Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se tvrdě opřel do lídrů Velké Británie, Francie a Kanady poté, co společně pohrozili „cílenými sankcemi“ kvůli pokračující izraelské vojenské operaci v Pásmu Gazy. Tato ofenziva podle jejich slov vyvolává nesnesitelnou humanitární krizi a její intenzita už překračuje meze přijatelné obrany.
Britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a kanadský premiér Mark Carney zveřejnili společné prohlášení, v němž varovali Izrael před dalším zhoršováním situace. Podle nich je aktuální postup izraelské armády v Gaze po měsících blokády a nových vlnách náletů a pozemních útoků „zcela nepřiměřený“.
„Izrael utrpěl 7. října strašlivý útok. Vždy jsme podporovali jeho právo bránit se proti terorismu. Tato eskalace je ale naprosto nepřijatelná,“ píší tři západní lídři. „Nebudeme nečinně přihlížet, pokud vláda Benjamina Netanjahua bude pokračovat v těchto vážných činech. Pokud Izrael neukončí ofenzivu a nezruší omezení humanitární pomoci, podnikneme konkrétní kroky.“
Na tuto výjimečnou společnou výzvu reagoval izraelský premiér s nebývalou razancí. Ve svém prohlášení obvinil západní lídry z podpory terorismu a z „odměňování“ útočníků z Hamásu za útok z října 2023, který si vyžádal životy 1 200 Izraelců.
„Požadovat po Izraeli, aby ukončil obrannou válku o přežití dřív, než zlikviduje teroristy Hamásu, a zároveň požadovat palestinský stát, je vzkazem pro svět: kdo zaútočí na Izrael, bude odměněn,“ napsal Netanjahu na sociálních sítích.
V závěru svého sdělení připojil i výzvu: „Izrael přijímá Trumpovu vizi a vyzývá všechny evropské lídry, aby udělali totéž.“ Narážel tím na plán prezidenta Donalda Trumpa převzít kontrolu nad Gazou, vyhnat palestinské obyvatelstvo a oblast přestavět – plán, který většina států světa, včetně OSN, odmítla jako návrh etnické čistky.
Ostrý výpad vůči západním spojencům naznačuje rostoucí napětí mezi Izraelem a jeho tradičními partnery. Macron s Netanjahuem se střetli už v minulém roce, kdy francouzský prezident vyzval k zastavení dodávek zbraní Izraeli. Neshody mezi nimi se prohloubily i minulý měsíc, kdy Macron navrhl, že Francie by mohla jednostranně uznat palestinský stát.
V posledních týdnech rostou i tlaky na úrovni Evropské unie. Nizozemsko nedávno vyzvalo k přezkumu dohody o spolupráci mezi EU a Izraelem s ohledem na katastrofální humanitární situaci v Gaze, kde podle posledních údajů zahynulo více než 50 000 Palestinců a stovky tisíc lidí čelí hladu a nemocem.
V úterý francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž nizozemský návrh podporuje. „Vyzývám Evropskou komisi, aby se na tuto dohodu podívala. Má politický i obchodní rozměr. Není v zájmu nikoho ji rušit, ale situace v Gaze nás nutí zvýšit tlak,“ řekl Barrot v rozhovoru pro francouzské rádio.
Napětí mezi Západem a Izraelem tak dosahuje nového vrcholu. Spojenci, kteří po útoku Hamásu v říjnu 2023 stáli pevně za Tel Avivem, nyní čelí tlaku domácí veřejnosti, humanitárních organizací i mezinárodních institucí. Výsledkem je politické přeskupení, které může mít zásadní důsledky pro další vývoj konfliktu a postavení Izraele na světové scéně.
Setkání prezidenta Spojených států Donalda Trumpa a jeho jihoafrického protějšku Cyrila Ramaphosy, které se původně mělo soustředit na obchodní vztahy a nerostné suroviny, se nečekaně zvrtlo ve velmi napjatou výměnu názorů. Americký prezident využil jednání k tomu, aby znovu zopakoval již dříve vyvrácené tvrzení o údajné „genocidě bělochů“ v Jižní Africe.
Telefonát mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem vyvolal mezi Ukrajinci vlnu skepse a rozhořčení. V zemi, která nadále čelí masivním ruským útokům, vnímají mnozí údajnou diplomacii jako odtrženou od reality války. Podle hlasů z fronty i řad civilního obyvatelstva je zřejmé, že důvěra v takové iniciativy je prakticky nulová.
