Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Bílý dům potvrdil, že na summit nevyslal žádné vysoce postavené zástupce, s odůvodněním, že Trump „nebude ohrožovat ekonomickou a národní bezpečnost země kvůli nejasným klimatickým cílům“. Bývalí diplomaté a vyjednavači se shodují, že pozice USA se posunula z „dobromyslné nedbalosti“ k aktivnímu boji proti klimatické akci a snahám jiných zemí.
Podle bývalého vysokého představitele ministerstva zahraničí je absence USA preferována před přítomností, která by měla za cíl jednání sabotovat a narušovat. Bývalý hlavní vyjednavač Todd Stern uvedl, že současná americká pozice je agresivnější než za prvního Trumpova funkčního období nebo za George W. Bushe. Dodal, že USA jsou nyní v klimatické politice „napravo od Saúdské Arábie“, která sice tvrdě vyjednává, ale akceptuje Pařížskou dohodu.
Nedávný incident v Londýně jen podtrhl obavy. Zástupci USA byli obviněni z nátlakových metod s cílem zablokovat plány na zavedení malého emisního poplatku na námořní dopravu. Měly padnout dokonce výhrůžky vyššími poplatky za kotvení v amerických přístavech a vízovými omezeními pro vyjednavače a jejich rodiny. Taktika se ukázala jako účinná a poplatek byl odložen. Demokratický senátor Sheldon Whitehouse varoval, že by se na COP30 mohly opakovat „útoky ve stylu Al Caponeho“, například na mechanismus EU pro zdanění dovozu na základě emisí (CBAM).
Navzdory nepřátelskému postoji USA se celosvětový přechod na čistou energii nezastaví. Mezinárodní energetická agentura zjistila, že do roku 2030 bude vybudováno téměř dvakrát tolik čisté energie než za předchozích pět let. Todd Stern k tomu poznamenal: „Klimatické změny se nedají zastavit. Existuje nezvratný, silný a rázný pohyb směrem k čisté energii po celém světě.“
Trumpova antipatie však jen podtrhuje obecnou malátnost v globální klimatické politice, kde se vlády více zaměřují na boj s inflací než se znečištěním uhlíkem. Nejzranitelnější země pociťují hlubokou nespravedlnost. Ilana Seid, předsedkyně Aliance malých ostrovních států, zdůraznila, že kvůli lhostejnosti velkých zemí se svět odchyluje od cíle 1,5 °C. Rozvojové státy nemají prostředky na to, aby se zotavily z katastrof, jako byl hurikán Melissa, pravděpodobně zhoršený přehřátou atmosférou.
Přestože federální vláda USA zůstává stranou, na konferenci COP30 dorazí přibližně 100 amerických guvernérů, kongresmanů a úředníků z jednotlivých států a měst, aby demonstrovali, že značná část USA je nadále odhodlána klimatickou krizi řešit. Úkolem na COP30 tak bude udržet naději a tlačit na globální akceleraci opatření v rychle se oteplujícím světě.
Bývalý francouzský premiér Édouard Philippe v neděli oficiálně zahájil svou kampaň pro nadcházející prezidentské volby. Na shromáždění v severovýchodním městě Remeš se představil jako hlavní postava schopná zastavit vzestup krajní pravice. Podle aktuálních průzkumů je právě on nejlépe postaveným kandidátem středu, který by mohl v souboji o Elysejský palác porazit favority z Národního sdružení, Marine Le Penovou a Jordana Bardellu.
Napětí na Blízkém východě neustává ani měsíc po vyhlášení příměří. Írán v neděli oznámil, že doručil svou odpověď na americký mírový návrh, zatímco v Perském zálivu došlo k nové vlně dronových útoků. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc varoval, že válka zdaleka nekončí, dokud bude mít Teherán k dispozici zásoby vysoce obohaceného uranu.
Tradiční vojenská přehlídka ke Dni vítězství v Moskvě se letos stala terčem ostrého posměchu a zdrojem narůstajících spekulací o zdravotním stavu Vladimira Putina. Namísto demonstrace síly působil třiasedmdesátiletý diktátor podle pozorovatelů unaveně a vystrašeně, což jeho kritici okamžitě využili k analýze jeho slábnoucího vlivu.
Britská armáda podnikla mimořádnou záchrannou operaci na jednom z nejodlehlejších míst planety. Tým parašutistů a lékařů seskočil na ostrov Tristan da Cunha v jižním Atlantiku, aby pomohl britskému občanovi s podezřením na nákazu nebezpečným hantavirem. Muž se pravděpodobně nakazil na výletní lodi MV Hondius, kterou opustil v polovině dubna, aby se vrátil do svého domova v tomto nejvzdálenějším obydleném zámořském území Británie.
Digitální izolace Íránu trvá již více než dva měsíce a podle monitorovací skupiny NetBlocks aktuálně přesáhla hranici 1704 hodin. Celostátní výpadek internetu, který začal po útoku Spojených států a Izraele z 28. února, tak vstoupil do svého 72. dne. Pro miliony Íránců, jejichž obživa závisí na online připojení, má tato situace devastující následky, zatímco režim využívá informační vakuum k upevnění kontroly nad společností.
Španělské úřady zahájily na ostrově Tenerife rozsáhlou evakuaci cestujících z výletní lodi MS Hondius, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus. Loď zakotvila v přístavu Granadilla v neděli před úsvitem, měsíc poté, co na palubě zemřel první pasažér. Celkem si nákaza během plavby vyžádala tři oběti.
Portugalská vláda se rozhodla výrazně urychlit své plány na odklon od fosilních paliv. V reakci na probíhající válečný konflikt v Íránu, který způsobil prudký nárůst cen ropy a zemního plynu, hodlá země během příštích deseti let snížit svou závislost na těchto zdrojích o polovinu. V rozhovoru pro server Politico to potvrdila ministryně pro životní prostředí a energetiku Maria da Graça Carvalho.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí první otevřené hrozbě vnitrostranického převratu. Poslankyně Catherine West v rozhovoru pro stanici Radio 4 veřejně vyzvala k hlasování o nedůvěře, což v politických kuloárech ve Westminsteru vyvolalo vlnu šoku i rozpaků. Přestože premiér jakékoli úvahy o svém odchodu odmítá, napětí v Labouristické straně po nedávných neúspěšných volbách do místních rad dramaticky roste.
Ruský prezident Vladimir Putin se během setkání s novináři v Kremlu vyjádřil k aktuálnímu vývoji situace na Ukrajině. Podle jeho slov se ozbrojený konflikt, který začal ruskou invazí v roce 2022, postupně blíží ke svému završení. Toto prohlášení zaznělo krátce po oslavách Dne vítězství, které se letos v Moskvě konaly v nezvykle skromném formátu.
Letošní oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí se nesly v atmosféře, která se podle BBC zásadně lišila od všech předchozích ročníků. Zatímco v minulosti provázel akci shon a davy novinářů, tentokrát byla situace mnohem klidnější. Na místě bylo přítomno výrazně méně zástupců médií, neboť mnoho mezinárodních organizací nedostalo ke vstupu povolení.
Plavidlo MV Hondius, které zasáhla epidemie nebezpečného hantaviru, dorazilo v neděli v ranních hodinách ke břehům kanárského ostrova Tenerife. Do tamního přístavu Granadilla de Abona loď se 147 lidmi na palubě připlula zhruba měsíc poté, co se objevila první oběť nákazy. Aktuálně probíhá rozsáhlá mezinárodní akce zaměřená na bezpečný návrat všech pasažérů do jejich vlastí, což doprovází mimořádně přísná hygienická opatření.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.