Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Bílý dům potvrdil, že na summit nevyslal žádné vysoce postavené zástupce, s odůvodněním, že Trump „nebude ohrožovat ekonomickou a národní bezpečnost země kvůli nejasným klimatickým cílům“. Bývalí diplomaté a vyjednavači se shodují, že pozice USA se posunula z „dobromyslné nedbalosti“ k aktivnímu boji proti klimatické akci a snahám jiných zemí.
Podle bývalého vysokého představitele ministerstva zahraničí je absence USA preferována před přítomností, která by měla za cíl jednání sabotovat a narušovat. Bývalý hlavní vyjednavač Todd Stern uvedl, že současná americká pozice je agresivnější než za prvního Trumpova funkčního období nebo za George W. Bushe. Dodal, že USA jsou nyní v klimatické politice „napravo od Saúdské Arábie“, která sice tvrdě vyjednává, ale akceptuje Pařížskou dohodu.
Nedávný incident v Londýně jen podtrhl obavy. Zástupci USA byli obviněni z nátlakových metod s cílem zablokovat plány na zavedení malého emisního poplatku na námořní dopravu. Měly padnout dokonce výhrůžky vyššími poplatky za kotvení v amerických přístavech a vízovými omezeními pro vyjednavače a jejich rodiny. Taktika se ukázala jako účinná a poplatek byl odložen. Demokratický senátor Sheldon Whitehouse varoval, že by se na COP30 mohly opakovat „útoky ve stylu Al Caponeho“, například na mechanismus EU pro zdanění dovozu na základě emisí (CBAM).
Navzdory nepřátelskému postoji USA se celosvětový přechod na čistou energii nezastaví. Mezinárodní energetická agentura zjistila, že do roku 2030 bude vybudováno téměř dvakrát tolik čisté energie než za předchozích pět let. Todd Stern k tomu poznamenal: „Klimatické změny se nedají zastavit. Existuje nezvratný, silný a rázný pohyb směrem k čisté energii po celém světě.“
Trumpova antipatie však jen podtrhuje obecnou malátnost v globální klimatické politice, kde se vlády více zaměřují na boj s inflací než se znečištěním uhlíkem. Nejzranitelnější země pociťují hlubokou nespravedlnost. Ilana Seid, předsedkyně Aliance malých ostrovních států, zdůraznila, že kvůli lhostejnosti velkých zemí se svět odchyluje od cíle 1,5 °C. Rozvojové státy nemají prostředky na to, aby se zotavily z katastrof, jako byl hurikán Melissa, pravděpodobně zhoršený přehřátou atmosférou.
Přestože federální vláda USA zůstává stranou, na konferenci COP30 dorazí přibližně 100 amerických guvernérů, kongresmanů a úředníků z jednotlivých států a měst, aby demonstrovali, že značná část USA je nadále odhodlána klimatickou krizi řešit. Úkolem na COP30 tak bude udržet naději a tlačit na globální akceleraci opatření v rychle se oteplujícím světě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.
Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.
Laďka Něrgešová je už nějaký čas opět součástí týmu, který na Primě pro televizní diváky připravuje zprávy ze šoubyznysu. Snad každý v Česku ví, čím si moderátorka prochází, přesto se sama rozhodla vrátit na obrazovku. A nejen tam. Nemá totiž problém ani vyrazit mezi lidi.