Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Tuto volební houževnatost dokládají nedávné volby ve třech státech střední Evropy, kde se po předchozích porážkách a masových protestech vrátili populisté nebo jejich spojenci k moci.
V Česku se hnutí ANO pod vedením Andreje Babiše stalo největší stranou v posledních parlamentních volbách a směřuje k návratu do vlády. Babiš se tak stane premiérem čtyři roky po předchozí volební porážce, ke které vedly skandály s konfliktem zájmů a masové protesty.
Na Slovensku se Robert Fico, lídr strany Smer a tvrdý zastánce antiimigrační politiky, vrátil do funkce premiéra v roce 2023. Stalo se tak pět let poté, co rezignoval v důsledku lidových protestů, které vyvolala vražda investigativního novináře. Fico mezitím opustil podporu Ukrajiny a navázal užší vazby s Ruskem.
V Polsku prezidentský kandidát pravicové strany Právo a spravedlnost (PiS), Karol Nawrocki, těsně zvítězil v červnových prezidentských volbách 2025. Jeho vítězství přišlo necelé dva roky poté, co byla národně a sociálně konzervativní PiS odstraněna z vlády koalicí liberálů.
Podle komentátora Albina Sybery je odolnost populismu ve všech třech zemích založena na podobných faktorech, zejména na polarizaci a nespokojenosti s ekonomikou. Liberální a centristické strany nebyly schopny najít trvalé řešení ekonomické nespokojenosti, která pramení z rychlých změn, jako je například mizení tradičních výrobních pracovních míst. Populistické strany sice také nenabízejí dlouhodobá řešení, ale jsou mnohem úspěšnější v politickém zneužívání této nespokojenosti.
Populisty dále posiluje jejich schopnost nabídnout jasnou vizi – často silný smysl pro národní identitu odkazující k údajné „zlaté éře“, což se shoduje s Trumpovým heslem „Udělejme Ameriku znovu skvělou“. Steven Levitsky, profesor politologie na Harvardu, tvrdí, že krajní pravice je v současné době jedinou silou ve většině západních demokracií, která má skutečnou ideologii, vášeň a projekt.
Současná politika se stále méně točí kolem tradiční osy levice-pravice, ale spíše se dělí na kosmopolitní (městské, liberální, sekulární) a populistické (venkovské, národně-etnické, náboženské) linie. Bývalý americký velvyslanec Eric Rubin varoval, že spoléhání centristických stran na obranu demokratických ideálů nemusí být účinné. Mnozí lidé na světě jsou totiž ochotni vyměnit část svobody za ekonomickou jistotu nebo národní bezpečnost.
Nejextrémnějším příkladem je Maďarsko, kde Viktor Orbán, kterého Trump považuje za vzor, vyhrál čtyři volby v řadě za pomoci manipulace s volebními obvody a ovládnutí institucí. Rubin varuje, že americká trajektorie má blízké paralely s Maďarskem a že kombinace ekonomického otřesu a cílevědomého ideologického projektu k udržení moci představuje vážnou hrozbu pro demokracii. Úspěch populismu podle něj spočívá v nalezení způsobu, jak si udržet a uchvátit moc, a to bez ohledu na přání většiny.
Strategie národní obrany (NDS) pro rok 2026 konečně přiznává to, co je již delší dobu zřejmé: americká obranná průmyslová základna (DIB) je v rozvratu. Průmyslová síla se opět stává klíčovým prvkem v soutěži velmocí. Ačkoliv dokument správně volá po „obrodě amerického průmyslu, jaká nastane jednou za století“, navržená opatření jsou podle odborníků nedostatečná vzhledem k hloubce strukturálních problémů, kterým armáda USA čelí.
V arktickém městě Nuuk, které má pouhých 20 000 obyvatel, se v těchto dnech odehrává zásadní diplomatický posun. Kanada zde v pátek 6. února 2026 oficiálně otevřela svůj nový konzulát, čímž vyslala jasný signál o své nové strategii v Arktidě. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na ovládnutí Grónska, a kanadský premiér Mark Carney se tak snaží vybudovat protiváhu americkému vlivu.
Itálie se v otázce společného evropského dluhu nečekaně přiklonila na stranu Německa. Přestože Řím tuto myšlenku dlouhodobě prosazoval, nyní se rozhodl zchladit návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Italská vláda se tak chce vyhnout tomu, aby přilévala olej do ohně v narůstajícím sporu mezi Paříží a Berlínem.
Vědci varují, že se svět nachází blíže „bodu, odkud není návratu“, než se dosud předpokládalo. Po překročení této hranice již nebude možné zastavit nekontrolované globální oteplování. Pokračující nárůst teplot by mohl spustit klimatické body zvratu, které vyvolají kaskádu dalších změn a zpětných vazeb.
Jiřina Bohdalová v květnu oslaví 95. narozeniny, ale i někteří mladší lidé jí mohou závidět, jak je stále aktivní. Není ani vyloučeno, že jedna z nejslavnějších českých hereček natočí další celovečerní film. Je už nějaký projekt v procesu?
Meteorologická zima pokračuje až do konce února, ale sníh se z nížin vytratil již v posledních dnech. Na horách se ale místy drží desítky centimetrů sněhové pokrývky. Další nadílky se na některých místech v Česku dočkáme snad o víkendu.
Lucie Vondráčková je už nějaký čas zdánlivě opět k mání, protože vztah se zápasníkem Zdeňkem Polívkou skončil rozchodem. Ctitelé oblíbené herečky a zpěvačky ale obdrželi špatnou zprávu přímo z jejích úst.
Česko bude na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci, která se v Německu uskuteční o nadcházejícím víkendu, reprezentovat prezident Petr Pavel. Potvrdil to Pražský hrad, který odhalil program hlavy státu na této události.
Smutná zpráva zasáhla Bena Cristovaa, který je jednou z největších hvězd české hudební scény. Kořeny má ale díky otci v Africe. S tatínkem už se ale neuvidí. Fanouškům totiž prozradil, že táta přišel o život při dopravní nehodě.
V USA se objevil dokument, podle kterého řekl americký prezident Donald Trump před dvaceti lety policistovi, že každý ví, co dělá sexuální delikvent Jeffrey Epstein. Jde o dokument FBI zveřejněný ministerstvem spravedlnosti, upozornila britská stanice BBC.
Až bude ve čtvrtek na programu v rámci Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo pětikilometrový rychlobruslařský závod žen, čeští fanoušci v něm budou moct fandit loučící se legendě Martině Sáblíkové. Ta totiž dostala svolení od lékařů, že se může závodu zúčastnit poté, co nemohla kvůli nemoci závodit na tříkilometrové trati.
Česko v uplynulém týdnu zasáhla smutná zpráva. Zemřela legendární herečka Jana Brejchová, bylo jí 86 let. Lidé se s ní budou moci rozloučit během příštího týdne. Rodina už totiž rozhodla o podobě posledního rozloučení.