Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Příkladem politického selhání je Francie, kde premiér Sébastien Lecornu v říjnu 2025 odložil nepopulární důchodové reformy (zvýšení věku odchodu do důchodu o dva roky, na 64 let) až na rok 2027.
Toto rozhodnutí Socialisté oslavili jako vítězství, zatímco podnikatelská sféra reptala a ratingová agentura S&P snížila Francii úvěrový rating kvůli rozpočtovým obavám. Naproti tomu Dánsko již schválilo zvýšení věku odchodu do důchodu na 70 let do roku 2040, přičemž ho automaticky upravuje každých pět let v souladu s prodlužující se délkou života.
Evropské průběžné penzijní systémy byly navrženy v době zcela odlišných demografických podmínek. Dnes méně lidí přispívá do systému, z něhož více lidí čerpá finance po delší dobu. Zároveň technologické změny snižují podíl příjmů z práce na hrubém domácím produktu (HDP). Řešení, ačkoliv je ekonomicky a demograficky podloženo, se politicky hroutí, jakmile se v ulicích objeví protesty.
Autoři, kteří provedli případovou studii ve Španělsku s aplikovatelnými poznatky pro celou Evropu, navrhují vícedimenzionální přístup, který se zaměří na výdaje i příspěvky a zároveň kompenzuje ty, kteří budou reformami nejvíce zasaženi. Klíčem k udržitelné a politicky životaschopné reformě je pět hlavních prvků:
1) Zavedení faktoru udržitelnosti
Výše počátečních důchodů by se měla automaticky přizpůsobovat očekávané délce života dané skupiny. Kdo odejde dříve, bude pobírat nižší důchod, protože ho bude čerpat delší dobu. Tím se vytvoří incentiva k prodloužení pracovní kariéry.
2) Automatická pravidla pro udržitelnost
Aktualizace penzijních práv by měla být navázána na pravidla zajišťující finanční udržitelnost, ne pouze na inflaci, která v prostředí nízkého růstu produktivity vede k neudržitelnému stavu.
3) Výpočet důchodu z celé kariéry
Důchody by měly být počítány z příspěvků za celou pracovní dráhu, nikoli jen za posledních 25 let. Vyloučení počátečních let zvýhodňuje nejlépe vydělávající a podfinancovává systém.
4) Zrušení stropů na příspěvky při zachování maximálního důchodu
Nejlépe vydělávající by platili více do systému, aniž by za to obdrželi vyšší důchod.
5) Jednorázová kompenzace
Pracovníkům a důchodcům, kteří reformami ztratí, by měla být nabídnuta jednorázová kompenzace ve formě likvidních aktiv, financovaná případně z veřejného dluhu. Tento přechodný prvek je zásadní pro zabránění sociálnímu odmítnutí a následnému zrušení reforem.
Tyto komplexní kroky nejenže zlepšují finanční udržitelnost systému a snižují budoucí výdaje, ale také motivují k delšímu pracovnímu životu a podporují soukromé úspory. Alternativou k reformám je, jak ukazují výpočty pro Španělsko, nevyhnutelné podstatné zvýšení daní. Například ve Španělsku by to znamenalo nutnost zvýšit průměrnou DPH o 9 procentních bodů, z 16 % na 25 %, aby byl současný systém udržitelný. Odkládáním nepopulárních rozhodnutí o důchodech politici jen připravují půdu pro budoucí ještě nepopulárnější zvyšování daní.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.
Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.
Laďka Něrgešová je už nějaký čas opět součástí týmu, který na Primě pro televizní diváky připravuje zprávy ze šoubyznysu. Snad každý v Česku ví, čím si moderátorka prochází, přesto se sama rozhodla vrátit na obrazovku. A nejen tam. Nemá totiž problém ani vyrazit mezi lidi.
Agáta Hanychová a Pavel Novotný si nedávno vyměnili vzkazy přes média, ale napětí mezi nimi tím ani zdaleka nepominulo. Důkazem jsou nejnovější slova influencerky, která dala jasně najevo, že si za tím, co řekla poprvé, stojí.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) se domnívá, že výjimka ze sankcí, kterou v Bílém domě vyjednal jeho maďarský kolega Viktor Orbán, by se měla vztahovat i na Slovensko. Podle Washingtonu jde o výjimku na rok, zatímco Budapešť tvrdí, že je neomezená.