Kanadě byl 10. listopadu 2025 odebrán oficiální status země bez spalniček, a to v důsledku rozsáhlé epidemie, která v uplynulém roce postihla tisíce lidí. Toto rozhodnutí oznámila Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), která funguje jako regionální pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Ameriku. Epidemiologové tuto změnu očekávali, protože spalničky jsou extrémně nakažlivé a pokles míry proočkovanosti v Kanadě a dalších zemích zanechal mnoho dětí nechráněných.
Spalničky jsou jednou z nejnakažlivějších chorob na planetě. Před zavedením vakcíny v roce 1963 jí onemocnělo téměř každé dítě a ročně zemřely více než 2 miliony dětí. WHO označuje nemoc za eliminovanou v dané zemi, pokud se v ní alespoň jeden rok nevyskytuje probíhající lokální přenos, tedy pokud všechny případy pocházejí pouze z mezinárodního cestování. Pokud se řetězec přenosu šíří déle než rok, status eliminace je ztracen.
Kanada získala tento status v roce 1998 a USA o dva roky později. Celý region Ameriky ho poprvé ztratil v roce 2018 a znovu získal v roce 2024. Současná ztráta statusu je však příznakem hlubšího problému: klesající důvěry ve vědecká a zdravotní sdělení, což vede ke snížení proočkovanosti a rostoucí zranitelnosti vůči nemocem, jimž lze vakcínou předejít.
Pro ochranu komunit před propuknutím spalniček musí být proočkováno asi 95 % populace. V Kanadě však míra proočkovanosti dětí ve věku dvou let alespoň jednou dávkou vakcíny klesla z 90 % v roce 2019 na přibližně 82 % v letech 2022 a 2023.
Důsledky tohoto poklesu se projevily dramaticky: po pouhých 16 případech spalniček v celé zemi v letech 2020 až 2023, počet případů v roce 2024 vyskočil na více než 100 a v roce 2025 přesáhl 5 000 případů. Onemocnění se objevilo ve všech kanadských provinciích a dva kojenci na něj zemřeli. Méně než 10 % nemocných bylo očkováno.
Podobný osud s velkou pravděpodobností brzy potká i USA a Mexiko, kde od začátku roku 2025 probíhají trvalé epidemie. Ve Spojených státech sice je proočkováno více než 90 % dětí v mateřských školách, ale tato míra je stále příliš nízká pro zajištění kolektivní ochrany. V roce 2025 onemocnělo spalničkami více než 1 600 Američanů ve více než 40 státech, což je nejvyšší počet od roku 1992, a to s úmrtím dvou dětí. Bez významného zlepšení proočkovanosti a veřejné důvěry hrozí v nadcházejících letech mnohem větší epidemie spalniček i dalších nemocí, jimž lze vakcínou předejít.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.
Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.
Od vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem na konci února 2026 se Hormuzský průliv stal jedním z nejnebezpečnějších míst na světě. Írán v reakci na útoky cílí na komerční plavidla, což vedlo k faktickému uzavření této strategické tepny. Přestože prezident Donald Trump vydal Teheránu ultimátum a vyzval spojence z NATO k pomoci, americká armáda zatím nepřistoupila k přímému silovému zajištění průjezdu.
Otázka, zda mají Spojené státy připravený plán pro „den poté“ v Íránu, se stává naprosto klíčovou. Historie západních intervencí na Blízkém východě totiž ukazuje, že samotné vojenské vítězství je málokdy problémem; skutečná katastrofa podle expertů obvykle přichází až s neschopností spravovat zemi po pádu starého režimu. Příklad Iráku z roku 2003, kde rozpuštění armády a státní správy vedlo k chaosu a vzestupu terorismu, slouží jako mrazivé varování.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během pátečního setkání šéfů diplomacií zemí G7 ve Francii poodhalil odhadovaný časový rámec probíhajícího konfliktu s Íránem. Podle zdrojů blízkých jednání Rubio svým spojencům sdělil, že válka bude trvat ještě další dva až čtyři týdny. Toto vyjádření je významné zejména proto, že poprvé posouvá hranici ukončení bojů za původní šestitýdenní horizont, o kterém dříve mluvil prezident Donald Trump.
Globální energetická krize, kterou vyvolal ozbrojený konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, začíná tvrdě dopadat na ukrajinské válečné úsilí. Prudké zvýšení cen pohonných hmot vytváří nový tlak na Kyjev, který se potýká s omezenými zásobami paliva pro svá bojová vozidla. Nedostatek pociťují vojáci přímo v terénu, kde jsou nuceni s naftou a benzínem šetřit.
Papež Lev v sobotu uskuteční svou historicky první evropskou cestu od loňského zvolení do čela katolické církve. Jeho cílem se stalo Monako, stát proslulý spíše kasiny a luxusními jachtami než náboženským zápalem. Rozhodnutí navštívit právě tuto bohatou enklávu vyvolalo mezi vatikánskými pozorovateli údiv, neboť k poslední papežské návštěvě v knížectví došlo před neuvěřitelnými 488 lety, kdy sem v roce 1538 zavítal Pavel III.
Dnešní noc přinese nepopulární hodinový posun ručiček na našich hodinkách, což značí návrat letního času. Přesně ve dvě hodiny ráno se čas poskočí na třetí, což pro mnohé znamená citelný úbytek spánku. Tato změna bude nepříjemná především pro ty, kteří se v neděli chystají na časnou ranní směnu.
Íránský režim vykazuje nečekanou odolnost i po měsíci intenzivních náletů ze strany Spojených států a Izraele. Podle nejnovějších dat nezávislých analytiků se islámské republice podařilo zorganizovat více než 850 veřejných demonstrací na podporu vlády. Souběžně s tím probíhají tvrdé zásahy proti jakýmkoliv náznakům nepokojů, které vedly k zatčení nejméně 1 400 osob.
Izraelská armáda poprvé od začátku současného konfliktu oficiálně potvrdila raketový útok vedený přímo z území Jemenu. K incidentu došlo v sobotu ráno poté, co jemenští Hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, pohrozili přímým zapojením do probíhajících bojů.