Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Soud konstatoval, že pro další zadržení neexistuje opodstatnění, neboť pominulo riziko ovlivňování svědků či tajných dohod. Nicméně Sarkozy bude muset dodržovat přísná omezení. Podle informací France Info mu bylo zakázáno opustit Francii. Za zvláštní lze považovat nařízení, které mu zapovídá kontakt nejen s dalšími obžalovanými v libyjské kauze, ale i s ministrem spravedlnosti Géraldem Darmaninem, který ho během jeho krátké izolace kontroverzně navštívil.
Sarkozyho právníci zdůraznili, že vazba způsobila jejich klientovi velké utrpení. Jean-Michel Darrois prohlásil, že ačkoliv je exprezident „silný a statečný muž“, izolace pro něj byla nesmírně těžká. Advokát Christophe Ingrain upozornil soud na to, že Sarkozy bude paradoxně v bezpečí spíše na svobodě než ve vězení. Ingrain popsal, že Sarkozy byl na samotce v cele o rozloze devět metrů čtverečních držen kvůli vlastní bezpečnosti. Přesto tam čelil hrozbám smrti, slyšel křik a byl svědkem situace, kdy si vězeň v sousední cele ublížil. Kvůli obavám, že by jídlo mohlo být znečištěno, konzumoval Sarkozy ve vězení podle týdeníku Le Point pouze jogurty.
Tiskové zprávy po nástupu Sarkozyho do věznice potvrdily, že bezpečnostní tým chránící bývalé prezidenty byl trvale umístěn v celách hned vedle Sarkozyho, a to po celou dobu jeho pobytu. Ministr vnitra Nuñez potvrdil, že bývalý prezident má nárok na ochranu vzhledem ke svému postavení a existujícímu bezpečnostnímu riziku. Sarkozy byl držen na izolačním oddělení věznice La Santé, aby byl jeho kontakt s ostatními odsouzenými minimální.
Přítomnost policistů ve věznici však vyvolala protesty odborů vězeňské stráže. Odborář Nicolas Peyrin z CGT prohlásil, že personál věznice je plně kompetentní zajistit bezpečnost vězňů a policisté tak nepředstavují žádnou „přidanou hodnotu“. Podobně se vyjádřil i Wilfried Fonck, šéf jiného odborového svazu, který pro rádio RTL uvedl, že se tím v podstatě říká, že strážní neumí svou práci. Upozornil, že se jedná o nevídanou situaci, kdy jsou uvnitř vězení dva civilisté, kteří neznají tamní systém.
Syn exprezidenta, Louis Sarkozy, rozhodnutí soudu okamžitě přivítal emotivním příspěvkem na sociálních sítích s fotografií z dětství a heslem: „Ať žije svoboda!“ Pro Sarkozyho právníka Christopha Ingraina je propuštění jen prvním krokem a prioritou nyní zůstává důkladná příprava na nadcházející odvolací slyšení.
V Česku začíná víkend, který může být - co se počasí týká, rekordní v několika ohledech. Padnout může absolutní teplotní rekord a klidně i noční teplotní rekord. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Poslední červnový víkend přinesl jen další obavy o křehké příměří na Blízkém východě. Donald Trump sice nechtěl dopředu říct, jak Američané zareagují na íránský útok na nákladní loď, ale v sobotu již víme, jak odveta vypadala. Informovala o tom britská stanice BBC.
České zápasy na mistrovství světa byly těmi posledními, které náš nejlepší útočník Patrik Schick odehrál v dresu národního týmu. Schick ve čtvrtek oznámil, že jeho reprezentační kariéra již nebude pokračovat.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.