Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Soud konstatoval, že pro další zadržení neexistuje opodstatnění, neboť pominulo riziko ovlivňování svědků či tajných dohod. Nicméně Sarkozy bude muset dodržovat přísná omezení. Podle informací France Info mu bylo zakázáno opustit Francii. Za zvláštní lze považovat nařízení, které mu zapovídá kontakt nejen s dalšími obžalovanými v libyjské kauze, ale i s ministrem spravedlnosti Géraldem Darmaninem, který ho během jeho krátké izolace kontroverzně navštívil.
Sarkozyho právníci zdůraznili, že vazba způsobila jejich klientovi velké utrpení. Jean-Michel Darrois prohlásil, že ačkoliv je exprezident „silný a statečný muž“, izolace pro něj byla nesmírně těžká. Advokát Christophe Ingrain upozornil soud na to, že Sarkozy bude paradoxně v bezpečí spíše na svobodě než ve vězení. Ingrain popsal, že Sarkozy byl na samotce v cele o rozloze devět metrů čtverečních držen kvůli vlastní bezpečnosti. Přesto tam čelil hrozbám smrti, slyšel křik a byl svědkem situace, kdy si vězeň v sousední cele ublížil. Kvůli obavám, že by jídlo mohlo být znečištěno, konzumoval Sarkozy ve vězení podle týdeníku Le Point pouze jogurty.
Tiskové zprávy po nástupu Sarkozyho do věznice potvrdily, že bezpečnostní tým chránící bývalé prezidenty byl trvale umístěn v celách hned vedle Sarkozyho, a to po celou dobu jeho pobytu. Ministr vnitra Nuñez potvrdil, že bývalý prezident má nárok na ochranu vzhledem ke svému postavení a existujícímu bezpečnostnímu riziku. Sarkozy byl držen na izolačním oddělení věznice La Santé, aby byl jeho kontakt s ostatními odsouzenými minimální.
Přítomnost policistů ve věznici však vyvolala protesty odborů vězeňské stráže. Odborář Nicolas Peyrin z CGT prohlásil, že personál věznice je plně kompetentní zajistit bezpečnost vězňů a policisté tak nepředstavují žádnou „přidanou hodnotu“. Podobně se vyjádřil i Wilfried Fonck, šéf jiného odborového svazu, který pro rádio RTL uvedl, že se tím v podstatě říká, že strážní neumí svou práci. Upozornil, že se jedná o nevídanou situaci, kdy jsou uvnitř vězení dva civilisté, kteří neznají tamní systém.
Syn exprezidenta, Louis Sarkozy, rozhodnutí soudu okamžitě přivítal emotivním příspěvkem na sociálních sítích s fotografií z dětství a heslem: „Ať žije svoboda!“ Pro Sarkozyho právníka Christopha Ingraina je propuštění jen prvním krokem a prioritou nyní zůstává důkladná příprava na nadcházející odvolací slyšení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.