Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se tvrdě opřel do lídrů Velké Británie, Francie a Kanady poté, co společně pohrozili „cílenými sankcemi“ kvůli pokračující izraelské vojenské operaci v Pásmu Gazy. Tato ofenziva podle jejich slov vyvolává nesnesitelnou humanitární krizi a její intenzita už překračuje meze přijatelné obrany.
Britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a kanadský premiér Mark Carney zveřejnili společné prohlášení, v němž varovali Izrael před dalším zhoršováním situace. Podle nich je aktuální postup izraelské armády v Gaze po měsících blokády a nových vlnách náletů a pozemních útoků „zcela nepřiměřený“.
„Izrael utrpěl 7. října strašlivý útok. Vždy jsme podporovali jeho právo bránit se proti terorismu. Tato eskalace je ale naprosto nepřijatelná,“ píší tři západní lídři. „Nebudeme nečinně přihlížet, pokud vláda Benjamina Netanjahua bude pokračovat v těchto vážných činech. Pokud Izrael neukončí ofenzivu a nezruší omezení humanitární pomoci, podnikneme konkrétní kroky.“
Na tuto výjimečnou společnou výzvu reagoval izraelský premiér s nebývalou razancí. Ve svém prohlášení obvinil západní lídry z podpory terorismu a z „odměňování“ útočníků z Hamásu za útok z října 2023, který si vyžádal životy 1 200 Izraelců.
„Požadovat po Izraeli, aby ukončil obrannou válku o přežití dřív, než zlikviduje teroristy Hamásu, a zároveň požadovat palestinský stát, je vzkazem pro svět: kdo zaútočí na Izrael, bude odměněn,“ napsal Netanjahu na sociálních sítích.
V závěru svého sdělení připojil i výzvu: „Izrael přijímá Trumpovu vizi a vyzývá všechny evropské lídry, aby udělali totéž.“ Narážel tím na plán prezidenta Donalda Trumpa převzít kontrolu nad Gazou, vyhnat palestinské obyvatelstvo a oblast přestavět – plán, který většina států světa, včetně OSN, odmítla jako návrh etnické čistky.
Ostrý výpad vůči západním spojencům naznačuje rostoucí napětí mezi Izraelem a jeho tradičními partnery. Macron s Netanjahuem se střetli už v minulém roce, kdy francouzský prezident vyzval k zastavení dodávek zbraní Izraeli. Neshody mezi nimi se prohloubily i minulý měsíc, kdy Macron navrhl, že Francie by mohla jednostranně uznat palestinský stát.
V posledních týdnech rostou i tlaky na úrovni Evropské unie. Nizozemsko nedávno vyzvalo k přezkumu dohody o spolupráci mezi EU a Izraelem s ohledem na katastrofální humanitární situaci v Gaze, kde podle posledních údajů zahynulo více než 50 000 Palestinců a stovky tisíc lidí čelí hladu a nemocem.
V úterý francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž nizozemský návrh podporuje. „Vyzývám Evropskou komisi, aby se na tuto dohodu podívala. Má politický i obchodní rozměr. Není v zájmu nikoho ji rušit, ale situace v Gaze nás nutí zvýšit tlak,“ řekl Barrot v rozhovoru pro francouzské rádio.
Napětí mezi Západem a Izraelem tak dosahuje nového vrcholu. Spojenci, kteří po útoku Hamásu v říjnu 2023 stáli pevně za Tel Avivem, nyní čelí tlaku domácí veřejnosti, humanitárních organizací i mezinárodních institucí. Výsledkem je politické přeskupení, které může mít zásadní důsledky pro další vývoj konfliktu a postavení Izraele na světové scéně.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Americký kongresman Suhas Subramanyam adresoval Sarah Fergusonové přímou výzvu, aby vypovídala o svých „blízkých osobních a obchodních vazbách“ na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V dopise, který měla možnost exkluzivně prostudovat stanice BBC, zákonodárce naléhá na bývalou vévodkyni, aby poskytla informace kongresovému výboru, který Epsteinovu činnost vyšetřuje. Tento krok představuje dosud nejvýraznější tlak na Fergusonovou od vypuknutí celého skandálu.
Vláda Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň hromadných deportací, která se dotýká i mužů z Ukrajiny. Ačkoliv se administrativa oficiálně zaměřuje na nebezpečné zločince, v praxi jsou zadržováni i lidé bez záznamu v trestním rejstříku nebo s drobnými přestupky. Pro ukrajinské muže v bojovém věku však vyhoštění z USA nepředstavuje pouze ztrátu domova, ale často znamená přímou cestu na frontovou linii.
Ministerstvo financí Spojených států oznámilo krok, který nemá v americké historii obdoby. Podpis Donalda Trumpa se objeví na amerických bankovkách, čímž se stane vůbec prvním úřadujícím prezidentem v dějinách, jehož jméno ponese národní měna. Tato novinka má podle oficiálního vyjádření úřadu připomínat blížící se 250. výročí založení Spojených států.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
