Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Příkladem politického selhání je Francie, kde premiér Sébastien Lecornu v říjnu 2025 odložil nepopulární důchodové reformy (zvýšení věku odchodu do důchodu o dva roky, na 64 let) až na rok 2027.
Toto rozhodnutí Socialisté oslavili jako vítězství, zatímco podnikatelská sféra reptala a ratingová agentura S&P snížila Francii úvěrový rating kvůli rozpočtovým obavám. Naproti tomu Dánsko již schválilo zvýšení věku odchodu do důchodu na 70 let do roku 2040, přičemž ho automaticky upravuje každých pět let v souladu s prodlužující se délkou života.
Evropské průběžné penzijní systémy byly navrženy v době zcela odlišných demografických podmínek. Dnes méně lidí přispívá do systému, z něhož více lidí čerpá finance po delší dobu. Zároveň technologické změny snižují podíl příjmů z práce na hrubém domácím produktu (HDP). Řešení, ačkoliv je ekonomicky a demograficky podloženo, se politicky hroutí, jakmile se v ulicích objeví protesty.
Autoři, kteří provedli případovou studii ve Španělsku s aplikovatelnými poznatky pro celou Evropu, navrhují vícedimenzionální přístup, který se zaměří na výdaje i příspěvky a zároveň kompenzuje ty, kteří budou reformami nejvíce zasaženi. Klíčem k udržitelné a politicky životaschopné reformě je pět hlavních prvků:
1) Zavedení faktoru udržitelnosti
Výše počátečních důchodů by se měla automaticky přizpůsobovat očekávané délce života dané skupiny. Kdo odejde dříve, bude pobírat nižší důchod, protože ho bude čerpat delší dobu. Tím se vytvoří incentiva k prodloužení pracovní kariéry.
2) Automatická pravidla pro udržitelnost
Aktualizace penzijních práv by měla být navázána na pravidla zajišťující finanční udržitelnost, ne pouze na inflaci, která v prostředí nízkého růstu produktivity vede k neudržitelnému stavu.
3) Výpočet důchodu z celé kariéry
Důchody by měly být počítány z příspěvků za celou pracovní dráhu, nikoli jen za posledních 25 let. Vyloučení počátečních let zvýhodňuje nejlépe vydělávající a podfinancovává systém.
4) Zrušení stropů na příspěvky při zachování maximálního důchodu
Nejlépe vydělávající by platili více do systému, aniž by za to obdrželi vyšší důchod.
5) Jednorázová kompenzace
Pracovníkům a důchodcům, kteří reformami ztratí, by měla být nabídnuta jednorázová kompenzace ve formě likvidních aktiv, financovaná případně z veřejného dluhu. Tento přechodný prvek je zásadní pro zabránění sociálnímu odmítnutí a následnému zrušení reforem.
Tyto komplexní kroky nejenže zlepšují finanční udržitelnost systému a snižují budoucí výdaje, ale také motivují k delšímu pracovnímu životu a podporují soukromé úspory. Alternativou k reformám je, jak ukazují výpočty pro Španělsko, nevyhnutelné podstatné zvýšení daní. Například ve Španělsku by to znamenalo nutnost zvýšit průměrnou DPH o 9 procentních bodů, z 16 % na 25 %, aby byl současný systém udržitelný. Odkládáním nepopulárních rozhodnutí o důchodech politici jen připravují půdu pro budoucí ještě nepopulárnější zvyšování daní.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.
Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.
Od vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem na konci února 2026 se Hormuzský průliv stal jedním z nejnebezpečnějších míst na světě. Írán v reakci na útoky cílí na komerční plavidla, což vedlo k faktickému uzavření této strategické tepny. Přestože prezident Donald Trump vydal Teheránu ultimátum a vyzval spojence z NATO k pomoci, americká armáda zatím nepřistoupila k přímému silovému zajištění průjezdu.
Otázka, zda mají Spojené státy připravený plán pro „den poté“ v Íránu, se stává naprosto klíčovou. Historie západních intervencí na Blízkém východě totiž ukazuje, že samotné vojenské vítězství je málokdy problémem; skutečná katastrofa podle expertů obvykle přichází až s neschopností spravovat zemi po pádu starého režimu. Příklad Iráku z roku 2003, kde rozpuštění armády a státní správy vedlo k chaosu a vzestupu terorismu, slouží jako mrazivé varování.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během pátečního setkání šéfů diplomacií zemí G7 ve Francii poodhalil odhadovaný časový rámec probíhajícího konfliktu s Íránem. Podle zdrojů blízkých jednání Rubio svým spojencům sdělil, že válka bude trvat ještě další dva až čtyři týdny. Toto vyjádření je významné zejména proto, že poprvé posouvá hranici ukončení bojů za původní šestitýdenní horizont, o kterém dříve mluvil prezident Donald Trump.
Globální energetická krize, kterou vyvolal ozbrojený konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, začíná tvrdě dopadat na ukrajinské válečné úsilí. Prudké zvýšení cen pohonných hmot vytváří nový tlak na Kyjev, který se potýká s omezenými zásobami paliva pro svá bojová vozidla. Nedostatek pociťují vojáci přímo v terénu, kde jsou nuceni s naftou a benzínem šetřit.
Papež Lev v sobotu uskuteční svou historicky první evropskou cestu od loňského zvolení do čela katolické církve. Jeho cílem se stalo Monako, stát proslulý spíše kasiny a luxusními jachtami než náboženským zápalem. Rozhodnutí navštívit právě tuto bohatou enklávu vyvolalo mezi vatikánskými pozorovateli údiv, neboť k poslední papežské návštěvě v knížectví došlo před neuvěřitelnými 488 lety, kdy sem v roce 1538 zavítal Pavel III.
Dnešní noc přinese nepopulární hodinový posun ručiček na našich hodinkách, což značí návrat letního času. Přesně ve dvě hodiny ráno se čas poskočí na třetí, což pro mnohé znamená citelný úbytek spánku. Tato změna bude nepříjemná především pro ty, kteří se v neděli chystají na časnou ranní směnu.
Íránský režim vykazuje nečekanou odolnost i po měsíci intenzivních náletů ze strany Spojených států a Izraele. Podle nejnovějších dat nezávislých analytiků se islámské republice podařilo zorganizovat více než 850 veřejných demonstrací na podporu vlády. Souběžně s tím probíhají tvrdé zásahy proti jakýmkoliv náznakům nepokojů, které vedly k zatčení nejméně 1 400 osob.
Izraelská armáda poprvé od začátku současného konfliktu oficiálně potvrdila raketový útok vedený přímo z území Jemenu. K incidentu došlo v sobotu ráno poté, co jemenští Hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, pohrozili přímým zapojením do probíhajících bojů.