Třicetiletý Pavlo, bývalý operátor dronů, se ve svém malém bytě v Kyjevě pokouší otestovat svůj stroj, ale dron nereaguje. S úsměvem říká, že dnes to nepůjde. Pavlo se zúčastnil jednoho z nejnovějších a nejničivějších způsobů vedení války, kde drony s kamerami a smrtícími náložemi pronásledují vojáky a vojenskou techniku.
Před 80 lety, 6. srpna 1945, vstoupil svět do jaderné éry. Spojené státy svrhly atomovou bombu na japonské město Hirošima, která do konce roku zabila až 140 000 civilistů. Nedávné napětí mezi jadernými mocnostmi, konkrétně mezi USA a Ruskem, pak tento týden připomnělo, že hrozba jaderného konfliktu je stále aktuální a nikdy nezmizela.
Intenzivní debata, zda lze akce Izraele v Pásmu Gazy považovat za genocidu, rozdělila světovou odbornou veřejnost. Experti se sice neshodují v konečném verdiktu, ale většina z nich se kloní k tomu, že existují silné a věrohodné důkazy, které by takové obvinění mohly podpořit. Podle mezinárodního práva je konečné rozhodnutí v rukou Mezinárodního soudního dvora (ICJ), ale zatímco soudní proces běží, jsou miliony lidí vystaveny hrůzám války.
Třetí nejteplejší červenec v historii podle údajů klimatické služby Copernicus znamená mírný ústup od rekordních globálních teplot z minulých dvou let. I přesto však klimatická změna pokračuje a projevuje se extrémními jevy po celém světě. V uplynulém měsíci se například v Evropě střídaly vlny veder s katastrofálními povodněmi, což potvrdil i Carlo Buontempo, ředitel služby Copernicus.
Generace teenagerů, která se narodila s chytrým telefonem v ruce, často odmítá přijímat hovory. To může být pro rodiče frustrující, absurdní, nebo dokonce alarmující. Neochota „zvednout telefon“ však není jen generační rys. Naznačuje hlubší proměnu v komunikačních praktikách, sociálních normách a digitální etiketě. Za stereotypem „nedostupného“ teenagera se skrývá mnohem víc, co stojí za to rozluštit.
Rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua rozšířit vojenskou operaci v Gaze a převzít kontrolu nad městem Gaza čelí rostoucí domácí i mezinárodní kritice. Nový plán bezpečnostní kabinet sice schválil, ale obavy z přetrvávajícího konfliktu bez jasného konce narůstají.
Schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina by se mohla odehrát brzy, ale vyvolává mnoho otázek. Proč by se chtěl Trump s Putinem setkat? Trump chce využít svou osobnost a přesvědčit Putina k dohodě, protože se domnívá, že by se šest měsíců ruské neústupnosti mohlo zlomit osobním setkáním. Putin by naopak získal čas, který potřebuje, aby jeho ofenzíva, ve které se mu daří, postoupila ještě dál. Tím by se změnila situace na frontě, což by mu umožnilo vyjednávat z mnohem výhodnější pozice.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven setkat se s Vladimirem Putinem. To i přesto, že ruský vůdce odmítá jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump tím vyvrátil spekulace, že by přímé rozhovory mezi Zelenským a Putinem byly předběžnou podmínkou pro summit mezi USA a Ruskem.
Ministerstvo obrany USA zavedlo novou politiku, která by mohla znamenat odklon zbraní určených pro Ukrajinu zpět do amerických zásob. Tato změna je popsána v nedávno sepsaném interním dokumentu, který dává Pentagonu možnost přesměrovat určité zbraňové systémy a vybavení. Tímto by se miliardy dolarů, původně vyčleněné pro Ukrajinu, mohly využít na doplnění amerických vojenských zásob. Tento krok přichází v době, kdy se schyluje k možnému setkání prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Analýza obchodní politiky prezidenta Donalda Trumpa podle CNN ukazuje, že globální obchodní systém, jak ho známe, se významně mění, a to především kvůli jeho ambiciózním plánům a přesvědčení. V platnost vstoupil nový režim „recipročních“ cel, který je vyvrcholením Trumpovy dlouhodobé snahy o reorientaci světového obchodu.
