Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se tvrdě opřel do lídrů Velké Británie, Francie a Kanady poté, co společně pohrozili „cílenými sankcemi“ kvůli pokračující izraelské vojenské operaci v Pásmu Gazy. Tato ofenziva podle jejich slov vyvolává nesnesitelnou humanitární krizi a její intenzita už překračuje meze přijatelné obrany.
Britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a kanadský premiér Mark Carney zveřejnili společné prohlášení, v němž varovali Izrael před dalším zhoršováním situace. Podle nich je aktuální postup izraelské armády v Gaze po měsících blokády a nových vlnách náletů a pozemních útoků „zcela nepřiměřený“.
„Izrael utrpěl 7. října strašlivý útok. Vždy jsme podporovali jeho právo bránit se proti terorismu. Tato eskalace je ale naprosto nepřijatelná,“ píší tři západní lídři. „Nebudeme nečinně přihlížet, pokud vláda Benjamina Netanjahua bude pokračovat v těchto vážných činech. Pokud Izrael neukončí ofenzivu a nezruší omezení humanitární pomoci, podnikneme konkrétní kroky.“
Na tuto výjimečnou společnou výzvu reagoval izraelský premiér s nebývalou razancí. Ve svém prohlášení obvinil západní lídry z podpory terorismu a z „odměňování“ útočníků z Hamásu za útok z října 2023, který si vyžádal životy 1 200 Izraelců.
„Požadovat po Izraeli, aby ukončil obrannou válku o přežití dřív, než zlikviduje teroristy Hamásu, a zároveň požadovat palestinský stát, je vzkazem pro svět: kdo zaútočí na Izrael, bude odměněn,“ napsal Netanjahu na sociálních sítích.
V závěru svého sdělení připojil i výzvu: „Izrael přijímá Trumpovu vizi a vyzývá všechny evropské lídry, aby udělali totéž.“ Narážel tím na plán prezidenta Donalda Trumpa převzít kontrolu nad Gazou, vyhnat palestinské obyvatelstvo a oblast přestavět – plán, který většina států světa, včetně OSN, odmítla jako návrh etnické čistky.
Ostrý výpad vůči západním spojencům naznačuje rostoucí napětí mezi Izraelem a jeho tradičními partnery. Macron s Netanjahuem se střetli už v minulém roce, kdy francouzský prezident vyzval k zastavení dodávek zbraní Izraeli. Neshody mezi nimi se prohloubily i minulý měsíc, kdy Macron navrhl, že Francie by mohla jednostranně uznat palestinský stát.
V posledních týdnech rostou i tlaky na úrovni Evropské unie. Nizozemsko nedávno vyzvalo k přezkumu dohody o spolupráci mezi EU a Izraelem s ohledem na katastrofální humanitární situaci v Gaze, kde podle posledních údajů zahynulo více než 50 000 Palestinců a stovky tisíc lidí čelí hladu a nemocem.
V úterý francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž nizozemský návrh podporuje. „Vyzývám Evropskou komisi, aby se na tuto dohodu podívala. Má politický i obchodní rozměr. Není v zájmu nikoho ji rušit, ale situace v Gaze nás nutí zvýšit tlak,“ řekl Barrot v rozhovoru pro francouzské rádio.
Napětí mezi Západem a Izraelem tak dosahuje nového vrcholu. Spojenci, kteří po útoku Hamásu v říjnu 2023 stáli pevně za Tel Avivem, nyní čelí tlaku domácí veřejnosti, humanitárních organizací i mezinárodních institucí. Výsledkem je politické přeskupení, které může mít zásadní důsledky pro další vývoj konfliktu a postavení Izraele na světové scéně.
Ruský prezident Vladimir Putin si je vědom obrovských nákladů, které Kreml za invazi na Ukrajinu zaplatil. Za poslední tři a půl roku války přitom Rusko získalo pouze 20 % ukrajinského území, ale přišlo o více než milion vojáků, z nichž čtvrt milionu zemřelo. Proč tedy ve válce dál pokračuje? Na to přinesl odpověď magazín Time.
Izrael čelí narůstající mezinárodní kritice kvůli své válce proti Hamásu v Gaze. Důrazné varování nyní zaznělo také od evropské komisařky pro řešení krizí Hadjy Lahbibové, která označila možnou okupaci Gazy za „katastrofální“. Podle ní hrozí Gaze hladomor, přísun pomoci je blokován a pravidla pro registraci nevládních organizací situaci jen zhoršují.
