Plány na mezinárodní stabilizační síly s mandátem OSN, které by měly odzbrojit Hamás v Gaze, čelí rostoucímu odporu. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že se nehodlají podílet na misi, neboť dosud nevidí jasný právní rámec pro její fungování. Toto rozhodnutí, oznámené vyslancem Dr. Anwarem Gargashou v Abú Dhabí, odráží širší pochybnosti arabských států o podmínkách rezoluce navržené Spojenými státy.
Podle amerického návrhu by stabilizační síly pod vedením USA měly být hlavním nástrojem pro nastolení bezpečnosti v Gaze po odchodu Izraele. Nicméně Jordánsko ústy krále Abdulláha již dříve vyloučilo účast svých vojsk. Izrael zase odmítl, aby se do mise zapojilo Turecko. Ázerbájdžán, o němž se dříve uvažovalo jako o možném přispěvateli, se nezúčastnil plánovací schůzky a stanovil podmínku účasti v podobě plného příměří.
Arabské státy se domnívají, že větší odpovědnost by měla nést samostatná palestinská civilní policie. Navíc mezinárodní právo zakazuje vstup cizích vojsk na okupované palestinské území bez výslovného souhlasu Palestinců. Bez takového souhlasu by byly síly považovány za donucovací a stabilizující protiprávní izraelskou okupaci.
To potvrdil i palestinsko-americký spoluautor plánu příměří Jamal Nusseibeh, který zdůraznil, že mise musí vynucovat mezinárodní právo a mít jasný cíl ukončit okupaci v kontextu suverénního palestinského státu. Americký návrh přitom neobsahuje žádnou zmínku o Západním břehu, palestinském státu ani řešení v podobě dvou států.
Americký návrh definuje účel stabilizačních sil jako pomoc při demilitarizaci Pásma Gazy, včetně zničení vojenské infrastruktury Hamásu a trvalého odzbrojení nestátních ozbrojených skupin. Síly by měly mít pravomoc použít „veškerá nezbytná opatření“ k dosažení těchto cílů.
Stabilizační síly by byly podřízeny „radě pro mír“ (Board of Peace), které by předsedal Donald Trump, a nikoliv OSN. To vyvolává obavy arabských států, včetně Kataru, že mandát je příliš rozsáhlý a zasahuje do role správy Gazy, která by měla být vyhrazena pro palestinský technokratický výbor. Návrh také otevírá možnost vyloučení organizací, které „zneužily humanitární pomoc“, což by teoreticky mohlo směřovat k organizaci UNRWA, jejíž postavení jako zákonného distributora pomoci potvrdil Mezinárodní soudní dvůr.
Francie a Saúdská Arábie požadují, aby rezoluce obsahovala zmínku o palestinském státu, přičemž Rijád to označuje za nutnou podmínku. Financování stabilizační mise, které by měly nést zejména státy Perského zálivu v čele se Saúdskou Arábií, zůstává nespecifikováno. Izrael mezitím usiluje o písemné záruky od USA, že si bude moci vyhradit právo znovu vstoupit do Gazy, pokud nebude odzbrojení probíhat podle jeho představ. Tato otázka byla projednávána s Jaredem Kushnerem a americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem.
Evropská unie zvažuje, že plošně zpřísní pravidla pro vstup mladistvých do světa sociálních sítí. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila, že legislativní návrh na zvýšení věkové hranice by mohl být představen již během letošního léta. Hlavním motivem je snaha ochránit dospívající před riziky digitálního prostoru, který je čím dál více formován algoritmy umělé inteligence.
Exkluzivní zjištění americké stanice CNN naznačují, že Ústřední zpravodajská služba (CIA) pod vedením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovala tajnou válku proti mexickým drogovým kartelům. Podle mnoha zdrojů se elitní jednotky CIA, známé jako „Ground Branch“, přímo podílejí na smrtících operacích a cílených likvidacích členů kartelů přímo na mexickém území.
Odchod Viktora Orbána z politické scény sice odstranil nejviditelnější překážku na cestě Ukrajiny do Evropské unie, ale zároveň odkryl novou a mnohem složitější fázi celého procesu. Politická vůle k přijetí Ukrajiny je nyní jasnější, nicméně hlavní výzva se přesouvá od politického schvalování k ekonomické a sociální udržitelnosti. Pokud se nepodaří integraci správně řídit, hrozí Ukrajině scénář známý ze západního Balkánu – nekonečné procesní průtahy a postupná eroze důvěry na obou stranách, varuje ukrajinský list European pravda.
Americký prezident Donald Trump přijíždí do Pekingu v neobvyklé roli prosebníka, což značně mění dynamiku jeho nadcházejícího summitu s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Původní ambice na „velkolepou dohodu“ se pod tlakem okolností zúžily na snahu o stabilitu a prosbu o pomoc při řešení krize v Hormuzském průlivu. Zatímco Trump v březnu označoval setkání za „monumentální událost“, realita ukazuje na výrazné oslabení jeho vyjednávací pozice.
Plán na výstavbu ambiciózního mrakodrapu Trump Tower v australském Surfers Paradise na Zlatém pobřeží (Gold Coast) definitivně zkrachoval. Projekt v hodnotě 1,5 miliardy dolarů, který měl být nejvyšší budovou v Austrálii, skončil dříve, než stačila začít samotná stavba. Mezi developerskou skupinou Altus Property Group a společností Trump Organization nyní panují ostré neshody ohledně toho, kdo nese za neúspěch zodpovědnost.
Španělsko odmítlo poskytnout Spojeným státům své letecké základny pro operace související s válkou v Íránu. Ministr zahraničí José Manuel Albares v rozhovoru pro server Politico uvedl, že Madrid sice zůstává oddaným partnerem v transatlantických vztazích, ale nehodlá se kvůli tlaku z Washingtonu vzdát svých zásad a mezinárodního práva.
Britská politická scéna zažívá turbulentní dopoledne, kterému dominují dvě zásadní události. Zatímco se král Karel III. připravuje na tradiční slavnostní zahájení zasedání parlamentu, pozornost se upírá k Downing Street. Právě tam proběhla blesková schůzka mezi premiérem Keirem Starmerem a ministrem zdravotnictví Wesem Streetingem, který je považován za jeho možného nástupce.
Donald Trump se po deseti letech vrací do Číny, která je dnes mnohem silnější a asertivnější než při jeho poslední návštěvě v roce 2017. Tehdy byl v Pekingu hoštěn s velkou pompou, včetně večeře v Zakázaném městě, což byla pocta, které se před ním žádnému americkému prezidentovi nedostalo. Letošní přijetí slibuje podobnou velkolepost, včetně zastávky v Čung-nan-chaj, uzavřeném areálu, kde sídlí a pracuje nejvyšší čínské vedení.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.