Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Tuto volební houževnatost dokládají nedávné volby ve třech státech střední Evropy, kde se po předchozích porážkách a masových protestech vrátili populisté nebo jejich spojenci k moci.
V Česku se hnutí ANO pod vedením Andreje Babiše stalo největší stranou v posledních parlamentních volbách a směřuje k návratu do vlády. Babiš se tak stane premiérem čtyři roky po předchozí volební porážce, ke které vedly skandály s konfliktem zájmů a masové protesty.
Na Slovensku se Robert Fico, lídr strany Smer a tvrdý zastánce antiimigrační politiky, vrátil do funkce premiéra v roce 2023. Stalo se tak pět let poté, co rezignoval v důsledku lidových protestů, které vyvolala vražda investigativního novináře. Fico mezitím opustil podporu Ukrajiny a navázal užší vazby s Ruskem.
V Polsku prezidentský kandidát pravicové strany Právo a spravedlnost (PiS), Karol Nawrocki, těsně zvítězil v červnových prezidentských volbách 2025. Jeho vítězství přišlo necelé dva roky poté, co byla národně a sociálně konzervativní PiS odstraněna z vlády koalicí liberálů.
Podle komentátora Albina Sybery je odolnost populismu ve všech třech zemích založena na podobných faktorech, zejména na polarizaci a nespokojenosti s ekonomikou. Liberální a centristické strany nebyly schopny najít trvalé řešení ekonomické nespokojenosti, která pramení z rychlých změn, jako je například mizení tradičních výrobních pracovních míst. Populistické strany sice také nenabízejí dlouhodobá řešení, ale jsou mnohem úspěšnější v politickém zneužívání této nespokojenosti.
Populisty dále posiluje jejich schopnost nabídnout jasnou vizi – často silný smysl pro národní identitu odkazující k údajné „zlaté éře“, což se shoduje s Trumpovým heslem „Udělejme Ameriku znovu skvělou“. Steven Levitsky, profesor politologie na Harvardu, tvrdí, že krajní pravice je v současné době jedinou silou ve většině západních demokracií, která má skutečnou ideologii, vášeň a projekt.
Současná politika se stále méně točí kolem tradiční osy levice-pravice, ale spíše se dělí na kosmopolitní (městské, liberální, sekulární) a populistické (venkovské, národně-etnické, náboženské) linie. Bývalý americký velvyslanec Eric Rubin varoval, že spoléhání centristických stran na obranu demokratických ideálů nemusí být účinné. Mnozí lidé na světě jsou totiž ochotni vyměnit část svobody za ekonomickou jistotu nebo národní bezpečnost.
Nejextrémnějším příkladem je Maďarsko, kde Viktor Orbán, kterého Trump považuje za vzor, vyhrál čtyři volby v řadě za pomoci manipulace s volebními obvody a ovládnutí institucí. Rubin varuje, že americká trajektorie má blízké paralely s Maďarskem a že kombinace ekonomického otřesu a cílevědomého ideologického projektu k udržení moci představuje vážnou hrozbu pro demokracii. Úspěch populismu podle něj spočívá v nalezení způsobu, jak si udržet a uchvátit moc, a to bez ohledu na přání většiny.
Evropské státy se v závěru letošního roku potýkají s mimořádně silnou vlnou chřipky, kterou pohání nová, vysoce nakažlivá varianta viru. Podle varování Světové zdravotnické organizace (WHO) čelí řada nemocnic extrémnímu náporu, který komplikuje fakt, že epidemie vypukla o měsíc dříve, než bývá zvykem.
Americký prezident Donald Trump nedávno vyhlásil „totální blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní. Tento krok, který je součástí širší operace Southern Spear (Jižní kopí), posouvá dosavadní námořní demonstrace a protidrogové razie do roviny agresivní ekonomické války.
Britský král Karel III. ve svém tradičním vánočním poselství, které letos pronesl z historické kaple Westminster Abbey, vyzval národ k jednotě a vzájemnému porozumění v čím dál více rozděleném světě.
Marina Lacerda, jedna z žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, ostře vyzvala k tomu, aby byl Andrew Mountbatten-Windsor konečně pohnán ke spravedlnosti.
I přes neutichající zprávy o klimatických hrozbách přinesl rok 2025 několik zásadních vítězství pro naši planetu, která potvrzují, že úsilí o ochranu životního prostředí přináší reálné výsledky.
Západ poprvé od začátku války formuluje ucelený plán, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny po případném příměří. Berlínská jednání odhalují posun Evropy od pasivity k odpovědnosti, ale také hluboké slabiny evropské obrany, rostoucí americký izolacionismus a trvající nedůvěru vůči Rusku. Návrh stojí na silné ukrajinské armádě, omezené evropské vojenské přítomnosti a americké zpravodajské dominanci. Jde o realistický rámec a zároveň test, zda se Západ dokáže poučit z vlastních chyb.
Vědci z prestižních univerzit, jako jsou Harvard a Oxford, vyvíjejí jednoduchý krevní test, který dokáže předpovědět, u kterých pacientů hrozí nejvyšší riziko vážných komplikací spojených s hypertrofickou kardiomyopatií (HCM).
Evropští lídři se v úterý rázně postavili za autonomii Grónska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro tento arktický ostrov.
Známý MMA bojovník Karlos Vémola skončil na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ve vazební věznici. Soudce tak vyhověl žádosti žalobce, který se obával, že by zápasník mohl kvůli hrozbě velmi přísného trestu uprchnout.
Vize budoucnosti, ve které umělá inteligence (AI) přebírá kontrolu nad planetou, již není jen námětem pro sci-fi filmy. Přední světoví experti, včetně otce zakladatele moderní AI Geoffreyho Hintona nebo vizionáře Elona Muska, varují před scénářem, kdy nás naše vlastní výtvory mohou vyhladit.
Skupina třinácti evropských států a Japonsko ostře odsoudily nedávné rozhodnutí izraelské vlády legalizovat devatenáct osadnických základen na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Opakovaná kritika Donalda Trumpa na adresu Evropské unie staví evropské politiky před dříve nepředstavitelnou výzvu. Starý kontinent se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou plnit roli hlavního garanta jeho bezpečnosti. Podle mnoha hlasů, včetně německých zákonodárců, éra automatických amerických záruk definitivně skončila. Evropa je proto nucena budovat vlastní obranné kapacity mnohem rychleji, než se původně plánovalo.