Plány na mezinárodní stabilizační síly s mandátem OSN, které by měly odzbrojit Hamás v Gaze, čelí rostoucímu odporu. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že se nehodlají podílet na misi, neboť dosud nevidí jasný právní rámec pro její fungování. Toto rozhodnutí, oznámené vyslancem Dr. Anwarem Gargashou v Abú Dhabí, odráží širší pochybnosti arabských států o podmínkách rezoluce navržené Spojenými státy.
Podle amerického návrhu by stabilizační síly pod vedením USA měly být hlavním nástrojem pro nastolení bezpečnosti v Gaze po odchodu Izraele. Nicméně Jordánsko ústy krále Abdulláha již dříve vyloučilo účast svých vojsk. Izrael zase odmítl, aby se do mise zapojilo Turecko. Ázerbájdžán, o němž se dříve uvažovalo jako o možném přispěvateli, se nezúčastnil plánovací schůzky a stanovil podmínku účasti v podobě plného příměří.
Arabské státy se domnívají, že větší odpovědnost by měla nést samostatná palestinská civilní policie. Navíc mezinárodní právo zakazuje vstup cizích vojsk na okupované palestinské území bez výslovného souhlasu Palestinců. Bez takového souhlasu by byly síly považovány za donucovací a stabilizující protiprávní izraelskou okupaci.
To potvrdil i palestinsko-americký spoluautor plánu příměří Jamal Nusseibeh, který zdůraznil, že mise musí vynucovat mezinárodní právo a mít jasný cíl ukončit okupaci v kontextu suverénního palestinského státu. Americký návrh přitom neobsahuje žádnou zmínku o Západním břehu, palestinském státu ani řešení v podobě dvou států.
Americký návrh definuje účel stabilizačních sil jako pomoc při demilitarizaci Pásma Gazy, včetně zničení vojenské infrastruktury Hamásu a trvalého odzbrojení nestátních ozbrojených skupin. Síly by měly mít pravomoc použít „veškerá nezbytná opatření“ k dosažení těchto cílů.
Stabilizační síly by byly podřízeny „radě pro mír“ (Board of Peace), které by předsedal Donald Trump, a nikoliv OSN. To vyvolává obavy arabských států, včetně Kataru, že mandát je příliš rozsáhlý a zasahuje do role správy Gazy, která by měla být vyhrazena pro palestinský technokratický výbor. Návrh také otevírá možnost vyloučení organizací, které „zneužily humanitární pomoc“, což by teoreticky mohlo směřovat k organizaci UNRWA, jejíž postavení jako zákonného distributora pomoci potvrdil Mezinárodní soudní dvůr.
Francie a Saúdská Arábie požadují, aby rezoluce obsahovala zmínku o palestinském státu, přičemž Rijád to označuje za nutnou podmínku. Financování stabilizační mise, které by měly nést zejména státy Perského zálivu v čele se Saúdskou Arábií, zůstává nespecifikováno. Izrael mezitím usiluje o písemné záruky od USA, že si bude moci vyhradit právo znovu vstoupit do Gazy, pokud nebude odzbrojení probíhat podle jeho představ. Tato otázka byla projednávána s Jaredem Kushnerem a americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem.
Francouzská jaderná elektrárna Gravelines na severu země se potýká s neobvyklým a opakujícím se problémem. Obrovská hejna medúz u pobřeží Severního moře ucpala čerpací systémy zařízeni, což provozovatele prinutilo k dočasnému odstavení části reaktorů. K přesně stejné situaci přitom na stejném místě došlo na den přesně i v loňském roce.
Zastaralá elektrická síť v Řecku stojí podle dosavadních výsledků vyšetřování za většinou nejničivějších požárů, které v zemi v poslední době vzplály. Přestože technické poruchy na elektrickém vedení tvoří pouze malé procento z celkového počtu vzniklých požárů, jiskry ze sítě většinou vznikají za extrémních povětrnostních podmínek, jako je silný vítr spojený s vysokou spotřebou elektřiny. Takto vzniklé požáry se pak šíří mimořádně rychle a způsobují nejrozsáhlejší škody.
