Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Příkladem politického selhání je Francie, kde premiér Sébastien Lecornu v říjnu 2025 odložil nepopulární důchodové reformy (zvýšení věku odchodu do důchodu o dva roky, na 64 let) až na rok 2027.
Toto rozhodnutí Socialisté oslavili jako vítězství, zatímco podnikatelská sféra reptala a ratingová agentura S&P snížila Francii úvěrový rating kvůli rozpočtovým obavám. Naproti tomu Dánsko již schválilo zvýšení věku odchodu do důchodu na 70 let do roku 2040, přičemž ho automaticky upravuje každých pět let v souladu s prodlužující se délkou života.
Evropské průběžné penzijní systémy byly navrženy v době zcela odlišných demografických podmínek. Dnes méně lidí přispívá do systému, z něhož více lidí čerpá finance po delší dobu. Zároveň technologické změny snižují podíl příjmů z práce na hrubém domácím produktu (HDP). Řešení, ačkoliv je ekonomicky a demograficky podloženo, se politicky hroutí, jakmile se v ulicích objeví protesty.
Autoři, kteří provedli případovou studii ve Španělsku s aplikovatelnými poznatky pro celou Evropu, navrhují vícedimenzionální přístup, který se zaměří na výdaje i příspěvky a zároveň kompenzuje ty, kteří budou reformami nejvíce zasaženi. Klíčem k udržitelné a politicky životaschopné reformě je pět hlavních prvků:
1) Zavedení faktoru udržitelnosti
Výše počátečních důchodů by se měla automaticky přizpůsobovat očekávané délce života dané skupiny. Kdo odejde dříve, bude pobírat nižší důchod, protože ho bude čerpat delší dobu. Tím se vytvoří incentiva k prodloužení pracovní kariéry.
2) Automatická pravidla pro udržitelnost
Aktualizace penzijních práv by měla být navázána na pravidla zajišťující finanční udržitelnost, ne pouze na inflaci, která v prostředí nízkého růstu produktivity vede k neudržitelnému stavu.
3) Výpočet důchodu z celé kariéry
Důchody by měly být počítány z příspěvků za celou pracovní dráhu, nikoli jen za posledních 25 let. Vyloučení počátečních let zvýhodňuje nejlépe vydělávající a podfinancovává systém.
4) Zrušení stropů na příspěvky při zachování maximálního důchodu
Nejlépe vydělávající by platili více do systému, aniž by za to obdrželi vyšší důchod.
5) Jednorázová kompenzace
Pracovníkům a důchodcům, kteří reformami ztratí, by měla být nabídnuta jednorázová kompenzace ve formě likvidních aktiv, financovaná případně z veřejného dluhu. Tento přechodný prvek je zásadní pro zabránění sociálnímu odmítnutí a následnému zrušení reforem.
Tyto komplexní kroky nejenže zlepšují finanční udržitelnost systému a snižují budoucí výdaje, ale také motivují k delšímu pracovnímu životu a podporují soukromé úspory. Alternativou k reformám je, jak ukazují výpočty pro Španělsko, nevyhnutelné podstatné zvýšení daní. Například ve Španělsku by to znamenalo nutnost zvýšit průměrnou DPH o 9 procentních bodů, z 16 % na 25 %, aby byl současný systém udržitelný. Odkládáním nepopulárních rozhodnutí o důchodech politici jen připravují půdu pro budoucí ještě nepopulárnější zvyšování daní.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.