Rodiny rukojmích se ostře vymezily proti rozhodnutí izraelského bezpečnostního kabinetu, které schválilo rozšíření války v Pásmu Gazy. Ve svém oficiálním prohlášení uvedly, že současná vláda takto vede Izrael k rozsáhlé katastrofě, která se dotkne nejen rukojmích, ale i vojáků.
Rozhodnutí Izraele eskalovat své vojenské operace v Gaze se setkalo s kritikou ze strany mezinárodních spojenců. Britský premiér Keir Starmer v pátečním prohlášení uvedl, že izraelská vláda by měla svůj plán okamžitě přehodnotit.
Plán izraelského premiéra Benjamina Netanjahua na rozšíření vojenských operací v Gaze vyvolal ostré spory. Varování přicházejí z řad armády, protestují rodiny rukojmích a panují obavy z dalších obětí mezi Palestinci.
Izraelský bezpečnostní kabinet se rozhodl schválit plán premiéra Benjamina Netanjahua na převzetí kontroly nad městem Gaza. Toto rozhodnutí přišlo navzdory sílícím mezinárodním obavám z humanitární krize v rozbombardovaném Pásmu a navzdory značnému nesouhlasu izraelské veřejnosti. Podle úřadu premiéra se nyní Izraelské obranné síly připraví na operaci, nicméně s příslibem, že zajistí dodávky humanitární pomoci civilistům mimo bojové zóny.
Společnost Solvay, jejíž továrna zpracovává vzácné zeminy už téměř 80 let, rozšiřuje svůj provoz na západním pobřeží Francie. Tyto kovy, kterých je celkem sedmnáct, jsou klíčové pro výrobu chytrých telefonů, elektromobilů, větrných turbín a lékařských přístrojů, jako jsou třeba magnetické rezonance. V současné době ale Čína dominuje v jejich těžbě, kde drží 70% podíl, a v rafinaci, kde má dokonce 90% podíl.
Nedávné setkání mezi zvláštním vyslancem prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem, a ruským prezidentem Vladimirem Putinem bylo podle všeho posledním aktem dosavadní Trumpovy politiky vůči Moskvě. Podle informací portálu Onet.pl jednal Witkoff s Putinem o návrhu na příměří, který USA připravily ve spolupráci s evropskými mocnostmi. Moskva dostala velmi výhodnou nabídku, a pokud ji odmítne, i ti největší sympatizanti Ruska ztratí veškeré iluze o možnosti dohody.
Americké námořnictvo se s rostoucím tlakem na modernizaci a přípravu na budoucí konflikty stále více zaměřuje na bezpilotní systémy. James Holmes z Námořní válečné akademie tvrdí, že menší a obratnější námořní drony by mohly sehrát klíčovou roli, obzvláště na začátku konfliktu. Bývalý inženýr námořnictva Jack Rowley souhlasí, ale zdůrazňuje, že je třeba pamatovat na potřeby hybridní flotily, která se skládá z lodí s posádkou i bezpilotních plavidel. Naskýtají se tak zásadní otázky: kam na amerických lodích umístit drony a jaké typy dronů vlastně námořnictvo potřebuje?
Evropská komise představila kontroverzní plán, podle kterého by Evropská unie platila chudším zemím za snižování emisí, uvedl web Politico. Údajně by se tak v zahraničí ušetřily miliony tun skleníkových plynů. Komise přiznala, že dopady tohoto návrhu ale neanalyzovala.
Asii zasáhlo extrémní počasí, které je důsledkem probíhajících klimatických změn. Zatímco Čínu, Pákistán a části Indie sužují přívalové deště, Japonsko a Jižní Koreu trápí úmorné vedro. Tyto extrémní výkyvy počasí si v regionu vyžádaly už stovky životů. Vědci uvádí, že klimatické změny způsobují, že jsou tyto výkyvy intenzivnější, častější a hůře předvídatelné. Podle Světové meteorologické organizace se Asie otepluje téměř dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr.