Princ z Walesu, William, otevřeně promluvil o tom, jak s Princeznou z Walesu, Catherine, řešili sdílení složitých rodinných událostí se svými dětmi. Konkrétně se jednalo o oznámení diagnózy rakoviny u Catherine a také u Krále Karla III.
Princ z Walesu, William, otevřeně promluvil o tom, jak s Princeznou z Walesu, Catherine, řešili sdílení složitých rodinných událostí se svými dětmi. Konkrétně se jednalo o oznámení diagnózy rakoviny u Catherine a také u Krále Karla III.
Princ William vysvětlil, že on a Catherine se rozhodli s dětmi, Princem Georgem (12), Princeznou Charlotte (10) a Princem Louisem (7), mnohem více komunikovat. Dodal, že z větší části platí, že ukrývání věcí před nimi nefunguje.
Každá rodina čelí svým vlastním těžkostem a výzvám, a způsob, jakým se s problémy vypořádá, je velmi individuální a závisí na daném okamžiku, poznamenal. Princ to uvedl během rozhovoru s brazilským televizním moderátorem Lucianem Huckem v Riu de Janeiro.
Rozhovor se uskutečnil v rámci Williamovy první návštěvy Latinské Ameriky, kam zavítal u příležitosti pátého ročníku jím založené ceny Earthshot Prize. Tato cena oceňuje lidi s inovativními nápady, které pomáhají řešit environmentální problémy planety, přičemž vítězové v každé kategorii získávají 1 milion liber na rozvoj svých projektů.
Princ William připustil, že občas s Catherine cítí, že s dětmi „až příliš sdílejí“ informace. Přesto však věří, že vysvětlování toho, jak se cítí, proč se věci dějí, a poskytování širšího pohledu na situaci pomáhá dětem lépe se s ní vyrovnat. Mohou tak být uvolněnější, než aby byly ve stresu z toho, co se před nimi skrývá.
Tam, kde nejsou odpovědi, se objevuje mnohem více otázek, konstatoval princ. Dodal, že je to neustálé hledání rovnováhy, jak a kdy co říct. Závěrem sdělil, že na rodičovství neexistuje žádný manuál, a člověk to prostě musí zvládnout, jak nejlépe umí.
Princezna z Walesu na začátku letošního ledna oznámila, že je po léčbě rakoviny v remisi. Král Karel III. v současné době nadále podstupuje léčbu.
V rozhovoru se hovořilo i o dalších tématech, například o mobilních telefonech. Princ William zopakoval, že jejich děti žádné telefony nemají.
Dodal, že jakmile George přejde na střední školu, možná by mohl dostat telefon s omezeným přístupem k internetu. Připustil, že v tuto chvíli se to stává „trochu napjatou záležitostí“, ale věří, že George rozumí jejich rozhodnutí.
Největší problém má rodina s přístupem k internetu. Princ se obává, že děti se mohou dostat k příliš mnoha věcem, které online vidět nepotřebují.
V žertu se moderátorovi Huckovi svěřil, že se často cítí jako taxikář, neboť buď on, nebo Catherine, vozí děti do školy a ze školy většinu dní. Zmínil se i o Earthshot Prize, která se letos poprvé konala v Brazílii.
William podotkl, že jsou v polovině z deseti let, které byly označeny za „dekádu změn“. Pokud má po nich zůstat trvalý odkaz, musí svět pracovat na ochraně a obnově planety právě v tomto období.
Uvedl, že je s pokrokem ceny Earthshot a s tím, kam svět směřuje v environmentálním a klimatickém leadershipu, spokojený. Zároveň ale dodal, že je stále potřeba udělat mnohem více. Mezi vítěze letošního ročníku patřily například projekty na obnovu tropických pralesů a iniciativa zaměřená na globální smlouvu o oceánech.
Princ z Walesu, William, otevřeně promluvil o tom, jak s Princeznou z Walesu, Catherine, řešili sdílení složitých rodinných událostí se svými dětmi. Konkrétně se jednalo o oznámení diagnózy rakoviny u Catherine a také u Krále Karla III.
Plány na mezinárodní stabilizační síly s mandátem OSN, které by měly odzbrojit Hamás v Gaze, čelí rostoucímu odporu. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že se nehodlají podílet na misi, neboť dosud nevidí jasný právní rámec pro její fungování. Toto rozhodnutí, oznámené vyslancem Dr. Anwarem Gargashou v Abú Dhabí, odráží širší pochybnosti arabských států o podmínkách rezoluce navržené Spojenými státy.
Kanadě byl 10. listopadu 2025 odebrán oficiální status země bez spalniček, a to v důsledku rozsáhlé epidemie, která v uplynulém roce postihla tisíce lidí. Toto rozhodnutí oznámila Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), která funguje jako regionální pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Ameriku. Epidemiologové tuto změnu očekávali, protože spalničky jsou extrémně nakažlivé a pokles míry proočkovanosti v Kanadě a dalších zemích zanechal mnoho dětí nechráněných.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.