Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Soud konstatoval, že pro další zadržení neexistuje opodstatnění, neboť pominulo riziko ovlivňování svědků či tajných dohod. Nicméně Sarkozy bude muset dodržovat přísná omezení. Podle informací France Info mu bylo zakázáno opustit Francii. Za zvláštní lze považovat nařízení, které mu zapovídá kontakt nejen s dalšími obžalovanými v libyjské kauze, ale i s ministrem spravedlnosti Géraldem Darmaninem, který ho během jeho krátké izolace kontroverzně navštívil.
Sarkozyho právníci zdůraznili, že vazba způsobila jejich klientovi velké utrpení. Jean-Michel Darrois prohlásil, že ačkoliv je exprezident „silný a statečný muž“, izolace pro něj byla nesmírně těžká. Advokát Christophe Ingrain upozornil soud na to, že Sarkozy bude paradoxně v bezpečí spíše na svobodě než ve vězení. Ingrain popsal, že Sarkozy byl na samotce v cele o rozloze devět metrů čtverečních držen kvůli vlastní bezpečnosti. Přesto tam čelil hrozbám smrti, slyšel křik a byl svědkem situace, kdy si vězeň v sousední cele ublížil. Kvůli obavám, že by jídlo mohlo být znečištěno, konzumoval Sarkozy ve vězení podle týdeníku Le Point pouze jogurty.
Tiskové zprávy po nástupu Sarkozyho do věznice potvrdily, že bezpečnostní tým chránící bývalé prezidenty byl trvale umístěn v celách hned vedle Sarkozyho, a to po celou dobu jeho pobytu. Ministr vnitra Nuñez potvrdil, že bývalý prezident má nárok na ochranu vzhledem ke svému postavení a existujícímu bezpečnostnímu riziku. Sarkozy byl držen na izolačním oddělení věznice La Santé, aby byl jeho kontakt s ostatními odsouzenými minimální.
Přítomnost policistů ve věznici však vyvolala protesty odborů vězeňské stráže. Odborář Nicolas Peyrin z CGT prohlásil, že personál věznice je plně kompetentní zajistit bezpečnost vězňů a policisté tak nepředstavují žádnou „přidanou hodnotu“. Podobně se vyjádřil i Wilfried Fonck, šéf jiného odborového svazu, který pro rádio RTL uvedl, že se tím v podstatě říká, že strážní neumí svou práci. Upozornil, že se jedná o nevídanou situaci, kdy jsou uvnitř vězení dva civilisté, kteří neznají tamní systém.
Syn exprezidenta, Louis Sarkozy, rozhodnutí soudu okamžitě přivítal emotivním příspěvkem na sociálních sítích s fotografií z dětství a heslem: „Ať žije svoboda!“ Pro Sarkozyho právníka Christopha Ingraina je propuštění jen prvním krokem a prioritou nyní zůstává důkladná příprava na nadcházející odvolací slyšení.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.