Plány na mezinárodní stabilizační síly s mandátem OSN, které by měly odzbrojit Hamás v Gaze, čelí rostoucímu odporu. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že se nehodlají podílet na misi, neboť dosud nevidí jasný právní rámec pro její fungování. Toto rozhodnutí, oznámené vyslancem Dr. Anwarem Gargashou v Abú Dhabí, odráží širší pochybnosti arabských států o podmínkách rezoluce navržené Spojenými státy.
Podle amerického návrhu by stabilizační síly pod vedením USA měly být hlavním nástrojem pro nastolení bezpečnosti v Gaze po odchodu Izraele. Nicméně Jordánsko ústy krále Abdulláha již dříve vyloučilo účast svých vojsk. Izrael zase odmítl, aby se do mise zapojilo Turecko. Ázerbájdžán, o němž se dříve uvažovalo jako o možném přispěvateli, se nezúčastnil plánovací schůzky a stanovil podmínku účasti v podobě plného příměří.
Arabské státy se domnívají, že větší odpovědnost by měla nést samostatná palestinská civilní policie. Navíc mezinárodní právo zakazuje vstup cizích vojsk na okupované palestinské území bez výslovného souhlasu Palestinců. Bez takového souhlasu by byly síly považovány za donucovací a stabilizující protiprávní izraelskou okupaci.
To potvrdil i palestinsko-americký spoluautor plánu příměří Jamal Nusseibeh, který zdůraznil, že mise musí vynucovat mezinárodní právo a mít jasný cíl ukončit okupaci v kontextu suverénního palestinského státu. Americký návrh přitom neobsahuje žádnou zmínku o Západním břehu, palestinském státu ani řešení v podobě dvou států.
Americký návrh definuje účel stabilizačních sil jako pomoc při demilitarizaci Pásma Gazy, včetně zničení vojenské infrastruktury Hamásu a trvalého odzbrojení nestátních ozbrojených skupin. Síly by měly mít pravomoc použít „veškerá nezbytná opatření“ k dosažení těchto cílů.
Stabilizační síly by byly podřízeny „radě pro mír“ (Board of Peace), které by předsedal Donald Trump, a nikoliv OSN. To vyvolává obavy arabských států, včetně Kataru, že mandát je příliš rozsáhlý a zasahuje do role správy Gazy, která by měla být vyhrazena pro palestinský technokratický výbor. Návrh také otevírá možnost vyloučení organizací, které „zneužily humanitární pomoc“, což by teoreticky mohlo směřovat k organizaci UNRWA, jejíž postavení jako zákonného distributora pomoci potvrdil Mezinárodní soudní dvůr.
Francie a Saúdská Arábie požadují, aby rezoluce obsahovala zmínku o palestinském státu, přičemž Rijád to označuje za nutnou podmínku. Financování stabilizační mise, které by měly nést zejména státy Perského zálivu v čele se Saúdskou Arábií, zůstává nespecifikováno. Izrael mezitím usiluje o písemné záruky od USA, že si bude moci vyhradit právo znovu vstoupit do Gazy, pokud nebude odzbrojení probíhat podle jeho představ. Tato otázka byla projednávána s Jaredem Kushnerem a americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem.
Princ z Walesu, William, otevřeně promluvil o tom, jak s Princeznou z Walesu, Catherine, řešili sdílení složitých rodinných událostí se svými dětmi. Konkrétně se jednalo o oznámení diagnózy rakoviny u Catherine a také u Krále Karla III.
Plány na mezinárodní stabilizační síly s mandátem OSN, které by měly odzbrojit Hamás v Gaze, čelí rostoucímu odporu. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že se nehodlají podílet na misi, neboť dosud nevidí jasný právní rámec pro její fungování. Toto rozhodnutí, oznámené vyslancem Dr. Anwarem Gargashou v Abú Dhabí, odráží širší pochybnosti arabských států o podmínkách rezoluce navržené Spojenými státy.
Kanadě byl 10. listopadu 2025 odebrán oficiální status země bez spalniček, a to v důsledku rozsáhlé epidemie, která v uplynulém roce postihla tisíce lidí. Toto rozhodnutí oznámila Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), která funguje jako regionální pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Ameriku. Epidemiologové tuto změnu očekávali, protože spalničky jsou extrémně nakažlivé a pokles míry proočkovanosti v Kanadě a dalších zemích zanechal mnoho dětí nechráněných.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.