Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Tvůrkyně obsahu Lauren Gayová se na svých cestách setkává s politickými otázkami téměř okamžitě poté, co lidé rozpoznají její americký přízvuk. Uvedla, že v rideshare v Irsku se jí řidič bez obalu ptal, jak je možné, že se Trump stal prezidentem i podruhé. Často je překvapená, jak otevřeně a nekompromisně cizinci své názory sdílí.
U méně přímých konverzací se téma americké politiky často objevuje jako neurčitá testovací otázka typu: „Ve vaší zemi se toho teď hodně děje…“, která má cestovatele vyzvat k politické diskusi. To klade na americké turisty nové nároky na to, jak se na cestách prezentovat a reagovat.
Některé cestovní kanceláře, jako například Girls’ Guide to the World, zavedly pro své skupinové zájezdy do zahraničí přísnou politiku zákazu diskuzí o politice mezi účastníky. Cílem je zamezit tomu, aby se kdokoli ve skupině cítil izolován nebo nepříjemně. Jak však podotýká zakladatelka společnosti Doni Belau, tato pravidla samozřejmě neplatí pro místní obyvatele.
Někteří cestovatelé, jako je Angie Roachová, stoupenkyně Trumpa, uvádí, že i přes počáteční nevoli se často dá dospět k civilizované diskusi. Příkladem je její rozhovor s farmářem z Nového Zélandu, kde debata o Trumpovi vedla k pochopení toho, jak americká cla ovlivňují jeho rodinné podnikání. Řada Američanů se snaží politické debaty odklonit, i když je to pro ně nepříjemné.
Lauren Gayová poznamenala, že během Trumpova prvního funkčního období se setkala i se sympatiemi a omluvami od cizinců, kteří se jí snažili utěšit. „Svět se dívá, a svět nás za to soudí,“ shrnuje reakce na současnou americkou politiku v zahraničí. Cestovní poradci sice zaznamenávají boom cest do Evropy a ujišťují klienty o jejich bezpečnosti, ale otázky na politiku zůstávají časté.
Cestovatelé jsou vyzýváni, aby byli připraveni na konfrontační konverzace a měli v záloze připravenou vhodnou reakci. Pokud se někdo nechce do politické debaty pouštět, odbornice na etiketu Danielle Kovachevich radí laskavě změnit téma, například: „Politika bývá dnes docela intenzivní. Co kdybychom se bavili o něčem lehčím?“
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.
Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.
Laďka Něrgešová je už nějaký čas opět součástí týmu, který na Primě pro televizní diváky připravuje zprávy ze šoubyznysu. Snad každý v Česku ví, čím si moderátorka prochází, přesto se sama rozhodla vrátit na obrazovku. A nejen tam. Nemá totiž problém ani vyrazit mezi lidi.
Agáta Hanychová a Pavel Novotný si nedávno vyměnili vzkazy přes média, ale napětí mezi nimi tím ani zdaleka nepominulo. Důkazem jsou nejnovější slova influencerky, která dala jasně najevo, že si za tím, co řekla poprvé, stojí.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) se domnívá, že výjimka ze sankcí, kterou v Bílém domě vyjednal jeho maďarský kolega Viktor Orbán, by se měla vztahovat i na Slovensko. Podle Washingtonu jde o výjimku na rok, zatímco Budapešť tvrdí, že je neomezená.
Pražská doprava je a zřejmě už navždy bude budit velké vášně. Do končícího náměstka pro dopravu Zdeňka Hřiba (Piráti) se nejnověji pustil herec Michal Suchánek. Hřib se ale nedal a rozhodl se reagovat, přičemž Suchánka označil za naivního.
Nový předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v týdnu jako jeden z prvních kroků ve funkci sundal ukrajinskou vlajku ze sněmovní budovy. Stal se terčem kritiky některých občanů i vybraných politiků. Babišův nejbližší spolupracovník Karel Havlíček (ANO) nicméně naznačil, že by ukrajinské vlajky mohly zmizet i z budov dalších státních institucí.
Karel Šíp letos oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Mohl by si tak užívat zcela zaslouženého důchodu, i když televizní diváci by si to nepřáli. Dvacet let už jsou v programovém schématu České televize zvyklí na talk show Všechnopárty. Bude se populární pořad vysílat i v příštím roce?