Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Soud konstatoval, že pro další zadržení neexistuje opodstatnění, neboť pominulo riziko ovlivňování svědků či tajných dohod. Nicméně Sarkozy bude muset dodržovat přísná omezení. Podle informací France Info mu bylo zakázáno opustit Francii. Za zvláštní lze považovat nařízení, které mu zapovídá kontakt nejen s dalšími obžalovanými v libyjské kauze, ale i s ministrem spravedlnosti Géraldem Darmaninem, který ho během jeho krátké izolace kontroverzně navštívil.
Sarkozyho právníci zdůraznili, že vazba způsobila jejich klientovi velké utrpení. Jean-Michel Darrois prohlásil, že ačkoliv je exprezident „silný a statečný muž“, izolace pro něj byla nesmírně těžká. Advokát Christophe Ingrain upozornil soud na to, že Sarkozy bude paradoxně v bezpečí spíše na svobodě než ve vězení. Ingrain popsal, že Sarkozy byl na samotce v cele o rozloze devět metrů čtverečních držen kvůli vlastní bezpečnosti. Přesto tam čelil hrozbám smrti, slyšel křik a byl svědkem situace, kdy si vězeň v sousední cele ublížil. Kvůli obavám, že by jídlo mohlo být znečištěno, konzumoval Sarkozy ve vězení podle týdeníku Le Point pouze jogurty.
Tiskové zprávy po nástupu Sarkozyho do věznice potvrdily, že bezpečnostní tým chránící bývalé prezidenty byl trvale umístěn v celách hned vedle Sarkozyho, a to po celou dobu jeho pobytu. Ministr vnitra Nuñez potvrdil, že bývalý prezident má nárok na ochranu vzhledem ke svému postavení a existujícímu bezpečnostnímu riziku. Sarkozy byl držen na izolačním oddělení věznice La Santé, aby byl jeho kontakt s ostatními odsouzenými minimální.
Přítomnost policistů ve věznici však vyvolala protesty odborů vězeňské stráže. Odborář Nicolas Peyrin z CGT prohlásil, že personál věznice je plně kompetentní zajistit bezpečnost vězňů a policisté tak nepředstavují žádnou „přidanou hodnotu“. Podobně se vyjádřil i Wilfried Fonck, šéf jiného odborového svazu, který pro rádio RTL uvedl, že se tím v podstatě říká, že strážní neumí svou práci. Upozornil, že se jedná o nevídanou situaci, kdy jsou uvnitř vězení dva civilisté, kteří neznají tamní systém.
Syn exprezidenta, Louis Sarkozy, rozhodnutí soudu okamžitě přivítal emotivním příspěvkem na sociálních sítích s fotografií z dětství a heslem: „Ať žije svoboda!“ Pro Sarkozyho právníka Christopha Ingraina je propuštění jen prvním krokem a prioritou nyní zůstává důkladná příprava na nadcházející odvolací slyšení.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné době neeviduje žádné známky toho, že by v souvislosti s nákazou na výletní lodi MV Hondius hrozilo vypuknutí rozsáhlé epidemie hantaviru. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus však během tiskové konference v Madridu varoval, že situace se může změnit. Vzhledem k dlouhé inkubační době viru je podle něj pravděpodobné, že se v nadcházejících týdnech objeví další potvrzené případy.
Blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga má být podle Bílého domu historickým okamžikem, který potvrdí Trumpův nezaměnitelný vliv na světové dění. Navzdory velkolepým přípravám se však nad setkáním vznáší stín vleklé války s Íránem, která podle řady analytiků webu CNN prezidentovu autoritu spíše oslabuje. Místo triumfálního gesta silného muže může návštěva Pekingu ukázat limity americké moci v době, kdy Washington sám přispívá ke globální nestabilitě.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v hluboké krizi a čelí reálné hrozbě, že po necelých dvou letech ve funkci přijde o svůj úřad. Po drtivé porážce Labouristické strany v nedávných místních volbách v Anglii, Skotsku a Walesu se uvnitř strany zvedla vlna odporu, která nyní zasahuje i nejvyšší vládní patra. Pondělní projev, který měl jeho pozici stabilizovat, situaci spíše zhoršil a počet poslanců veřejně volajících po jeho rezignaci přesáhl sedmdesátku.