Kanadě byl 10. listopadu 2025 odebrán oficiální status země bez spalniček, a to v důsledku rozsáhlé epidemie, která v uplynulém roce postihla tisíce lidí. Toto rozhodnutí oznámila Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), která funguje jako regionální pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Ameriku. Epidemiologové tuto změnu očekávali, protože spalničky jsou extrémně nakažlivé a pokles míry proočkovanosti v Kanadě a dalších zemích zanechal mnoho dětí nechráněných.
Spalničky jsou jednou z nejnakažlivějších chorob na planetě. Před zavedením vakcíny v roce 1963 jí onemocnělo téměř každé dítě a ročně zemřely více než 2 miliony dětí. WHO označuje nemoc za eliminovanou v dané zemi, pokud se v ní alespoň jeden rok nevyskytuje probíhající lokální přenos, tedy pokud všechny případy pocházejí pouze z mezinárodního cestování. Pokud se řetězec přenosu šíří déle než rok, status eliminace je ztracen.
Kanada získala tento status v roce 1998 a USA o dva roky později. Celý region Ameriky ho poprvé ztratil v roce 2018 a znovu získal v roce 2024. Současná ztráta statusu je však příznakem hlubšího problému: klesající důvěry ve vědecká a zdravotní sdělení, což vede ke snížení proočkovanosti a rostoucí zranitelnosti vůči nemocem, jimž lze vakcínou předejít.
Pro ochranu komunit před propuknutím spalniček musí být proočkováno asi 95 % populace. V Kanadě však míra proočkovanosti dětí ve věku dvou let alespoň jednou dávkou vakcíny klesla z 90 % v roce 2019 na přibližně 82 % v letech 2022 a 2023.
Důsledky tohoto poklesu se projevily dramaticky: po pouhých 16 případech spalniček v celé zemi v letech 2020 až 2023, počet případů v roce 2024 vyskočil na více než 100 a v roce 2025 přesáhl 5 000 případů. Onemocnění se objevilo ve všech kanadských provinciích a dva kojenci na něj zemřeli. Méně než 10 % nemocných bylo očkováno.
Podobný osud s velkou pravděpodobností brzy potká i USA a Mexiko, kde od začátku roku 2025 probíhají trvalé epidemie. Ve Spojených státech sice je proočkováno více než 90 % dětí v mateřských školách, ale tato míra je stále příliš nízká pro zajištění kolektivní ochrany. V roce 2025 onemocnělo spalničkami více než 1 600 Američanů ve více než 40 státech, což je nejvyšší počet od roku 1992, a to s úmrtím dvou dětí. Bez významného zlepšení proočkovanosti a veřejné důvěry hrozí v nadcházejících letech mnohem větší epidemie spalniček i dalších nemocí, jimž lze vakcínou předejít.
Česko má před sebou měsíc charakterizovaný pokračujícími vysokými teplotami a přetrvávajícím nedostatkem srážek. Podle nejnovějšího měsíčního výhledu meteorologů se teplá vlna z uplynulých dvou týdnů promítne i do nadcházejících dnů a nadprůměrné hodnoty se udrží až do konce první zářijové dekády.
Pohled na pondělní dění v Bílém domě ukazuje, jak dramaticky se mění styl výkonu prezidentského úřadu ve Spojených státech. Akce a prohlášení Donalda Trumpa během jediného dne by podle analýzy CNN u kteréhokoli z jeho předchůdců vyvolaly skandál historických rozměrů. Místo toho jsme svědky systematického naplňování Trumpovy vize neomezené prezidentské moci, při níž jsou obcházeny tradiční demokratické instituce a prostor dostává čistý populismus. Neustálá smršť nečekaných rozhodnutí a kontroverzních kroků přitom působí jako záměrná strategie, která má veřejnost zahltit a odvést její pozornost od hlubokých systémových změn.
Generální ředitelé významných technologických společností stále častěji uvažují o tom, do jaké míry by v budoucnu mohla umělá inteligence nahradit vrcholové vedení firem. Šéf společnosti OpenAI Sam Altman se v podcastu Conversations with Tyler z podzimu roku 2025 nechal slyšet, že by považoval za osobní nezdar, pokud by jeho organizace nebyla první velkou korporací řízenou algoritmy. S obdobnými vizemi pracují i další vlivné osobnosti oboru, jako je zakladatel společnosti Meta Mark Zuckerberg, který již zahájil testování virtuálních asistentů určených k částečné automatizaci své vlastní manažerské agendy.
Ruská armáda se poprvé ve své historii dostala do situace, kdy není schopna pokračovat ve válečném tažení bez přímé vojenské pomoci Severní Koreje. V pravidelném večerním proslovu to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Moskva podle něj zcela vyčerpala své strategické rezervy, a proto spoléhá na dodávky severokorejských balistických raket i vysílání dalších vojenských jednotek z Pchjongjangu.
Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.
Snaha o diplomatické vyřešení konfliktu na Blízkém východě a obnovení plynulé dopravy skrze Hormuzský průliv narazila na další výraznou překážku. Americký prezident Donald Trump vyostřil rétoriku vůči Teheránu a oznámil, že od Íránu bude požadovat finanční kompenzace za úmrtí tisícovek amerických vojáků i obětí z řad civilistů za poslední desetiletí. Tento krok je přímou reakcí na íránské vyjednávače, kteří jako podmínku pro zprůchodnění klíčové námořní cesty sami vznesli nárok na odškodnění za škody způsobené pět měsíců trvajícími boji.
Americký prezident Donald Trump opustil minulý měsíc summit NATO v Turecku za zcela mimořádných bezpečnostních opatření. Jak odhalil deník The Washington Post, šéf Bílého domu byl kvůli bezprostřední hrozbě atentátu ze strany Íránu tajně přemístěn do jiného vojenského letadla. Celá operace proběhla v utajení a využívala propracovaný zastírací manévr, který měl přesvědčit okolí i veřejnost, že prezident cestuje na palubě svého obvyklého speciálu.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.