Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Tuto volební houževnatost dokládají nedávné volby ve třech státech střední Evropy, kde se po předchozích porážkách a masových protestech vrátili populisté nebo jejich spojenci k moci.
V Česku se hnutí ANO pod vedením Andreje Babiše stalo největší stranou v posledních parlamentních volbách a směřuje k návratu do vlády. Babiš se tak stane premiérem čtyři roky po předchozí volební porážce, ke které vedly skandály s konfliktem zájmů a masové protesty.
Na Slovensku se Robert Fico, lídr strany Smer a tvrdý zastánce antiimigrační politiky, vrátil do funkce premiéra v roce 2023. Stalo se tak pět let poté, co rezignoval v důsledku lidových protestů, které vyvolala vražda investigativního novináře. Fico mezitím opustil podporu Ukrajiny a navázal užší vazby s Ruskem.
V Polsku prezidentský kandidát pravicové strany Právo a spravedlnost (PiS), Karol Nawrocki, těsně zvítězil v červnových prezidentských volbách 2025. Jeho vítězství přišlo necelé dva roky poté, co byla národně a sociálně konzervativní PiS odstraněna z vlády koalicí liberálů.
Podle komentátora Albina Sybery je odolnost populismu ve všech třech zemích založena na podobných faktorech, zejména na polarizaci a nespokojenosti s ekonomikou. Liberální a centristické strany nebyly schopny najít trvalé řešení ekonomické nespokojenosti, která pramení z rychlých změn, jako je například mizení tradičních výrobních pracovních míst. Populistické strany sice také nenabízejí dlouhodobá řešení, ale jsou mnohem úspěšnější v politickém zneužívání této nespokojenosti.
Populisty dále posiluje jejich schopnost nabídnout jasnou vizi – často silný smysl pro národní identitu odkazující k údajné „zlaté éře“, což se shoduje s Trumpovým heslem „Udělejme Ameriku znovu skvělou“. Steven Levitsky, profesor politologie na Harvardu, tvrdí, že krajní pravice je v současné době jedinou silou ve většině západních demokracií, která má skutečnou ideologii, vášeň a projekt.
Současná politika se stále méně točí kolem tradiční osy levice-pravice, ale spíše se dělí na kosmopolitní (městské, liberální, sekulární) a populistické (venkovské, národně-etnické, náboženské) linie. Bývalý americký velvyslanec Eric Rubin varoval, že spoléhání centristických stran na obranu demokratických ideálů nemusí být účinné. Mnozí lidé na světě jsou totiž ochotni vyměnit část svobody za ekonomickou jistotu nebo národní bezpečnost.
Nejextrémnějším příkladem je Maďarsko, kde Viktor Orbán, kterého Trump považuje za vzor, vyhrál čtyři volby v řadě za pomoci manipulace s volebními obvody a ovládnutí institucí. Rubin varuje, že americká trajektorie má blízké paralely s Maďarskem a že kombinace ekonomického otřesu a cílevědomého ideologického projektu k udržení moci představuje vážnou hrozbu pro demokracii. Úspěch populismu podle něj spočívá v nalezení způsobu, jak si udržet a uchvátit moc, a to bez ohledu na přání většiny.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.