodní rozměr. Není v zájmu nikoho ji rušit, ale situace v Gaze nás nutí zvýšit tlak,“ řekl Barrot v rozhovoru pro francouzské rádio.
Napětí mezi Západem a Izraelem tak dosahuje nového vrcholu. Spojenci, kteří po útoku Hamásu v říjnu 2023 stáli pevně za Tel Avivem, nyní čelí tlaku domácí veřejnosti, humanitárních organizací i mezinárodních institucí. Výsledkem je politické přeskupení, které může mít zásadní důsledky pro další vývoj konfliktu a postavení Izraele na světové scéně.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
I tlak ze strany manželky přispěl k tomu, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) se po pouhém dni omluvil za nevhodná slova o hokejistkách. Šéf diplomacie v pondělí uvedl, že lituje slov, která pronesl v jedné z víkendových televizních diskuzí.
Česko by brzy mělo opět mít poradce pro národní bezpečnost. Ve čtvrtek to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádá Institut pro politiku a společnost, tedy think-tank vládního hnutí ANO.
Už i do úvodních prosincových dnů vidí meteorologové, kteří vypracovali nejnovější měsíční výhled. Upozorňují například na to, že postupem času není v noci vyloučen výraznější mráz. Přes den bude ale stále nad nulou.