Lotyšské bezpečnostní složky odhalily podzemní tunel na hranici s Běloruskem, který sloužil k nelegálnímu přechodu do Evropské unie.
Mimořádně horké letní počasí a přetrvávající sucho v letošním roce zásadním způsobem zasahují evropskou ekonomiku. Podle nejnovější analýzy finančního ústavu Triodos Bank mohou hospodářské škody v Evropské unii dosáhnout přibližně 180 miliard eur, což odpovídá zhruba jednomu procentu hrubého domácího produktu. Tímto výpadkem by se prakticky vymazal veškerý celoroční hospodářský růst, který unijní ekonomika pro tento rok očekávala.
Americký prezident Donald Trump veřejně podpořil předsedu Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) Gianniho Infantina a varoval, že jeho případné odvolání z čela světového fotbalu by bylo obrovskou chybou. Infantino se dostal pod drtivý tlak ze strany fotbalových funkcionářů i veřejnosti po neúspěšném a kontroverzním záměru prodat část komerčních práv na mistrovství světa soukromým investorům.
Spojené státy a Írán se ocitly v další fázi ostrého rétorického i vojenského střetu, jehož centrem je strategicky klíčový Hormuzský průliv. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že americké námořnictvo úspěšně vyčistilo celou vodní cestu od námořních min a získalo nad ní absolutní kontrolu. Z Oválné pracovny vzkázal, že průliv je opět otevřený a pod stoprocentním dohledem Spojených států. Tento krok má garantovat bezpečnost tranzitních tras, přes které proudí podstatná část světové ropy.
Experti na infekční onemocnění vnímají každodenní hygienická rizika zcela jinak než běžná populace. Odborníci pro magazín Time upozorňují, že to, co lidem připadá odpudivé, nemusí nezbytně představovat reálnou hrozbu pro lidské zdraví. Zatímco veřejnost často podléhá obavám z mikrobů na nečekaných místech, epidemiologové doporučují rozlišovat mezi pouhou špínou a skutečnými zdroji nákazy, což může lidem ušetřit spoustu zbytečného stresu.
Česko má před sebou měsíc charakterizovaný pokračujícími vysokými teplotami a přetrvávajícím nedostatkem srážek. Podle nejnovějšího měsíčního výhledu meteorologů se teplá vlna z uplynulých dvou týdnů promítne i do nadcházejících dnů a nadprůměrné hodnoty se udrží až do konce první zářijové dekády.
Pohled na pondělní dění v Bílém domě ukazuje, jak dramaticky se mění styl výkonu prezidentského úřadu ve Spojených státech. Akce a prohlášení Donalda Trumpa během jediného dne by podle analýzy CNN u kteréhokoli z jeho předchůdců vyvolaly skandál historických rozměrů. Místo toho jsme svědky systematického naplňování Trumpovy vize neomezené prezidentské moci, při níž jsou obcházeny tradiční demokratické instituce a prostor dostává čistý populismus. Neustálá smršť nečekaných rozhodnutí a kontroverzních kroků přitom působí jako záměrná strategie, která má veřejnost zahltit a odvést její pozornost od hlubokých systémových změn.
Generální ředitelé významných technologických společností stále častěji uvažují o tom, do jaké míry by v budoucnu mohla umělá inteligence nahradit vrcholové vedení firem. Šéf společnosti OpenAI Sam Altman se v podcastu Conversations with Tyler z podzimu roku 2025 nechal slyšet, že by považoval za osobní nezdar, pokud by jeho organizace nebyla první velkou korporací řízenou algoritmy. S obdobnými vizemi pracují i další vlivné osobnosti oboru, jako je zakladatel společnosti Meta Mark Zuckerberg, který již zahájil testování virtuálních asistentů určených k částečné automatizaci své vlastní manažerské agendy.
Ruská armáda se poprvé ve své historii dostala do situace, kdy není schopna pokračovat ve válečném tažení bez přímé vojenské pomoci Severní Koreje. V pravidelném večerním proslovu to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Moskva podle něj zcela vyčerpala své strategické rezervy, a proto spoléhá na dodávky severokorejských balistických raket i vysílání dalších vojenských jednotek z Pchjongjangu.
Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.
