Plány na mezinárodní stabilizační síly s mandátem OSN, které by měly odzbrojit Hamás v Gaze, čelí rostoucímu odporu. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že se nehodlají podílet na misi, neboť dosud nevidí jasný právní rámec pro její fungování. Toto rozhodnutí, oznámené vyslancem Dr. Anwarem Gargashou v Abú Dhabí, odráží širší pochybnosti arabských států o podmínkách rezoluce navržené Spojenými státy.
Podle amerického návrhu by stabilizační síly pod vedením USA měly být hlavním nástrojem pro nastolení bezpečnosti v Gaze po odchodu Izraele. Nicméně Jordánsko ústy krále Abdulláha již dříve vyloučilo účast svých vojsk. Izrael zase odmítl, aby se do mise zapojilo Turecko. Ázerbájdžán, o němž se dříve uvažovalo jako o možném přispěvateli, se nezúčastnil plánovací schůzky a stanovil podmínku účasti v podobě plného příměří.
Arabské státy se domnívají, že větší odpovědnost by měla nést samostatná palestinská civilní policie. Navíc mezinárodní právo zakazuje vstup cizích vojsk na okupované palestinské území bez výslovného souhlasu Palestinců. Bez takového souhlasu by byly síly považovány za donucovací a stabilizující protiprávní izraelskou okupaci.
To potvrdil i palestinsko-americký spoluautor plánu příměří Jamal Nusseibeh, který zdůraznil, že mise musí vynucovat mezinárodní právo a mít jasný cíl ukončit okupaci v kontextu suverénního palestinského státu. Americký návrh přitom neobsahuje žádnou zmínku o Západním břehu, palestinském státu ani řešení v podobě dvou států.
Americký návrh definuje účel stabilizačních sil jako pomoc při demilitarizaci Pásma Gazy, včetně zničení vojenské infrastruktury Hamásu a trvalého odzbrojení nestátních ozbrojených skupin. Síly by měly mít pravomoc použít „veškerá nezbytná opatření“ k dosažení těchto cílů.
Stabilizační síly by byly podřízeny „radě pro mír“ (Board of Peace), které by předsedal Donald Trump, a nikoliv OSN. To vyvolává obavy arabských států, včetně Kataru, že mandát je příliš rozsáhlý a zasahuje do role správy Gazy, která by měla být vyhrazena pro palestinský technokratický výbor. Návrh také otevírá možnost vyloučení organizací, které „zneužily humanitární pomoc“, což by teoreticky mohlo směřovat k organizaci UNRWA, jejíž postavení jako zákonného distributora pomoci potvrdil Mezinárodní soudní dvůr.
Francie a Saúdská Arábie požadují, aby rezoluce obsahovala zmínku o palestinském státu, přičemž Rijád to označuje za nutnou podmínku. Financování stabilizační mise, které by měly nést zejména státy Perského zálivu v čele se Saúdskou Arábií, zůstává nespecifikováno. Izrael mezitím usiluje o písemné záruky od USA, že si bude moci vyhradit právo znovu vstoupit do Gazy, pokud nebude odzbrojení probíhat podle jeho představ. Tato otázka byla projednávána s Jaredem Kushnerem a americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.