Debata o budoucím uspořádání míru na Ukrajině se koncem roku 2025 stále častěji upíná k pojmu bezpečnostních záruk. Andreas Umland, analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním a často skloňovaným nástrojem: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle něj by takový krok nejenže nezajistil stabilitu, ale mohl by paradoxně legitimizovat ruské územní zisky.
V diplomacii se často říká, že i fakt, že se věci nezhoršily, je vlastně výhra. Po schůzce Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v floridském Mar-a-Lago to platí dvojnásob. Přestože jednání nepřineslo žádný zásadní průlom, samotná skutečnost, že neskončilo veřejnou hádkou nebo vyhoštěním z místnosti – jako tomu bylo při neslavném únorovém setkání v Oválné pracovně –, je považována za mírný úspěch.
Dánsko se loučí s jednou ze svých nejstarších tradic. Státní poštovní úřad PostNord doručí 30. prosince 2025 své úplně poslední papírové dopisy, čímž uzavře éru doručování listovních zásilek, která trvala úctyhodných 401 let. Od 1. ledna 2026 se společnost bude soustředit výhradně na balíky a e-commerce.
Merkur je v mnoha ohledech anomálií, která nedává astronomům spát. Tato nejmenší planeta naší soustavy je jen o málo širší než Austrálie, a přesto je po Zemi nejhustším tělesem v okolí Slunce. Její složení je fascinující i matoucí zároveň – zatímco u Země či Marsu tvoří kovové jádro zhruba polovinu poloměru, u Merkuru je to neuvěřitelných 85 %. Podle současných modelů vzniku planet by takový svět na svém místě prostě neměl existovat.
Jednání mezi Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem na Floridě přinesla konkrétní obrysy budoucího bezpečnostního uspořádání Ukrajiny. Podle ukrajinského prezidenta aktuální návrh mírové dohody počítá s americkými bezpečnostními zárukami na dobu 15 let. Zelenskyj však v pondělí novinářům přiznal, že během osobního setkání v Mar-a-Lago tlačil na výrazné prodloužení tohoto závazku, a to až na 30, 40 nebo dokonce 50 let.
Evropské akciové trhy vstupují do závěru roku 2025 v rekordní formě. Panevropský index Stoxx 600 během dnešního dopoledne posunul své historické maximum, když mírně posílil o 0,1 %. Podobný vývoj zaznamenaly i hlavní trhy v Německu (DAX) a Francii (CAC 40), zatímco italský FTSE MiB lehce oslabil. Investoři sázejí na to, že americký Fed bude v příštím roce pokračovat ve snižování úrokových sazeb, což globálně podporuje chuť k riziku.
Konec roku 2025 připomíná 75. výročí jedné z nejpozoruhodnějších událostí moderních dějin – evakuaci z přístavu Hungnam. Tento příběh, který je v Jižní Koreji uctíván jako největší humanitární záchranná akce v čase války, stojí v přímém rozporu s desítkami let budovanou severokorejskou propagandou. Zatímco režim v Pchjongjangu vykresluje Američany jako krvelačné imperialisty, historická fakta z prosince 1950 ukazují na hrdinství vojáků i civilistů, kteří upřednostnili lidský život před vojenskou strategií.
Prudký nárůst optimismu, ale jen velmi málo důkazů o tom, že by byl skutečný mír na Ukrajině na dosah. Tak lze podle BBC shrnout ostře sledované setkání prezidentů Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, které proběhlo koncem prosince 2025 v Trumpově floridském sídle Mar-a-Lago.
Rok 2025 se do dějin blízkovýchodního konfliktu zapsal jako rok velkých diplomatických gest, ale také hluboké nejistoty ohledně toho, co bude následovat. Poté, co Francie, Británie, Kanada a další západní mocnosti v září oficiálně uznaly stát Palestina, stojí mezinárodní společenství před otázkou: byla to jen symbolika, nebo začátek konce osmdesátiletého konfliktu?
Donald Trump po nedělním dvouhodinovém jednání s Volodymyrem Zelenským na Floridě prohlásil, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je „blíže než kdykoli předtím“. Přestože oba lídři hovořili o značném pokroku, americký prezident připustil, že v otázce budoucího uspořádání Donbasu a územních nároků přetrvávají „trny“, které bude nutné teprve vyřešit. Podle Trumpa je pracovní verze dohody hotová z 95 procent a věří, že o mír stojí i Vladimir Putin.
