Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Bílý dům potvrdil, že na summit nevyslal žádné vysoce postavené zástupce, s odůvodněním, že Trump „nebude ohrožovat ekonomickou a národní bezpečnost země kvůli nejasným klimatickým cílům“. Bývalí diplomaté a vyjednavači se shodují, že pozice USA se posunula z „dobromyslné nedbalosti“ k aktivnímu boji proti klimatické akci a snahám jiných zemí.
Podle bývalého vysokého představitele ministerstva zahraničí je absence USA preferována před přítomností, která by měla za cíl jednání sabotovat a narušovat. Bývalý hlavní vyjednavač Todd Stern uvedl, že současná americká pozice je agresivnější než za prvního Trumpova funkčního období nebo za George W. Bushe. Dodal, že USA jsou nyní v klimatické politice „napravo od Saúdské Arábie“, která sice tvrdě vyjednává, ale akceptuje Pařížskou dohodu.
Nedávný incident v Londýně jen podtrhl obavy. Zástupci USA byli obviněni z nátlakových metod s cílem zablokovat plány na zavedení malého emisního poplatku na námořní dopravu. Měly padnout dokonce výhrůžky vyššími poplatky za kotvení v amerických přístavech a vízovými omezeními pro vyjednavače a jejich rodiny. Taktika se ukázala jako účinná a poplatek byl odložen. Demokratický senátor Sheldon Whitehouse varoval, že by se na COP30 mohly opakovat „útoky ve stylu Al Caponeho“, například na mechanismus EU pro zdanění dovozu na základě emisí (CBAM).
Navzdory nepřátelskému postoji USA se celosvětový přechod na čistou energii nezastaví. Mezinárodní energetická agentura zjistila, že do roku 2030 bude vybudováno téměř dvakrát tolik čisté energie než za předchozích pět let. Todd Stern k tomu poznamenal: „Klimatické změny se nedají zastavit. Existuje nezvratný, silný a rázný pohyb směrem k čisté energii po celém světě.“
Trumpova antipatie však jen podtrhuje obecnou malátnost v globální klimatické politice, kde se vlády více zaměřují na boj s inflací než se znečištěním uhlíkem. Nejzranitelnější země pociťují hlubokou nespravedlnost. Ilana Seid, předsedkyně Aliance malých ostrovních států, zdůraznila, že kvůli lhostejnosti velkých zemí se svět odchyluje od cíle 1,5 °C. Rozvojové státy nemají prostředky na to, aby se zotavily z katastrof, jako byl hurikán Melissa, pravděpodobně zhoršený přehřátou atmosférou.
Přestože federální vláda USA zůstává stranou, na konferenci COP30 dorazí přibližně 100 amerických guvernérů, kongresmanů a úředníků z jednotlivých států a měst, aby demonstrovali, že značná část USA je nadále odhodlána klimatickou krizi řešit. Úkolem na COP30 tak bude udržet naději a tlačit na globální akceleraci opatření v rychle se oteplujícím světě.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal v New Yorku na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o možnostech ukončení válečného konfliktu s Ruskem. Během rozhovorů ukrajinský lídr vyjádřil ochotu k oboustrannému zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Podmínkou pro zavedení tohoto opatření je však podle něj plná dohoda ze strany Ruské federace, která musí rovněž přestat útočit na ukrajinský energetický systém. Zelenskyj zároveň vyjádřil naději, že Spojené státy najdou způsob, jak ruskou stranu přimět k diplomatickým jednáním.
Společné rozhovory mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským lídrem Si Ťin-pchingem se zaměřují mimo jiné na bezpečnost umělé inteligence. Zatímco obě mocnosti vyjednávají, Čína pokračuje v masivním rozvoji své technologické infrastruktury. Srdcem čínských ambicí v oblasti umělé inteligence se stává autonomní oblast Vnitřní Mongolsko, kde vedle tradičního zemědělství vyrostla rozsáhlá datová centra.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.