Na trhu s vitaminovými a minerálními doplňky stravy se ročně protočí desítky miliard dolarů a jejich užívání je velmi rozšířené. Přesto panují neustálé dohady o jejich skutečných účincích, přičemž některé studie tvrdí, že nemají žádné zdravotní přínosy, a jiné dokonce naznačují, že mohou být zdraví škodlivé. Mnozí z nás se proto ptají, zda je vůbec nutné je užívat.
Jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem se nezadržitelně blíží a očekávání jsou vysoká. Výsledek jejich setkání může v příštích týdnech či měsících rozhodnout nejen o tom, zda vůbec odstartuje mírový proces na Ukrajině, ale i o jeho konkrétní podobě. Pokud se Trump postaví k požadavkům Kremlu vstřícně, může se Washington stát klíčovým hybatelem tlaku na Kyjev, aby přistoupil k územním ústupkům.
Při své kampani Donald Trump sliboval, že rychle ukončí válku na Ukrajině a konflikt v Gaze. Dnes, více než šest měsíců po jeho nástupu do úřadu, je mír na obou frontách vzdálenější než kdy jindy. V Gaze se jednání o příměří a výměně zajatců zhroutila, zatímco humanitární situace dosáhla katastrofálních rozměrů. Na Ukrajině opakované diplomatické pokusy narazily na největší ruské letecké útoky od začátku války.
Západní břeh Jordánu je v současné době oblastí s narůstajícím napětím, které se ještě více vystupňovalo po útoku Hamásu ze 7. října a následné válce v Gaze. Palestinci zde čelí stále častějším a beztrestným akcím ze strany izraelských osadníků, kteří jsou podporováni vládou a ozbrojenými složkami. To vede u Palestinců k pocitu bezmoci a traumatu, protože jsou jim systematicky upírána jejich základní lidská práva.
Nárůst případů horečky dengue napříč tichomořskými ostrovy, který je nejvyšší za posledních deset let, je podle odborníků způsoben klimatickou krizí. Od začátku roku 2025 bylo v regionu potvrzeno více než 16 502 případů a 17 úmrtí, přičemž Samoa, Fidži a Tonga patří k nejvíce zasaženým zemím. Některé z nich už dokonce vyhlásily stav nouze.
Necelý týden před summitem mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce, který se má konat v pátek, vydala Evropská unie prohlášení, které podepsalo 26 z 27 lídrů. Cílem prohlášení je vyvinout tlak na Donalda Trumpa a zdůraznit, že Ukrajina by měla mít právo svobodně rozhodovat o své budoucnosti a že mezinárodní hranice se nesmí měnit silou.
Po 70 letech výzkumu a analýzy dat vědci zjistili, že extrémní horka výrazně decimují populace tropického ptactva. Ačkoli většina studií se zaměřuje na dlouhodobé klimatické trendy, jako jsou postupné zvyšování průměrných teplot, je třeba věnovat pozornost i extrémním povětrnostním jevům.
Už v pátek se má v americkém státě Aljaška uskutečnit klíčové setkání, na kterém se sejdou prezidenti Spojených států a Ruska. Hlavním tématem schůzky Donalda Trumpa a Vladimira Putina by mělo být nalezení způsobu, jak ukončit válku na Ukrajině. To s sebou ovšem nese mnoho obav, a to zejména v Evropě a na Ukrajině.
Ikona světové pop-music, Madonna, vyzvala papeže Lva k naléhavé humanitární misi v Gaze. Ve svém příspěvku na sociální síti Instagram apelovala na hlavu katolické církve, aby navštívila palestinskou enklávu dříve, než bude pozdě a aby pomohla hladovějícím dětem.
Během svého prvního funkčního období prezident Donald Trump předkládal alternativní skutečnosti, a ve svém druhém období je podle všeho nechává žít. S odkazem na vizi zločinem zmítaného vnitřního amerického města zdůvodnil svůj nouzový federální převrat washingtonského policejního oddělení a nasazení jednotek Národní gardy do ulic. Na tiskové konferenci v Bílém domě označil hlavní město za ovládnuté „násilnými gangy, krvelačnými zločinci, potulnými davy divoké mládeže, zfetovanými maniaky a bezdomovci“.