Prezident republiky Petr Pavel se rozhodl zastavit trestní stíhání čtyř českých vojáků, kteří čelili obvinění v souvislosti s událostmi na vojenské základně v Afghánistánu z roku 2018. K incidentu tehdy došlo poté, co příslušník afghánské armády zastřelil jednoho českého vojáka a další dva vážně zranil. V návaznosti na tuto tragédii byli čtyři čeští vojáci obviněni a jejich případ se vlekl téměř sedm let.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve večerním projevu uvedl, že Izrael je ochoten ukončit válku v Pásmu Gazy – ale pouze tehdy, budou-li splněny přísně vymezené podmínky. Klíčovým požadavkem je podle něj zajištění trvalé bezpečnosti pro izraelské občany, což v praxi znamená úplné odzbrojení Hamásu, vyhoštění jeho vůdců, propuštění rukojmích a izraelskou kontrolu nad celým územím Gazy.
Evropské a americké zpravodajské a bezpečnostní složky dnes zveřejnily společné varování před rozsáhlou kybernetickou operací, kterou vede jednotka 26165 ruské vojenské rozvědky GRU. Tato známá hackerská skupina, často označovaná jako APT28 nebo Fancy Bear, podle expertů cílí především na společnosti podílející se na zajištění humanitární a vojenské pomoci Ukrajině, zejména v sektoru dopravy a technologií.
Americký prezident Donald Trump představil konkrétní podobu svého nejambicióznějšího obranného projektu – protiraketového systému „Zlatá kupole“ (Golden Dome), jehož cílem je vytvořit nepřekonatelný vesmírný štít chránící území Spojených států před útoky hypersonickými střelami a dalšími moderními zbraněmi. Trump při svém vystoupení v Oválné pracovně oznámil, že celý systém bude hotový ještě během jeho druhého funkčního období, tedy do tří let.
V dramatické přetahované o vliv a pozornost amerického prezidenta Donalda Trumpa se zdá, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj získává navrch. Po svém znovuzvolení se Trump rozhodl sehrát roli prostředníka mezi válčící Ukrajinou a Ruskem, ovšem Zelenskyj stále doufá, že ho dokáže přimět k poznání kruté reality — Vladimir Putin nemá o skutečný mír zájem a pouze využívá jednání jako nástroj k oddalování, aby mohl realizovat své maximalistické cíle.
Na půdě Evropské komise se rozhořel spor, který na první pohled připomíná banální hádku o oděv či zápisníky. Ve skutečnosti však odráží hlubší konflikt mezi tradiční evropskou byrokracií a kulturou digitálního sektoru. Generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie (DG CONNECT) dostalo nová, přísná pravidla chování, která vyvolala silné reakce uvnitř i vně instituce.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se tvrdě opřel do lídrů Velké Británie, Francie a Kanady poté, co společně pohrozili „cílenými sankcemi“ kvůli pokračující izraelské vojenské operaci v Pásmu Gazy. Tato ofenziva podle jejich slov vyvolává nesnesitelnou humanitární krizi a její intenzita už překračuje meze přijatelné obrany.
V nenápadné budově nad slavnou newyorskou restaurací Tom’s Restaurant, proslavenou sitcomem Seinfeld, sídlí už téměř šedesát let jeden z nejdůležitějších vědeckých ústavů světa. Právě zde, v Goddardově institutu pro vesmírné studie (GISS), vědci NASA zkoumali změny klimatu, vytvářeli první klimatické modely a mapovali galaxie. Nyní však toto ikonické výzkumné centrum čeká uzavření.
Evropská unie se chce stát globálním lídrem v ochraně dětí před negativními dopady sociálních sítí. Podle dokumentu, který získal server Politico, se několik členských států v čele s Řeckem, Francií a Španělskem připojilo k iniciativě, jež by mohla vést k přijetí celoevropských pravidel pro omezení přístupu dětí na platformy jako TikTok, Instagram či Snapchat.
V luxusní čtvrti u Madridu došlo v úterý ráno k závažné události, která okamžitě vzbudila mezinárodní pozornost. Podle informací serveru The Guardian byl právě zde zastřelen bývalý ukrajinský politik a právník Andrij Portnov. K útoku došlo před prestižní American School of Madrid v obci Pozuelo de Alarcón. Zatím neidentifikovaný střelec, nebo více střelců, Portnova zasáhl smrtelně v 9:15 místního času.
