Plány na mezinárodní stabilizační síly s mandátem OSN, které by měly odzbrojit Hamás v Gaze, čelí rostoucímu odporu. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že se nehodlají podílet na misi, neboť dosud nevidí jasný právní rámec pro její fungování. Toto rozhodnutí, oznámené vyslancem Dr. Anwarem Gargashou v Abú Dhabí, odráží širší pochybnosti arabských států o podmínkách rezoluce navržené Spojenými státy.
Podle amerického návrhu by stabilizační síly pod vedením USA měly být hlavním nástrojem pro nastolení bezpečnosti v Gaze po odchodu Izraele. Nicméně Jordánsko ústy krále Abdulláha již dříve vyloučilo účast svých vojsk. Izrael zase odmítl, aby se do mise zapojilo Turecko. Ázerbájdžán, o němž se dříve uvažovalo jako o možném přispěvateli, se nezúčastnil plánovací schůzky a stanovil podmínku účasti v podobě plného příměří.
Arabské státy se domnívají, že větší odpovědnost by měla nést samostatná palestinská civilní policie. Navíc mezinárodní právo zakazuje vstup cizích vojsk na okupované palestinské území bez výslovného souhlasu Palestinců. Bez takového souhlasu by byly síly považovány za donucovací a stabilizující protiprávní izraelskou okupaci.
To potvrdil i palestinsko-americký spoluautor plánu příměří Jamal Nusseibeh, který zdůraznil, že mise musí vynucovat mezinárodní právo a mít jasný cíl ukončit okupaci v kontextu suverénního palestinského státu. Americký návrh přitom neobsahuje žádnou zmínku o Západním břehu, palestinském státu ani řešení v podobě dvou států.
Americký návrh definuje účel stabilizačních sil jako pomoc při demilitarizaci Pásma Gazy, včetně zničení vojenské infrastruktury Hamásu a trvalého odzbrojení nestátních ozbrojených skupin. Síly by měly mít pravomoc použít „veškerá nezbytná opatření“ k dosažení těchto cílů.
Stabilizační síly by byly podřízeny „radě pro mír“ (Board of Peace), které by předsedal Donald Trump, a nikoliv OSN. To vyvolává obavy arabských států, včetně Kataru, že mandát je příliš rozsáhlý a zasahuje do role správy Gazy, která by měla být vyhrazena pro palestinský technokratický výbor. Návrh také otevírá možnost vyloučení organizací, které „zneužily humanitární pomoc“, což by teoreticky mohlo směřovat k organizaci UNRWA, jejíž postavení jako zákonného distributora pomoci potvrdil Mezinárodní soudní dvůr.
Francie a Saúdská Arábie požadují, aby rezoluce obsahovala zmínku o palestinském státu, přičemž Rijád to označuje za nutnou podmínku. Financování stabilizační mise, které by měly nést zejména státy Perského zálivu v čele se Saúdskou Arábií, zůstává nespecifikováno. Izrael mezitím usiluje o písemné záruky od USA, že si bude moci vyhradit právo znovu vstoupit do Gazy, pokud nebude odzbrojení probíhat podle jeho představ. Tato otázka byla projednávána s Jaredem Kushnerem a americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem.
Americký prezident Donald Trump po čase opět pohrozil Evropě celní odvetou. Tentokrát mu vadí daně, které musí v některých státech platit americké technologické firmy, například Apple, Google, Amazon nebo Meta.
Budete výhledově kupovat novou dálniční známku? Pak je dobré si dát pozor, abyste někomu nenaletěli. Oficiální e-shop nově funguje na adrese edalnice.gov.cz, informovalo ministerstvo dopravy. Přechod pod jednotnou státní doménu má řidičům usnadnit rozpoznání oficiálního webu a ochránit je před nákupem na stránkách, které napodobují státní e-shop a účtují si za zprostředkování zbytečné poplatky.
Česko sužuje vlna veder, ale Jiřina Bohdalová neměla problém vyrazit ve středu na křest nové knihy exprezidenta Miloše Zemana. Na akci prozradila, jak vlastně začínají taková přátelství mezi slavnými herci či umělci a vrcholnými politiky.
V Česku probíhá tropický víkend, jaký tu snad ještě nepamatujeme. A stále nejsme ani v jeho polovině. Na internetu se objevil seznam doporučení, kterými je dobré se během volných dnů řídit. Vždyť není vyloučeno, že padne absolutní český teplotní rekord.
Česko vstoupilo do víkendu, jenž může být nejteplejším v historii. Nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) drobně územně upravuje dřívější varování před velmi či dokonce extrémně vysokými víkendovými teplotami, které mohou dosáhnout až 41 stupňů. Na některých místech se zároveň prodlužuje časová platnost varování až do pondělí. Nadále platná je i výstraha před požáry.
Plán šéfa Volkswagenu Olivera Blumeho snížit v příštích letech počet pracovních míst v koncernu až o 100 000 je pro českou ekonomiku významnou zprávou, i když se zatím netýká přímo českých závodů Škody Auto. Podle zprávy německého Manager Magazinu chce vedení Volkswagenu v dalších letech výrazně omezit náklady, snížit investice asi o 15 procent na mírně přes 130 miliard eur a přeskupit výrobu v rámci celé skupiny.
V Česku začíná víkend, který může být - co se počasí týká, rekordní v několika ohledech. Padnout může absolutní teplotní rekord a klidně i noční teplotní rekord. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Poslední červnový víkend přinesl jen další obavy o křehké příměří na Blízkém východě. Donald Trump sice nechtěl dopředu říct, jak Američané zareagují na íránský útok na nákladní loď, ale v sobotu již víme, jak odveta vypadala. Informovala o tom britská stanice BBC.
České zápasy na mistrovství světa byly těmi posledními, které náš nejlepší útočník Patrik Schick odehrál v dresu národního týmu. Schick ve čtvrtek oznámil, že jeho reprezentační kariéra již nebude pokračovat.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.