Čína v pondělí zahájila rozsáhlé vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu, které označuje za „vážné varování“ tamním separatistickým silám a zahraničním spojencům ostrova. Do cvičení s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ se zapojily pozemní, námořní, vzdušné i raketové síly čínské armády. Peking tímto způsobem reaguje na nedávné oznámení historicky největšího zbrojního kontraktu mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem.
Klimatická změna přestala být v roce 2025 vnímána pouze jako ekologický problém a definitivně se stala krizí lidských práv. Podle aktuálních vyjádření vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Türka a předních vědců, jako je profesorka Joyeeta Gupta, čelí svět situaci, kdy klimatický chaos přímo porušuje základní práva milionů lidí. Současné kroky vlád jsou podle OSN naprosto nedostatečné k tomu, aby ochránily budoucnost lidstva a zajistily spravedlivou správu přírodních zdrojů.
YouTube čelí bezprecedentní vlně nekvalitního obsahu generovaného umělou inteligencí, kterému se začalo přezdívat „AI slop“ (v doslovném překladu AI břečka). Podle nejnovější studie společnosti Kapwing je situace natolik vážná, že více než pětinu videí, která algoritmus doporučí zcela novým uživatelům, tvoří právě tyto nízkoúrovňové produkty. Tento trend naznačuje novou éru internetu, kde kvantita a strojová efektivita definitivně vítězí nad lidskou kreativitou.
Válka na Ukrajině přinesla světu jedno zásadní ponaučení: drony již nejsou jen doplňkovým nástrojem, ale ústředním prvkem moderního válčení. Právě díky mistrovskému ovládání levných a rychlých bezpilotních letounů dokáže Ukrajina čelit vojenské supervelmoci a zasazovat jí drtivé údery.
Pojem „brigáda krevetových sendvičů“, který před pětadvaceti lety proslavil tehdejší kapitán Manchesteru United Roy Keane, dodnes trefně popisuje propast mezi fotbalovou tradicí a moderním byznysem. Keane tehdy kritizoval fanoušky, kteří na stadionu spíše popíjeli a jedli delikatesy, než aby podporovali tým. Nadcházející mistrovství světa 2026 v Severní Americe se nyní jeví jako definitivní potvrzení tohoto trendu, kdy se z lidového sportu stává nedostupná zábava pro vyvolené.
Příběh Jaber al-Attara, padesátiletého lékaře z Gazy, ilustruje propast mezi diplomatickými proklamacemi a krutou realitou v terénu. Když v říjnu americký prezident Donald Trump oznámil uzavření příměří mezi Izraelem a Hamásem a sliboval mír na věčné časy, Jaber pocítil po dvou letech neustálého bombardování obrovskou úlevu. Jen o čtyři týdny později mu však během cesty do práce telefonát oznámil tragickou zprávu: jeho dcera Maysaa byla zabita střelbou z izraelského dronu, když se ukrývala ve stanu.
Letecká doprava se po letech turbulencí připravuje na rok 2026, který by mohl přinést vytouženou stabilitu. Cestující se však musí připravit na to, že létání bude vypadat jinak než doposud. Hlavním trendem se stává takzvaná „premiumizace“, tedy masivní rozšiřování nadstandardních služeb, které dříve byly dostupné jen na vybraných dálkových linkách. Zároveň se mění i samotná letiště a struktura trhu, na kterém probíhá vlna fúzí velkých dopravců.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v těchto chvílích míří na Floridu k jednomu z nejdůležitějších diplomatických setkání posledních let. V neděli se tam sejde s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby projednali nejnovější verzi mírového plánu, který by mohl ukončit vleklou válku s Ruskem. Ještě předtím, než jeho letadlo přistane v USA, čeká Zelenského zastávka v Kanadě u tamního premiéra Marka Carneyho a série krizových telefonátů s klíčovými evropskými spojenci, včetně Ursuly von der Leyen.
Meteorologové vydali varování před tvorbou ledovky. Nebezpečí hrozí zejména během sobotního večera na severu a severovýchodě Čech, konkrétně v Ústeckém a Libereckém kraji. Kombinace studené fronty a mrznoucích srážek může během pár okamžiků proměnit silnice i chodníky v nebezpečné kluziště, i když by situace měla polevit už během noci na neděli.