Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Bílý dům potvrdil, že na summit nevyslal žádné vysoce postavené zástupce, s odůvodněním, že Trump „nebude ohrožovat ekonomickou a národní bezpečnost země kvůli nejasným klimatickým cílům“. Bývalí diplomaté a vyjednavači se shodují, že pozice USA se posunula z „dobromyslné nedbalosti“ k aktivnímu boji proti klimatické akci a snahám jiných zemí.
Podle bývalého vysokého představitele ministerstva zahraničí je absence USA preferována před přítomností, která by měla za cíl jednání sabotovat a narušovat. Bývalý hlavní vyjednavač Todd Stern uvedl, že současná americká pozice je agresivnější než za prvního Trumpova funkčního období nebo za George W. Bushe. Dodal, že USA jsou nyní v klimatické politice „napravo od Saúdské Arábie“, která sice tvrdě vyjednává, ale akceptuje Pařížskou dohodu.
Nedávný incident v Londýně jen podtrhl obavy. Zástupci USA byli obviněni z nátlakových metod s cílem zablokovat plány na zavedení malého emisního poplatku na námořní dopravu. Měly padnout dokonce výhrůžky vyššími poplatky za kotvení v amerických přístavech a vízovými omezeními pro vyjednavače a jejich rodiny. Taktika se ukázala jako účinná a poplatek byl odložen. Demokratický senátor Sheldon Whitehouse varoval, že by se na COP30 mohly opakovat „útoky ve stylu Al Caponeho“, například na mechanismus EU pro zdanění dovozu na základě emisí (CBAM).
Navzdory nepřátelskému postoji USA se celosvětový přechod na čistou energii nezastaví. Mezinárodní energetická agentura zjistila, že do roku 2030 bude vybudováno téměř dvakrát tolik čisté energie než za předchozích pět let. Todd Stern k tomu poznamenal: „Klimatické změny se nedají zastavit. Existuje nezvratný, silný a rázný pohyb směrem k čisté energii po celém světě.“
Trumpova antipatie však jen podtrhuje obecnou malátnost v globální klimatické politice, kde se vlády více zaměřují na boj s inflací než se znečištěním uhlíkem. Nejzranitelnější země pociťují hlubokou nespravedlnost. Ilana Seid, předsedkyně Aliance malých ostrovních států, zdůraznila, že kvůli lhostejnosti velkých zemí se svět odchyluje od cíle 1,5 °C. Rozvojové státy nemají prostředky na to, aby se zotavily z katastrof, jako byl hurikán Melissa, pravděpodobně zhoršený přehřátou atmosférou.
Přestože federální vláda USA zůstává stranou, na konferenci COP30 dorazí přibližně 100 amerických guvernérů, kongresmanů a úředníků z jednotlivých států a měst, aby demonstrovali, že značná část USA je nadále odhodlána klimatickou krizi řešit. Úkolem na COP30 tak bude udržet naději a tlačit na globální akceleraci opatření v rychle se oteplujícím světě.
Evropské státy se v závěru letošního roku potýkají s mimořádně silnou vlnou chřipky, kterou pohání nová, vysoce nakažlivá varianta viru. Podle varování Světové zdravotnické organizace (WHO) čelí řada nemocnic extrémnímu náporu, který komplikuje fakt, že epidemie vypukla o měsíc dříve, než bývá zvykem.
Americký prezident Donald Trump nedávno vyhlásil „totální blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní. Tento krok, který je součástí širší operace Southern Spear (Jižní kopí), posouvá dosavadní námořní demonstrace a protidrogové razie do roviny agresivní ekonomické války.
Britský král Karel III. ve svém tradičním vánočním poselství, které letos pronesl z historické kaple Westminster Abbey, vyzval národ k jednotě a vzájemnému porozumění v čím dál více rozděleném světě.
Marina Lacerda, jedna z žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, ostře vyzvala k tomu, aby byl Andrew Mountbatten-Windsor konečně pohnán ke spravedlnosti.
I přes neutichající zprávy o klimatických hrozbách přinesl rok 2025 několik zásadních vítězství pro naši planetu, která potvrzují, že úsilí o ochranu životního prostředí přináší reálné výsledky.
Západ poprvé od začátku války formuluje ucelený plán, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny po případném příměří. Berlínská jednání odhalují posun Evropy od pasivity k odpovědnosti, ale také hluboké slabiny evropské obrany, rostoucí americký izolacionismus a trvající nedůvěru vůči Rusku. Návrh stojí na silné ukrajinské armádě, omezené evropské vojenské přítomnosti a americké zpravodajské dominanci. Jde o realistický rámec a zároveň test, zda se Západ dokáže poučit z vlastních chyb.
Vědci z prestižních univerzit, jako jsou Harvard a Oxford, vyvíjejí jednoduchý krevní test, který dokáže předpovědět, u kterých pacientů hrozí nejvyšší riziko vážných komplikací spojených s hypertrofickou kardiomyopatií (HCM).
Evropští lídři se v úterý rázně postavili za autonomii Grónska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro tento arktický ostrov.
Známý MMA bojovník Karlos Vémola skončil na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ve vazební věznici. Soudce tak vyhověl žádosti žalobce, který se obával, že by zápasník mohl kvůli hrozbě velmi přísného trestu uprchnout.
Vize budoucnosti, ve které umělá inteligence (AI) přebírá kontrolu nad planetou, již není jen námětem pro sci-fi filmy. Přední světoví experti, včetně otce zakladatele moderní AI Geoffreyho Hintona nebo vizionáře Elona Muska, varují před scénářem, kdy nás naše vlastní výtvory mohou vyhladit.
Skupina třinácti evropských států a Japonsko ostře odsoudily nedávné rozhodnutí izraelské vlády legalizovat devatenáct osadnických základen na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Opakovaná kritika Donalda Trumpa na adresu Evropské unie staví evropské politiky před dříve nepředstavitelnou výzvu. Starý kontinent se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou plnit roli hlavního garanta jeho bezpečnosti. Podle mnoha hlasů, včetně německých zákonodárců, éra automatických amerických záruk definitivně skončila. Evropa je proto nucena budovat vlastní obranné kapacity mnohem rychleji, než se původně plánovalo.