Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Tvůrkyně obsahu Lauren Gayová se na svých cestách setkává s politickými otázkami téměř okamžitě poté, co lidé rozpoznají její americký přízvuk. Uvedla, že v rideshare v Irsku se jí řidič bez obalu ptal, jak je možné, že se Trump stal prezidentem i podruhé. Často je překvapená, jak otevřeně a nekompromisně cizinci své názory sdílí.
U méně přímých konverzací se téma americké politiky často objevuje jako neurčitá testovací otázka typu: „Ve vaší zemi se toho teď hodně děje…“, která má cestovatele vyzvat k politické diskusi. To klade na americké turisty nové nároky na to, jak se na cestách prezentovat a reagovat.
Některé cestovní kanceláře, jako například Girls’ Guide to the World, zavedly pro své skupinové zájezdy do zahraničí přísnou politiku zákazu diskuzí o politice mezi účastníky. Cílem je zamezit tomu, aby se kdokoli ve skupině cítil izolován nebo nepříjemně. Jak však podotýká zakladatelka společnosti Doni Belau, tato pravidla samozřejmě neplatí pro místní obyvatele.
Někteří cestovatelé, jako je Angie Roachová, stoupenkyně Trumpa, uvádí, že i přes počáteční nevoli se často dá dospět k civilizované diskusi. Příkladem je její rozhovor s farmářem z Nového Zélandu, kde debata o Trumpovi vedla k pochopení toho, jak americká cla ovlivňují jeho rodinné podnikání. Řada Američanů se snaží politické debaty odklonit, i když je to pro ně nepříjemné.
Lauren Gayová poznamenala, že během Trumpova prvního funkčního období se setkala i se sympatiemi a omluvami od cizinců, kteří se jí snažili utěšit. „Svět se dívá, a svět nás za to soudí,“ shrnuje reakce na současnou americkou politiku v zahraničí. Cestovní poradci sice zaznamenávají boom cest do Evropy a ujišťují klienty o jejich bezpečnosti, ale otázky na politiku zůstávají časté.
Cestovatelé jsou vyzýváni, aby byli připraveni na konfrontační konverzace a měli v záloze připravenou vhodnou reakci. Pokud se někdo nechce do politické debaty pouštět, odbornice na etiketu Danielle Kovachevich radí laskavě změnit téma, například: „Politika bývá dnes docela intenzivní. Co kdybychom se bavili o něčem lehčím?“
I přes neutichající zprávy o klimatických hrozbách přinesl rok 2025 několik zásadních vítězství pro naši planetu, která potvrzují, že úsilí o ochranu životního prostředí přináší reálné výsledky.
Západ poprvé od začátku války formuluje ucelený plán, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny po případném příměří. Berlínská jednání odhalují posun Evropy od pasivity k odpovědnosti, ale také hluboké slabiny evropské obrany, rostoucí americký izolacionismus a trvající nedůvěru vůči Rusku. Návrh stojí na silné ukrajinské armádě, omezené evropské vojenské přítomnosti a americké zpravodajské dominanci. Jde o realistický rámec a zároveň test, zda se Západ dokáže poučit z vlastních chyb.
Vědci z prestižních univerzit, jako jsou Harvard a Oxford, vyvíjejí jednoduchý krevní test, který dokáže předpovědět, u kterých pacientů hrozí nejvyšší riziko vážných komplikací spojených s hypertrofickou kardiomyopatií (HCM).
Evropští lídři se v úterý rázně postavili za autonomii Grónska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro tento arktický ostrov.
Známý MMA bojovník Karlos Vémola skončil na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ve vazební věznici. Soudce tak vyhověl žádosti žalobce, který se obával, že by zápasník mohl kvůli hrozbě velmi přísného trestu uprchnout.
Vize budoucnosti, ve které umělá inteligence (AI) přebírá kontrolu nad planetou, již není jen námětem pro sci-fi filmy. Přední světoví experti, včetně otce zakladatele moderní AI Geoffreyho Hintona nebo vizionáře Elona Muska, varují před scénářem, kdy nás naše vlastní výtvory mohou vyhladit.
Skupina třinácti evropských států a Japonsko ostře odsoudily nedávné rozhodnutí izraelské vlády legalizovat devatenáct osadnických základen na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Opakovaná kritika Donalda Trumpa na adresu Evropské unie staví evropské politiky před dříve nepředstavitelnou výzvu. Starý kontinent se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou plnit roli hlavního garanta jeho bezpečnosti. Podle mnoha hlasů, včetně německých zákonodárců, éra automatických amerických záruk definitivně skončila. Evropa je proto nucena budovat vlastní obranné kapacity mnohem rychleji, než se původně plánovalo.
Pchjongjang zveřejnil nové snímky své první jaderné ponorky, čímž potvrdil významný posun ve svém námořním programu. Severokorejský vůdce Kim Čong-un při inspekci v krytém loděnici (pravděpodobně v Sinpchou) označil plavidlo o výtlaku 8 700 tun za klíčový pilíř národní obrany. Podle odborníků tento výtlak staví ponorku na úroveň amerických útočných ponorek třídy Virginia a překonává očekávání ohledně velikosti severokorejských technologií.
Americké ministerstvo spravedlnosti (DOJ) ve středu překvapilo prohlášením, že nalezlo více než milion dodatečných dokumentů, které by mohly souviset s případem miliardáře Jeffreyho Epsteina. Úřad nyní žádá o několik týdnů času navíc, aby mohl materiály prověřit a následně zveřejnit. Tyto nové spisy byly předány Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI) a prokuraturou pro jižní okrsek New Yorku, tedy úřady, které Epsteina a jeho společnici Ghislaine Maxwellovou v minulosti vyšetřovaly.
V prosincovém projevu z Bílého domu Donald Trump prohlásil, že jeho administrativa přinesla za uplynulých 11 měsíců více pozitivních změn než kterákoli jiná vláda v historii USA. Druhé funkční období devětasedmdesátiletého prezidenta je však v mnoha ohledech neobvyklé a provázejí ho množící se otázky ohledně jeho duševní i fyzické kondice. Během roku 2025 se totiž podle webu The Guardian opakovaně dopouštěl nevyzpytatelného a zmateného jednání, které plní titulky novin.
Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa rozhodla o nasazení 350 příslušníků národní gardy do New Orleans. Vojáci mají v ulicích působit minimálně do konce února příštího roku a jejich hlavním úkolem bude podpora federálních orgánů, včetně ministerstev vnitra a spravedlnosti. K tomuto kroku dochází v době, kdy ve městě již probíhá rozsáhlá operace pohraniční stráže zaměřená na potírání nelegální migrace.