Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Příkladem politického selhání je Francie, kde premiér Sébastien Lecornu v říjnu 2025 odložil nepopulární důchodové reformy (zvýšení věku odchodu do důchodu o dva roky, na 64 let) až na rok 2027.
Toto rozhodnutí Socialisté oslavili jako vítězství, zatímco podnikatelská sféra reptala a ratingová agentura S&P snížila Francii úvěrový rating kvůli rozpočtovým obavám. Naproti tomu Dánsko již schválilo zvýšení věku odchodu do důchodu na 70 let do roku 2040, přičemž ho automaticky upravuje každých pět let v souladu s prodlužující se délkou života.
Evropské průběžné penzijní systémy byly navrženy v době zcela odlišných demografických podmínek. Dnes méně lidí přispívá do systému, z něhož více lidí čerpá finance po delší dobu. Zároveň technologické změny snižují podíl příjmů z práce na hrubém domácím produktu (HDP). Řešení, ačkoliv je ekonomicky a demograficky podloženo, se politicky hroutí, jakmile se v ulicích objeví protesty.
Autoři, kteří provedli případovou studii ve Španělsku s aplikovatelnými poznatky pro celou Evropu, navrhují vícedimenzionální přístup, který se zaměří na výdaje i příspěvky a zároveň kompenzuje ty, kteří budou reformami nejvíce zasaženi. Klíčem k udržitelné a politicky životaschopné reformě je pět hlavních prvků:
1) Zavedení faktoru udržitelnosti
Výše počátečních důchodů by se měla automaticky přizpůsobovat očekávané délce života dané skupiny. Kdo odejde dříve, bude pobírat nižší důchod, protože ho bude čerpat delší dobu. Tím se vytvoří incentiva k prodloužení pracovní kariéry.
2) Automatická pravidla pro udržitelnost
Aktualizace penzijních práv by měla být navázána na pravidla zajišťující finanční udržitelnost, ne pouze na inflaci, která v prostředí nízkého růstu produktivity vede k neudržitelnému stavu.
3) Výpočet důchodu z celé kariéry
Důchody by měly být počítány z příspěvků za celou pracovní dráhu, nikoli jen za posledních 25 let. Vyloučení počátečních let zvýhodňuje nejlépe vydělávající a podfinancovává systém.
4) Zrušení stropů na příspěvky při zachování maximálního důchodu
Nejlépe vydělávající by platili více do systému, aniž by za to obdrželi vyšší důchod.
5) Jednorázová kompenzace
Pracovníkům a důchodcům, kteří reformami ztratí, by měla být nabídnuta jednorázová kompenzace ve formě likvidních aktiv, financovaná případně z veřejného dluhu. Tento přechodný prvek je zásadní pro zabránění sociálnímu odmítnutí a následnému zrušení reforem.
Tyto komplexní kroky nejenže zlepšují finanční udržitelnost systému a snižují budoucí výdaje, ale také motivují k delšímu pracovnímu životu a podporují soukromé úspory. Alternativou k reformám je, jak ukazují výpočty pro Španělsko, nevyhnutelné podstatné zvýšení daní. Například ve Španělsku by to znamenalo nutnost zvýšit průměrnou DPH o 9 procentních bodů, z 16 % na 25 %, aby byl současný systém udržitelný. Odkládáním nepopulárních rozhodnutí o důchodech politici jen připravují půdu pro budoucí ještě nepopulárnější zvyšování daní.
Strategie národní obrany (NDS) pro rok 2026 konečně přiznává to, co je již delší dobu zřejmé: americká obranná průmyslová základna (DIB) je v rozvratu. Průmyslová síla se opět stává klíčovým prvkem v soutěži velmocí. Ačkoliv dokument správně volá po „obrodě amerického průmyslu, jaká nastane jednou za století“, navržená opatření jsou podle odborníků nedostatečná vzhledem k hloubce strukturálních problémů, kterým armáda USA čelí.
V arktickém městě Nuuk, které má pouhých 20 000 obyvatel, se v těchto dnech odehrává zásadní diplomatický posun. Kanada zde v pátek 6. února 2026 oficiálně otevřela svůj nový konzulát, čímž vyslala jasný signál o své nové strategii v Arktidě. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na ovládnutí Grónska, a kanadský premiér Mark Carney se tak snaží vybudovat protiváhu americkému vlivu.
Itálie se v otázce společného evropského dluhu nečekaně přiklonila na stranu Německa. Přestože Řím tuto myšlenku dlouhodobě prosazoval, nyní se rozhodl zchladit návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Italská vláda se tak chce vyhnout tomu, aby přilévala olej do ohně v narůstajícím sporu mezi Paříží a Berlínem.
Vědci varují, že se svět nachází blíže „bodu, odkud není návratu“, než se dosud předpokládalo. Po překročení této hranice již nebude možné zastavit nekontrolované globální oteplování. Pokračující nárůst teplot by mohl spustit klimatické body zvratu, které vyvolají kaskádu dalších změn a zpětných vazeb.
Jiřina Bohdalová v květnu oslaví 95. narozeniny, ale i někteří mladší lidé jí mohou závidět, jak je stále aktivní. Není ani vyloučeno, že jedna z nejslavnějších českých hereček natočí další celovečerní film. Je už nějaký projekt v procesu?
Meteorologická zima pokračuje až do konce února, ale sníh se z nížin vytratil již v posledních dnech. Na horách se ale místy drží desítky centimetrů sněhové pokrývky. Další nadílky se na některých místech v Česku dočkáme snad o víkendu.
Lucie Vondráčková je už nějaký čas zdánlivě opět k mání, protože vztah se zápasníkem Zdeňkem Polívkou skončil rozchodem. Ctitelé oblíbené herečky a zpěvačky ale obdrželi špatnou zprávu přímo z jejích úst.
Česko bude na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci, která se v Německu uskuteční o nadcházejícím víkendu, reprezentovat prezident Petr Pavel. Potvrdil to Pražský hrad, který odhalil program hlavy státu na této události.
Smutná zpráva zasáhla Bena Cristovaa, který je jednou z největších hvězd české hudební scény. Kořeny má ale díky otci v Africe. S tatínkem už se ale neuvidí. Fanouškům totiž prozradil, že táta přišel o život při dopravní nehodě.
V USA se objevil dokument, podle kterého řekl americký prezident Donald Trump před dvaceti lety policistovi, že každý ví, co dělá sexuální delikvent Jeffrey Epstein. Jde o dokument FBI zveřejněný ministerstvem spravedlnosti, upozornila britská stanice BBC.
Až bude ve čtvrtek na programu v rámci Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo pětikilometrový rychlobruslařský závod žen, čeští fanoušci v něm budou moct fandit loučící se legendě Martině Sáblíkové. Ta totiž dostala svolení od lékařů, že se může závodu zúčastnit poté, co nemohla kvůli nemoci závodit na tříkilometrové trati.
Česko v uplynulém týdnu zasáhla smutná zpráva. Zemřela legendární herečka Jana Brejchová, bylo jí 86 let. Lidé se s ní budou moci rozloučit během příštího týdne. Rodina už totiž rozhodla o podobě posledního rozloučení.