Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Soud konstatoval, že pro další zadržení neexistuje opodstatnění, neboť pominulo riziko ovlivňování svědků či tajných dohod. Nicméně Sarkozy bude muset dodržovat přísná omezení. Podle informací France Info mu bylo zakázáno opustit Francii. Za zvláštní lze považovat nařízení, které mu zapovídá kontakt nejen s dalšími obžalovanými v libyjské kauze, ale i s ministrem spravedlnosti Géraldem Darmaninem, který ho během jeho krátké izolace kontroverzně navštívil.
Sarkozyho právníci zdůraznili, že vazba způsobila jejich klientovi velké utrpení. Jean-Michel Darrois prohlásil, že ačkoliv je exprezident „silný a statečný muž“, izolace pro něj byla nesmírně těžká. Advokát Christophe Ingrain upozornil soud na to, že Sarkozy bude paradoxně v bezpečí spíše na svobodě než ve vězení. Ingrain popsal, že Sarkozy byl na samotce v cele o rozloze devět metrů čtverečních držen kvůli vlastní bezpečnosti. Přesto tam čelil hrozbám smrti, slyšel křik a byl svědkem situace, kdy si vězeň v sousední cele ublížil. Kvůli obavám, že by jídlo mohlo být znečištěno, konzumoval Sarkozy ve vězení podle týdeníku Le Point pouze jogurty.
Tiskové zprávy po nástupu Sarkozyho do věznice potvrdily, že bezpečnostní tým chránící bývalé prezidenty byl trvale umístěn v celách hned vedle Sarkozyho, a to po celou dobu jeho pobytu. Ministr vnitra Nuñez potvrdil, že bývalý prezident má nárok na ochranu vzhledem ke svému postavení a existujícímu bezpečnostnímu riziku. Sarkozy byl držen na izolačním oddělení věznice La Santé, aby byl jeho kontakt s ostatními odsouzenými minimální.
Přítomnost policistů ve věznici však vyvolala protesty odborů vězeňské stráže. Odborář Nicolas Peyrin z CGT prohlásil, že personál věznice je plně kompetentní zajistit bezpečnost vězňů a policisté tak nepředstavují žádnou „přidanou hodnotu“. Podobně se vyjádřil i Wilfried Fonck, šéf jiného odborového svazu, který pro rádio RTL uvedl, že se tím v podstatě říká, že strážní neumí svou práci. Upozornil, že se jedná o nevídanou situaci, kdy jsou uvnitř vězení dva civilisté, kteří neznají tamní systém.
Syn exprezidenta, Louis Sarkozy, rozhodnutí soudu okamžitě přivítal emotivním příspěvkem na sociálních sítích s fotografií z dětství a heslem: „Ať žije svoboda!“ Pro Sarkozyho právníka Christopha Ingraina je propuštění jen prvním krokem a prioritou nyní zůstává důkladná příprava na nadcházející odvolací slyšení.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.
Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.
Laďka Něrgešová je už nějaký čas opět součástí týmu, který na Primě pro televizní diváky připravuje zprávy ze šoubyznysu. Snad každý v Česku ví, čím si moderátorka prochází, přesto se sama rozhodla vrátit na obrazovku. A nejen tam. Nemá totiž problém ani vyrazit mezi lidi.
Agáta Hanychová a Pavel Novotný si nedávno vyměnili vzkazy přes média, ale napětí mezi nimi tím ani zdaleka nepominulo. Důkazem jsou nejnovější slova influencerky, která dala jasně najevo, že si za tím, co řekla poprvé, stojí.